Vinnetou, 1. díl

Fotopříběh - 1. část

Znáte ho všichni – Vinnetou, syn náčelníka Apačů Meskalerů. Jeho jméno žilo ve všech ústech, v každé chatě, u každého táborového ohně. Byl přítelem a ochráncem všech utiskovaných a neúprosným bojovníkem proti bezpráví. Dnes to zní jako pohádka, co před stoletím bylo ještě skutečností, hořkou tvrdou skutečností. Poslední zoufalé vzepětí rudých domorodců proti bílým dobyvatelům. Stále dál pronikali pionýři na západ. V jejich stopách následovali dobrodruzi, bandité a desperáti. Apačové byli bělochům přátelsky nakloněni, přesto byl jejich osud zpečetěn, protože vlastnili to, čeho si vetřelci nejvíce vážili – půdu a zlato.

Vinnetou, syn náčelníka Apačů Inču-čuny, se vracel na svém černém hřebci z Nugget-tsilu, odkud přinášel zlaté nuggety. Po cestě předal váček se zlatem jednomu z apačských bojovníků, který měl za úkol odnést zlato náčelníkovi.

Santer se svými kumpány a kiowským náčelníkem Tanguou hubil stádo buvolů. Když konečně ukojil svůj rozmar, vyrazil se svými lidmi na další cestu za zločinem. Krátce na to zpozorovali bandité Černého orla, a protože se domnívali, že Apač bude mít u sebe zlato, rozhodli se ho zajmout.

Černý orel neměl proti přesile nejmenší šanci. Bandité ho dovlekli k Santerovi. "Odkud máš to zlato, no?" vyzvídal bandita, zatímco Černý orel zarytě mlčel. "Hm, já už tě naučím mluvit." Lotři povalili Indiána na zem a krátce na to ho jeden z nich proti Santerově vůli zastřelil.

"Mrtvý. Teď nikdy nedovíš, kde zlato Apačů. Jak ty dodržet slib! Za co ohnivá voda pro Tangua?" hněval se Kiowa. "Dostaneš tolik ohnivé vody a zbraní, kolik budeš chtít, jen pro to dojít," ušklíbl se Santer. "Z El Pasa sem přijíždí kolona vozů. Bullock, můj dobrý přítel ji vede. Dozor má nějaký greenhorn, ale ten nám nedělá starosti. Je to nějaký Němec, který přišel rovnou z Chicaga."

Prérií projížděla kolona vozů, která přivážela zásoby do tábora železničářů. V jejím čele jeli dva muži: jeden byl onen greenhorn, který se později stal slavným zálesákem Old Shatterhandem, druhým mužem byl Santerův komplic Bullock. Zrovna se ohlíželi po nějakém tábořišti, když tu náhle zpozorovali v dálce tři muže. Byl to slavný trojlístek: Sam Hawkens, Dick Stones a Will Parker. "Jsme přátelé. Pracujeme jako stopaři a lovci pro Great Western," představil sebe a své společníky Hawkens. "Ó, vezeme zásoby a já jsem..." - "Veleváženej greenhorn, poprvé na Západě, že?" - "Přesně tak. Jak to víte?" - "Jak to vím? Asi neznáte slavného Sama Hawkense, to jsem totiž já, jestli se nepletu. A jeho přátele Willa Parkera a Dicka Stonea, a to byste měl jako vedoucí výpravy vědět!" - "Omyl, tím je Bullock. Mám jen dohled nad vozy Great Western," oponoval Old Shatterhand. "Pak je tenhle Bullock ještě větším greenhornem než vy. Jedete si krajinou jako snoubenci na svatbu. Jako by tu nebyli Indiáni, kterým se vaše skalpy a pár soudků ohnivé vody můžou hodit." - "Viděli jste Indiány?" - "To ne, ale jejich stopy. Jsou to Kiowové."

Kiowové se ukryli za skupinou keřů a z povzdálí pozorovali přijíždějící kolonu vozů. Sam Hawkens cítil, že brzy dojde k přepadení: "Divný, vypadá to tu moc klidně kolem, ale často zavětřím jako starej pes. Něco cejtím ve vzduchu." Old Shatterhand nebral varování starého zálesáka na lehkou váhu a přikázal všem mužům, aby zaujali svá místa. Krátce na to Indiáni skutečně zaútočili. První útok však Indiánům příliš nevyšel. Zastavili koně, zapálili šípy a zahajili druhý útok. Několik vozů začalo hořet a situace vypadala beznadějně. Old Shatterhanda však napadla spásná myšlenka: "Zajeď k támhle tomu vozu, Bradforde." - "Cože? K vozu s prachem?" - "Tak jeď. Musíš předjet, rozumíš?" - "A jestli oheň přeskočí, vyletí celá kolona," hudroval Bradford, ale nakonec poslechl. Přiblížil se k druhému vozu a Old Shatterhand do něho přeskočil. Zapálil výbušninu, spolu s kočím opustil vůz a přenechal ho Indiánům, kteří neměli nejmenší tušení, jaké nebezpečí se v něm skrývá.

Krajinou projížděl také jeden reportér, který si přál vyfotografovat Indiány. "Jen chvilku postůjte, gentlemani, jen minutku. Pozor, kamera! Počkejte přece, jsem přítelem všech Indiánů, chci vás jen fotografovat. Pro Oxford Times."