Mayovky na Internetu

V říši stříbrného lva

Im Reiche des silbernen Löwen (1897-1903)

Rok
Vazba
Poznámky
1905
Obálka sešitového vydání od nakladatelství Jos. R. Vilímek. | Il. Josef Ulrich

J.R. Vilímek - čtyři svazky s tituly Vězeň bagdádský, Tajemství věže babylónské, Kníže temnot a Vítězství světla, přel. Emil Musil-Daňkovský, il. Josef Ulrich.

1937-1938
První sešit vydání od nakladatelství Toužimský a Moravec.

Toužimský a Moravec - osm svazků V zemi černých stanů, Vězeň bagdádský, Tajemství věže babylonské, V propastech Stínů, Ahriman Mirza, Růže ze Šírázu, V bažinách Ardistanu, Na hoře Alláhově. Od kapitoly "V Ikbálu" svazku Růže ze Šírázu se jedná o román Ardistan a Džinistan. Přel. S. V. Jizera, il. C. Bergen, J. Ulrich, Z. Burian.

1992
Kresba na přední straně vazby vydání od Laseru. | Il. Petr Súkeník

Laser - osm svazků jako u TaM, zkráceniny a jiné textové odchylky od Návratu (pravd. stejný překlad jako TaM): Mr. Laugher místo Mr. German, přesunut Halefův dopis, místo Emmy je Claire, což je samozřejmě nesmysl, protože s tou se oženil až v roce 1903, tj. po vydání cyklu V říši stříbrného lva, navíc vložena povídka Umm ed džamál, vynecháno několik stran rozhovoru Karla a Ustada.

1996-1998
Obálka vydání od Návratu v rámci jejich souborného vydání díla Karla Maye. | Il. Josef Pospíchal

Návrat - sedm svazků velké řady, vychází z překladu J.L.Turnovského s úpravami od Vladimíra Šundy, il. Josef Pospíchal. Vypadá, že odpovídá textům na Karl-May-Gesellschaft.

2000
Vazba vydání od Levné knihy. | Il. Milan Fibiger

Levné knihy - Stejné vydání jako od Laseru, jiné kresby.

Román V říši stříbrného lva vyšel ve čtyřech svazcích, z nichž dva May napsal před cestou po Orientu v letech 1899-1900 a dva až po návratu. Tato cesta zbavila Maye iluzí o Orientu a změna je v románu dobře patrná. V první části ještě prožívá Old Shatterhand, resp. Kara ben Nemsí, klasické dobrodružství, arogantně vede bratry Čmuchálky. Pak se vše změní a Karl se nechává okrást, otrávit, zajmout, onemocní tyfem a o vlásek unikne smrti. Po vzpamatování se pak zahazuje své válečnické já.

Řadě čtenářů se tento román nelíbí zejména kvůli Mayově filozofování ve druhé půlce románu, klasická "shatterhandovská" akce je pryč a místo ní May rozmýšlí nad společenskými a náboženskými problémy, občas v poměrně dlouhých pasážích na hony vzdálených dřívějším Mayovým dílům. Hlavní hrdina stojí stranou některých akcí a k hrdinským skutkům se dostávají jiné postavy, např. mladý Kara ben Halef. May se zde dopustil zajímavé chyby, když nechal Old Shatterhanda znovu poznat bratry Čmuchálky (viz Duch Llana Estacada). Zřejmě proto byli v pozdějších verzích Ducha Llana Estacada Čmuchálkové vynecháni a jejich roli hrají Jemmy a Davy.

Na román dějově navazuje román Ardistan a Džinistan.

Děj (varování: text vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla)

To-kei-chun

Old Shatterhand prožívá těžké období, Vinnetou je mrtev a on se vrací k Apačům, aby jim tuto zprávu sdělil. Má koně, kterého Vinnetou sebral Siouxskému náčelníkovi (viz Vinnetou III). Cestou dojde k seznámení s bratry Čmuchálky. Nevěří, že je to Old Shatterhand a nazvou jej Mr. German. Potkávají muže na koni s perským postrojem, jmenuje se Perkins. On a jeho druzi byli napadeni Komanči. Při nočních výzvědách Old Shatterhand zachrání Peršana Džafara, ale Čmuchálkové svou neopatrností upadnou do zajetí. Komanče vede To-kei-chun, kterého Old Shatterhand zná (román Vinnetou).

