Marie Versini

Marie Versini se narodila 10. srpna 1940 v Paříži. Její otec, původem z Korsiky, byl učitelem latiny, řečtiny a francouzštiny na gymnáziu. Snad právě po něm zdědila vášeň pro literaturu a drama. Když bylo Marii šest let, otec jí přivezl z Německa knihu Vinnetou a malému děvčátku z ní předčítal. Milovanou roli Nšo-či si v indiánském kostýmu poprvé zahrála o svých sedmých narozeninách.

Roku 1954 začala studovat na Conservatoire National d’Art Dramatique a o rok později získala bakalářský titul na Moliérově gymnáziu v Paříži. Roku 1956 byla její fotografie zveřejněna v časopise Elle. Následně byla pozvána do divadla Théâtre Antoine, kde získala roli ve hře L’Ombre spisovatele Juliena Greena. Díky účinkování v této úspěšné hře se spřátelila s velkou filmovou hvězdou Gérardem Philipem a ve svých sedmnácti letech se stala nejmladší členkou pařížského divadla Comedie Francaise. Získala hlavní role ve hrách Moliéra, Victora Huga, Jeana Racina či Pierra Beaumarchaise, velký úspěch slavila jako Julie v Shakespearově tragédii Romeo a Julie. Během svého angažmá v divadle stále častěji odbíhala k filmu. Když jí Comedie Francaise zakázala účinkování ve filmu Immer, wenn das Licht ausgeht, rozhodla se spolupráci s tímto divadlem ukončit. Později působila v divadle Théâtre des Célestins.

Svou první filmovou roli získala Marie Versini již v roce 1956 ve snímku Mitsou und die Männer. Roku 1960 navázala spolupráci s Eddie Constantinem a zahrála si s ním ve westernu Junge, mach Dein Testament. Roku 1962 ji Rolf Thiele obsadil do komedie Das schwarz-weiß-rote Himmelbett. Po jejím boku stály takové hvězdy jako Hubert von Meyerinck, Karl Schönbeck, Monika Dahlberg, Thomas Fritsch či mladičká Daliah Lavi, později známá jako Paloma z filmu Old Shatterhand. Pak přišel film, který Marii změnil život. Na filmovém festivalu konaném v roce 1963 v Berlíně ji producent Horst Wendlandt angažoval do role Vinnetouovy sestry Nšo-či. Prakticky přes noc se stala hvězdou. Její tvář se pravidelně objevovala na stránkách módních časopisů i oblíbeného časopisu pro mládež Bravo, zdobila také titulní strany nesčetných sešitových románů tzv. červené knihovny. V roce 1965 byla čtenáři Brava zvolena nejoblíbenější herečkou a odnesla si zlatou sošku Otto. Toto ocenění si získalo jméno po celém světě a mnohými je srovnáváno s takovými cenami, jako jsou Oscar, César, Emmy či Grammy. Zlatou sošku vyhrála ještě třikrát - v roce 1966, 1967 a 1968, stříbrnou a bronzovou pak v letech 1969 a 1970. Další role ve filmových mayovkách pak přišly v letech 1964 (Žut), 1965 (Divokým Kurdistánem a V říši stříbrného lva) a 1966 (Old Firehand). Kostým Nšo-či oblékla ještě roku 1971, kdy spolu s Pierrem Bricem a Lexem Barkerem vystupovala ve slavné Rudi Carell Show. Marie Versini ovšem nehrála jen ve filmových mayovkách, nýbrž i v desítkách dalších snímků. Z nejvýznamnějších jmenujme zejména A la recontre de Robert Schumann z roku 1964, v němž ztělesnila vynikající klavírní virtuosku a hudební skladatelku Kláru Schumannovou, manželku slavného skladatele Roberta Schumanna. Roku 1967 získala roli Ludmilly ve filmu Liebesnächte in der Taiga, natočeném podle bestselleru Heinze G. Konsalika. Úspěšný film režíroval Harald Philipp, kterého známe jako režiséra mayovky Vinnetou a míšenka Apanači. Počátkem sedmdesátých let se objevila v seriálu Seržant Berry, roku 1982 natáčela pod vedením Wolfganga Staudteho rodinnou ságu Pawlakovi. V devadesátých letech byla opět činná jako divadelní herečka a psala scénáře.

Roku 1974 se Marie Versini provdala za svou dlouholetou lásku Pierra Vialleta, s nímž se seznámila už v roce 1961. V létě žije se svým manželem v Paříži, zimní měsíce spolu tráví na ostrově Ré v Atlantiku. Dnes se Marie věnuje především tvorbě triček s indiánskými motivy, věnuje se svému pejskovi a pravidelně se účastní nejrůznějších setkání jejích fanoušků a akcí týkajících se Karla Maye a mayovek.

