Mayovky na Internetu

Vinnetou - Poslední výstřel

Winnetou 3. Teil (1965)

V sezoně 1964-1965 promítala německá kina 73 snímků. K těm nejoblíbenějším patřily jednoznačně mayovky Horsta Wendlandta. Film Vinnetou - Rudý gentleman obsadil první, Mezi Supy druhé a Petrolejový princ šesté místo. Ani Braunerovy mayovky nezůstaly pozadu: orientální snímek Žut obsadil třetí místo, na dvanáctém a třináctém místě se pak umístily Pyramida boha Slunce a Poklad Aztéků. Horst Wendlandt doufal, že závěrečný film z trilogie Vinnetou bude nejúspěšnější ze všech dosud natočených mayovek. Režii svěřil zkušenému Haraldu Reinlovi, který režíroval jak Poklad na Stříbrném jezeře, tak i první dva díly trilogie Vinnetou. Scénář napsal Harald G. Petersson, kterému pomáhal Wendlandtův přítel Joachim Bartsch. Autor zemřel pět týdnů po premiéře.

Vinnetou nesmí zemřít

Závěrečný snímek z trilogie Vinnetou těží z přítomnosti obou hlavních hrdinů Lexe Barkera a Pierra Brice. Je to jejich film - film o věrném přátelství náčelníka Apačů Vinnetoua a jeho bílého pokrevního bratra Old Shatterhanda, kdy jeden neváhá nasadit život za druhého. Desítky novin a časopisů podrobně informovaly o smrti Vinnetoua. Lidé se bouřili proti scénáři a bojkotovali film dříve, než byl vůbec natočen. Časopis Bravo otiskl pod nadpisem "Zoufalí čtenáři Brava prosí: nenechte Vinnetoua zemřít" ještě další přípisy:

"Film, ve kterém musí Vinnetou zemřít, nechci vůbec vidět!"
"Nenechte ho zemřít! Ať ho v posledním okamžiku zachrání Old Shatterhand!"
"Zemřít nesmí v žádném případě. Nemohl by být jen zraněn?"
"Musíme zabránit tomu, aby byl Vinnetou 3. díl natočen, protože Vinnetou nesmí zemřít."

Jednou z nejoddanějších fanynek Pierra Brice byla zřejmě Berlíňanka Kläre Iwowski, dáma více než šedesátiletá, která producenta Wendlandta neustále bombardovala dopisy a telefonáty. Wendlandtovi došla trpělivost a pozval ji do své kanceláře k rozhovoru. Přestože neustále žadonila, aby nenechal Vinnetoua zemřít, nedal se Wendlandt obměkčit: Vinnetou musí zemřít! V očích Kläre i mnoha jiných fanoušků byl od této chvíle Vinnetouovým vrahem.

