Mayovky na Internetu

Vánoce

Zakladatel: jana

Diskuze k románu Vánoce

 > | >>
Zeta
14.03.2017 10:16
Těžko říct, co vlastně Carpiovi bylo - když i Vinnetou si byl jistý, že zemře, tak asi trpěl nějakou nevyléčitelnou nemocí (podle toho jak byl vyhublý a zesláblý možná tuberkulóza? Nebo nějaký druh leukémie?). Jeho smrt jsem chápala tak, že Carpio vlastně nikoho neměl, a zemřel by tak jako tak. Určitě pro něj bylo "lepší" umírat po boku dávného nejlepšího kamaráda - respektive možná jediného kamaráda, co kdy měl - v Pa-Ware, než někde sám v nemocnici...

Ano ano, takového Shatterhanda máme rádi :-) Jeden z důvodů, proč se mayovky čtou jak po másle je (aspoň pro mne) právě i tohle. Od začátku se čtenář může spolehnout, že hrdinové ze všech nebezpečí vyváznou se zdravou kůží, padouch bude potrestán, a dobro zvítězí. Navíc mě zatím pořád hodně baví Oldovy slovní přestřelky s indiány/beduíny, kdykoliv je v zajetí :-)
Life is too short for what ifs.

Belenor
14.03.2017 08:36
To záleží na tom, co tím May sledoval. Někde (v Handbuch?) jsem četl názor, že s Carpiem May pohřbil svou divokou minulost. Má němčina ovšem není dost silná, abych tomu textu v Handbuch plně porozuměl :-)

Ještě k tomu "namachrovanci": nemyslel jsem to zle :-) Takového Shatterhanda vlastně máme rádi, že :-) Chtěl jsem tím říct, že střed knihy nijak moc nevybočuje ze standardu ostatních mayovek. To, co činí Vánoce tak unikátní knihou, je úvod a závěr.

Naposledy upraveno: 14.03.2017 08:39, Belenor

Belenorovo bláboly na http://belenor.majerco.net :-)
sapfo
13.03.2017 17:46
Souhlas s oběma. Krušné hory byly velmi čtivé. Namachrovanost hlavní postavy je u mě naprosto v pořádku, velké truchlení "nadčlověka" nad kmarádem ovšem taktéž. Jen mě zráží, jak všichni toho Karpia odepsali. Nijak moc mu nepomohli, nesnažili se. Umřel chudák tak nějak bezprizorně, jako nějaký český senior v LDENce.
Zeta
10.03.2017 15:58
To se určitě nevidí každý den, jak čte dospělý člověk v metru mayovku! Upřímně, vidět to na vlastní oči, tak mám prozářený celý den :-)

"Takový ten klasický namachrovaný Old Shatterhand" - haha, to jsem se smála nahlas :-D :-D To je krutý, vždyť zrovna ve Vánocích docela často přiznává, že Vinnetou je ve spoustě věcí daleko lepší, než on sám! :) Navíc de facto udělá chybu, když nepřijde na to, že jsou s ostatními obklíčeni a indiáni je zajmou, a návdavkem ještě dostane pažbou do hlavy.

A vůbec, kdo by nemachroval, kdyby uměl to, co umí Old Shatterhand :-D :-D

Naposledy upraveno: 10.03.2017 17:21, Zeta

Life is too short for what ifs.

