Satan a Jidáš (Supové Mexika)
Satan und Ischariot (1893-1895)
"Kdyby se mě někdo tázal, které město na zeměkouli je nejnudnější a nejsmutnější, odpověděl bych bez dlouhého uvažování: Guaymas v Sonoře, severozápadním státu Mexické republiky." Takto začíná třídílný román Karla Maye Satan a Jidáš, který autor napsal mezi květnem 1891 a srpnem následujícího roku pro časopis Deutscher Hausschatz.
Původně se jednalo o tři povídky nazvané Die Felsenburg (Skalní hrad), Krüger Bei (Krüger bej) a Die Jagd auf den Millionendieb (Honba za zlodějem milionů). Příběh Skalní hrad začal vycházet v časopise Deutscher Hausschatz v září roku 1893, na něj navázal v září roku 1894 Krüger bej, který vycházel do března 1895 a po půlroční pauze začal vydavatel zveřejňovat poslední příběh Honba za zlodějem milionů, který si čtenáři mohli vychutnat od září 1895 do září následujícího roku.
Drobné zásahy redakce časopisu Deutscher Hausschatz do Mayových děl existovaly odjakživa, ale to, co se stalo s povídkou Krüger bej, je přesto neobvyklé. Dne 30. listopadu 1895 napsal redaktor Heinrich Keiter dopis Karlu Mayovi, v němž mimo jiné stálo: "V případě Skalního hradu jsem vynechal pouze několik listů, oproti tomu v Krüger bejovi jsem s vaším laskavým svolením vynechal prvních 300 stran." Ve skutečnosti se jednalo o celých 444 stran rukopisu, což představuje zhruba 200 až 250 stran knižního vydání (!). May byl přirozeně velmi rozladěný a sdělil nakladateli Friedrichu Pustetovi, že už mu nebude posílat žádné rukopisy. Svůj názor nakonec změnil po omluvě obou proviněných - redaktora Keitera i samotného nakladatele Pusteta. A o jaké škrty se vlastně jednalo? Především to byla rozsáhlá kapitola z Krüger beje, nazvaná In der Heimat (Ve vlasti), odehrávající se v Německu. Redaktorovi se zdálo, že romance mezi Martou Vogelovou a vypravěčem nemá v dobrodružném příběhu co dělat, stejně tak vyškrtal i humorné pasáže o ztřeštěném německém lingvistovi.
Prvního knižního vydání se trojice příběhů dočkala v letech 1896 až 1897 u nakladatele Friedricha Ernsta Fehsenfelda a dostala souhrnný název Satan a Jidáš. Zvláštní na celé věci je, že ačkoliv měl May k dispozici svůj původní rukopis, nevyužil možnosti zasadit do nově sestavovaného knižního vydání Satana a Jidáše pasáže vyškrtané Keiterem, a spokojil se pouze s některými stylistickými úpravami a přerozdělením kapitol očesané Keiterovy verze.
Kapitola In der Heimat tak nebyla za života Karla Maye vůbec zveřejněna. Jinak tomu nebylo ani v prvních letech po spisovatelově smrti, kdy se vydávání děl Karla Maye ujalo nakladatelství Karl-May-Verlag. Teprve roku 1927 ji nakladatel Dr. Euchar Albrecht Schmid zařadil do svazku Professor Vitzliputzli (sv. 47). Opět se nejednalo o originál, nýbrž o verzi upravenou Franzem Kandolfem, který příběh In der Heimat přepracoval, rozdělil na dvě samostatné povídky Professor Vitzliputzli a Wenn sich zwei Herzen scheiden (v příběhu název oblíbené Karlovy písně1) a původně bezejmennému profesorovi udělil přezdívku Vitzliputzli. Do příběhu s profesorem převzal části z úvodu kapitoly a doplnil o jiný způsob seznámení (původně Karlův učitel2, ponovu seznámení v knihkupectví). Zbytek kapitoly přepracoval do příběhu Marty a Old Shatterhanda.