Old Shatterhand, Džafar a Perkins předejdou Indiány. To-kei-chun je zajat a vyměněn za zajatce. Spolek pokračuje v cestě, ale je sledován Indiány a Džafar, který se stále opožďuje, je opět zajat. Old Shatterhand totiž s Komančem kouřil ze svojí dýmky, kterou se To-kei-chun necítí vázán. Náčelník je znovu polapen, ale k výměně nedojde, neboť Old Shatterhand Džafara osvobodí přímo. Propustí To-kei-chuna a odjedou. Džafar při loučení daruje Shatterhandovi svůj handžár.

Lev krevní msty

Kara ben Nemsí, Halef a jeho syn vyrážejí na přátelskou návštěvu příbuzného kmenu. V té době vedou Haddádové krevní mstu s Šeraraty, ke kterým patří obávaný muž Gadub es Sahhár, vydávající se za kouzelníka. Halef při výzvědách u studny padne do zajetí právě Šeraratů. Kara ben Nemsí jej vysvobodí a zajme syna es Sahhára, kterého vymění za Halefova velblouda.

Trojice varuje kmen Lazafů před úklady Šeraratů a zůčastní se krvavé bitvy. Na další cestě vyřídí svůj cíl a při návratu jsou u studny přepadeni Šeraraty. Kara ben Nemsí bleskově požádá šejka o ochranu, takže nejsou hned zabiti, ale pouze odsouzeni k hlídkování na místě, kde jsou lvi. V noci lvy zastřelí, ovšem příliš pozdě, lvi stihnou zabít es Sahhára a jeho syna. Jelikož splnili úkol, jsou propuštěni.

Tajemství věže babylonské

Karl a Halef vyrážejí podle Tigridu do Bagdádu. Karl se veze na koni jménem Assil ben Ríh a Halef se veze na Barkhovi. Karl prozrazuje Halefovi, že se před dvěma roky oženil s Emmou [1]. Večer se kousek od nich utáboří trojice Peršanů, vede je muž jménem Pädär-i-Baharat. Po Halefově výstřelu na domnělého lva se Peršani přidají k jejich ohni a jsou zaujati koňmi. Po odhalení Karla jako křesťana dojde k bitce a Peršani jsou zajati. Karl s Halefem zjistí, že jsou zajatci členy spolku "stínů", sillů. Karl jim podvodem ukradne jejich identifikační prsteny. Pak je propustí a odejdou.

Cestou dále se k nim přidruží muž a žena. Podle prstenu poznájí sillany a předpokládají, že jsou smluveni s Peršany. Ti strojí úklad, ale nezdaří se jim, jsou opět zajati. Ráno je jim vysázeno několik ran karabáčem a pak Karl s Halefem pokračují v cestě do Bagdádu.

Ve městě se ubytují u starého známého Poláka (Z Bagdádu do Cařihradu). Padne zmínka, že již byl Karl v Persii [2]. Polák se ptá na Růži ze Šírázu, ale Karlovi to jméno nic neříká. Polák přiznává, že odpadl od Boha, vypráví o své pohnuté minulosti. Jako bagdádský celník se dostal na stopu podloudníků, ti jej zajali, donutili k mlčenlivosti a okradli. Karlovo podezření na sillany roste, když zmíní Polák některá již známá jména. Vypráví o pašeráckém doupěti v Birs Nimrudu. Karl se rozhodne doupě vypátrat.

S Halefem putují k babylonské věži. V jednom khanu narazí na sillanské posly a díky prstenům z nich dostanou informace. Dozvídají se o karavaně Piškhidmät bašiho. V Hilleh dojde k nepřátelskému střetu se třemi beduíny, spolčenými se sillany. Žalují na Karla s Halefem, ti jsou později lapeni vojáky, ale Karlovou výmluvností opět uvolněni, přesto však odvedeni k soudu. U soudu se vyskytuje i Säfir, o kterém vyprávěl Polák. Karl s Halefem utečou ze dvoru. Potkají karavanu Piškhidmät bašiho, ale nepřesvědčí jej o chystaném úkladu.

