Mayovky na Internetu

Mezi Supy

Unter Geiern (1964)

Snímek Mezi Supy je čtvrtou mayovkou z dílny producenta Horsta Wendlandta. Původní název filmu zněl Winnetou und der Bärenjäger - Vinnetou a lovec medvědů - a hlavním hrdinou se měl stát Old Shatterhand v podání Lexe Barkera. Jenže pak se producentovi podařil husarský kousek - angažoval britskou světoznámou hvězdu Stewarta Grangera a scénář nechal přepsat na postavu Old Surehanda. Tím se šéfovi Rialta naskytla jedinečná příležitost oživit sérii dříve, než by upadla do stereotypu. Zatímco filmoví kritikové byli z výkonu Stewarta Grangera nadšení, příznivci Karla Maye se nedokázali s novým hrdinou ztotožnit. Grangerovo arogantní, místy až sarkastické vystupování se divákům rozhodně nezamlouvalo, především mu ale zazlívali, že si dělal z Karla Maye legraci a usmrtil mýtus.

Roli náčelníka Apačů získal opět francouzský herec Pierre Brice. Viditelně stojí ve stínu Stewarta Grangera, s nímž se nikdy nedokázal spřátelit. Je obecně známo, že Stewart Granger a Pierre Brice nechovali k sobě vzájemné sympatie. Grangerovi se pravděpodobně nezamlouvalo, že hlavní roli získal mladý herec, kterého tehdy ještě neznal. Přestože na plátnech kin působí jako nejlepší přátelé, v soukromí dával Granger svému kolegovi jasně najevo, co si o něm a jeho hereckém umění myslí. Za vše hovoří jedna, dnes již úsměvná, historka:

Filmaři se snažili zajistit hercům potřebný komfort, aby se mohli plně věnovat své práci. Stewartu Grangerovi pronajali mercedes, s nímž se měl dopravovat na jednotlivá místa natáčení. S vozem však nebyl spokojený a stěžoval si, že je příliš tvrdý. Zejména při jízdě na Mali Alan po staré šotolinové cestě to s každým ve voze třáslo a házelo. Vedoucí výroby Stipe Gurdulić pronajal tedy pro Grangera francouzský vůz Citroën DS, vybavený hydropneumatickým systémem, díky němuž se mohl automobil při jízdě v terénu vyrovnat s jeho nerovnostmi. Při první jízdě byl ve voze i Stipe Gurdulić, který hovořil lámanou angličtinou. "Jak se vám líbí jet ve francouzském autě?" zeptal se Grangera. "Snesu to!" odpověděl herec. Spokojený Gurdulić pokračoval v rozhovoru a zeptal se: "Víte, kdo stavěl tuhle silnici?" Granger takovou otázku nečekal. "Kdo?" zeptal se téměř zlostně. "Francouzi, Napoleonovi vojáci!" odpověděl Gurdulić vítězoslavně a trochu se rozpovídal o historii Chorvatska. Na Grangera to však neudělalo dojem a ironicky si přisadil: "Pak není divu, že je ta silnice taková, jaká je!" Opovržlivě mávl rukou a připojil: "Francouzská práce!" Gurdulić už neměl chuť pokračovat v rozhovoru a francouzské auto nechválil, ačkoliv to měl původně v úmyslu. Brzy dorazili na místo natáčení, kde Granger musel hrát scénu s Francouzem Pierrem Bricem.

