Lex Barker
Charismatický Američan Lex Barker, vlastním jménem Alexander Crichlow Barker, patřil k těm hercům, jimž jediná role změnila život. Narodil se 8. května 1919 v newyorském Rye jako přímý potomek zakladatele kolonie Rhode Islandu Rogera Williamse a bývalého generálního guvernéra Barbadosu sira Williama Henry Crichlowa.
Lex Barker vyrůstal na vesnické farmě a brzy se u něj projevila láska k farmářskému životu a ke koním. Díky otcovým obchodním cestám poznal Anglii, Itálii, Francii i Egypt. S výbornými výsledky absolvoval renomovanou Philips-Exeter Academy, poté zahájil studia stavebního inženýrství v Princetonu. V sedmnácti letech však objevil kouzlo divadla a studium na čas přerušil. Byl činný jako osvětlovač, kulisák i asistent režie. V roce 1939 si zahrál ve Veselých paničkách windsorských, avšak vytoužený úspěch se ani po několika dalších rolích nedostavil. Když se na něj konečně usmálo štěstí v podobě nabídnuté smlouvy od velké filmové společnosti 20th Century Fox, nedostal od otce souhlas k jejímu podpisu a musel se vrátit k přerušenému studiu inženýrství. Zároveň si přivydělával v otcově stavebním podniku. Roku 1941 se jako novopečený inženýr přihlásil dobrovolně na vojnu. Přivodil si těžké poranění hlavy a krátce před koncem války také zranění nohy. Arkansaskou vojenskou nemocnici opustil s hodností majora. Mezitím se oženil s Constance Thurlow, která mu v lednu 1942 porodila dceru Lynne.
V roce 1945 debutoval vedlejší rolí ve filmu Doll Face. Jako novopečený otec syna Alexandera (1947) točil jeden snímek za druhým, nicméně skutečný průlom přišel až s rolí Tarzana: po Johnym Weissmüllerovi se stal jeho desátým filmovým představitelem. Do roku 1952 natočil ještě čtyři dobrodružství, stačil se rozvést, uzavřít manželství s Arlene Dahl a začít žít s jednou z největších hollywoodských hvězd Lanou Turner. Ačkoliv mu Tarzan přinesl slávu, role se vzdal, neboť zatoužil po náročnějších rolích a chtěl předejít tomu, čemu stejně neušel - nechtěl být spojován s jednou postavou. Roku 1953 se oženil s Lanou, avšak manželčin potrat uvrhl herce do depresí. Rodinná krize vyvrcholila o čtyři roky později rozvodem a Barkerovým odchodem z Hollywoodu do Evropy. Začal hrát v mnoha dobrodružných filmech, westernech a kriminálkách. Vrcholem jeho filmové kariéry se stal Sladký život režiséra Federica Felliniho.
Roku 1959 se oženil s půvabnou studentkou herectví Irene Labhardt, která přivedla na svět syna Christophera. Na jedné společenské akci v Římě se Lex seznámil s producentem Arturem Braunerem, který ho angažoval do svých filmů o doktoru Mabuseovi (Im Stahlnetz des Dr. Mabuse a Die unsichtbaren Krallen des Dr. Mabuse). Roku 1962 mu jiný německý producent, Horst Wendlandt, nabídl roli Old Shatterhanda ve snímku Poklad na Stříbrném jezeře a o Barkerově osudu bylo jednou provždy rozhodnuto: stala se z něj hvězda. Přitom nechybělo mnoho a na nabídku nekývl. Nebyl totiž příliš nadšený, že by měl hrát zase v nějakém westernu, navíc v německém. Irene ho naštěstí přemluvila, aby tuto roli přijal. V roce 1962 však nemilosrdně zasáhl osud: jeho milovaná žena Irene podlehla leukémii. O dva roky později se zasnoubil se španělskou kráskou Titou Cerverou.
Mayovská hysterie byla však v plném proudu: roku 1963 natočil první díl z trilogie Vinnetou a Old Shatterhand, další rok snímky Žut a Vinnetou, Rudý gentleman. Roku 1965 se objevil hned v pěti mayovkách: Divokým Kurdistánem, V říši stříbrného lva, Vinnetou 3.díl, Poklad Aztéků a Pyramida boha Slunce, mimo jiné natočil thriller In Beirut sind die Nächte lang a western Peklo Manitoby. V roce 1966 byl při udílení cen Bambi zvolen nejoblíbenějším zahraničním hercem, zahrál si ve westernech Hledá se Johny R. a Vinnetou a míšenka Apanači. Poslední mayovku natočil roku 1968, kdy se jako Old Shatterhand dostal se svým bratrem Vinnetouem do Údolí smrti. Filmových nabídek postupně ubývalo, pád nezachránil ani návrat do USA, ani hostování v populárních televizních sériích The FBI a It takes a thief. Roku 1972 se rozešel s Titou Cerverou, rozvod však nenabyl právní moci. Dne 11. května 1973, tři dny po svých 54. narozeninách, zemřel Lex Barker na newyorské Lexington Avenue na srdeční infarkt.
Použitá literatura:
- PETZEL, Michael. Karl-May-Filmbuch : Stories und Bilder aus der deutschen Traumfabrik. Zweite erweiterte Auflage. Bamberg : Karl-May-Verlag, 1999. 544 S. ISBN 3-7802-0153-4.
- www.tribute-to-lex-barker.net
- www.lexbarker.net
- www.biografie.de/anzeige.php?BioID=42
(Autor článku - Zatinka, aktualizováno dne 12.11. 2009)