Belenor
10.03.2017 14:01
Tak mám teď rozečtené Vánoce a teda - asi jsem si je zapamatoval v lepších barvách, než je teď vnímám :-) Rozjezd v Krušných horách byl super, pasáž ve městech bělochů ještě taky fajn, ale teď se peru s cestou mezi indiány a nějak to není ono. Ale pokud vím, tak silný závěr mě teprve čeká. V tom středu je to jen takový ten klasický namachrovaný Old Shatterhand. Každopádně nelituji, že jsem se do nich znovu pustil. Ten krušnohorský úvod za to stál. I nějaké pobavené pohledy v metru jsem sklidil :-)
Belenorovo bláboly na http://belenor.majerco.net :-)
j.oakhurst
07.03.2017 10:35
F.Gerstacker T.M. Reid, J.A.Altsheler aj. dnes již nevycházejí vypadá to tak, že vydávání  jejich děl patří minulosti? Uvedu v této souvislosti malý příklad který není zcela přesný ale... malá podobnost tu je
Před nějakým už delším časem jsem si vyměnoval názory ohledně malířů, Z.B,, B.K., G.K., když se připravovala monografie G.K. kterou nakl.TaM uvádělo s tím, že G.K .uzavirá tuto slavnou trojku,Já měl jestě na na mysli dalšího vynikajiciho maliře J.Vraštila který podle  mne k nim patřil. Názor protistrany zněl že J.V. spadá trochu do jiné kategorie. a že se těžko dočká vydání Za nějakou dobu vyšla u Ta M monografie  J.V s dodatkem v anotaci  ze J.V. uzavirá  čtveřici slavných výše jmenovanych autorú,tím chci jen naznačit že naděje umírá poslední...........
mescalero
28.02.2017 10:53
Apanači: myslím, že Poe s Reidem se měli celkem rádi.
Doporučuji shlédnout (jestli to někde na netu jde) ruský fim Bezhlavý jezdec z r. 1973, je to docela slušná a realistická (s tím, že docela sedí kostýmy i prostředí - natáčelo se na Kubě), adaptace knihy a herec v hlavní roli, Oleg Vidov, byl svého času velkým idolem, nejen v SSSR.
Dona Isolyna a tři novely z jižní Afriky (Boerové, Lovci žiraf, Vystěhovalci) - tyto příběhy vyšly jen před r. 1945, respektive ve 20. letech 19. století a dříve. Vystěhovalci z Transvaalu se shání velice špatně, Dona Isolyna o něco lépe, zbylé 2 knihy jsou běžnější a měl jsem je v ruce i v nabídce několikrát.
Reid byl kapitánem dragounů, znal Texas, část Mexika a dnešního N. Mexika, ale protože neměl žádné základy (na rozdíl od Maye, kterými byl teoretickými znalostmi o popisovaných krajinách doslova nabušen), ledacos z viděného špatně pochopil a tam, kde nevěděl si bohapustě vymýšlel (např. obětování zajatců u Navahů, přirovnávané Reidem k aztéckým obětním obřadům) - stejně si např. Z. Burian vymýšlel různé oděvní prvky u Indiánů, tam, kde prostě nevěděl, tam použil vlastní fantasii.
Jinak Bezhlavý jezdec (kniha) je klasikou svého žánru, žádný brak.

