Mayovky na Internetu

Kniha návštěv

Kniha návštěv si dlouhodobě drží přednost před diskuzním fórem, ale k poptávce či nabídce sběratelských materiálů využívejte, prosím, výhradně Diskuzního fóra, kategorie Antikvariát a bazar. Prosíme, zdržte se reklamy. Pokud tu chcete něco propagovat a má to vazbu na mayovky, tak nás kontaktujte na adrese majerco@seznam.cz, můžeme se domluvit.

Jméno:
Zpráva:
8 + 4 =
 
1 2 3 4 5 ... 191
old jarda (24.03.2017 18:21)
Zdravím Honzu. Také by mě zajímalo, jestli budou Boskovice.
Jarek (22.03.2017 15:24)
Ahoj, chci se zeptat Honzy, jestli se letos počítá se setkáním příznivců Karla Maye ve westernovém městečku v Boskovicích. Díky.
Martin (20.03.2017 15:08)
V piatok na ČT2 o 21:55: "Křížový výslech" (1947) – skvelý americký film-noir režiséra Edwarda Dmytryka s Lexom Barkerom v jednej z jeho prvých väčších úloh.
Honza. (18.03.2017 21:16)
Je to možné. Vždy říkal, že do 10 let žili v Brně, tak jsem měl za samozřejmé, že se tam i narodil. Zdá se, že na porod odjela maminka do Chorvatska, nebo tam zrovna pobývala u manželovy rodiny. Omlouvám se za nepřesnost. Každopádně Vlado na Česko nikdy nezapomněl, o Praze vždy mluvil jako o nejkrásnějším městě a česky mluvil perfektně až do konce svých dní.
ralf (15.03.2017 18:13)
Podľa životopisov na Internete sa uvádza, že Vladimir Tadej sa narodil v meste Novska. Tak ako to je v skutočnosti? Ďakujem za odpoveď.
Robino (07.03.2017 12:08)
Ďakujem Honza,Mirek, že som sa s Tadejem mohol osobne stretnúť.
R.I.P. Vladimír Tadej
kakho-oto (06.03.2017 15:17)
Je to škoda, naštěstí jsem ten dokument i s titulky viděl circa před dvěma týdny a cením si Vaší práce, dámy.
Sapfo (06.03.2017 13:11)
To je škoda. Ty ses s tím tak nadřela. Nedá se nic dělat, hlavně, že tam nejsou pokuty. Díky...Stejně to byla s tebou krásná spolupráce, vzpomínám s nostalgií :)))))))))))))
Apanači (06.03.2017 11:36)
Chcem vás len informovať, že vlastníci práv na dokument Karl May - Poslední záhada včera zablokovali na youtube.com otitulkované videjko, ktoré sme vytvorili v spolupráci so Sapfo.
Takže už ho tam viac nenájdete. :-(
Čakala som, že sa to stane skôr, som rada, že sme sa tam tých pár mesiacov z toho mohli tešiť. :-)
A dúfam, že to nebude mať žiadne iné následky. :-P
pavlina (02.03.2017 16:23)
Vlado, tam na horu, děkují za pěknou knížku Auf Den Spuren Winnetous in Kroatien co jsi napsal s Damirem Gabelicou.
Honza. (02.03.2017 10:27)
Je to pravda, včera, 1. března 2017, zemřel ve věku 92 let filmový architekt, ale také scénárista a režisér, Vladimir Tadej. Pro nás zůstane navždy spojený s citlivým výběrem lokalit pro filmové mayovky a se stavbami puebla Apačů, Roswellu, Venanga a jiných. Také bez něho by filmové mayovky nebyly tím, čím jsou. Narodil se v Brně české matce a chorvatskému otci a rodina se do Chorvatska přestěhovala, když Vladimirovi bylo 10 let.
Díky, Vlado, za Tvé přátelství.
Pavol Stancel (01.03.2017 21:26)
ako sa teraz dozvedám zomrel Vladimir Tadej, filmový architekt filmov Winnetou.
hunterN (01.03.2017 20:25)
kahko-oto, mescalero: koukněte do svých e-mailů ;-)
kakho-oto (28.02.2017 12:13)
Mescalero: No vzhledem k tomu, že jde o nejnovější vydání časopisu Historické války, by se to snad ještě dalo sehnat i v trafikách. Historické války nejsou snad ani měsíčník, ale vychází méně častěji. Způsob zobrazení časopisu: asi proto, aby si ho případný zájemce nepřečetl jen tak zadarmo, ale chtěl si ho koupit.
mescalero (28.02.2017 10:31)
kakho-oto: díky alespoň za toho Opatrného - tito renomovaní autoři většinou svůj prvotní pohled na věc moc nemění a nové poznatky (pokud jim je někdo neflákne pod nos) nereflektují, ale mohu se v tomto případě mýlit. Klidně bych si to jedno číslo koupil, ale bohužel už není leden a případné neprodané kusy byly z trafik už dávno vráceny na remitendu. Jinak jsem svým způsobem i rád, že nejsem až takový počítačový trotl, případně že v tom nejsem sám. Ovšem nechápu tento způsob prezentace časopisu, případný zájemce si z časáku nepřečte nic, vidí jen malé obrázky a titulky článků.
kakho-oto (28.02.2017 08:43)
Mescalero: Poslal bych rád, kdybych na tom byl lépe než Ty. Podařilo se mi pouze přečíst tučněji psané části (tedy téměř nic), autorem je ale zcela jistě Josef Opatrný - v dolní části první strany je jeho medailonek i s fotkou.
mescalero (28.02.2017 08:22)
kakho-oto: mám na Tebe prosbu - nemohl bys mi poslat (v jakékoliv čitelné formě, já jsem si článek "zčitelnit" nedokázal) text z článku o Geronimovi, případně alespoň (když to nebude technicky možné) jméno autora a pár dat, které autor uvádí o Geronimovi (datum narození, datum masakru jeho rodiny, dále jestli dle autora pomstil smrt své rodiny o rok později atd.). Mohu Ti za to poslat nějaké materiály o Indiánech, které by Tě zajímaly. Jinak soudím, že do této chvíle nebylo v češtine o Geronimovi publikováno nic lepšího, než je článek na české Wikipedii (psal jsem ho já, takže se vlastně chlubím, ale spíše je to smutné, že nikdo zatím nepřišel s ničím lepším). Chci se přesvědčit, zda autor článku v Hist. válkách vychází z nejnovějších poznatků (třeba má lepší a novější informace, než jsem měl před 11 lety já) nebo zase jen omílá stará mylná a zavádějící tvrzení.
Můj mail: mescalero@seznam.cz
Předem díky!