Z ateliérů CCC do Jugoslávie

Vinnetou - Poslední výstřel se začal natáčet v ateliérech společnosti CCC v Berlíně-Spandau. Poprvé se kamera rozsvítila v úterý 8. června 1965, tedy jen několik dní poté, co zde Harald Philipp dokončil práci na Petrolejovém princi. Herci Ralf Wolter, Sophie Hardy a Aleksandar Gavrić tu natáčeli scénu, v níž bandita Kid obtěžuje půvabnou Ann, ta mu následně rozbije o hlavu džbán a uzavře přátelství se Samem Hawkensem. Poté se natáčela scéna, ve které Old Shatterhand pronásleduje Gomeze až do domu zrádného Vermeulena. O víkendu se pak celý filmový štáb přestěhoval do Splitu a ubytoval se v hotelu Marijan. Hlavním kameramanem byl jmenován znamenitý Ernst W. Kalinke. Architekt Vladimir Tadej mnoho práce neměl, protože apačské pueblo postavili filmaři podle starých plánů z prvního dílu Vinnetoua. První exteriérové záběry vznikaly 14. června 1965 v tzv. měsíční krajině u Vrliky, která byla jako stvořená pro natáčení tragických scén - Vinnetou a Old Shatterhand zde objeví zavražděného mladého muže, a Rollins tu probodne náčelníkova syna Hbitého pantera, který se vrací s uloupenými koňmi Apačů. Důležitou roli hraje ve filmu starobylé město Trogir, které se v době natáčení proměnilo na Santa Fé. Budova městské radnice posloužila jako guvernérův palác. Uličkami Trogiru projížděl Vinnetou se svým bílým bratrem při cestě k Jicarillům a Old Shatterhand si tu rovněž odchytil Gomeze, aby se dověděl, proč chtějí bandité zabít Vinnetoua. Také scéna, v níž Old Shatterhand vstupuje do stáje plné banditů, se natáčela v trogirských uličkách. A jedna malá perlička na závěr: když bratři jedou ke guvernérovi do Santa Fé, vidí v dálce před sebou město. Jedná se o městečko ve španělské Andalusii, jehož záběry si Reinl pořídil během natáčení Posledního Mohykána (1965).

Vinnetouova smrt

Po několika dnech bylo natáčení v Trogiru u konce a na programu stály nejdůležitější záběry: u Zadaru se měla natáčet Vinnetouova smrt. Štáb se ubytoval v úplně novém prázdninovém středisku Crvena Luka, obklopeném piniovými háji, které se rozkládalo přímo na pobřeží jednoho z jadranských zálivů. Leželo v blízkosti malého městečka Biograd, vzdáleného asi 30 kilometrů od Zadaru. Jednalo se o vůbec první hotelový komplex tohoto druhu na jadranském pobřeží. Hvězdy dostaly své vlastní bungalovy a v zátoce kotvila také nová jachta Lexe Barkera "Petr Pan". Herec byl na vrcholu své kariéry; za film Poslední výstřel vyjednal jeho agent Henry Heller rekordní gáži 45.000 USD, tehdy 180.000 DM.

Podle scénáře se měl osud Apače naplnit tam, kde zemřel jeho otec a sestra. Filmaři objeli celé Tulove Grede a objevili nádhernou louku, která byla téměř ze všech stran obklopena bílými skalami. Tato překrásná krajina byla jako stvořená pro natočení scény, která měla diváky hluboce zasáhnout. Vinnetouova smrt se natáčela v prvních červencových dnech roku 1965. Scénu museli herci mnohokrát opakovat. Jindy tak spořivý Reinl si tehdy vůbec nelámal hlavu s tím, zda spotřebuje o pár metrů filmového pásu více. Uvědomoval si, že tato scéna musí na diváka působit naprosto věrohodně. Po herecké stránce patřila scéna smrti k tomu nejnáročnějšímu, co Pierre Brice a Lex Barker natočili. Pokud jde o počet fotografií, těžko bychom v nějaké mayovce našli scénu, kterou by fotografové snímali častěji. Existují stovky záběrů Vinnetouovy smrti.

Žert se špatnými následky

U řeky Zrmanji se natáčely jak záběry apačského puebla, tak také pasáž s hořícími vory - scéna, která stejně jako mnoho jiných nepocházela z pera Karla Maye. Scenárista Harald G. Petersson se nechal inspirovat bondovkou Srdečné pozdravy z Ruska (1963), v níž je podobná scéna s motorovými čluny. Zatímco tesaři zhotovovali dřevěné vory tím, že v řece Zrmanje svazovali kmeny stromů, Tadej si bezstarostně plaval poblíž. Trochu dál po proudu plaval také delfín, kterého sem přilákala čistá a slaná voda řeky. Když jeden z dělníků spatřil delfína s jeho hřbetní ploutví, zakřičel: "Žralok!" Tadej se hrozně vylekal a v panice plaval k ještě nehotovému voru. Když ho dosáhl, pevně se ho chytil a z posledních sil se vyškrábal nahoru. Jenže vor byl mokrý a kluzký a Tadej sklouzl zpátky do vody. Přitom se nešťastně uhodil do horní poloviny těla. Ačkoliv to nebyl pád z velké výšky, zlomil si jedno žebro. Tak způsobil obyčejný žert jednoho dělníka úraz. Tadej mu to však neměl za zlé, protože sám často žertoval a mnohdy i drsněji.