Apanači
28.02.2017 09:54
Ďakujem, Mescalero, za uvedenie do čítania. Hlavne tá geografická poznámka ma zaujala.
Pred tým, než by som sa do knihy pustila, som si skúsila o Reidovi niečo pozrieť - aspoň cez wiki. Na rozdiel od Maya naozaj niečo zo Štátov precestoval, svoje si tam zažil. Zvlášť zaujímavé pre mňa bolo toto: Poe would later call Reid "a colossal but most picturesque liar."
To mi pripomenulo vašu predchádzajúcu diskusiu o tom, či autor musí či nemusí navštíviť krajinu, o ktorej píše. A tu to máme: za klamára označili tak Maya ako Reida. :-)
Ja osobne si vysvetľujem Poeovu repliku predovšetkým ako veľký kompliment - v zmysle, že Reid bol úspešný fiction autor s veľkou fantáziou. Čo mi vlastne sedí aj na KM. :-)
Akokoľvek, na knižku sa teším. Aj o nej - či skôr o filmoch podľa nej - sa píše, že pre deti je to tak trochu horor. To mi sľubuje dobrú zábavu.
mescalero
28.02.2017 07:30
Od T. M. Reida vyšly u nás 4 velké romány (Lovci skalpů, Bezhlavý jezdec, Biely náčelník - tento jen slovensky, a Doňa Isolyna de Vargas - příběh vyšel i ve zkrácené a upravené verzi pod názvem Bělouš prérie) a 4-6 novel: Černobílá krev, Prázdniny mladých Boerů a navazující Lovci žiraf, Vystěhovalci z Transvaalu, dále je zmiňován příběh Město mrtvých, který měl vyjít v Rodokapsu, ale zatím jsem ho na vlastní oči neviděl a ani neznám nikoho, kdo by mi jeho existenci potvrdil; v sérii menších dobr. knih, vycházejících koncem 19. století (měly vždy 4 barevné ilustrace - 3 na přílohách v knize, čtvrtá byla nalepena na deskách) je občas zmiňován příběh s názvem Kongo. Reid napsal samozřejmě daleko více románů a novel, např. Osceola (odbojný náčelník Seminolů z 30. let 19. století), ale ty už česky a slovensky nikdy nevyjdou - ledaže by se na to složili nějací zapálení nadšenci.
Vydat brožuru dnes není velký problém a ani to nestojí zas tak velké peníze. Za sebe (kdybych chtěl mít tištěný nějaký vlastní příběh či nějakou faktografickou práci o Indiánech) ovšem říkám, že nejsem takový narcis, abych něco takového musel mít a také - jako účetní - bych nikdy nešel do ztrátového podniku, navíc jsem člověk staré doby, který žije v přesvědčení, že autorovi literárního (a jakéhokoliv jiného uměleckého) díla patří honorář: platit si vydání vlastního díla je v mých očích zvrhlost a zhovadilost, kterou může částečně omluvit jen případný zisk z prodeje.
mescalero
27.02.2017 16:06
Apanači: May Reida bezpochyby znal, ovšem Reid psal o trochu jiné oblasti Texasu než May (Reid o jižním Texasu, May o severozápadním, obě oblasti měly trochu jiné podmínky, osídlení i historii) a oběma spisovatelům šlo v jejich příbězích o cosi trochu jiného. Co je spojuje je jistá až "hororová" atmosféra (když jsem se v 8-9 letech seznamoval s Duchem L. E. byla mi tato kniha těmi, kdo už ji četli, inzerována jako dost strašidelný příběh a já jsem ji nechtěl číst v nočních hodinách).

