Harald G. Petersson

Scénárista

Harald G. Petersson se narodil 16. října 1914 ve Výmaru jako syn švédsko-německých rodičů. Začínal jako spisovatel a ve 30. letech působil jako šéf tiskové kanceláře Tobis-Filmkunst. Poté, co byla zfilmována jeho novela Herz ist Trumpf (1934), začal psát scénáře, a to nejprve ve spolupráci s jinými autory. Brzy se stal specialitou na dramatické příběhy ze špionážního a vojenského prostředí. V roce 1940 se oženil se slavnou herečkou Sybille Schmitz, ale po pěti letech manželství ztroskotalo.

Pro Artura Braunera napsal scénář k dvoudílnému velkofilmu Herrin der Welt (Vládkyně světa, 1960). U pozdějšího producenta mayovek Horsta Wendlandta pracoval svého času jako vedoucí výroby. Právě Wendlandt ho v roce 1962 požádal, zda by mu nenapsal scénář k Pokladu na Stříbrném jezeře. V dalších letech byl autorem scénářů k neméně slavné trilogii Vinnetou, podílel se na filmu Mezi Supy, udělal exposé k filmu Divokým Kurdistánem a zhotovil konečnou verzi k Old Firehandovi.

Peterssonovi nelze upřít snahu vcítit se do knih Karla Maye, avšak výsledné počiny mají s knižní předlohou jen pramálo společného. Expert na Karla Maye Georg Marischka tradoval historku, jak Petersson celé dny neklidně polehával, protože nemohl najít způsob, jak nejlépe vygradovat boj o Butlerovu farmu. Až konečně dostal nápad: trampové pomocí svých dek vytvoří velké válce, které použijí pro rozhodující útok. „Byl z toho úplně nadšen, a to, že to nemá s Karlem Mayem nic společného, ho nezajímalo,“ vzpomínal Marischka. Scénárista svůj nápad zkopíroval o dva roky později do druhého dílu Vinnetoua. Při scéně v Šedém kaňonu se bandité snaží přiblížit k hlavním hrdinům pomocí pojízdných chráničů z palisád. A jen díky Shatterhandově přesné mušce jsou odraženi.

Harald G. Petersson se spolupodílel na výrobě 24 snímků. Jeho poslední film se datuje do roku 1967. Od té doby není známo, že pracoval na nějakém dalším filmu. Zemřel 8. července 1977 v Berlíně.