Originální verze kapitoly In der Heimat se čtenáři dočkali až v roce 1997, kdy byla nakladatelstvím Karl-May-Verlag uveřejněna ve svazku Old Shatterhand in der Heimat (sv. 79). Ani zde není kompletní, neboť Keiter vrátil jen část rukopisu3.
Zajímavé je sledovat změnu Shatterhandova postoje k trestání protivníků. Zřejmě v reakci na kritiku, že jsou s Winnetouem příliš shovívaví (viz Old Surehand III - Návrat V/16) zde nejprve pošlou na smrt Yumy (předáni Mimbreňům) a poté Meltona (předán Lstivému hadovi), vč. zdůvodňování, že by jinak byli odpovědní za jejich další činy. V Tunisu pak dává Shatterhand pokyn střílet do jezdců místo do koní (Návrat III/116).
Alois Hynek - přel. J.L.Turnovský, il. V. Černý, tři svazky. Použito jako předloha pro Návrat, viz níže.
Toužimský a Moravec - přel. J.L.Turnovský, upravili J. Černý, J. Vávra, il. Zd. Burian a C. Bergen, tři svazky Trampem v Sonoře, Vinnetou mezi beduiny a Satan a Jidáš. Použito jako předloha pro vydání od Laseru, viz níže.
Toužimský a Moravec - Úryvek Profesor Ficlipucli.
Toužimský a Moravec - Úryvek Old Shatterhandova první láska (Wenn sich zwei Herzen scheiden). Ptáčkovi místo Vogelových.
Mladá Fronta - Tave-šala: vyprávění Old Shatterhanda. Příloha 17. ročníku časopisu Ohníček. Il. Jaromír Vraštil - OS. a W. kresleni jako Barker a Brice. Jde o část Skalní hrad. Začíná scénou, kdy OS. pomůže mimbreňským chlapcům a dívce. Další text je také silně zkrácen. Zřejmě vychází z vydání TaM.
Mladá Fronta - Mezi supy. Knihovnička časopisu ABC, 13. ročník. Volně vypráví Lukáš Tejnor. Vychází z vydání TaM a navazuje tam, kde končí Tave-šala. Silně zkráceno.
Albatros - pod názvem Supové Mexika dva svazky bílé řady, il. Zd. Burian (kvaše převzaté od TaM), přel. Antonín Tejnor, podle Freiburgu 1897. 1. svazek je Skalní hrad, druhý svazek zbytek. Z počátku poměrně věrné, ve druhém svazku přibývá mnoho vynechávek - v součtu průběžně mnoho desítek stran. V první části zcela chybí souboj Shatterhanda a Silného buvola. Zamlčuje židovský původ Judith a jejího otce, vynechává křesťanské motivy. Stylisticky připomíná spíše řadu od Olympie, tj. zřejmě nejde o pseudonym Vítězslava Kocourka.
Laser - pod názvem Supové Mexika ve svazcích Trampem v Sonoře, Vinnetou mezi Beduíny, Satan a Jidáš. Překladatel neuveden, ale zřejmě vychází z Turnovského překladu. Text rozdělen do více kapitol, než má originál. Důsledně zamlčuje německý původ postav, a to i v místech, kde Turnovský zanesl něco navíc. Křesťanské motivy zachovány. Místy zamlčuje židovský původ Judith a jejího otce. Nemá některé chyby Návratu, jiné vnáší.
Návrat - Úryvek Old Shatterhandova první láska (Wenn sich zwei Herzen scheiden). Ptáčkovi místo Vogelových. Převzato od TaM.
GABI - Úryvek Profesor Ficlipucli.