Apanači
27.02.2017 09:47
Zohnala som si Reidovho Bezhlavého jazdca a už ho mám pripraveného do batožiny na veľké víkendové cestovanie. Destinácia bude tentokrát "ta krásná země", takže keď v metre natrafíme na chlapíka, čo sa chechtá nad knihou - nazriem mu cez plece, či nečíta Vianoce. :-D
Ale to len žartujem - nakoniec sme zvolili južnejšiu trasu, tak budem v duchu z okna mávať smerom k mestám, kde viem, že niektorí z Vás bývajú.
Teším sa na čítanie, mám také tušenie, že bezhlavý jazdec je mooožno vzdialená inšpirácia pre Ducha Llana Estacada.
mescalero
24.02.2017 10:38
j.oakhurst: Cesta na severozápad s Tracym - zfilmována byla jen první polovina románu, navíc uniformy rangerů jsou strašné (ty "lodičky" na hlavách jsou úplně mimo, Rogersovi rangeři nosili jakési barety), mám knížku ze série Men at Arms věnovanou R. rangerům (a dalším z této oblasti), takže v tomhle mám jasno. Poklad Azteků + Zlatá horečka jsou totožné s Pokladem Inků (název byl omylem, správně mělo být Poklad Aztéků či originální název Puebla). Jinak Retcliffe byl veliký antisemita, snad měl v češtině vyjít i nějaký jeho spisek namířený proti Židům.
Od Altshelera vyšlo z cca 50 románů jen 7 svazků (Boj o Texas, Poslední náčelník, Zlato Apačů, Za zl. do země Siouxů, Ztracení lovci, Stopaři předni stráže, Strážci pralesa - poslední dvě knihy jsou prvním a druhým dílem celkem 8-dílného cyklu o mladých stopařích). Nechci být prorokem, ale čas na vydávání knih J. A. Altshelera (a jemu podobných) už dávno minul.
j.oakhurst
23.02.2017 15:44
Na toho Robertse možná časem dojde ,viděl jsem podle jeho románu film Cestu na severozápad se Spencerem Tracym z konce 30let ,byl vcelku ucházející,od Retcliffa mám přečtené pouze dva romány Poklad Aztéků a Zlatou horečku obojí ve slovenštině.
Vím že s vydáváním knih autorů jako je F.G to není snadné ale stále chovám naději že k tomu někdy dojde,,, tak jako v případě J,A,Altshelera kdy vydali před léty Boj o Texas a pokud je mi známo tak tato kniha u nás nikdy nevyšla.
mescalero
23.02.2017 13:04
Od Rettcliffea mám zřejmě všechno, co vyšlo česky (Poklad Inků - 3 svazky, Povstání v Indii - 3 sv., Revoluce za revolucí - 8 sv., a 5 knih v nakl. TaM s il. Z. Buriana). Ještě vyšla jedna kniha od J. Rettcliffea juniora - Kurýr poslední carevny (možná, že to není přesný název). Ovšem počtení to moc dobré není, spousta hrdinů, autor si neumí vybrat stranu, které by "fandil", nejsou tu jasní kladní ani záporní hrdinové - a to nemám rád v literatuře i ve filmech.
K. Roberts - mám a četl jsem od něho všechno, co vyšlo česky (Arundel, Lúza ve zbrani, Na volné širé vody, Kpt. Rozmysl, O. Wiswell). Doporučuji všem.
Gerstäckera noví TaM určitě nevydají, už by to skoro nikdo nekoupil.
j.oakhurst
22.02.2017 17:47
...;John Retcliffe...J.A..Altsheler byl ale tuším ,,necestujícím ,,ale psal taky dobře ten se hodně zaměřoval na mládež ,vylíčení ,,Poslední Custerový bitvy,,patří prý v knize Poslední náčelník k nejvěrohodnějším ,z mladších autorů Kenneth Roberts měli jsme doma jeho knihu Arundel ale nečetl jsem a nesmíme zapomenout na J.F.Coopera tam to všechno začalo...
Škoda že od F.G toho u nás nevyšlo více....je to opravdu zlomek jak je uvedeno. z docela rozsáhlého díla možná ,že časem něco vyjde,mohli by se toho chopit v nakl u TaM.
KM jsem v jistém věku ,,upozadil ,, ale nyní se k němu zase tak trochu vracím......
mescalero
20.02.2017 13:05
Autorů westernových příběhů na úrovni F. Gerstäckera je více, z těch "cestujících" lze uvést T. M. Reida, Ch. Sealsfielda, G. Aimarda, G. Ferryho ... Nakonec i ten "necestující" May svá dobrodružství prožil a je jedno, že to bylo v jeho pracovně.
Lze uvést několik Gerst. povídek, které nekončí dobře.
A hlavně, z celého G: díla známe tak sotva desetinu, Maye známe takřka celého. O Mayově dílu tak můžeme vynášet nějaké soudy, u Gerstäckera musíme vždy říci, že hodnotíme jen 2-3 jeho romány a asi 20-30 povídek. Škoda, že B. Kočí, který plánoval Sebrane spisy F. G. skončil jen se 4 svazky (protože jinak vydal celého Londona a F. B. Harta).
j.oakhurst
17.02.2017 16:37
F.G. jsem více věřil ty jeho hrdiny a jejich dobrodružství ,to vyvažovalo občasnou zdlouhavost i menší akci.V jeho románech a povídkách také vitězí dobro nad zlem ale postavy tam nejsou tak černobílé jako v případě KM. Co se týká povídek těch kratších tak ty mi příjdou srovnatelné s některými prácemi Jacka Londona.
Samozřejmě není pravidlem, že ten kdo procestuje a pozná svět a prožije spoustu nejrůznějších situaci tak nutně musí být tím kdo to přitažlivou formou zpracuje a prodá ale pokud to umí a to právě myslím, je případ F.G. tak osobní prožitky ,zkušenosti, se v tom díle musí projevit a čtenář to vycítí alespoň já to tak vnímám.
mescalero
15.02.2017 09:43
Od Gerstäckera (sebrané spisy mají přes 40 svazků) vyšly v češtině jen různé výbory povídek a dva romány: Piráti na řece Mississippi a Regulátoři z Arkansasu; Pro barvu kůže je jen delší povídka). Ve slovenštinvě vyšel od G. kolem r. 1981 v sešitové edici Ronapo román Zlato (kalifornská zlatá horečka).
Není nutné někam cestovat, aby člověk znal poměry v některé zemi či končině, je spousta cestovatelů, kterým návštěva cizí krajiny nic nedá a v ničem je nepoznamená - také záleží s jakými znalostmi o dané lokalitě se někdo vydává na cesty. Máte-li k dispozici kvalitní materiály a literaturu, můžete být stokrát větším odborníkem na určitou zemi než ten, kdo ji několikrát navštíví a třeba v ní i léta žije. V úvahu je nutné vzít i dobu, o níž se píše, v případě starší historie žádné cestování nikomu nepomůže - ledaže by takový cestovatel "vytěžil" místní archivy, muzejní depozitáře atp., v době internetu se však lze i k tomuto dostat od stolu v domáci pracovně.
Karel May je pro mě daleko lepší a záživnější spisovatel než Gerstäcker, čímž o něm neříkám, že je špatný, je dobrý, zvláště jeho povídky jsou vynikající, romány už jsou z dnešního pohledu trochu zdlouhavé a málo akční, problémem je i to, že Gerstäcker nemá žádného ústředního hlavního hrdinu. Piráti na Mis. byli zfilmováni, možná v o něco lepší kvalitě než Zlatokopové z Arkansasu.