Při další cestě jsou zajati sillany, kteří je odvlečou do kobek popisovaných Polákem. Jsou rozděleni, Karl je vržen do místnosti, kde je i zajatý Piškhidmät baši. Tito dva prchnou do Hilleh, kde se u soudního dvoru Karl setká se svým starým známým Osmanem pašou. Původem je to Moravák Adolf Farkaš [3], turecký generál, kterého zná Karl z Cařihradu. Zajmou Pädära a jeho dva průvodce a pak Kara ben Nemsí vyráží s šedesáti vojáky proti věži.

Zpět ve věži Karl zajme Säfira a osvobodí Halefa. Ve spolupráci s vojáky jsou zajati ostatní podloudníci. V Säfirově pokladnici najde Karl obrázek Džafara a nějaké ženy, o které si myslí, že je to zmíněná Růže ze Šírázu. V Bagdádu pak sdělí Polákovi, že je volný a dají mu zpět ukradené peníze.

Mara Durimeh

V Bagdádu se Kara ben Nemsi a hádží Halef u obchodníka doslechnou o masti na vrásky, kterou chce Hanneh. Vyrazí ke kmeni Bachtijarů za ženou, která mast vyrábí (povídka Umm ed Džamál). Při cestě od Bachtijarů se setkají s Kurdy Hamavandii na výpravě k Davuhdijehům, kteří zajali několik Hamavandiů včetně nemocného chlapce, jenž byl veden k tajemné kouzelnici, uvězněné ve strážní věži. Podle různých narážek usuzují Karl s Halefem, že je to Mara Durimeh.

Při cestě dospívá Karl k přesvědčení, že Hamavandie vede žena a zajatí jsou šejk - její manžel, a jejich syn. Setkávají se s "Petrželí" a Indžou, dcerou Nedžír Beje, rajjíse ze Šurdu, známými z dřívějška (Divokým Kurdistanem), právě pátrají po ztracené Maře Durimeh. Karl převlečen za důstojníka dosáhne osvobození Mary a zajatých Hamavandiů.

Blízko smrti

V Basře potkají Davida Lindsaye. Kavárník je sillan. Získají od něj dopis pro jiného sillana a další informace. Pak chtějí s Lindsayem cestovat do Persie, ale plán je narušen příjezdem Lindsayova příbuzného. Kara ben Nemsí a hadži Halef tedy vyrážejí sami do hor. Cestou se u Halefa začíná objevovat nemoc. Večer táboří ve společnosti Kurdů, jsou otráveni a okradeni o vše kromě zbytků oděvu. Karl s Halefem pokračují po jejich stopě, setkají se s Dinarunii a s jejich pomocí získají zpět majetek.

Šejk vypráví o krevní mstě a tvrdí, že zloději jsou Džamikuniové. Karl s Halefem jsou oblouzněni nemocí a nepřipadá jim chování šejka nápadné. Halefova nemoc se prohlubuje, už je poznat, že jde o skvrnitý tyfus. Jako hosté kmenu jsou nuceni jít na výpravu proti Džamikuniům. Cestou narazí na stopu koně Ustada, duchovního vůdce Džamikuniů. Halef s Karlem po stopě vyrazí a setkají se s falešným fakírem, který jim řekne pravdu o Dinaruniech. Ve skutečnosti jde o tlupu vyhnanců z různých kmenů, chtěli získat zbraně a koně Karla s Halefem, ale neuměli s nimi zacházet, tak to chtěli od dotyčných zjistit.