Scénář a režie

Scénář k filmu napsalo autorské duo Eberhard Keindorff a Johanna Sibelius, k nimž se přidal ještě zkušený scenárista Harald G. Petersson. Šéf Rialta Horst Wendlandt měl obzvláště velkou radost z toho, že mu vedení distribuční firmy Constantin konečně dovolilo angažovat na post režiséra filmu jeho dlouholetého přítele a vynikajícího tvůrce kriminálek Alfreda Vohrera. Pokud by výběr režiséra záležel jen na Wendlandtovi, tak by Alfred Vohrer režíroval už první mayovku Poklad na Stříbrném jezeře. Složení filmového štábu zůstalo až na pár výjimek stejné, jako u předchozích mayovek z produkce Rialta. Nově byly obsazeny pouze nejdůležitější pozice: režisér přivezl s sebou svou stálou asistentku Evu Ebner a šéfkameramanem byl jmenován Karl Löb. Vohrer znal většinu lidí již z natáčení svých kriminálek, přesto se dostal tento v jádru citlivý režisér do nelehké situace, když byl jako mayovský debutant obklopen spolupracovníky zvyklými na styl Haralda Reinla. Jako profesionál však na sobě nedal nic znát. Na natáčení se připravoval velice pečlivě, dokonce si do svého scénáře zaznamenal nejdůležitější chorvatská slovíčka, která by mohl jako režisér upotřebit.

Průběh natáčení

Natáčení filmu začalo 10. srpna 1964 na planině Grobničko polje u Rijeky, kde se ještě před dvěma týdny natáčel druhý díl Vinnetoua. Nyní zde architekt Vladimir Tadej vybudoval Baumannův ranč. Další velké dějiště se nacházelo na cestě k lyžařské oblasti Plataku, kde byla postavena vesnice Šošonů. Většina stanů a rekvizit byla použita z filmu Vinnetou - Rudý gentleman a pro potřeby natáčení byly jen mírně upraveny. Osamělou vesnici Šošonů střežil jeden hlídač z Jadran filmu. Jednou v noci ho překvapila dvojice divokých medvědů, kterým se naštěstí dokázal ubránit. Produkce okamžitě navýšila počet strážných a dala jim k dispozici i zbraně. O dva dny později se filmaři dozvěděli, že v té samé oblasti zaútočili medvědi i na lesníka, který bohužel svým zraněním podlehl.

Další nepříjemný zážitek s medvědy si filmaři odnesli z natáčení úvodní části filmu, v níž se Vinnetou, Baumann a jeho syn Martin vydávají na lov medvěda. Tentokrát si filmaři nenechali přivézt cirkusová zvířata z Německa, jako to učinili během natáčení snímku Vinnetou - Rudý gentleman, ale spokojili se s místním medvědem, kterého od mládí drželi v zajetí lidé z nedaleké vesnice. Najali také místního lovce, který vlastnil smečku ostrých pastýřských psů a byli ujištěni, že psi dají medvědovi na frak. Jenže po prvním vzájemném útoku ztratili psi svou bojovnou náladu a drželi se od medvěda v uctivé vzdálenosti. Druhý den přivedl myslivec jiné psy a opět sliboval filmařům, že z medvěda nic nezůstane. Ale ani nová dvojice se nechtěla pouštět do krvavé šarvátky - jakmile psi utržili od medvěda první větší šrámy, stáhli se opět do ústraní. Medvěd se očividně nudil. Rozmrzelý lovec ho chtěl trochu popíchnout a hodil po něm kamenem. Zvíře se okamžitě rozeběhlo proti lovci a ten ho v posledním možném okamžiku zastřelil. Filmaři se museli spokojit jen s velmi krátkými a neúplnými záběry.

Jednou z dalších lokalit, kde se natáčel snímek Mezi Supy, je okolí známého letoviska Starigrad-Paklenica. V místech bývalého El Dora z Pokladu na Stříbrném jezeře byla postavena zchátralá zlatokopecká osada se saloonem. Ze skály, z níž bandité přepadli v Pokladu na Stříbrném jezeře dostavník, pozoroval Vinnetou bandu Supů. Významnou roli hraje ve filmu horský průsmyk Mali Alan, kde byl postaven noční tábor Supů, očekávajících Wellerovu zprávu o zahájení útoku na osadníky. Odehrával se tady i závěrečný souboj mezi Old Surehandem, Martinem a Wellerem. Poté, co se štáb přesunul do pobřežního letoviska Splitu, vydali se pracovníci Jadran filmu hledat nové lokality. V okolí jezera Peručko, u osady Vrlika, objevili liduprázdnou kamenitou planinu, která byla jako stvořená pro natáčení závěrečného boje osadníků s bandou Supů. Fascinující obraz nerušily domy ani sloupy elektrického vedení, jen osamělý pastýř tu hlídal stádo ovcí. Asi o kilometr dál, ve vyschlé části jezera, se nacházela pouštní krajina se žluto-bílým pískem, která filmařům posloužila pro natáčení scény, v níž se Martin a Annie přidávají k přistěhovalcům.