U Plitvických jezer se natáčelo pronásledování Vinnetoua na Medvědí řece. Kameraman Ernst W. Kalinke seděl v nafukovacím člunu a zabíral Vinnetoua padajícího z vodopádu - přirozeně jen na jednu z menších kaskád. V ostatních záběrech použili filmaři figurínu. Lex Barker neměl na Plitvicích co na práci, a tak si nerušeně užíval volna. Staral se o pět výherců soutěže, uspořádané časopisem Neue Illustrierte, kteří směli po celý týden sledovat natáčení filmu.

Poslední filmovou lokalitou byla slovinská Ljubljana. V městské čtvrti Stožice stálo westernové město, které vzniklo již v roce 1963 pro film Die Flusspiraten vom Mississippi. Nyní se tu natáčely záběry skalpovaného Sama Hawkense, který varuje obyvatele Clintonu před proradnými Jicarilly. Natáčení filmu skončilo 13. srpna 1965. Část lidí z Rialta se vrátila zpátky do Berlína, většina však zůstala v Jugoslávii, protože za deset dní mělo začít natáčení filmu Old Surehand.

Premiéra filmu

Premiéra filmu Vinnetou - Poslední výstřel proběhla 14. října 1965 v Essenu v kině Lichtburg. Zúčastnili se jí Lex Barker, Sophie Hardy a Ralf Wolter. Pierre Brice se premiéry v Essenu nezúčastnil, protože se v Paříži podroboval operaci. Okolo dvou tisíc lidí se hromadilo na ulici před kinem. Když se objevili hlavní představitelé, vypuklo davové šílenství - lidé jásali, tleskali a tlačili se, jen aby byli svým idolům co nejblíže. Opět byli angažováni Indiáni z düsseldorfského indiánského klubu "Sioux-Nevada", aby se postarali o stylové přivítání. Skupinu osmi policistů, hlídajících vstup do kina, muselo posílit dalších šest mužů. Autogramiádu pořadatelé přerušili, protože nezvládali nápor fanoušků. Takovou filmovou premiéru Lichtburg ještě nikdy nezažil.

Horst Wendlandt byl nadmíru spokojený. Jeho šestá mayovka slavila takový úspěch, že lepší si snad ani nemohl přát. U příležitosti této premiéry obdržel za film Vinnetou - Rudý gentleman cenu Zlaté plátno a zlatou medailí byl oceněn také nejúspěšnější německý režisér Harald Reinl. Pro něj mayovky znamenaly vrchol kariéry. Snímek Poslední výstřel obdržel cenu Bambi za "komerčně nejúspěšnější německý film roku 1966" a rovněž i Zlaté plátno, které mu bylo uděleno 19. srpna 1966 v Essenu u příležitosti premiéry filmu Vinnetou a míšenka Apanači. Snímek Poslední výstřel navázal na skvělé úspěchy Pokladu na Stříbrném jezeře a prvních dvou dílů trilogie Vinnetou. A přestože se všude proslýchalo, že Vinnetou bude na plátnech kin žít i nadále, bylo každému jasné, že slavná série mayovek dospěla ke svému vrcholu.