May Geronima zmiňuje v doslovu k Vinnetouovi a nikoliv jako kladnou postavu, zcela určitě nebyl G. vzorem pro Vinnetoua.
Každá indiánská tlupa či skupina bojovníků ve válkách s Američany byla "odbojovou skupinou" vraždící civilisty. Druhá strana, tj. vojáci, domobrana, rangeři a vůbec všichni, kdož bojovali s Indiány, také vraždila civilisty, také nevinné. Ale co s tím a co z toho vytřískat, co tím říci pro dnešek a dnešním čtenářům? Taková je tvář vlastně každé války, vždyť je to také o dostupnosti těch, kteří byli opravdu vinni, a o možnosti zabíjet ve větším vojáky. Proč se např. Palestinci a jiní odpalují mezi civilisty? Kdyby měli možnost proniknout do kasáren a policejních úřadů, odpáli se tam. Jestliže je mezi nepřátelskými stranami obrovský nepoměr ve výzbroji, výcviku, zdrojích, ve ztrátách na životech atd., nezbývá strašlivě frustrovanému národu či kmenu než aby se mstil tam, kde je to možné a dostupné. Proto ty atentáty (aniž bych je jakkoli chtěl omlouvat nebo s nimi dokonce sympatizovat) ve Francii a Německu. Statisíce mrtvých (a naprostá většina nevinných) v Západem rozvrácených arabských zemích (a třeba spousta příbuzných a známých) přiměje jednoho k zoufalým a hrozným činům. Nikdy nechtějte vyhrát 10,20 .... 100 : 0, pokud nepozabíjete všechny nepřátele (což se nikdy nikde nepovedlo, ani Němcům za II. sv.války), vždy dojde k nějaké odplatě, čím větši vítězství, čím větší pokoření a deptání protivníka, tím zoufalejší, nesmyslnější a také krutější odveta.
kakho-oto (28.02.2017 07:49)
"Alespoň, že Opatrný nechválí španělské dobyvatele za masakr u Cajamarcy, to už by bylo chucpe." Takto jsem to chtěl napsat.
kakho-oto (28.02.2017 07:47)
Mescalero: Ano, v tom tučně psaném odstavci není o Geronimovi nic kladného ("nebojoval proti bělochům, jen sestavil v uvozovkách odbojovou skupinu, s níž vraždil nevinné bílé civilisty"), ostatně i nadpis mluví za vše. Publicisté často Geronima označují za zvláště krutou osobu, ještě více krutého než ostatní indiány. Mě by jen zajímalo, koho jako prvního napadlo přijít s tvrzením, že se May při tvorbě postavy Vinnetoua inspiroval Geronimem. Nesmysl už vzhledem k tomu, že v roce 1875 (vyšlo první dílo s Vinnetouem) byl Geronimo v Evropě zřejmě naprosto neznámou osobou. Alespoň, že Opatrný nechválí španělské dobyvatele za masakr u Cajamarcy, to už bylo chucpe.
mescalero (27.02.2017 16:01)
John James Johnson dopaden nebyl, ono je to s ním, se samotným masakrem i s Juanem José Compá poněkud složitější. Někdy je Johnson líčen i jako oběť, který Apače zmasakroval vlastně v sebeobraně (proti tomu ovšem lze namítnout fakt, proč s sebou táhl to dělo). Mrtvých nebylo pochopitelně 400 (to jedno malé dělo a cca 17 ostrých hochů asi nezvládli, už jen nabíjení pistolí a předovek by je unavilo k smrti, a pak mezi 400 lidmi by bylo kolem 50-100 bojovníků), bylo jich kolem 20, Juan J. C. se prý měl zachovat jako zbabělec a fňukat o milost, přičemž ovšem držel jako "rukojmí" jednoho z lovců skalpů, kterého snad chtěl podříznout, když nebude ušetřen. Pravé důvody a skutečný průběh události se už asi nedozvíme. Ve filmu Apači je děj přesunut do doby coltů a opakovaček, čemuž ovšem odporuje přítomnost mex. vojáků v uniformách z r. cca 1840-50 i přicházející američtí vojáci, kteří měli přebírat dnešní Arizonu a N. Mexiko od poraženého Mexika (válka v l. 1846-48 a nějaké další smlouvy) po r. 1850. Přes tyto anachronismy jsou Apači velmi dobrou indiánkou, na kterou se lze dívat bez větších problémů i dnes.
1 2 3 4 5 ... 191



od 1. 9. 2005