Mayovky na Internetu

Třemi díly světa (Německá srdce, němečtí hrdinové)

Deutsche Herzen, deutsche Helden (1885-1887)

Rok
Vazba
Poznámky
 
 

Karl-May-Verlag - Svazky 60 až 63 souborného vydání: Allah il Allah!, Der Derwisch (Derviš), Im Tal des Todes (V Údolí smrti), Zobeljäger und Kosak (Lovec sobolů a kozák).

1903, 1904
Vydání z roku 1903 od nakladatelství Alois Hynek

Alois Hynek - Nejprve sešitově, pak v pěti svazcích, poslední zkrácen více jak na polovinu: V zemi půlměsíce 1-2, Růže pralesa 1-2, Anděl zapuzených. Překl. G. Mayerhoffer.

1935-1936
Vydání z roku 1936 od nakladatelství Toužimský a Moravec

Toužimský a Moravec - Pět svazků, text se velmi liší od původní sešitové verze. Svazky: Derviš (1935), Královna pouště (1935), Růže pralesa (1935), Údolí smrti (1936), Lovec sobolů (1936).

1993
Obálka vydání z roku 1993 od nakladatelství Návrat. | Il. Zdeněk Burian

Návrat - Upravená verze textu pravděpodobně převzata z vydání TaM.

2000-2005
Obálka vydání z roku 2000 od nakladatelství Návrat, tzv. luxusní řada. | Il. Josef Pospíchal

Návrat - Dvanáct svazků podle původního vydání od Münchmeyera, vychází z překladu od G. Mayerhoffera upraveného V. Šundou. Ilust. Josef Pospíchal.

Předposlední Mayův kolportážní román. May se pod tento román nepodepsal. V podstatě se vyskytuje ve dvou výrazně se lišících verzích. První je taková, jak román vyšel v sešitech. Druhá verze doznala velkých změn za účelem zatraktivnění románu (nejvýraznější změnou je nahrazení původního prince Oskara Steinbacha zajímavějším Old Shatterhandem/Karou ben Nemsím, kterýžto zásah má za následek ztrátu jistě několika set stran textu). Je nutno ovšem uznat, že upravená verze postrádá místy nudnou rozvleklost původní verze (zejména ruské a německé části), a je tak vhodnější pro méně zapálené Mayovy fanoušky, kterým nevadí, že nejde o Mayův původní text (ačkoliv May protestoval i proti původnosti sešitové verze a tvrdil, že vydavatel text upravil bez jeho vědomí).

V upravené verzi zcela chybí německá část, proto název Třemi díly světa (Asie, Afrika, Amerika).

Děj (varování: text vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla)

Děj se točí kolem rodiny Adlerhorstů, jimž se v minulosti pomstil Ibrahim paša tak, že je rozprášil po světě. Přísahal pomstu, protože byl odmítnut Annou Adlerhorstovou. Jeho spojencem se stal bývalý sluha Adlerhorstů Florin. Příběh začíná v Istambulu, kam přijíždí lord Eaglenest (upr.: Lord David Lindsay) plánující únos ze serailu. Seznamuje se s mladíky Paulem Normannem a Hermannem Vallertem (z něj se vyklube lordův synovec, původním jménem Adlerhorst). Lord se jim zmíní o svých plánech, Paul mu řekne o Čitě a Hermann o Zykymě. Čitu koupí Ibrahim paša, který vlastní i Zykymu.

Na scéně se objevuje Oskar Steinbach (v upravené verzi Kara ben Nemsí) a zrazuje muže od únosu. Zatímco lord a spol. dále plánují únos, Steinbach se seznamuje s Gökalou (v upravené verzi vůbec není). Od Zykymy se Hermann dozvídá, že zná jeho bratra Jiřího. Tím spíše se rozhodne Hermann Zykymu unést, ale pokus se nezdaří a únosci musejí prchnout. Ibrahim paša je poté vyslán do Tunisu s tajným úkolem a Čitu se Zykymou bere s sebou, též s ním jede derviš Osman, bývalý sluha Adlerhorstů. Také Gökala je odvlečena z Istambulu.

V Tunisu objevujeme Krüger beje a Oskara Steinbacha, kteří osvobodí ze zajetí dívku Hiluju. Lord Eaglenest s Hermannem a Normanem v Tunisu pátrají po Čitě a Zykymě a nalézají je. Čita je odhalena jako Hermannova ztracená sestra. Steinbach s ostatními zabrání dervišově pokusu o atentát na beje Muhammada es Sadok. Ibrahim se i s ženami dá na útěk, Čitu se Steinbahovi na poslední chvíli podaří zachránit.

Děj se přesouvá do Egypta. Steinbach doprovází Hiluju k její sestře Badíji vládnoucí kmeni beni Salláhů, ke kterému jede Steinbach jako jednatel káhirského chedíva. Badíja je vdova a má si vzít Faléda, bratra mrtvého šejka. Steinbach jej však porazí v souboji a Badíju přenechá Tarikovi, nadějnému bojovníkovi. V táboře se nalézá hrabě Polikev, který ovládá Gökalu. Též je zde Ibrahim paša se Zykymou.

Faléd přísahá pomstu a spolčí se s beni Suefy a poštve je proti svým protivníkům. Dojde k boji, který beni Salláhové vyhrají. Polikev a Ibrahim prchají, vlečou i Zykymu. Steinbach osvobodí u Suefů Inda Nenu, který zná minulost Gökaly. Její otec, mahárádža, byl Polikevem zavlečen na Sibiř. Následuje neúspěšná honba za pašou.

