Supové Mexika

Zakladatel: jana

<< | <
honza. 30.09.2011 18:49	Není to rýpání, beru to fakt jako diskuzi. Dobrého Kamaráda nevydával Kürschner, ale Speemann. Roztržka s Kürschnerem se týkala románu "A mír na Zemi", který měl být příspěvkem do svazku o Číně, ten vydával Kürschner. May začal obecně a když už román nešlo zastavit, začal s pacifistickými myšlenkami. Tento příběh pak popsal v pohádce Kouzelný koberec. Ale roztržka s rajjisem efendiná je skutečně alegorií na roztržku s Pustetem. Obávám se, že v textu, na který odkazujete, se vloudila malá chybička, nebo překlep, to bude přesnější.
Kačka 30.09.2011 10:16	Promiňte mi mé rýpání, ale je to zvláštní, tady: http://karel-may.majerco.net/pribeh/cestopisne-romany/v-zemi-mahdiho/ se píše, že rajjís effendiná je zpodobněním Josepha Kürschnera, tak jak to tedy je? Nebo možná se v něm odrážejí oba? No vlastně - Mahdí vznikl někdy v roce 1890, Satan a Jidáš až 1893, tzn. roztržka s Pustetem nemohla být v Mahdím? Nebo se pletu? Na druhou stranu skutečné rozkmotření je až v části, pokud si vzpomínám, a tu May dopsal pro knižní vydání (1896) - tak by to mohl asi být i Pustet :) No, to je fuk, to si jen tak přemýšlím :)
honza. 29.09.2011 21:42	Text "První láska Old Shatterhanda" byl původně součástí textu románu "Satan a Jidáš" (tedy "Supové Mexika"), který napsal May pro Pustetovo nakladatelství. Redaktorovi Keiterovi se tento text zdál s románem nesouvísející a také neúměrně dlouhý, tak jej z románu svévolně vyřadil. To nakonec vedlo k roztžce Maye s Pustetem, kterou - uvádím pro zajímavost - May později popsal v románu "V zemi Máhdího" jako roztžku mezi Karou ben Nemsím a rajjisem efendiná.
kodado 29.09.2011 15:57	rád bych se zeptal, na následující (ale nevím zda budete znát odpověď?): na české wiki jsem se dočetl (a je i malá zmínka o následujícím na Vašem webu, abych byl spravedlivý), že povídka "Old Shatterhandova první láska" (viz např. Návrat) je vlastně prologem k trilogii Supové Mexika. Zajímalo by mne tedy, zda je faktickým prologem (příběhu S.M.), nebo jen prologem typu jiných báchorek pana Maye (na příklad: "právě se vracím z Istanbulu, kde jsem dělal ..., jak jsem psal v knize ..."), které psal právě proto, aby knihy měly jakousi (myšlenou) kontinuitu. Prostě chtěl (do určitého okamžiku v jeho životě), aby celé jeho dílo byl jeden jediný příběh (patrně kvůli větší prodejnosti jeho děl). Možná mírně zjednodušuji, ale takto na to nahlížím. Díky za (potencionální) odpověď. pozn.: Možná by stálo za to se více rozepsat o problému na webu na stránce S.M., tj. u jednotlivých vydáních?
jana 14.11.2006 16:53	Přátelé,tak mám přečtenou knížku a upřímně můžu prohlásit,že byla super.Vřele doporučuji všem.
Zatinka 31.10.2006 07:21	Když to vezmu čistě ze čtenářského hlediska, tak tento román patří u mě hned za Vinnetoua (prozatím z toho, co mám přečteno). Je hodně pestrý, zajímavý, napínavý a je tam neskutečně mnoho dobrodružství. Jinak jsem se také v duchu pousmála, když jsem si Vinnetoua představila na jiném kontinentě než v Americe. Ale moc hezky to řekl Pedlar - má to takový pohádkový nádech :-)
honza. 30.10.2006 22:49	"Padišáh" bylo vlastně to první, co pohnulo Fehsenfelda k vydávání "Sebraných spisů", to byly první mayovky, které začal vydávat (před ním už tu byl ale na jiném místě zmiňovaný Union Verlag). A Satan a Jidáš - Supové Mexika, "vycestování" Vinnetoua do Afriky a Evropy považuji skutečně za Mayovu přemrštěnost, už zde tu pomyslnou strunu věrohodnosti hodně přepnul, ale jako vždycky - skoro mu to vyšlo: čte se to velmi dobře. Snad v tom je to jeho kouzlo, kterému jeho čtenáři téměř vždy podlehnou. Howgh!