Obsah filmu

Do nekonečna táhnou se širá a úrodná loviště Apačů Meskalerů, kteří jsou neochvějně věrni svému velkému náčelníkovi Vinnetouovi. Bylo mu souzeno žít v době, kdy po válce severu proti jihu přišel velký hospodářský rozmach a lákal do Ameriky spoustu přistěhovalců. Stále důrazněji požadují rozšíření území na západ, které by bylo možno osídlit. Poctivé úsilí čestných mužů zachovat mír ztroskotává v překotném víru událostí na neschopnosti, sobectví a zradě. Neustále se zmenšuje území indiánů. Hrozí jim bída a zánik. Náčelník Vinnetou chápe, že se blíží pohroma a neúnavně se pokouší odvrátit ji od indiánských kmenů.

Vinnetou se dostane do konfliktu s bandity, kteří při nedovoleném lovu na apačském území zastřelí několik Indiánů. Varuje mladého bělocha před ostatními bandity, z jejichž očí vyčetl lstivost a vraždu. V horách se setkává s Old Shatterhandem, jenž se vrací z Clintonu, kde se shromažďují muži chtějící osídlit východní zemi. Vinnetou usilovně dodržuje mírovou smlouvu a snaží se vyhnout šarvátkám mezi bělochy a jeho kmenem. V této napjaté situaci se rozhodne jet v doprovodu Old Shatterhanda do Santa Fé, aby se od guvernéra státu dozvěděl, zdali i bílý otec ve Washingtonu je ochoten zachovat mír. Bílý buvol, náčelník Jicarillů, žádá zpět půdu, kterou předtím postoupil vládě. V Clintonu se vytvořila skupina spekulantů, kteří za vysoké zálohy slibují přistěhovalcům pozemky. Posílají Bílému buvolu kořalku a zbraně, aby dosáhli vyslání trestné výpravy a vyvlastnění indiánské půdy.

Guvernér pověří Vinnetoua, aby řekl Jicarillům, že se jejich území zvětší. Mezitím podvodný obchodník s půdou Vermeulen domlouvá s vůdcem bandy další provokace proti Indiánům. Tajemník guvernérova sekretáře Scotter jim oznamuje obsah poselství, které má Vinnetou dopravit Bílému buvolu. Rozhodnou se zlikvidovat posla i Old Shatterhanda. V lomu, kolem něhož mají projet, má dojít k výbuchu. Odstřel se podaří, ale oba hrdinové uniknou smrti. Vinnetou pokračuje v cestě sám a Old Shatterhand sleduje muže, který jim ukládal o život. Vermeulen posílá telegram do Clintonu. Přikazuje Rollinsovi, aby zneškodnil Vinnetoua. Do příběhu vstupuje Sam Hawkens, který se zastane děvčete, jež obtěžuje rváč Kid. Střelbou do terče má Rollins a Sam vystřílet další osud dívky. Vyhrává Sam a z legrace přijme dívku za svou dceru. Rollins mu nabídne členství v bandě. Hawkens přijímá.

Rollins se dozví o úkolu a také o tom, že Sam Hawkens je Vinnetouův přítel. Z opatrnosti ho vezme na výpravu, ale v příhodném okamžiku Sama přiváže v prérii ke stromu, aby nemohl Vinnetoua varovat. Old Shatterhand přinutí Gomeze k prozrazení záměrů bandy: na pozemcích Apačů je naleziště petroleje, proto chce banda tuto půdu získat a zabít Vinnetoua. Old Shatterhand jede na pomoc ohroženému příteli. Tlupa se rozestaví u Medvědí řeky, ale Vinnetou je objeví a prchá po řece. Bandité se vzdávají pronásledování; spoléhají na Kida, který číhá dole u řeky. Old Shatterhand najde Sama Hawkense a společně postupují k Medvědí řece. Poznají Vinnetouova koně a Sam ujíždí do Clintonu dávat pozor na Vermeulena. Vinnetou uniká banditům přes skály a za přispění Old Shatterhanda se oba zachrání.

