Česky
English
DeutschV říši stříbrného lva (1965)
Im Reiche des silbernen Löwen
Děj filmu » Herci a filmový štáb » Fotogalerie
Filmová adaptace románu Karla Maye V říši stříbrného lva navazuje na film Divokým Kurdistánem. Kara ben Nemsí v podání Lexe Barkera tu opět prokazuje svou neohroženost a nezdolnost, ale film má už širší rámec. Dotýká se poměrů v Kurdistánu v polovině minulého století, líčí postoj hrdých Kurdů a statečnost Chaldejů za turecké nadvlády i beztrestné řádění loupeživých band vedených Machredžem, proti kterému Kara a jeho přátelé bojují. V pozadí se objevuje i otázka soužití dvou různých světů, které představují mohamedáni a křesťané.
Oba filmy byly natočeny ve španělské Almérii, kde se podařilo najít romantickou krajinu, odpovídající představám o kráse drsného Kurdistánu. Film V říši stříbrného lva vznikal v průběhu natáčení snímku Divokým Kurdistánem. Jedná se sice o samostatné filmy, ale znalost snímku Divokým Kurdistánem je pro pochopení děje Stříbrného lva nutná. Tu a tam se stává, že televize vysílá příběhy v opačném pořadí a divák pak má problém se v ději filmu orientovat.
Podrobnější informace o průběhu natáčení filmu V říši stříbrného lva najde čtenář v článku o snímku Divokým Kurdistánem. Nyní doplním jen několik zajímavých informací.
Půjčovna filmů Nora
Až doposud si filmové mayovky rozdělovaly mezi sebou půjčovny filmů Constantin a Gloria. Nyní však na scénu vstoupila nová společnost - mnichovská půjčovna filmů Nora, toho času třetí největší půjčovna ve spolkové republice. Už delší čas však neměla ve svém programu úspěšný film a proto její šéf Ernst August Meyer neskrýval nadšení, když mu producent Artur Brauner roku 1964 nabídl snímek Červenomodrý Metuzalém. Sice v něm nevystupují ani Vinnetou a Old Shatterhand, ani Kara ben Nemsí, ale rozhodující byla nálepka "Karl May", slibující v době největší mayománie ohromné výdělky. Projekt naneštěstí ztroskotal, ale smlouva mezi oběma společnostmi byla již uzavřena. Geniální obchodník Artur Brauner nabídnul Noře druhý díl Divokého Kurdistánu. Meyer pochopitelně souhlasil a kladl jedinou podmínku: film musí mít premiéru do konce prosince 1965.
Premiéra filmu
Datum premiéry filmu V říši stříbrného lva je skutečnou záhadou. V literatuře můžeme najít tři termíny - 28. prosince 1965, dále 31. prosince 1965 a nakonec 18. února 1966. Které datum je správné? Jak reklamní plakát, tak i prospekt firmy Nora (zde je doslova napsáno "Start: 18.2. 1966") odkazují na únorový termín. Zdá se tedy, že film byl poprvé vysílán 18. února 1966. Silvestrovský termín se na první pohled zdá být nejméně věrohodný, protože film by byl prakticky promítán bez účasti veřejnosti, věnující se spíše oslavám posledního dne roku. Problém má překvapivé rozuzlení: snímek byl skutečně promítán v mnoha kinech Německa dne 18.2. 1966, do té doby se žádné představení nekonalo - tedy až na jednu výjimku: 31.12. 1965 běžel film v kině City v Brémách. Důvodem byla smlouva uzavřená mezi Braunerem a půjčovnou filmů Nora, v níž stálo, že film musí mít premiéru nejpozději do konce prosince 1965. Aby Brauner neporušil ustanovení smlouvy, na které Nora z daňových důvodů kladla velký důraz, proběhla premiéra v posledním možném termínu - bez účasti hvězd a bez přítomnosti médií. Přítomní diváci ani netušili, že se zúčastnili světové premiéry filmu.
Roku 1966 se Nora stala obětí tzv. kinokrize a dostala se do konkursu. Ani filmy V říši stříbrného lva a Poklad Inků na tom už nemohly nic změnit, ačkoliv si od nich šéf Nory Meyer mnoho sliboval.
Děj filmu
Kadir Bej pořádá slavnost na počest Kary ben Nemsího a jeho přátel Halefa Omara, Ahmeda el Cordy, lorda Davida Lindsaye a sluhy Archieho. Radostná nálada je zkalena znepokojivou zprávou: jeden z Kadirových mužů zaslechl, jak se obávaný lupič Abú Sajf domlouvá na přepadení nejstarších chaldejských pokladů, ukrytých v rozsáhlých jeskyních hory Nejdir. V čele kněží a strážců pokladů je moudrá Mara Durimeh, babička Kadirovy dcery Ingdži. Kara s Halefem, Ahmedem a Ingdžou se vydají bez otálení na cestu, aby Maru Durimeh varovali před nebezpečím. Mezitím se s Abú Sajfem spojí Machredž z Mossulu, Karův úhlavní nepřítel. Hlídka Abtuelů pod vedením šejka Zedara pronásleduje v poušti lorda Lindsaye a Archieho, protože lord, pátrající v Kurdistánu po Noemově arše, čerpal bez svolení vodu ze studně Abtuelů.
