Poklad na Stříbrném jezeře

Fotopříběh - 1. část

Tak tady jsou legendární postavy našeho mládí: Old Shatterhand a Vinnetou. Bílý muž, jenž přešel velikou louži, aby na Divokém západě našel svou novou vlast a vykonal hrdinské činy, které mu vynesly nesmrtelnou slávu. A poslední náčelník Apačů, na kterého už doléhá stín tragiky jeho národa, ale který bez váhání nasazuje život, má-li se dopomoci právu k vítězství. Tož vydejme se na pouť nekonečnými dálavami amerických prérií, hlubokými údolími i po vrcholcích vysokých pohoří a prožijme s nimi velká dobrodružství a nemilosrdné boje za čest a slávu.

Krajinou projížděl dostavník, ve kterém seděl Erik Engel a vůdce banditů Cornel Brinkley. Cestou přepadli vůz Cornelovi spojenci. Starého Engela a kočího zavraždili a ukradli polovinu plánu, na němž byla vyznačena cesta ke Stříbrnému jezeru, kde má být ukryto pohádkové bohatství.

Děj příběhu se přesunul do malého městečka Tulsy. Vousatý lékař Jefferson Hartley obcházel hosty a snažil se prodat svou zázračnou medicínu. Jeho pohled směřoval ke stolu, u něhož seděl Fred Engel s přáteli. V saloonu byli také slavní zálesáci Sam Hawkens a Gunstick Uncle. Protože jim bylo poněkud horko, otevřeli okno a spatřili podivně oblečeného cizince: "Co to moje oči vidí, cizí muž sem koně řídí." - "Nějaký zelenáč, jestli se nepletu, hihihi."

Tím cizincem byl lord Castlepool, který přijel na Divoký západ sbírat vzácné motýly. Svého koně uvazoval k zábradlí před saloonem, když tu se náhle ze schodů svalil opilec. Castlepool mu pomohl na nohy a vešel do hostince. Hostinský před něj postavil rum. "Srdečný dík, sire, jste velmi laskav," usmál se Castlepool a obrátil do sebe štamprli. "Můj rum vám snad nechutná?" zeptal se výhružně hostinský, když spatřil cizincův protáhlý obličej. "Ale chutná. Já kašlu jen tak pro zábavu," ujistil ho Angličan. "Rád bych se vás na něco zeptal: koho nebo co tady hledáte?" - "Hledám papilia polymnestra parinda." - "Toho neznám, jak vypadá?" - "Prostřední velikost, má červená křídla, mnohdy mívá i modrá, ale to už není tak vzácný." - "Co?" - "No, motýl. Já totiž sbírám motýly."

"A ještě něco, ale je to zatím tajemství, nesmím o tom mluvit. Teprve až se otec vrátí dostavníkem ze Salt Lake City," pravil Fred svým přátelům. Kolem Fredova stolu se procházel Hartley a snažil se zachytit něco z jejich rozhovoru. "Co ode mě chcete, pane?" zeptal se ho Fred. "Jsem, prosím, magistr Jefferson Hartley, veterinář a lékař." - "Jsem zdravý a můj kůň taky. Žádný obchod, drahý pane." - "Mám tady Aqua chimborasso amore. Pouhé tři kapky postačí, aby k vám děvče zahořelo opravdovou pravou láskou, milý pane. Jen tři dolary celá lahvička, za babku." - "Kdyby mě nemilovala bez vaší vodičky, pak by to za moc nestálo," zasmál se Fred.

Do Tulsy právě přijížděl dostavník a všichni vyběhli ven přivítat starého Erika Engela. Něco však nebylo v pořádku, vůz neměl kočího. Fred zastavil splašené koně a se zlou předtuchou otevřel dveře dostavníku, v němž našel mrtvolu svého otce. Rozhodl se vzít spravedlnost do vlastních rukou a najít vraha.

K místu přepadení dostavníku přijeli náčelník Apačů Vinnetou a jeho bílý pokrevní bratr Old Shatterhand. Vinnetou seskočil z koně a prohlížel si stopy kopyt: "Pět koní, jeden byl bez jezdce. Přijeli odtamtud, tady seskočili. Jejich stopy vedou k cestě," řekl s jistotou Vinnetou. "Pročpak nechali koně tady?" zamyslel se Old Shatterhand. "Jedna stopa vede tudy dál, druhá přichází zdola od cesty. Jdi po ní," pobídl Vinnetou svého bratra.

Old Shatterhand našel ve křoví nůž a vracel se s ním k Vinnetouovi, který zatím prohlížel další stopy: "V těchto místech číhali v záloze." - "Ano, čekali tu na dostavník." - "A tady dál něco vlekli." Když odhrnuli hromadu větví, nalezli pod nimi těla zavražděných osob z dostavníku. "K boji nedošlo, byli střeleni do zad," pravil Vinnetou. "Ne, k boji nedošlo. Byla to zákeřná vražda!" odvětil Old Shatterhand a podal Vinnetouovi nalezený nůž. "Třetího probodli, ale ten zmizel." - "Pak musel zůstat ve voze, žádný kůň nenesl dvojí břemeno," domníval se Vinnetou. Old Shatterhand zvedl brašnu, která patřila Eriku Engelovi: "Jeden ze zavražděných byl Engel." - "To byl asi ten, který zmizel." - "Tak po které stopě půjdeme?" - "Můj bratr Šárlí pojede do Tulsy a Vinnetou za těmi bandity."

V Saloonu se živě debatovalo o nepříjemné události. "Říkám, že v pokladně bylo jen 50 dolarů. To musím jako poštmistr vědět. Kromě toho, podle seznamu cestujících byli v dostavníku jenom dva. Ten nešťastný Mr. Engel a pak nějaký Braun, který zmizel beze stopy." - "Každý druhý zločinec si říká Braun. Ti lotři jistě nehledali peníze, ale něco docela jiného," odvětil Gunstic Uncle. "Co jiného by mohli hledat?" zeptal se Hartley. "Třeba velikonoční vajíčka," usmál se Sam Hawkens. Náhle všichni muži ztichli. Ze schodů scházel Fred, který se rozhodl pomstít smrt svého otce a chystal se k odjezdu.