Po neúspěchu akce pošle Rollins bandu do města a sám se vydává do ležení Bílého buvola, kam již oba poslové dorazili. Na náměstí v Clintonu promlouvá Vermeulen k osadníkům. Oznamuje, že přijde příkaz k udílení půdy. Sam chce odradit muže tím, že finguje skalpování, které mu prý udělali Jicarillové. Podvod je prozrazen a Sam musí za pomoci Ann uniknout na cizím koni. V osadě Jicarillů varuje Vinnetou Bílého buvola před bandity a tlumočí mu guvernérovo poselství. Náčelník váhá a čeká na radu svého syna Hbitého pantera. Ten se zatím setkává s Rollinsem a ukazuje mu ukradené koně Apačů. Rollins ho varuje, aby nejezdil k otci, u kterého je na návštěvě Vinnetou. Na důkaz svého tvrzení mu ukazuje ztracený Vinnetouův nůž, kterým vzápětí Hbitého pantera zabíjí.

Vinnetou a Old Shatterhand sedí u jezera. Vinnetou se svěřuje, že cítí blízký příchod své smrti. Do ležení přijíždí Rollins s mrtvolou Hbitého pantera. Bílý buvol uvěří Rollinsově zprávě, že vrahem je Vinnetou. On i Old Shatterhand mají po západu slunce zemřít. Rollins se raduje, že půda Apačů konečně připadne bandě. Odjíždí do Clintonu, aby tuto zvěst oznámil přistěhovalcům. Sam Hawkens osvobodí v posledním okamžiku zajatce a Old Shatterhand se objeví na schůzi, varuje muže před lstivým Rollinsem a telegrafuje guvernérovi o vojenskou pomoc pro Apače. Než odešle celou depeši, Rollins zničí přístroj a mezi muži se strhne rvačka. Guvernér vysílá vojsko.

Jicarillové se spojili s bandity a připravují útok. Sam s Old Shatterhandem jedou za Vinnetouem, který naposled varuje Bílého buvola a ukazuje mu Rollinse jako skutečného vraha jeho syna. Náčelník ale nevěří. Schyluje se k rozhodné bitvě. Vinnetou odvádí Apače do hor, aby je zachránil před zkázou. Část bandy padne do léčky. Ostatní se pokoušejí zaútočit na vorech, ale Old Shatterhand jim odřízne cestu hořícím petrolejem, který rozlil po řece. Nastane poslední zoufalý boj banditů, ve kterém zahyne Rollins a Vinnetou je těžce raněn. Přijíždí vládní vojsko. Zákrok lékaře je však marný, Vinnetou umírá.