Marie Versini jako Klara Schumannová

Marie Versini jako Cécile

Marie Versini s Eddie Constantinem

Vybraná filmografie

1984 - Die Schöne Wilhelmine (1 episoda)
1982 - Die Pawlaks - Eine Geschichte aus dem Ruhrgebiet (TV seriál)
1981 - Das waren noch Zeiten - Kleine Geschichten von Kalke & Söhne (TV)
1980 - Tante Emma (TV)
1977 - La Foire (TV)
1974 - Les Oiseaux de Meiji Jingu (TV seriál)
1974 - Motiv Liebe (1 episoda)
1974 - Sergeant Berry (TV seriál)
1974 - Arsene Lupin (1 episoda)
1974 - Preussenkorso Nr. 17 (TV)
1973 - Pour une poignée d'herbes sauvages (TV)
1973 - Inferno (TV)
1972 - Der Lift (TV)
1972 - La Lumiere noire (TV)
1971 - Rudi Carrell Show (1 episoda)
1971 - Olympia - Olympia (TV)
1970 - Paul Temple (1 episoda)
1969 - Le Songe d'une nuit d'été (TV)
1967 - Liebesnächte in der Taiga
1966 - Old Firehand
1966 - Paris brule-t-il?
1966 - The Brides of Fu Manchu
1965 - V říši stříbrného lva
1965 - Ferien mit Piroschka
1965 - Divokým Kurdistánem
1965 - Halloj i himmelsengen
1964 - Žut
1964 - A la recontre de Robert Schumann
1964 - Sandok, il Maciste della giungla
1964 - Kennwort... Reiher
1963 - Vinnetou
1963 - The Young Racers
1962 - Das Schwarz-weiß-rote Himmelbett
1961 - Paris Blues
1960 - Il Peccato degli anni verdi
1960 - Chien de pique
1960 - La Blessure
1959 - Britannicus (TV)
1958 - A Tale of Two Cities
1956 - Mitsou

Ich war Winnetous Schwester (Byla jsem Vinnetouova sestra)

Ve spolupráci s Pierrem Vialletem a Michaelem Petzelem začala roku 2002 pracovat na své autobiografii. Kniha s názvem Ich war Winnetous Schwester vyšla roku 2003 v bamberském nakladatelství Karl-May-Verlag, kde je za necelých 30 Eur stále k dostání. Vzpomínky Marie Versini nabízí fascinující cestu do nejkrásnějších filmových časů. S lehkou ironií vzpomíná na osudová setkání s Charlie Chaplinem nebo Lexem Barkerem, na bláznivé režiséry či nebezpečná natáčení v Černé Hoře a Chorvatsku. Kniha je doplněna 150 černobílými a barevnými fotografiemi.

Rätsel um N.T. (Záhada okolo N.T.)

Marie Versini začala roku 2007 zveřejňovat na svých webových stránkách www.marie-versini.de román s názvem Rätsel um N.T., který napsala společně se svým manželem Pierrem Vialletem. V březnu roku 2008 pak tento román o rozsahu 177 stran vyšel knižně v nakladatelství Karl-May-Verlag. A téma? Přirozeně Nšo-či a otázka, zda je skutečně mrtvá.

N.T. pronásleduje Santera juniora, vraha její matky. Na pomoc přichází mladý apačský bojovník Zvědavá veverka a krátce na to i novinář Butch, který se, podobně jako kdysi Old Shatterhand, do krásné apačské dívky zamiluje. Na scénu vstupuje také šerif a milá teta, která dá oba mladé lidi dohromady. Po mnoha dobrodružstvích jsou banditi dopadeni a N.T. se může provdat za Butche. Společně odejdou do San Francisca, Butch se stane slavným žurnalistou a N.T. kráčí ve stopách své matky a začíná slibnou filmovou kariéru...

Použitá literatura

PETZEL, Michael. Karl-May-Filmbuch : Stories und Bilder aus der deutschen Traumfabrik. Zweite erweiterte Auflage. Bamberg : Karl-May-Verlag, 1999. 544 S. ISBN 3-7802-0153-4.

VERSINI, Marie. Marie Versini [online]. [cit. 04.07. 2008]. Dostupný z WWW: www.marie-versini.de.

Ich war Winnetous Schwester [online]. [cit. 05.07. 2008]. Dostupný z WWW:
http://karl-may.de/modules/kmprod.php?index=B&nr=0164.

Marie Versini [online]. [cit. 05.07. 2008]. Dostupný z WWW: http://www.imdb.com/name/nm0894949/.

Rätsel um N. T. [online]. [cit. 05.07. 2008]. Dostupný z WWW:
http://karl-may.de/modules/kmprod.php?index=B&nr=0454.

ELBS, Elmar. Rätsel um N.T.. Ch-Karl-May-Freunde-Infos [online]. 2008, N. 4 [cit. 5.7. 2008], s. 6. Dostupný z WWW:
http://www.karlmayfreunde-schweiz.eu.

Všechny obrázky zobrazené na těchto stránkách podléhají i nadále různým vlastníkům práv a jsou zde zobrazeny k čistě informačním účelům.

Sämtliche abgebildete Bilder auf diesen Webseiten unterliegen weiterhin den verschiedenen Rechteinhaber und wurden nur zu rein informationellen Zwecken abgebildet!

(Autor článku - Zatinka, vytvořeno dne 5. 7. 2008)