Mayovky na Internetu

Karavana otroků

Die Sklavenkarawane (1889-1890)

Rok
Vazba
Poznámky
1905
První české vydání románu u nakladetele Aloise Hynka | Il. Věnceslav Černý

Alois Hynek - přel. J.L. Turnovský, il. V. Černý

1934
Vazba vydání v rámci velké řady nakladatelství TaM

Toužimský a Moravec - velká řada, přel. E. Kraus, il. V. Černý a Zd. Burian

1972
Vydání v rámci bílé řady nakladatelství Albatros. | Il. Zdeněk Burian

Albatros - přel. Jarmila Rosíková a Milan Rejl, il. Zd. Burian. 2. vydání v roce 1993.

1993
Vydání v rámci řady nakladatelství GABI. | Il. Adam Glajc

GABI - Il. Adam Glajc (vazba) a Jan Hora. Oproti Návratu nějaké vynechávky.

1996
První svazek vydání v rámci souborného vydání díla Karla Maye nakladatelství Návrat. | Il. Jiří Grbavčic

Návrat - Podle vydání UNION, 1893, il. Jiří Grbavčic, překl. J.L. Turnovský a V. Šunda, dva svazky

Román Karavana otroků je jedním z románů určených pro mládež. Obsahuje tradiční Mayovu dávku humoru a dobrodružství.

Vznikl též film Karavana otroků, který využil motivy z tohoto románu.

Originální text na stránkách karl-may-gesellschaft.de.

Děj (varování: text vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla)

Malá karavana putuje po poušti, jedním z jezdců je Němec Emil Schwartz, kterému ostatní, Arabové z kmene Homrů, přezdívají "Otec čtyř očí" díky jeho brýlím. Chtějí Emila okrást a za tím účelem jsou spolčeni s Abú el Mótem. Emil si všimne, že za nimi někdo jede a uvažuje o gum (loupežná karavana) nebo ghazvě (otrokářská karavana), cítí nekalost a varuje Homry. Setkají se s malou skupinou obchodníků, jeden z džalábů je Maďar István Uzskar, další je jeho kamarád s dlouhým jménem, na kterém je pravdivé jen jméno Alí. Při nocování u studny se vypořádají Emil, István a Alí se lvy. Při průzkumu okolí Emil narazí na gum. dojde k bitce, Abú el Mót uniká, ostatní jsou dovlečeni do Fašody k Otci pěti set, tamnímu mudírovi. Ve Fašodě se Emil setkává s poslem svého bratra. Od posla se dozvídá detaily o zeríbě (otrokářská osada) Abú el Móta, která se jmenuje Omm et Tamásíh. Na další cestu dostává Emil oddíl vojáků.

Na Gazelí řece je u zeríby zakotvena bárka. Dva černoši Lobo a Tolo chtějí mstu a varovat soukmenovce, kteří mají být napadeni otrokáři pod vedením Abd el Móta, spolupracovníka Abú el Móta. Unikají ze zeríby, ghazva vyráží na cestu po jejich stopách. Zbylá posádka otrokářů se vzbouří, vypálí zeríbu a vyrazí za hlavní skupinou.

Emilův bratr Josef Schwartz a jeho společník, zvaný Otec čápa pro svůj nos, zachraňují oba černochy a dozvídají se o ghazvě, chtějí černošskou osadu varovat. Pomáhá jim mladý kormidelník Ibn es Sirr. Schwartz najímá lovce slonů, aby jej samotného dovedl do ohrožené osady. Putují a cestou Josefovi lovec řekne, že hledá svého syna, Josefa napadne, že jde o Ibn es Sirra. Osadu se jim varovat nepodaří a jsou zajati.

Mezitím Otec čápa a jeho doprovod zahlédnou Abú el Móta, přistanou v zeríbě Madunga. Přijíždí loďstvo Emila Schwartze a spojují se na výpravu za otrokáři. Postupně otrokáře doženou a rozpráší či pozabíjejí a pozajímají. Josef a lovec slonů jsou osvobozeni a lovec se setkává se svým synem.

Literatura

[1] FARIN, Klaus. Karel May - první německá pop-hvězda. Praha: Arcadia, 1994. ISBN 80-85812-09-6.
[2] WOLLSCHLÄGER, Hans. Karl May. Dresden: VEB Verlag der Kunst, 1990. ISBN 3-364-00168-5.
[3] MORAVEC, Jaroslav. Pražský případ doktora Maye. 1. vyd. Praha: Toužimský & Moravec, 2006. ISBN 80-7264-080-1.
[4] MAY, Karel. Duch Llana Estacada. Brno: NÁVRAT, 1995. ISBN 80-7174-733-5.

Obálky


http://www.karelmay.cz/

(Autor článku: bel)

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR


od 1. 9. 2005