Mayovky na Internetu

Kniha návštěv

Kniha návštěv si dlouhodobě drží přednost před diskusním fórem, ale k poptávce či nabídce sběratelských materiálů využívejte, prosím, výhradně diskusního fóra, kategorie Antikvariát a bazar. Prosíme, zdržte se reklamy. Pokud tu chcete něco propagovat a má to vazbu na mayovky, tak nás kontaktujte.

Jméno:
Zpráva:
10 + 1 =
 
1 2 3 4 5 6 ... 200
Martin (23.10.2017 11:34)
České vydanie knihy Michaela Petzela je lepšie a krajšie, ako nemecký originál.
Belenor (20.10.2017 20:17)
Aye aye, captain!
Unkas. (20.10.2017 15:27)
Nezapomeňte volit!!!
Apanači (15.10.2017 19:29)
Asi pred mesiacom som mala tú česť odprevadiť do Swechatu moju slovensko-paraguajskú kamarátku pri jej návrate do Asunción. Sľúbila som tu kedysi, že spíšem jej dojmy z čítania juhoamerických dobrodružstiev KM.
Tu v Knihe návštev sa vyjadrím veľmi stručne: dej oboch kníh sa odohráva mimo Paraguaja, hoci názov Rio de la Platta znel pre kamarátku sľubne. Takže tak trochu sklamanie.
Koho by predsa len zaujímali nejaké tie bleskoidné, zaručene subjektívne dojmy (tuším Unkas to bol, čo mal o to záujem?) a aj prepoje s KM, napísala som to do diskusie tu:
http://karel-may.majerco.net/diskuze/tema/322-Mayovky-ako-%9Eivotn%FD-%9At%FDl
Šedý vlk (14.10.2017 11:54)
Již jsem to nejen prolistoval,ale i přečetl a Jan Koten - klobouk dolů a hluboká poklona.
Unkas. (13.10.2017 15:20)
Mám ji! - zařval Unkas dnes na benešovském náměstí. Veľmi dobrá kniha. 399,-
Apanači (13.10.2017 11:20)
Veľmi príjemná cena! Rozposielam link aj mojim známym. Myslím, že sa po knižočke len tak zapráši!

A pripájam môj mini-objav. Čítam teraz Sherlocka v angličtine a samozrejme pri tom myslím aj na KM. :-) Pamätáte, ako sme sa tu raz bavili, že veľkému detektívovi pri pátraní často pomáhala bezdomovecká sieť Londýna, ktorých volal: moji pouliční apači? (V slovenskom preklade sú to apači určite, a myslím, že aj v českom.)
Akokoľvek – v origináli sú to „my street Arabs“! :-O

(ešte tu mám aj sľúbenú podlžnosť s Paraguajom, rátam s tým a dúfam, že čoskoro o tom napíšem)
Zuzana (11.10.2017 21:16)
Podobne: kniha VINNETOU - 50 LET VE FILMU od Michaela Petzela je v predpredaji aj na Slovensku : https://www.bux.sk/knihy/394244-vinnetou-50-let-ve-filmu.html ; cena : 12,72 eur.
Jarek (08.10.2017 16:05)
Tak kniha VINNETOU - 50 LET VE FILMU od Michaela Petzela je konečně skladem (jako první přímo u vydavatele Svojtka a co.). Cena je kolem 300,- Kč.
J.Oakhurst (05.10.2017 16:40)
Mescalero Tak takový hrdina oněch morálních kvalit v roli neúprosného mstitele, který je zcela nezpochybnitelný pokud je mi známo se ve filmografii o indiánech nenachází .
Počkejme však až se Tarantino zaměří na indiánskou otázku třeba se něčeho podobného ve stylu Djanga dočkáme.