Návrat - Podle Freiburgu 1897, pět svazků velké řady, il. Josef Pospíchal, překl. J. L. Turnovský. První dva svazky Návratu odpovídají části Skalní hrad, třetí svazek jest Krüger Bei a poslední dva svazky obsahují Honbu za zloději milionů. Z počátku velice věrné, s postupujícím textem si Turnovský stále více vymýšlí, zejména si utahuje z Němců a pokouší se žertovat. Křesťanství zachováno. Některé narážky na židy navíc (II/91, II/111…). Chybí scéna, kde indiánka zničí výtah (II/139). Obsahuje překladatelské (vypadlé věty, otočené významy, atp. - II/107, II/129, III/74…) a tiskové/pravopisné chyby (I/22, I/88, I/248, II/206…). Oproti Hynkovi zřejmě cizí slova i na místech, kde v originálu nejsou (např. "vpřed" -> "go ahead").
Toužimský a Moravec - Nové vydání původní přílohy XVII. ročníku Ohníčku (v knize chybně 1969). Kniha obsahuje i další povídky a úryvky.
Naše vojsko - pod názvem Supové Mexika ve svazcích Trampem v Sonoře, Vinnetou mezi Beduíny, Satan a Jidáš. Il. Olga Dvořáčková. Překladatel neuveden, text zřejmě stejný jako u Laseru.
- Reprint první části (Die Felsenburg) na karl-may-gesellschaft.de.
- Reprint druhé a třetí části (Krüger Bei, Die Jagd auf den Millionendieb) na karl-may-gesellschaft.de.
- Originální text ze sebraných spisů na karl-may-gesellschaft.de.
- Podrobná analýza vydání: 1. díl, 2. díl, 3. díl.
Předehra
V Evropě Karl zná Marthu a Franzem Vogelovi, což jsou sourozenci, kterým pomohl k hudební kariéře. Marthu si vzal petrolejový princ Konrád Werner a odvezl ji do Ameriky.
Skalní hrad
V době povstání mexického generála Jargase (byl zajat a zastřelen) se Old Shatterhand pohyboval po Mexiku jako válečný zpravodaj. Kdysi v pevnosti Uintah chytil vraha několika důstojníků Meltona a odvezl ho do tvrze Edward, ten ovšem unikl. Karl zná Mimbreně Silného buvola (Nalgu Mokaši), se kterým společně kdysi bojovali proti Komančům. Kdysi jimi byl též honěn a schoval se jim ve vodě a dýchal stéblem. S Winnetouem se setkává po dlouhé době.
Děj se točí kolem přistěhovalců z Polska z Kobylinu v období po sjednocení Saska a Pruska. Přistěhovalci jsou vylákáni mormonem Harrym Meltonem, bratrem vraha z Uintah, aby pracovali v dolech na rtuť. Meltonovi pomáhají otec a syn Wellerovi. Mezi přistěhovalci jsou žid Silbermann, jeho dcera Judita a silák Herkules, který je do zlé Judity zamilován.
Old Shatterhand pomůže synům Silného buvola nejprve od zhynutí kulkou Yumy Velké huby a jeho syna Malé huby, a později jim dopomůže k válečnickým jmenům - Yuma-shetar a Yuma-tsil. Yumové napomáhají Meltonovi a Wellerům nejprve zničit haciendu dona Timotea a poté zavléct přistěhovalce do dolů na Almaden Alto.
Na scéně se objevuje Winnetou a společně s Mimbreni pak osvobodí přistěhovalce, spřátelí se s frakcí Yumů, které vede Lstivý had. Ten se rozhodne pojmout za manželku Juditu, která nejprve odvrhne Herkula a poté i Meltona a neuroní ani slzičku, když žalem zničený Herkules zardousí oba Wellery a zastřelí se.
Velká huba a jeho muži jsou dvakrát zajati, poprvé utečou Silnému buvolovi, podruhé jsou obráni o zbraně a koně po souboji Old Shatterhanda se dvěma protivníky Silným ramenem a Dlouhým vlasem a syna Silného buvola s Černým bobrem. Přistěhovalci získávají peníze na nové živobytí obráním Meltona a usazují se v Texasu, kam se po událostech na Almaden Altu vydali.