Na Karu ben Nemsího a jeho družinu čeká obtížné překonání slaného jezera. Kara přijme nabídku Abú Sajfa, který se mu představí falešným jménem a slíbí, že družinu druhého dne ráno bezpečně převede přes jezero. V noci unese Abú Sajf a Machredž Ingdžu; jestliže je dívka v jejich moci, Mara Durimeh jistě vydá poklady a podle přání Abú Sajfa se zřekne i křesťanské víry. Kara se s Ahmedem a Halefem pustí přes zrádné jezero. Podaří se jim překonat jeho záludnosti s pomocí Karova psa Dojana. Na břehu však klesnou zcela vyčerpáni do bezvědomí. Tam je najde šejk Zedar a podle zákonů svého kmene o pohostinství se jich ujme. Machredž nedůvěřuje Abú Sajfovi a přikáže svému pomocníkovi Durekovi, aby dívku odvedl z tábora lupičů. Ingdža sice Durekovi uteče, ale Abú Sajf ji dostihne, spoutá ji a s lupiči táhne k Nejdiru, aby se sám zmocnil pokladu.
Také Lindsay a Archie padnou do rukou banditů Abú Sajfa. Machredž se náhodou setká s Abtuely a žádá šejka Zedara o vydání Kary ben Nemsího, který prý patří před pádišáhův soud. Zedar odmítne, vydá ho, až Machredž přinese pádišáhův příkaz. Machredž u pádišáha obviní Karu ze zločinů, které ve skutečnosti spáchal sám a tvrdí, že Kara chce s Abú Sajfem přepadnout Mara Durimeh. Pádišáh Machredžovi uvěří, vrátí mu hodnost a dá mu rozkaz k zadržení Kary ben Nemsího. Po přečtení pádišáhova příkazu musí Zedar ustoupit. Kara stačí ještě tajně vyzvat Ahmeda, aby se svými Haddády pomohl Chaldejům. Pádišáh váhá, zda má věřit Karově obhajobě a jeho slovům o Machredžově podlosti. Kara navrhne zkoušku, při níž mu má Alláh pomoci k prokázání pravdy. Deset nejlepších mužů střílí na Karu, který jede kolem nich na svém arabském koni. Kara je znamenitý jezdec a projde zkouškou bez jediného škrábnutí.
Kara s Halefem neprodleně zamíří k Nejdiru. Také Haddádové, vedeni Ahmedem, jedou na pomoc křesťanským Chaldejům, aby je chránili před proradným Machredžem a pomstili smrt svého šejka Mohameda. Chaldejové se sice statečně brání, ale nemohou dlouho odolávat přesile. V souboji Ahmed zabije Abú Sajfa, osvobodí Ingdžu a se svými muži zažene lupiče na útěk. Bandité se připojí k Machredžovým lidem a připravují se k novému útoku. První útok Chaldejové odrazí. Lstivý bandita slíbí, že odtáhne, jestliže mu vydají všechny psy a kočky z Nejdiru. Pak přiváže zvířatům k ocasům slámu, kterou zapálí. Vyděšená zvířata se vracejí do jeskyní a přinášejí s sebou oheň. Mara s kněžími a ostatními bojovníky se snaží oheň uhasit. Kara se dostane tajně k hoře a domluví se s Ahmedem na plánu, jak Machredže přemoci. S částí Haddádů obklíčí v noci Machredžovy muže a zasáhne. Bandité prchají. Mara Durimeh je smrtelně zraněna Machredžovou kulkou. Kara ben Nemsí vraha zabije a poté spěchá k pádišáhovi, aby mu podle slibu podal zprávu.
Herecké obsazení
Kara ben Nemsí: Lex Barker. Hádží Halef Omar: Ralf Wolter. Ingdža: Marie Versini. Sir David Lindsay: Dieter Borsche. Archie: Chris Howland. Machredž z Mossulu: George Heston. Abú Sajf: Sieghardt Rupp. Ahmed el Corda: Gustavo Rojo. Benda: Gloria Camera. Pádišáh: Fernando Sancho. Šejk Kadir Bej: Charles Fawcett. Durek: Antonio Iranzo. Mara Durimeh: Annemarie Blanc. Šejk Zedar: Antonio Casas. Sadek: Fernando Rubio.
Filmový štáb
Režie a scénář: Franz Joseph Gottlieb. Exposé: Harald G. Petersson. Asistent režie: Thomas Grimm. Kamera: Francisco Herrada Marin. Hudba: Raimund Rosenberger. Orchestr: RIAS-Tanzorchestr, Berlin. Střih: Walter Wischniewski. Stavby: Juan Alberto Soler. Kostýmy: Irms Pauli. Zvuk: Max Galinski. Pyrotechnik: Antonio Molina. Producent: Artur Brauner. Produkce: CCC Filmkunst GmbH & Co KG, Berlin. Koproducent: Producciones Cinematográficas Baltazar, Barcelona.
Doba natáčení: 15.3. – 19.7. 1965. Místa natáčení: Španělsko: Tabernas, Gergal, Cabo de Gata, Cuevas de Almanzora. Premiéra: 31.12.1965 Brémy. Přístupnost: Dle rozhodnutí FSK ze dne 29.12. 1965 přístupný mládeži od 12 let. Délka filmu: 95 min 13 s.
Cizojazyčné názvy filmu
Belgie a Lucembursko: Au Royaume des "Lions d´argent" / In het Rijk der "Zilvernen Leeuwen". Itálie: Gunter il Temerario. Rakousko: Im Reiche des silbernen Löwen. Švýcarsko: Im Reiche des silbernen Löwen. Španělsko: El Ataque de los Kurdos. USA a Kanada: Fury of the Sabers.
Použitá literatura:
- PETZEL, Michael. Karl-May-Filmbuch : Stories und Bilder aus der deutschen Traumfabrik. Zweite erweiterte Auflage. Bamberg : Karl-May-Verlag, 1999. 544 S. ISBN 3-7802-0153-4.
- Filmový přehled č. 48 (4. července 1967)
(Autor článku - Zatinka, aktualizováno dne 27.8. 2009)