Ještě k filmům Defy ,byla to odvaha nechat v Bílých vlcích hlavního ind.hrdinu v závěru filmu zemřít.Přece jen to byl film pro děti a určitě jsem nebyl jediný, kdo v dětských letech tuto smrt obrečel.Mělo to ale svůj význam v tom, že jsem si tu scénu dodnes zapamatoval a z dnešního pohledu ji považuji za správnou neboť poukázala na bezvýchodnost ind.boje a ten film stále řadím mezi ty lepší protože se tam snoubí pořád ještě ta dobrodružnost s vcelku nenásilnou vypovědí
mescalero (04.10.2017 10:48)
J.Oakhurst: s tím rozborem lze souhlasit, nakonec největší padouši jsou v obou případech ziskuchtivci, někdy i armádní důstojníci. Ovšem výtku za podnikatelské zlosyny (i lov skalpů bylo svým způsobem podnikání) dostávají jen filmy NDR.
Chato ani Salvaje nejsou právě typickými představiteli indiánských mstitelů, já mám na mysli mstitele sympatického, zcela charakterního, jehož nelze nijak zpochybnit, který musí mstít zcela jasný zločin, tj. něco na způsob Černého korzára (když zabíjel Španěly, kteří vyvraždili ind. vesnici, tak člověk, respektive 12-letý kluk, kterým jsem v r. 1979 tenkrát v kině byl, cítil, že je tu v nejvyšší míře naplněná spravedlivá odplata, moc se mi to tenkrát líbilo, byl jsem nadšen, a nejen já, všichni kluci z vesnice a ze třídy, kteří to v kině viděli, zůstalo to v nás dlouho a bylo to dobře).
J.Oakhurst (03.10.2017 10:53)
Mescalero Určitě není lehké ztvárnit nebo se přiblížit ke skutečnému životu , podat jakousí výpověď a zaroveň zachovat ty prvky, které dělaji film přitažlivým pro diváka.
Zajímavé je sledovat rozdíly v přístupu filmařů ke zpracování tématu z pohledu obou tehdy rozdělených táborů....
Ve filmech Defy týká se hlavně pozdnějších filmů jsou představitelé.armády a politických kruhů povětšinou bezkrupolozní postavy a indiáni až na pár odpadlíků vždy kladní ,plus pár osvícených bělochů...je tam poznat ten osten kritiky minulé a tehdejší současné politiky západního světa.
Mayovky ,mají silný romantický náboj a zápornou roli hrají jednotlivci či skupiny nikoliv systém ten stojí na straně indiánů např ve 3díle Vinnetoua, guvernér a potažmo armáda pomáhá Ol. a V. učinit spravedlnosti zadost.Těžko bychom ve vychod. ind. hledali takto vysokého státního ůředníka který se postaví za práva indiánů.Sled vzajemných potyček mezi státní moci a indiánskými kmeny je tu výsledkem intrik různých zájmových společností navázaných na podněcovatelé nepokojů mezi bělochy a indiány a vzniklé nedorozumění se za přispění Ol.a V. ve spolupráci se zástupci vlády uspokojivě nakonec vyřeší.
Oba přístupy mají ale jedno společné, indiáni jsou ličeni jako oběti přicházejícího moderního věku......
Když se podíváme na naše dva hlavní představitele indiánských hrdinů tak pro P.B a G.M byli jejich životních role tak osudové že je nakonec přivedli k zájmu o život indiánského etnika a to se odrazilo i v jejích dalším tvůrčím procesu.Proto ty pokusy o cosi vyššího, filozofického, umělecky hodnotnějšího příliš se jim to ale v jejich další tvorbě nedařilo ,......na vině ovšem mj. byl ale už také všeobecný pokles zájmu o samotné téma.