Ve Vrlice se štáb potýkal s bórou, silným nárazovým větrem z hor, který už zapříčinil škody u obou předchozích dílů Vinnetoua. Tentokrát byl zcela zničen obytný přívěs, v němž herci odpočívali ve chvílích volna. Nikomu se naštěstí nic nestalo - Elke Sommer, která v něm pobývala jako poslední, opustila přívěs krátce před ničivým úderem.

Premiéra filmu

Premiérové představení se uskutečnilo 8. prosince 1964 v mnichovském kině Mathäser-Filmpalast. Publikum ve zcela vyprodaném sále nadšeně vítalo Stewarta Grangera, Waltera Barnese, Gojka Mitiće, Milana Srdoće a skladatele Martina Böttchera. Pierre Brice se tentokrát premiéry nezúčastnil, protože už byl na cestě do Vídně, kde měl natáčet nový film. Druhé premiérové představení proběhlo 9. prosince ve stuttgartském kině Universum a třetí 10. prosince v kolínském kině UFA-Palast. Ve všech městech slavil snímek ohromný úspěch. Producent Horst Wendlandt byl nadmíru spokojený, a to i přesto, že film neobdržel od FBW žádný predikát. Získal alespoň Zlaté plátno, které mu bylo uděleno 16. prosince 1965 v Düsseldorfu u příležitosti premiéry filmu Old Surehand.

Obsah filmu

Baumann se synem Martinem a přítelem Vinnetouem zahlédnou při stopování medvěda dva Šošony, pronásledující na koních bělochy. Při návratu na ranč najde Baumann svou ženu a dceru zavražděné. Podle stop je možné soudit, že je zabili Šošoni. To také tvrdí muž v misionářském oděvu, jenž se představí jako kazatel náboženské sekty Svatí posledních dnů a jenž vypráví, že sledoval řádění Indiánů z úkrytu. Vinnetou nevěří, že Baumannovu farmu přepadli Šošoni a slíbí, že najde pravého vraha. V opuštěné osadě zlatokopů čeká vůdce banditů Preston zprávu, jak dopadl přepad Baumannova ranče. Preston připravuje velkou akci a rozdělí banditům úkoly. Stewart s několika chlapy se má dostat mezi osídlence, kteří jedou s velkou kolonou vozů do Arizony, a zavést je na příhodné místo, kde na ně ostatní zaútočí. Půvabná Annie Helmersová jede v doprovodu Old Wabbla za otcem, obchodníkem se zlatem a diamanty. Přenocovat chtějí u Baumanna. Na smluveném místě je čeká otcův přítel Old Surehand. Na farmě se setkají se synem náčelníka Šošonů Vokadehem. Vokadeh marně vysvětluje Baumannovi, že jeho ženu a dceru zabili Supové, kteří úmyslně zanechali na místě falešné stopy. Farmář mu nevěří a smrtelně jej a celý kmen urazí. Vinnetou a Old Surehand vědí, že Šošoni urážku pomstí a bezúspěšně se pokoušejí o smír.

