Mayovky na Internetu

Vánoce

„Weihnacht!“ (1897)

Rok
Vazba
Poznámky
1897
 
Fehsenfeld - 24. svazek sebraných spisů
1909,
2. vyd. 1919
Vazba knihy ve vydání od nakladatele Aloise Hynka. | Il. Věnceslav Černý.
Alois Hynek - přel. J.L. Turnovský, il. V. Černý
1934
Vazba knihy vydání od nakladatelství Toužimský a Moravec
Toužimský a Moravec - přel. F. Dobrovolný, il. Zd. Burian, V. Černý a C. Bergen.
1992,
2. vyd. 1997
Vazba knihy porevolučního vydání od nakladatelství Toužimský a Moravec | Il. Zdeněk Burian.
Toužimský a Moravec - přel. Zlata Kufnerová, il. G. Krum, přebal prvního vydání Zd. Burian. Občas překlepy a chybějící věty v rozhovorech, nějaké rozdíly (např. Mayer místo Meier) od originálního textu [1], který by měl být dle prvního vydání u Fehsenfelda, nicméně překlad dobrý a čtivý.
2008-2010
Vazba knihy vydání od nakladatelství Návrat | Il. Miroslav Pospíšil.
Návrat - přel. J. Turnovský, upravil Milan Valoušek, il. M. Pospíšil. První svazek uvádí rok 2008, ač vyšel až v roce 2009, druhý svazek vyšel v dubnu 2010. Kvalitou srovnatelné s porevolučním TaM, nicméně např. chybí sloky Mayovy básně, podivné překlepy - Dik Stane, Cour místo Court, thooat místo throat, Hammerdoull, Jemmy), Sapho místo obvyklejšího Sapfó, uvedení přezdívky je jinak oproti originálnímu textu, Yakoupi místo Yakonpi, Ildži místo přesnějšího a obvyklejšího Ilči. Celkově se od německého textu liší více než verze TaM z roku 1992.

Tento pozdní Mayův román si drží kostru klasické dobrodružné mayovky, ale je protkán osudem Karlova spolužáka Carpia (přezdívka, pravým jménem Hermann Lachner) a osudem Hillera, odpadlíka od Boha. May román napsal přímo pro Fehsenfelda, který ho vydal na Vánoce 18971. V tomto románu May v textu zmínil své pravé příjmení "May".

Úvod románu je plný svěžího humoru připomínajícího scény s Halefem, Carpio se mladému Halefovi svým chováním trochu podobá. V dalším textu je však humor potlačen na povrch vystupujícím tragickým osudem Carpia. V románu se dozvídáme, že byl Carpio svým otcem nucen do studií, na která neměl, což může být projekce Mayova vlastního dospívání2. Carpio by se radši věnoval svému oblíbenému uměleckému vyřezávání. May vyslovuje názor, že je nesmyslné nutit potomka do studií, při kterých se trápí, když by byl spokojenější v řemesle (které má "zlaté dno"). Trochu překvapivé je Karlovo rozhodnutí nevrátit se z hor, když vidí, že je Carpio vážně nemocný. Že by upřednostnil potřeby většiny (Šošonů) před potřebami menšiny, resp. jednotlivce (Carpia)?

Významnou roli v příběhu hraje zbožná vánoční báseň, kterou Karl napsal jako student a vyhrál s ní soutěž básníků. Vyšla tiskem a řada lidí v románu si ji zamilovala. Vrcholem románu pak je okamžik návratu odpadlíka k Bohu částečně i prostřednictvím této básně. Old Shatterhand je zde zobrazen jako silně věřící člověk, současně zavrhuje pokrytce a falešně zbožné lidi. Nejen z názvu románu je patrný Mayův kladný vztah k Vánocům, zdůrazňuje jejich zbožný význam a jejich posvátnost.