Indiáni coby likvidátoři zlých bělochů, trochu na ten způsob je film Chatova země s Ch, Bronsonem kde se z pronásledovaného stává pronásledovatel, který si svými obětmi hraje jako kočka s myší.Taktéž Salvaje z filmu Plíživý měsíc podle stejn.kniž. předlohy ten ale není kladným hrdinou a rovněž ani zabijácký indián z filmu Ztracené,..
mescalero (02.10.2017 10:21)
J.Oakhurst: u indiánek NDR je věčná škoda, že ve chvíli, kdy se jim filmařsky dařilo věrohodně zvládnout akční scény (např. závěrečná přestřelka v pevnosti v Ulzanovi má švih a spád, totéž u přepadení pevnosti v Pokr. bratrech) a další spíše technické filmové disciplíny, zároveň začali do scénářů rvát jakýsi filosofický podtext, snažili se dělat pomocí různých manýrů a klišé "umělecký film". A taky proto indiánky skončily, diváci už to nevzali, ti chtěli dobrodružství, napětí, spravedlivé vítězství Indiánů ... Také dnes ty filmy sleduji (až na Apače, ty si nenechám ujít, ty musím vidět celé) spíše vlažně, nicméně teď v sobotu večer jsem ocenil některé pasáže u Smrtelného omylu: film mohl být akčnější a mít lepší konec, ale není to špatný příběh, je tu i jistá originalita, už jen rok děje - 1897 - , a celá zápletka kolem náčelnických podílů (a následné vraždy držitelů jedn. podílů). Tohle vidět se starým dabingem a být někde kolem r. 1970-75 ... byl bych asi spokojen. Musím také pochválit kostýmy, v té celkové bídě (tou rozumím zobrazení Indiánů ve filmech, v nichž se na nějakou věrohodnost kostýmů a celkového vzevření většinou vůbec nehledí) vidíme v r. 1970 Šošony s jejich typickými účesy (vlasy vpředu vyčesané, podobně to nosili Vrány, Nez Percé aj.).
Obecně vnášení cizorodých prvků (např. samurajové na DZ) do westernů nevidím moc rád, někdy se povede natočit uvěřitelný příběh, ale většinou nad tím člověk kroutí hlavou.
N. Django - svým způsobem velmi potřebný film, který téma otrokářství a amer. Jihu nahlédl poněkud jinak. Kdyby takových černých Djangů existovalo vícero, myslím, že by to v konečném důsledku znamenalo zánik celého systému otrocké práce a vlastnictví otroků. Už se opakuji, ale natočit podobný film o Indiánech, kdy např. nějaký bojovník podobným způsobem jako Django likviduje party lovců skalpů nebo nějakých dobrovolníků vyhlazujících ind. vesnice ... myslím, že by to v mnoha lidech vyvolalo jisté nadšení: vždy je to hluboký zážitek, když se ponižovaný, bitý a mučený dočká odplaty. A muselo by to mít happy end, alespoň nějaký.
J.Oakhurst (30.09.2017 17:52)
Mescalero-Na východoněmecké Indiánky. i přes všechny vady na kráse se také dívávám když běží v televizi a mám zrovna čas ,protože kouzlo z dětsví jen tak lehce nevyprchá ….sice už ale spíše jedním okem… …..
Dokud se filmaři snažili kopírovat mayovky a to si právě myslím je případ filmú Synové…..,Náčelník Velký had,Zlato v Black Hills ,Bílí vlci,Smrtelný…., ……Osceola tak i přes určitý politický podtext měly pořád ten punc dobrodružnosti ,dále už to ztrácelo, výjimkou jsou Apači.kde se vše podařilo sladit do přijatelného výsledku.
V Pokrevních bratrech je ten pokus o cosi vyššího a vyjádření politického postoje zcela evidentní
Je ale zajímavé sledovat českou popř. československou stopu v těchto filmech a současně ve film.mayovkách.
Nic nového pod sluncem ale pro připomenutí podivuhodná podobnost. První film S P.Bricem Poklad …hlavní padouch herec českého původu Herbert Lom.
První indiánka Defy natočená českým režisérem hlavní záporák český herec Jiří Vršťala….