Děj se přesouvá do Spojených států. Lovec Sam Barth a bratři Jim a Tim Snakerové sledují zločince Walkera až na Wilkinsonovu farmu. Správcem na farmě je Martin Adler, další z rodiny Adlerhorstů. Je zamilován do Almy Wilkinsonové. Almy odmítne nabídku k sňatku od souseda Leflora a odmítnutý se spolčí s Walkerem. Walker kdysi získal vlastnická práva k Wilkinsonově farmě a prodá je Leflorovi. Pak uprchne před Samem Barthem. Wilkinsonovi jsou vyhnáni Leflorem z farmy.

O několik let později nacházíme Wilkinsonovi u Stříbrného jezera. Almy je mezi lidmi známá jako Růže pralesa (Paloma Nakana). Jejich obydlí má být přepadeno Indiány, navedenými majitelem rtuťových dolů Roulinem. Za pomoci Sama Bartha, Apačů pod vedením Silné ruky (upr.: Vinnetou) a Knížete bledých tváří (upr.: Old Shatterhand) je hrozba odvrácena a s Indiány je uzavřen mír. Z jejich rukou je osvobozena Magda Hauserová, ze které se později vyklube nejmladší ze sourozenců Adlerhorstových. U jezera se objevuje jakýsi Bill Newton, který je odhalen knížetem jakožto derviš z Istanbulu. Kníže bledých tváří je totiž Steinbach. Bill je zatčen ale později osvobozen Leflorem, který náhodou přijede.

Ještě před Leflorovým příjezdem většina hrdinů odjede směrem k Údolí smrti, kde chtějí osvobodit trpící dělníky. Almy a Magda jsou zatím ubytovány ve stanici Mohawk, odkud je zločinci unesou. Steinbach a spol. se rozdělí. Jedna skupina předběhne zločince, kteří se spojili s Papagy, druhá skupina je sleduje. První skupina vybílí rtuťové doly a osvobodí zajaté. Pak jsou zločinci lapeni a vše urovnáno včetně odhaleného podvodu ohledně prodeje Wilkinsonovy farmy. Akorát dervišovi se opět podařilo uniknout. Ze stracených Adlerhorstů už zbývá pouze Jiří.

Na Sibiři ve městě Platova se objevuje derviš Florin a poznává jej Jiří Adlerhorst, vystupující zde jako kozák, vyhnanec číslo deset. Správce Platovy se synem plánují svatbu s Karpalou, která ovšem klade odpor. Sam Barth se Snakery se ocitají v Platově. Pomáhají Jiřímu k útěku, když je uvržen do žaláře správcem. Prchá pryč ke Komáří řece. Tam putuje i derviš v doprovodu lovců sobolů, které vede lovec číslo pět, otec Gökaly.

Přijíždí se Polikev s Gökalou. Dívku zanechá pod kontrolou správce a vyráží za lovcem číslo pět. Konflikt Sama se správcem je ukončen Steinbachem, který ve spolupráci s komisařem sesadí správce z jeho pozice. Karpala se ukazuje nebýt vlastní dcerou svých rodičů.

Na statku Petra Dobroniče se jeho dcera Mila seznamuje s Alexem Borodou, hledaným uprchlíkem. Uteče před kozáky, kteří se objevují na statku. Poté na námluvy přichází soused Sergej Propov a je zapuzen. Spolčí se s náčelníkem kozáků, ale místo, aby odhalili Borodu, jsou sami lapeni v udírně. Jiří přijíždí a je uklizen do Dobroničovy skrýše pro uprchlíky. Další se dostaví Polikev a derviš s lovci. Polikev se střetne s kozákem číslo pět - poznají se.

Velká skupina uprchlíků je ukryta před kozáky a za pomoci Sama Bartha se jim podaří uprchnout. Steinbach poté díky carem podepsaným listinám osvobozuje uprchlíky číslo pět a deset a Borodu s rodiči. Zjišťujeme, že Karpala je Borodova sestra a jejich otec je bratr Sama Bartha. Polikev je usvědčen ze zločinů a Gökala osvobozena.

Posledním dějištěm je okolí německého zámku Weisenstein, kde sídlí princ Oskar, neboli Oskar Steinbach. Sam s ostatními zde lapí do pasti Ibrahima pašu, který se pokusí osvobodit sem dopraveného derviše a unést Zykymu s Čitou. Nakonec derviš v zápalu vzteku Ibrahima zastřelí a sebe též.

V upravené verzi paša prchá po Černém moři z Istanbulu a cestou je objeven Eaglenestem s ostatními, kteří se vracejí ze Sibiře. Pokusí se uniknout a je zastřelen. Derviš je pak s mrtvolou uzavřen do kajuty na pašově bárce a zaživa sežrán krysami.

Použitá literatura:

  • FARIN, Klaus. Karel May - první německá pop-hvězda. Praha : Arcadia, 1994. ISBN 80-85812-09-6.
  • MAY, Karel. Duch Llana Estacada. Brno : Návrat, 1995. ISBN 80-7174-733-5.
  • MAY, Karel. Já, náčelník Apačů. Vyd. 1. Praha: Olympia, 1992. ISBN 80-7033-196-8.
  • Kolportážní romány Karla Maye - Wikipedie, otevřená encyklopedie. [online]. [cit. 26. června 2006]. Dostupný z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolportážní_romány_Karla_Maye.



od 1. 9. 2005