V roce 2006 byla v Sokolově, o kterém se May zmiňuje, instalována pamětní deska. Zimní cestu, popisovanou v první kapitole knihy, nelze doložit, ale hostinský Franzl je založen na skutečné osobě Franze Scholze a Carpiovým předobrazem mohl být Mayův spolužák Friedrich Wilhelm Garbe. Má se za to, že údolí řeky Labe mezi Drážďany a Brnou nad Labem bylo Mayovi za vzor při psaní pasáží v Rocky Mountains3.

Děj (varování: text vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla)

Mladý student May napíše vánoční báseň a vydělá za ni třicet tolarů. S kamarádem Carpiem cestují po Krušných horách, zavítají do Čech a ve Falknově (nynější Sokolov) potkají nemocného starce s dcerou a vnukem, kteří se snaží dostat do Brém a odtud do Ameriky. V hostinci, kde přenocují, žena ztratí lodní lístky. Karl a Carpio je ženě donesou, přicházejí v okamžiku smrti starce. Karl ženu obdaruje penězi a loučí se.

Děj se posouvá v čase a prostoru - Karl a Vinnetou mají v plánu jet na Východ. Ve městě Westonu Karl přebývá v hostinci, kde též bydlí zbožný prodavač náboženských knih. Karla vytočí v okamžiku, kdy se mu pokusí prodat jeho vlastní vánoční báseň. Od té chvíle jsou znepřáteleni. Karl se mimo jiné dozvídá o paní Hillerové. Tato paní a její syn jsou staří známí z Falknova. Karl se dozvídá, že její manžel je lovcem kožešin a že se již dlouho neukázal. Místo něj dorazil Indián s mluvící kůží. Karl indiánský dopis rozluští. Hiller je v zajetí, má být vykoupen puškami. Karl a Vinnetou tedy vyrážejí na pomoc.

Při další cestě sledují modlitebníka a jeho kumpány. Vlečou Carpia a jeho strýce, kteří mají vytěžit zlato z ledového jezera. Pro jeho nešikovnost a roztržitost je Carpiovi přezdíváno Old Jumble ("Zmatkář"). Vysvobodí Carpia, ale jeho strýc nevěří, že je modlitebníkem ohrožen, a pokračuje s nimi. Vinnetou vyslovuje předtuchu, že zesláblý Carpio v horách zemře, Karl přesto rozhodne pokračovat v cestě.

Následující část románu řeší konfikt mezi Šošony, vedou je Avaht-niah a Vagare-tei (Žlutý jelen), a Upsaroky, které vede Jakonpi-topa (Čtyři honáci). Byli proti sobě poštváni Petehem a jeho Krvavými Indiány, kteří zabili několik Upsaroků a svedli čin na Hillera a Šošony. Po vyřešení konfliktu Karl a spol. pokračují za modlitebníkem, kterému se podařilo unést opět Carpia. Karl se navíc pohádá s Hillerem kvůli svým křesťanským názorům.

U naleziště se Hiller a modlitebník přou o naleziště a jsou lapeni Karlem a jeho družinou. Zlato je vytěženo, padouši vyhnáni a Karl, Vinnetou, Carpio a další jsou zastiženi zimou v horách. Usídlí se v úkrytu Šošonů. Jsou sledováni padouchy. Ti se utáboří na špatném místě, zavalí je kamení a jsou napadeni medvědem. Carpio má vidinu, díky které je Hiller Karlem zachráněn. Jeho názory na Boha se začínají rozpadat a definitivně mění názor během oslavy Vánoc. Carpio z posledních sil recituje Karlovu báseň a umírá.

Na jaře pak přeživší sestoupí z hor a Karl s Vinnetouem podniknou cestu na Východ. Karl pak cestuje do Německa a na podzim navštíví Halefa u Tigridu.

Poznámky:

[1] Karl-May-Handbuch, str. 227.
[2] Karl-May-Handbuch, str. 229.
[3] Karl-May-Handbuch, str. 227.

Použitá literatura:

Obálky:

http://karelmay.cz/

(Autor článku: Ondřej Majerčík, aktualizováno 27. ledna 2017)

Podělte se s ostatními návštěvníky o svůj názor v diskuzním fóru.




od 1. 9. 2005