Fakír je správně šejkem Džamikuniů a jmenuje se Peder. Chystá se svým kmenem past na vyvrhele. Karl přislíbí, že je zavedou do pasti, ale v uzavřené rokli je jim s Halefem tak špatně, že se rozhodnou k odvážnému skoku přes propast, kterým se dostanou do ošetřování Džamikuniů. Karl se zotavuje rychleji, navrhne poslat pro Karu ben Halefa a Hanneh, což se stane. Seznamuje se s Ustadem a dozvídá se, že tento zná Maru Durimeh a Džafara. Postupně se přes největší nebezpečí nemoci dostává i Halef, vzpružen přítomností syna a ženy a skutečností, že se chystají koňské dostihy.

Konec stínů

Karl je přistižen při kradení Ustadových švestek Tiflem a Pekalou, dvojicí Ustadových služebníků. Kara ben Halef s tímto Tiflem, bývalým podkoním, vyráží na cvičnou projížďku koní. Tifl vypráví o zlém výběrčím daní, kmeni Kelhurů a jejich šejkovi Hafízi Aramovi. Setkají se se skupinou vojáků, kteří vyprávějí, že byl výběrčí zabit ženou Hafíze, když bránila svého muže. Vojáci se pokusí Karu a Tifla zajmout, ale ti, když spatří v dáli prchajícího Hafíze, vyrazí naproti. Pomůžou jim dostat se do duáru Džamikuniů.

Vojáci dorazí též, Peder se jim představí jako Šír Alamek, syn Abd el Fadla a synovec Mary Durimeh. Vojáci jsou zajati a Karl si všimne, že jejich velitel je sillan. Vyhrožuje, že přijede mstitel Ghulam-el-Multásim. Karl má podezření, že jde o adresáta dopisu, který získal Halef v Basře. O něco později Multásim skutečně dorazí a po slovním střetu s Karlem na něj převede svou krevní mstu. Podle prstenu jde opravdu o sillana a adresáta dopisu.

Dojde k radě kmene, po které je dohodnuto, že bude krevní msta za zabitého výběrčího na jedné a zmrskaného Hafíze na druhé straně vyrovnána v plánovaných dostizích. Multásim představuje Ahrimana mírzu. Nosí stejný handžár, jaký dostal Karl od Džafara. Pronáší dlouhou povýšeneckou řeč a Karl si opět všimne sillanského znaku. Odjíždějí a slibují návrat na dostihy. Karl je ubytován v Ustadově domě.

K domu přijíždí kupec Aga Sibil s vnukem. Tak se jmenoval domněle mrtvý tchán Poláka z Bagdádu. Karl chce nechat Poláka přivézt z Bagdádu a seznámit jej se Sibilem. Později je spatřen Multásim, zřejmě se chystá vykonat krevní mstu. Je lapen při pokusu o vraždu Kary ben Nemsího. Z kapes je mu vybráno několik papírků, jeden z nich naznačuje šifru, používanou sillany.

Při rozhovoru s Ustadem [4] se Karl vzdává jmen Kara ben Nemsí a Old Shatterhand a daruje Ustadovi své zbraně a další vybavení. Pak čtou dopis, který přivezli s Halefem od Tigridu. V dopise emír-i-sillan, za kterého Karl považuje Ahrimana mírzu, přikazuje Multásimovi zavraždit osobu, jíž je dle Ustadovy úvahy Džafar. Karl navrhne poslat pro Džafara. Dlouhý rozhovor Ustada a Karla je přerušen výstřelem. Zajatí Peršané utekli.

Ustad a Sibil odjíždějí do Isfahánu. Kara ben Halef objevuje výpravu, vezoucí zbraně. Podle různých náznaků začínají být Pekala a Tifl podezřelí ze zrady. Do vsi přijíždí šejk ul-islám, který Ustadovi není příznivě nakloněn, naopak je přítel Multásima. Nabízí sjednocení jeho kmene Takiů s Ustadovými Džamikunii, ovšem pod vedením Ustada. Karl v Ustadově zastoupení naoko přijímá, ale později dojde ke slovní potyčce a šejk odjíždí, slibuje návrat na dostihy. Tifl odjíždí s nimi.