Krüger bej
Winnetou přijíždí za doprovodu Franze Vogela do Evropy a Winnetou s Old Shatterhandem pokračují do Afriky, kde chtějí pátrat po Smalovi Hunterovi, který se ukázal být bratrancem Franze. Smal Hunter je podoben jako vejce vejci Jonathanovi Meltonovi, synovci Meltona z Almaden Alto. Jonathan se chystá Smala zabít a získat místo něj dědictví po Hunterovi starším.
V Egyptě se setkávají se společným známým lordem Emerym Bothwellem a dále s Jonathanem Meltonem alias Smalem Hunterem. Pokračují do Tunisu, kde se Old Shatterhand potřetí setkává s Krüger Bejem a jeho čaušem Selimem, kterému je již přes šedesát let. Doprovázel kdysi Karu ben Nemsiho ke kmeni Said.
Krüger Bej chystá záchrannou výpravu za jednotkou, kterou vedl Thomas Melton v přestrojení. S ním jel i pravý Smal Hunter. Thomas Melton jej zastřelil. Oba Meltonové nakonec uprchnou po moři.
Honba za zloději milionů
V Africe Winnetou onemocní a skoro půl roku se zotavuje v Anglii. Meltonové mezitím shrábnou dědictví. Po cestě do Ameriky pátrání začíná v New Orleans. Old Shatterhand zmiňuje, že již pracoval jako detektiv. Nejprve hledá Jonathana v hotelu vdovy Eliasové, kde narazí na Judith. Ta jej zamkne ve svém pokoji a uteče za Meltonem.
Následuje honba až k letohrádku, který věnoval Lstivý had Juditě. Old Shatterhand vzpomíná, jak byli s Winnetouem na pokraji smrti (i koně museli zabít kvůli pití jejich krve) zajati v Llanu Estacadu Komanči pod vedením Silné ruky (Ateša-mú). Je to někdy v období, kdy měl Winnetou stříbrnou pušku, ale Shatterhand ještě neměl henryovku. Po osvobození se náčelníka zabili a pohřbili v Údolí smrti. Jako naschvál padnou Shatterhand, Winnetou a Emery do rukou Velkého šípu (Avat-ú), synovi Silné ruky. V Údolí smrti se jim podaří utéci.
V Albuquerque objevují Marthu a Franze Vogelovi a sourozence Thomase a Harryho Meltona. Dojde k honičce, na jejímž konci Thomas Harryho probodne a uprchne. Pokračují za ním až do puebla, kde sídlí Judith a její Yumové. Udělají chybu a Franz Vogel padne do zajetí Yumů. Old Shatterhand s Winnetouem po svázaných lanech sešplhají do puebla. Zajmou Thomase, ale Jonathan uprchne podzemní chodbou.
Pokračuje honba za Jonathanem. Uprchl k Bílým skalám do Mogollonského tábora. Mogolloni chtějí napadnout Nijory pod vedením Rychlého šípu, ale za pomoci Old Shatterhanda a Winnetoua (a Emeryho a nového známého scouta Dlouhého Willa Dunkera) zvítězí Nijorové, Jonathan padne do rukou pronásledovatelů a dědictví do rukou Vogelových. Thomas Melton spáchá sebevraždu a Jonathan skončí ve vězení, kde nakonec zemře.
Poznámky:
[1] Old Shatterhand in der Heimat, str. 221
[2] Old Shatterhand in der Heimat, str. 22
[3] Old Shatterhand in der Heimat, str. 19
Použitá literatura:
- BARTSCH, Ekkehard. Zwischen Mexiko und Tunesien. Karl May & Co. 2005, N. 100, s. 12-13.
- DERNEN, Rolf. Satan und Ischariot : Aus der Werkstatt eines Erfolgsschriftstellers VIII. Karl May & Co. 2003, N. 94, s. 62-63.
- MAY, Karl. Old Shatterhand in der Heimat. Bamberg : Karl-May-Verlag, 1997. ISBN 978-3-7802-0079-2
(Autoři článku: Zatinka, Belenor, aktualizováno: 26. 1. 2020)