Herecké obsazení

Pierre Brice

Pierre Brice

Vinnetou
Lex Barker

Lex Barker

Old Shatterhand
Ralf Wolter

Ralf Wolter

Sam Hawkens
Rik Battaglia

Rik Battaglia

Rollins
Veljko Maričić

Veljko Maričić

Vermeulen
Dragomir Felba

Dragomir Felba

Brown
Dušan Antonijević

Dušan Antonijević

Bílý buvol
Miha Baloh

Mihail Baloh

Gomez
Karl Lange

Karl Lange

Guvernér
Sophie Hardy

Sophie Hardy

Ann
Ilija Ivezic

Ilija Ivezić

Clark
Aleksandar Gavrić

Aleksandar Gavrić

Kid
Slobodan Dimitrijević

Slobodan Dimitrijević

Hbitý panter
Šimun Jagarinec

Šimun Jagarinec

Rudé pero / Kaskadér
Dušan Vujišić

Dušan Vujišić

Scotter
Iwan Novak

Iwan Novak

Mladý muž
Zvonko Dobrin

Zvonko Dobrin

Bandita
Antun Gorišek

Antun Gorišek

Bandita
Franjo Biankini

Franjo Biankini

Bandita
Mate Ivanković

Mate Ivanković

Bandita
Ivan Krištof

Ivan Krištof

Bandita / Kaskadér
Miroslav Buhin

Miroslav Buhin

Bandita / Kaskadér
Vladimir Delorenc

Vladimir Delorenc

Bandita
Esad Jujić

Esad Jujić

Bandita
Ivan Zenić

Ivan Zenić

Bandita
Slavko Godinić

Slavko Godinić

Bandita
Milan Mikuljan

Milan Mikuljan

Bandita / Kaskadér
Luka Knežević

Luka Knežević

Náčelník v pueblu / Kaskadér
Tomislav Buhin

Tomislav Buhin

Bandita
Mirko Ivanković

Mirko Ivanković

Bandita
Stjepan Špoljarić

Stjepan Špoljarić

Bandita / Kaskadér
Zlatko Hrastinski

Zlatko Hrastinski

Bandita / Kaskadér
Valent Borović

Valent Borović

Voják
Milan Micić

Milan Micić

Poručík O'Hara
Boris Buzančić

Boris Buzančić

Poručík O'Connel
Stipe Delić

Stipe Delić

Kapitán Pitt
Josip Zapalorto

Josip Zapalorto

Lékař
Tomislav Truntić

Tomislav Truntić

Mladý Jicarilla

Filmový štáb

Režie .......................................Harald Reinl
Asistent režie ..........................Slavko Andres, Charles M. Wakefield
Scénář ....................................Harald G. Petersson, Joachim Bartsch
Dramaturgie ............................Dr. Manfred Barthel
Kamera ...................................Ernst W. Kalinke
Střih ........................................Jutta Hering
Stavby .....................................Vladimir Tadej
Kostýmy ..................................Irms Pauli
Hudba .....................................Martin Böttcher
Zvuk ........................................Matija Barbalić
Pyrotechnik .............................Erwin Lange
Vedoucí výroby .......................Erwin Gitt
Producent ...............................Horst Wendlandt
Produkce .................................Rialto Film Preben Philipsen, Berlin
Koprodukce .............................Jadran Film, Zagreb
Doba natáčení .........................8.6. – 13.8. 1965
Délka .......................................92 min 46 s (originální verze filmu)
Premiéra .................................14.10. 1965, Essen (Lichtburg)
Čs. distribuční premiéra ..........21.4. 1967
Ocenění ..................................Zlaté plátno; Bambi (komerčně nejúspěšnější německý film roku 1966)

 

Použitá literatura:

  • PETZEL, Michael. Karl-May-Filmbuch : Stories und Bilder aus der deutschen Traumfabrik. Zweite erweiterte Auflage. Bamberg : Karl-May-Verlag, 1999. 544 S. ISBN 3-7802-0153-4.
  • PETZEL, Michael. Der Weg zum Silbersee : Drehorte und Dreharbeite der Karl-May-Filme. Berlin: Schwarzkopf & Schwarzkopf, 2001. 288 S. ISBN 3-89602-358-6.
  • PETZEL, Michael. Das grosse Album der Karl-May-Filme. Berlin : Schwarzkopf & Schwarzkopf, 2009. ISBN 978-3-89602-727-6.
  • PETZEL, Michael. 50 Jahre Winnetou-Film : Die schönsten Bilder aus den Filmen der 60er-Jahre. Bamberg : Karl-May-Verlag, 2012. 200 S. ISBN 978-3-7802-3018-8.
  • TADEJ, Vladimir, GABELICA, Damir. Auf den Spuren Winnetous in Kroatien : 10 Routen Winnetous. Zagreb : Jadran film, 2007. 271 S. ISBN 978-953-95762-0-0.
  • KASTNER, Jörg. Das grosse Karl-May-Buch : sein Leben, seine Bücher, die Filme. Bergisch Gladbach : Bastei-Verl. Lübbe, 1992. 332 S. ISBN 3-404-28206-X.
  • Filmový přehled č. 11 (20.3. 1967)

Autoři článku - Michaela Kroupová a Jan Koten, poslední aktualizace 5.4. 2013




od 1. 9. 2005