pedlar 30.10.2006 16:15	Ještě k tomu "padišáhovi" - je to fakt věc vkusu, poněvadž u mně je to skoro opačně. Poslední tři díly, které se odehrávají na Balkáně, mám z tohoto cyklu nejraději. Nejméně se mi líbí druhý a třetí díl (Divokým Kurdistánem, Z Bagdádu do Istanbulu).
Belenor 30.10.2006 15:55	Mno, zrovna to vycestování Vinnetoua do Afriky a Evropy mi přijde nepříliš šťastné. Co se týče padišáha, tak mi přijdou dobré tři úvodní svazky, ale pak už se mi zdá cyklus slabší. V zemi Mahdího - ano, zde souhlasím :-) Ale nakonec je to vždy věc vkusu.
pedlar 30.10.2006 15:02	Já mám třídílné brožované vydání z r. 1990 nebo 1991 od nakladatelství Laser. Četl jsem to dvakrát. Opět se podle mě jedná o jednu z nejlepších a nejzajímavějších mayovek. Zajímavou postavou je zde především Judith Silbersteinová - mladá Židovka s velmi špatnou povahou. A pak samozřejmě to, že se Vinnetou ocitá v Německu a dokonce i na severu Afriky, čímž dostává příběh přímo pohádkový rozměr. Hrdina divokého západu a navíc Indián vycestuje okolo r. 1870 na jiný kontinent za dobrodružstvím. Obecně se má za to, že nejlepšími cykly (kolportážní nepočítaje) od K. Maye jsou "Vinnetou" a "Ve stínu padišáha" (Pouští - Žut). Mně osobně se ale právě například "Satan a Jidáš" (=Supové Mexika), "V zemi Mahdího" nebo "Dobyvatelé Gran Chaca"(Na Rio de la Plata a V Kordillerách) líbí víc než "Ve stínu padišáha".
jana 30.10.2006 13:52	Pohnula jsem se ze Sonory a děj už začíná nabírat ty správné obrátky.Žel teď už nebudu mít tolik času na čtení (zařadila jsem se po 3 týdenní marodce mezi pracující lid),ale to mi nevadí,postupně se tím prokousám a pak uvidím jaký dojem z toho budu mít.
Zatinka 30.10.2006 07:21	No, on je to sice rozvleklý román, ale těch pět dílů od návratu jsem měla myslím do několika dní přečteno, velice se mi líbil. Od Albatrosu jsem ho nečetla, i když ho mám doma, tak nemohu porovnat.
jana 29.10.2006 22:35	Mě to taky nevadí.Tuto knížku čtu poprvé,ale jsou knížky,které čtu několikrát a ikdyž znám děj,tak si je vychutnám znovu.Pokud nechci,tak se na ten obsah nepodívám.
Zatinka 29.10.2006 18:44	Mě to nevadí, spíš naopak, aspoň se líp rozhoduju, co si pak vybrat.
Belenor 29.10.2006 18:31	Supové Mexika, neboli Satan a Jidáš, je docela dobrá, ale místy mi přijde rozvleklá a (hehe a víc neřeknu, abych neprozrazoval, ačkoliv pokud jsi četla popis knihy na těchto stránkách, tak už děj stejně znáš). Není to vlastně chyba, že příliš zmiňuji na tomto webu děj knih?
jana 28.10.2006 13:30	Tuto knížku jsem teprve otevřela.(Albatros 1973).Hned na začátku je zajímavé pojednání o nudě.Lépe řečeno o Sonoře.Takovou nudu bych chtěla někdy zažít.Stačila by mi však na jeden den,víc bych asi nevydžela.Člověk má pořád co na práci a pokud ne,tak jsou tu knížky.Dost už filozofování,jsem zvědavá,jaká bude.
<< | <