V posledním Tv. filmu s P.B. v roli V. byl hlavním zlosynem slovenský herec Juraj Kukura
J.Oakhurst (30.09.2017 16:41)
Mescalero -Možná by se taková nesourodá grupa Sedmi….. našla,ale nejspíše by stáli na té nesprávné straně zákona .Mimo černochů se Asiati objevovali i ve starších filmech ,ve šp.west. Nešikovné ruce.učil hlavního hrdinu zacházet se zbraní starý Číňan, v Rudém slunci se potuloval na DZ ,,Samuraj,,…
V době kalifornské zlaté horečky zaplavili Číňani rostoucí města na západním pobřeží a přílehlé zlatokopecké tábory, jejich první živností byly prádelny ,později se hlavní měrou podíleli na stavbě kontinentální železnice u společnosti Central Pacific
Tereticky vzato by se z takové početné masy mohla vyprofilovat určitá skupina přidávajíce k vlastnímu tradičnímu bojovému umění pistolnické dovednosti…..
Ve filmu Nespoutaný Django dostávají na frak přívrženci Jihu….na druhou stranu ani černí zde nebyli zcela bez poskvrny.V postavě černošského sluhy který zrazoval vlastní rasu a vytvořil si se svým pánem téměř pokrevní pouto je názorně vidět že lidská povaha špatná či dobrá je vlastní všem lidem bez rozdílu barvy pleti.
Mně byl nejsympatičtější postavou ten lovec odměn který s matematickou přesností odškrtával zlikvidované zločince jako učetní položku ..a jenž projevoval smysl pro čest a spravedlnost
Kosti a skalpy jak vidno potřebovali filmaři ozvláštnit west .žánr něčím neobvyklým ale podle toho jak uvádíš má to reálný základ i když o jakousi dobu dříve,není to ovšem podívaná pro každého…
Belenor (21.09.2017 08:03)
Pan David Novotný mi poslal odkaz na docela povedené medley hudby z mayovek: https://www.youtube.com/watch?v=IYTQNbdGcS4
mescalero (19.09.2017 11:13)
J Oakhurst: černoši ve westernech jsou O. K. Ale ptejme se, zda mohli být např. kolem r. 1870-80 v postavení, v jakém je líčí ten či onen film. Noví Stateční ... neviděl jsem to, pochybuji ovšem o tom, že by existovala takhle rasově pestrá grupa lidí, notabene na té správnější straně zákona. Je jasné, že jde o tvůrčí "naschvál" a o snahu dodržet kvóty. Na druhé straně se mi líbí Nespoutaný Django, především v jedné věci - v tom, jak se hlavní hrdina doslova "nesere" se střílením či v některých scénách spíše popravováním otrokářů, on klidně odpráskne ženskou (a já to v tomhle případě schvaluji a mám u toho dobrýba přímo skvělý pocit), tohle vnímám jakou velkolepou a hlubokou satisfakci pro černý otroky, za celý jejich utrpení a ponížení. Kdybych se tak dočkal podobného filmu, kde by se "odpoutali" nějací Indoši.
Kanibalismus u severoamer. Indiánů nebyl ve filmu dosud takřka zobrazen. V podstatě byl všude jen rituální, kultury kolem Mississippi (podobné těm v Mexiku v 16. století, tedy lidské oběti a následné požívání těl obětovaných) byly zdecimovány epidemiemi nakažlivých chorob ještě před příchodem prvních Španělů, poslední ohlas na tyto praktiky přežíval u Pawneejů. Významnější formy kanibalismu existovaly u kmenů kolem Mex. zálivu, jmenovitě je zmiňován kmen Karankawa z pobřeží jižního Texasu, některé zápisy z 18. století se zmiňují o vykrmování kastrovaných mladíků, kteří byli konzumováni na něj. slavnostech, takřka shodný popis se zachoval z druhé Kolumbovy výpravy, kdy se Španělé setkali s Kariby. Mnoho badatelů popírá věrohodnost těchto pozorování, já osobně bych tomu spíše věříl. V 19. století se už takové zprávy neobjevují: nutriční lidojedství (což je nejhorší forma tohoto kulinářského odvětví) bývá totiž vymýceno velice rychle. Film Kosti a skalp je samozřejmě fikce, něco podobného mohlo fakticky existovat jen před r. 1800 a především v Texasu a okolí (např. kolem r. 1760 zaznamenali nějací mniši zajímavou formu lidožroutství - pojídání těhotných žen včetně nenarozených plodů). "Bourání" masa ve filmu nemusí být úplně nereálné, lidojedi, především ti nutriční, neznali se svým "jídlem" žádné slitování, např. Maoři nechávali malé děti čekat než přijdou na řadu s rozříznutými břichy, Apači v N Mexiku měii v 17. století jíst zajaté Španěly na pokračování, tzn. že jim postupně jedli části těla: oběť žila dál (podařilo-li se zacelit pahýly a zastavit krvácení) a koukala se na to. Ještě před patnácti lety bych takovým hrůzám nevěřil, ale výzkumy jdou dál a vpřed a mnohé jevy se potvrzují.