Stewart získá důvěru soudce Leadera a slíbí mu, že provede jeho skupinu a nové osídlence, mezi nimiž jsou i bohatí obchodníci s diamanty, bezpečně Llanem Estacadem. Ve skutečnosti je chce zavést na místo, kde je Preston a ostatní bandité povraždí a zmocní se jejich majetku. Old Surehand a statečná Annie zachytí vzkaz, který poslal Preston po jednom z banditů Wellerovi. Old Surehand banditu Gordona, jenž se vydává za důstojníka, v sebeobraně zastřelí, ale Wellerovi se podaří uniknout. Bandité unesou Annii. Weller je informoval, že dívka veze otci zlato, které měla u sebe. Martin se vydá po stopách únosců až do jejich osady. Jeden z nich ho pozná a Martina čeká smrt. Věrný Vinnetou jej zachrání a osvobodí i Annii. Oba mladí lidé spěchají vstříc osídlencům, neboť se domnívají, že tam najdou Old Surehanda i Baumanna. Mezitím Baumann vlastní neopatrností padne do rukou Šošonů. Jen díky odvaze a chytrosti Old Surehanda, jenž se místo farmáře vystaví zkoušce spravedlnosti a obratně ji rozhodne ve svůj prospěch, zůstane Baumann naživu. O jeho osudu však má rozhodnout rada starších v Údolí smrti, na posvátném místě, kde Šošoni pohřbívají své mrtvé. Preston, aby včas dostihl kolonu osídlenců, si chce Údolím smrti zkrátit cestu. Když mu v tom chtějí strážci mrtvých zabránit, všechny je povraždí.

Vokadeh pochopí, že pro všechny jsou největším nebezpečím bandité a propustí Baumanna na svobodu. Martin marně vysvětluje soudci a osadníkům, že je Stewart vede do pasti. Mazaný Weller za podpory Stewarta a Roda prohlásí, že v Martinovi poznává hledaného zloděje koní, jenž chce od sebe odvrátit pozornost. Teprve Old Surehand přesvědčí Leadera o pravdivosti Martinových slov. Bandité v koloně jsou zneškodněni. Old Surehand přinutí Wellera, aby předal Prestonovi falešné zprávy o pohybech kolony. Je si vědom toho, že srážce s bandity se nelze vyhnout, a horečně se připravuje s osídlenci k obraně. Ve chvíli, kdy se vítězství kloní na stranu banditů, přijde osadníkům na pomoc Vinnetou a Vokadeh se svými bojovníky. Preston a Weller prchají a zmocní se Martina. Avšak Old Surehand a Vinnetou je dostihnou a oba bandity zneškodní. Baumann se vrací s Martinem domů. Spolu s nimi jede i Annie. Vinnetou se loučí s Old Surehandem, jenž doprovází osadníky do Arizony, a odjíždí prérií k horám.


Herecké obsazení

Pierre Brice

Pierre Brice

Vinnetou
Stewart Granger

Stewart Granger

Old Surehand
Elke Sommer

Elke Sommer

Annie
Götz George

Götz George

Martin Baumann
Sieghardt Rupp

Sieghardt Rupp

Preston
Mihail Baloh

Mihail Baloh

Weller
Walter Barnes

Walter Barnes

Baumann
Renato Baldini

Renato Baldini

Soudce Leader
Gojko Mitić

Gojko Mitić

Vokadeh
Milan Srdoč

Milan Srdoč (Paddy Fox)