hunterN
14.02.2017 19:23
Poněkud se už odchylujeme od původního tématu diskuze, ale k Mayovu krajanovi Gerstäckerovi asi tolik: nepočítám-li jednu povídku, na jejíž název si už nevzpomenu, ale tuším, že se jedná u tu zmiňovanou "Pro barvu kůže", která vyšla v 70. letech v časopise Pionýr, tak jsem od něj četl v dětství pouze román Piráti na řece Mississippi (nedatované vydání, ale podle wiki z r. 1928) a dodnes si pamatuju, jak jsem ho hltal, že se mi velmi líbil a určitě bych jej doporučil. K daším jeho dílům jsem se ale bohužel nedostal, takže komplexně hodnotit Gerstäckerovo dílo nemohu....

Naposledy upraveno: 14.02.2017 19:47, hunterN

j.oakhurst
14.02.2017 16:45
Nemám potřebné znalosti abych mohl polemizovat zda je KM  klasikem německé literatury přelomu 19 a 20 století  nebo ne, ale zřejmě co do počtu vydaných děl se mu podobně píšíci nemečtí autoři jako kupříkladu Fridrich Gerstacker nemohou rovnat,,jestli se nemýlím., vycházím z toho co u nás od FG vyšlo..
Přesto mne dílo FG oslovilo více.Už i v dětském věku kdy jsem hltal jeho román Pro barvu kůže nevelký rozsahem, který vycházel na pokračování v časopisu Pionýr ilustrovaný Zdenkem Burianem ,Na rozdíl od KM on většinu zemí o kterých psal navštívil nikoliv jako pouhý turista. Mnohé z toho o čem psal zažil na vlastní kůži nebo při svém cestování vyslechl od jiných.Poznal život v krajích o kterých psal a dobu o které psal,.Gestacker stejně jako Jack London do svých povídek vkládal své osobní zkušenosti a prožitky, poznatky ze života lidí kolem sebe. To se nemohlo neodrazit v jeho díle které alespoň na mne působilo daleko větším dojmem než knihy KM..Tím v žádném případě nechci snižovat literární kvality KM, jenom tímto vyjadřuji svůj vlastní pohled.
 > | >>



od 1. 9. 2005