Karl s Karou ben Halefem zkoumají podzemní kanály pod zříceninami. Působí nestabilně. Další den je mladým Karou zajat Ašyk, na kterého čeká Pekala. Jde o spojence šejka ul-islám. Oba Karové jej zavezou do kanálů a tam jej potmě opustí.Dostavuje se Džafar a přiváží Karlovi darem oděv od šáh-in-šáha. Dále přivedl koně jménem "Syrr", kterého nikdo kromě šáha nedonutí k jízdě. Karlovi se podaří s koněm spřátelit, takže na něm nakonec může jezdit. Když pak Oba Karové zavítají k Ašykovi, ten je pobytem potmě vedle kostlivce poznamenán, ke všemu se přiznává a nabízí svou spolupráci. Karl přijímá.

Po návratu se Ustad sejde s Džafarem a Karlem a probírají situaci. Džafar napíše zprávu pro šáh-in-šáha a Kara ben Halef zprávu odváží k panovníkovi. Pekala se po rozhovoru s Ašykem kaje a poté se vrací i Tifl, který prokoukl nabídky šejka ul-islám. Karl s Ašykem nasouchají schůzi sillanů. Objeví se i Multásim, šejk ul-islám a emír-i-sillan, kterým je skutečně Ahriman mírza. Vyslechnou jejich plán na pokoření Džamikuniů.

Do duáru přijíždí Polák se sluhou a dále zástupci Dinaruniů, kteří chtějí být na dostizích. Kara ben Halef s sebou přivádí oddíl mužů z panovníkovy ochranky a dvacet děl na pomoc Ustadovi. Ustad a Karové jedou na výzvědy. vylekají Ahrimana a získají usvědčující dokumenty. Dojde ke schůzce s vůdcem frakce Takiů, chtějí sabotovat snahy šejka ul-islám. Do duáru se začínají sjíždět účastníci dostihů, mezi nimi i Gul-i-Šíráz, žena z obrázku, který Karl našel v truhle Säfira. Stojí na straně sillanů a šejka ul-islám. Dinaruniové se dostavují též a přidávají se na stranu Džamikuniů.

Začínají dostihy, ale sotva začnou, Multásim je odhalen jako sillanský kat a zostuzen. Chce žalovat na šejka ul-islám. Porvou se a Multásim je šejkem probodnut. Dostihy jsou přerušeny dlouhou průtrží mračen. V dostizích se pokračuje následujícího dne a Džamikuniové vítězí na plné čáře.

Další den dojde k bitvě. Děla spojenců napáchají velké ztráty v řadách nepřátel. Bitva je přerušena sesuvy rozmočené půdy a mnoho sillanů včetně Gul-i-Šíráz a šejka ul-islám padne. Ahriman mírza se zblázní. Sillanové jsou odzbrojeni a vyhnáni. Přijíždí posel od šáh-in-šáha, Ašyk je omilostněn.

Tím končí tento dlouhý román, který později začal vycházet společně s románem Ardistan a Džinistan, který těsně navazuje.

Poznámky:

[1] K. May, V říši stříbrného lva II, Návrat, S. 36.
[2] K. May, V říši stříbrného lva II, Návrat, S. 130.
[3] K. May, V říši stříbrného lva III, Návrat, S. 121.
[4] K. May, V říši stříbrného lva VI, Návrat, S. 129.

Použitá literatura:

  • FARIN, Klaus. Karel May - první německá pop-hvězda. Praha : Arcadia, 1994. ISBN 80-85812-09-6.
  • WOLLSCHLÄGER, Hans. Karl May. Dresden: VEB Verlag der Kunst, 1990. ISBN 3-364-00168-5.
  • MAY, Karel. V říši stříbrného lva II. Brno: NÁVRAT, 1996. ISBN 80-7174-626-6.
  • MAY, Karel. V říši stříbrného lva III. Brno: NÁVRAT, 1996. ISBN 80-7174-015-2.
  • MAY, Karel. V říši stříbrného lva VI. Brno: NÁVRAT, 1998. ISBN 80-7174-009-8.
  • MORAVEC, Jaroslav. Pražský případ doktora Maye. 1. vyd. Praha: Toužimský & Moravec, 2006. ISBN 80-7264-080-1.

Obálky

http://karelmay.wz.cz/

(Autor článku: bel)

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR


od 1. 9. 2005