Old Wabble
Ilija Ivezic

Ilija Ivezić

Jackie
Stole Arandelović

Stole Aranđelović

Milton
Dušan Bulajić

Dušan Bulajić

Bloomfield
Davor Antolić

Davor Antolić

Rod
Vojislav Mirić

Vojislav Mirić

Stewart
Mirko Kraljev

Mirko Kraljev

Bill
Louis Velle

Louis Velle

Gordon
Boris Dvornik

Boris Dvornik

Bandita Fred
Dragomir Bojanić

Dragomir Bojanić

Bandita Joe
Dunja Rajter

Dunja Rajter

Betsy
Vladimir Medar

Vladimir Medar

Baker st.
Mario Girotti

Mario Girotti

Baker ml.
Mirko Boman

Mirko Boman

Dlouhý Davy
Vladimir Bačić

Vladimir Bačić

Tlustý Jemmy
Milan Mikuljan

Milan Mikuljan

Různé drobné role / Kaskadér
Šimun Jagarinec

Šimun Jagarinec

Různé drobné role / Kaskadér
Zlatko Hrastinski

Zlatko Hrastinski

Různé drobné role / Kaskadér
Luka Knežević

Luka Knežević

Různé drobné role / Kaskadér
Ivan Krištof

Ivan Krištof

Bandita / Kaskadér
Kasim Kučković

Kasim Kučković

Bandita / Kaskadér
Stjepan Špoljarić

Stjepan Špoljarić

Různé drobné role / Kaskadér
Miroslav Buhin

Miroslav Buhin

Různé drobné role / Kaskadér
Ivan Zenić

Ivan Zenić

Bandita
Antun Gorišek

Antun Gorišek

Bandita
Josip Biščan

Josip Biščan

Bandita
Stjepan Hrgović

Stjepan Hrgović

Bandita
Djordje Nenadović

Ðorđe Nenadović

Miller
Joža Šeb

Joža Šeb

Čeledín na farmě
Mara Kajtas

Mara Kajtas

Sally
Nevenka Benković

Nevenka Benković

Osadnice
Marinko Ćosić

Marinko Ćosić

Chlapec v koloně
Zvonimir Kuzmić

Zvonimir Kuzmić

Bandita

Filmový štáb

Režie .......................................Alfred Vohrer
Asistent režie ...........................Eva Ebner, Vojdrag Bercić
Scénář .....................................Eberhard Keindorff, Johanna Sibelius, H.G. Petersson
Dramaturgie ............................Dr. Manfred Barthel
Kamera ...................................Karl Löb
Střih ........................................Hermann Haller
Stavby .....................................Vladimir Tadej
Kostýmy ...................................Irms Pauli
Hudba ......................................Martin Böttcher
Zvuk .........................................Matija Barbalić
Pyrotechnik .............................Erwin Lange
Vedoucí výroby ........................Erwin Gitt, Stipe Gurdulić
Producent ................................Horst Wendlandt
Produkce .................................Rialto Film Preben Philipsen, Berlin
Koprodukce .............................Jadran Film, Zagreb / SNC, Paris / Atlantis Film, Rom
Doba natáčení .........................10.8. – 15.10. 1964
Délka .......................................100 min 57 s (originální verze filmu)
Premiéra .................................8.12. 1964 Mnichov (Mathäser-Filmpalast)
Čs. distribuční premiéra ..........18.6. 1976
Ocenění ...................................Zlaté plátno

 

Použitá literatura:

  • PETZEL, Michael. Karl-May-Filmbuch : Stories und Bilder aus der deutschen Traumfabrik. Zweite erweiterte Auflage. Bamberg : Karl-May-Verlag, 1999. 544 S. ISBN 3-7802-0153-4.
  • PETZEL, Michael. Der Weg zum Silbersee : Drehorte und Dreharbeite der Karl-May-Filme. Berlin: Schwarzkopf & Schwarzkopf, 2001. 288 S. ISBN 3-89602-358-6.
  • PETZEL, Michael. Das grosse Album der Karl-May-Filme. Berlin : Schwarzkopf & Schwarzkopf, 2009. ISBN 978-3-89602-727-6.
  • PETZEL, Michael. 50 Jahre Winnetou-Film : Die schönsten Bilder aus den Filmen der 60er-Jahre. Bamberg : Karl-May-Verlag, 2012. 200 S. ISBN 978-3-7802-3018-8.
  • TADEJ, Vladimir, GABELICA, Damir. Auf den Spuren Winnetous in Kroatien : 10 Routen Winnetous. Zagreb : Jadran film, 2007. 271 S. ISBN 978-953-95762-0-0.
  • KASTNER, Jörg. Das grosse Karl-May-Buch : sein Leben, seine Bücher, die Filme. Bergisch Gladbach : Bastei-Verl. Lübbe, 1992. 332 S. ISBN 3-404-28206-X.
  • Filmový přehled č. 20 (21.5. 1976)

Autor článku - Michaela Kroupová, poslední aktualizace dne 3.4. 2013




od 1. 9. 2005