mescalero (19.09.2017 10:40)
Sapfo: já Spásu ještě neviděl, vím jen zhruba o co jde. Četl jsem ale chválu na tenhle film a také mi ho doporučil známý.
mescalero (19.09.2017 10:39)
J.Oakhurst: v uvedených amerických westernech (některé jsou televizní filmy) jde spíše o pohled z obou protivných stran, nakonec i o jakousi smířlivost (např. Apač). Výrazně proindiánský je Náš boj nikdy nekončí (též TV film).
Třídní pohled do indiánek víceméně nepatří, ovšem nejvíce je vidět možná v nejlepší mitičovce - Bílí vlci; a i tady se vlastně neukazuje nic nepravdivého, takové praktiky velcí podnikatelé používali a používají (viz Babiš a spol.). Jako malý kluk jsem tyhle věci ve filmech nevnímal, co mi vadilo, že se děj v jistých chvílích odklání od Indiánů a líčí se nějaká osadnická story či love story. Jistě šlo to točit obratněji, ale možná v té době šlo o maximum možného. Spíše mi vadilo, že v posledních 3 ind. NDR se víceméně rezignovalo na dobrodružství, akce bylo málo, byla vidět snaha udělat z indiánek něco více (tyhle tendence se objevily už v Apačích, ale tady to nevadilo), snad i umění. Mitič si v rozhovorech stěžoval, že ho jeho herečtí kolegové neberou příliš jako herce a nad indiánkami ohrnuji nos. Takže k té změně možná docházelo i z těchto důvodů. Teď jsem v sobotu sledoval (ne úplně) Zlato v Black Hills a soutředil se na některé věci: filmu z hlediska scénáře nevytýkám v podstatě nic, mohl být lepší střih a některé akční scény mohly být více vypiplané, většinou chybí přímá scéna střelce a jeho oběti, vždy je to střiženo, v jednom záběru např. Mitič střelí, v dalším vidíme někoho kácet se k zemi, když je pak střih pomalejší nebo nevhodný, není celá scéna úplně jasná. Nejvíc mi vadí závěrečná scéna likvidace hlavního padoucha, tady měl být nějaký souboj, třeba na nože či na pěsti, nebo mohl být Slídící sokol rychlejší a přesnější střelec .. pád z leknutí z balvanu to není důstojný odchod zlosyna za scény. Dnes by se to samozřejmě dokázalo natočit lépe, ale zas o to není zájem.
Sapfo (19.09.2017 10:28)
Mescalero dík za tip - o víkendu jsme dali "Spásu". Mám obecně velkou nechuť koukat na skandinávské filmy. Ty jejich hyperkorektní slátaniny nemusím. Ale tohle bylo něco jiného - prostě klasika. Žánrově dokonalý western: vražda - pomsta, dobro - zlo, málo mluvení - hodně střílení, málo ženských (a když už, tak mrtvých nebo zneužitých). Žádné zbytečné filozofování, pouze činy. Netušila jsem, že tohle dokáží Dánové natočit.
1 2 3 4 5 6 ... 200

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR


od 1. 9. 2005