Mayovky na Internetu

Zahraniční vydání děl Karla Maye

Pátráme-li v odborné literatuře po údajích o počtu jazyků, do kterých bylo dílo Karla Maye přeloženo, můžeme narazit na rozdílné informace. Jedním z důvodů je fakt, že o některých překladech (např. gruzínském) víme pouze z doslechu, ale dosud se nepodařilo najít jediný exemplář takového vydání. Dále záleží pouze na rozhodnutí jednotlivých autorů, zda do svých soupisů zahrnou také různé dialekty, umělé jazyky či slepecké písmo. S jistotou můžeme tvrdit, že dílo Karla Maye bylo prokazatelně přeloženo do čtyřiceti jazyků, jejichž přehled uvádím v tabulce. Výzkumy však i nadále probíhají, proto není vyloučeno, že se v dohledné době může počet jazyků ještě rozšířit. V tabulce zároveň uvádím předpokládaná data prvních vydání mayovek v příslušném jazyce (určit přesné datum vydání překladu může být v některých případech problém, protože mnozí nakladatelé rok vydání neuváděli).

RokJazykRokJazyk
1881Francouzština1928Slovenština
1886Angličtina1928Španělština
1886Nizozemština1929Litevština
1888Čeština1930Jidiš
1888Volapük (umělý jazyk)1932Rumunština
1891Ruština1932Estonština
1892Italština1932Portugalština
1892Švédština1938Srbština
1895Polština1948Ivrit / novohebrejština
1895Slovinština1950Indonéština
1896Maďarština1953Rétorománština
1898Finština1962Afrikánština
1899Dánština1966Sundština
1908Islandština1977Japonština
1909Norština1988Vietnamština
1911Chorvatština1994Řečtina
1911Ido (umělý jazyk)1998Latina
1913Lotyština1999Esperanto (umělý jazyk)
1918Bulharština1999Čínština
1921Ukrajinština2000Turečtina

Prvním jazykem, do kterého byl přeložen nějaký příběh Karla Maye, je FRANCOUZŠTINA. Roku 1881 začal pařížský katolický časopis Le Monde zveřejňovat orientální cyklus Giölgeda Padiśhanün (Ve stínu pádišáha) a následně příběhy Sans-ear, Kanadský Bill a Gum. Počínaje rokem 1884 začaly mayovky vycházet knižně v nakladatelství Alfred Mame et Fils. Rozsáhlou edici mayovek vydal v letech 1933-1983 Ernest Flammarion. Z publikací můžeme jmenovat např. román Winnetou, l'homme de la Prairie (Vinnetou), La caravane d'esclaves (Karavana otroků) nebo Le trésor du lac d'argent (Poklad ve Stříbrném jezeře).

Angličtina
Angličtina

Do ANGLIČTINY byla první mayovka přeložena roku 1886. Jednalo se o kolportážní román Lesní růžička, který vyšel pod názvem Mariano or Hunted Around the World. S největší pravděpodobností byl tištěn v Münchmeyerově drážďanském podniku a byl dovážen do USA, kde ho následně distribuoval Alwin Eichler. Z dalších překladů jmenujme např. tři pirátské tisky, které v letech 1898-1900 vydalo nakladatelství Benziger Brothers. Svazky Winnetou, the Apache Knight a The Treasure of Nugget Mountain jsou zkráceným překladem románu Vinnetou, třetí kniha Jack Hildreth on the Nile je upraveným překladem trilogie Mahdí. Jako autorka těchto románů je uvedena americká spisovatelka Marion Ames Taggart, která tato dílka přepracovala a zároveň nahradila Old Shatterhanda a Karu ben Nemsího Američanem Jackem Hildrethem. Velmi pěkné mayovky vydalo v letech 1977-1979 nakladatelství The Seabury Press (New York). Edice "The Collected Works of Karl May" zahrnovala cyklus Ve stínu pádišáha, romány Vinnetou a Ardistan a Džinistan. Dnes knihy Karla Maye vydává v USA nakladatelství Nemsi Books.

Nizozemština
Nizozemština

Za první NIZOZEMSKÝ překlad byl až donedávna považován De Oude Dood (Scout), vydaný roku 1890 nakladatelstvím W.H.J. van Nooten. Dnes víme, že první mayovka, povídka Robert Surcouf, vyšla již roku 1886 v nakladatelství De Katholieke Illustratie. Velký čtenářský ohlas měly romány vydané nakladatelstvím G.B. van Goor & Zonen: De Schat in het Zilvermeer (Poklad ve Stříbrném jezeře, 1895), Het Testament van den Inca (Odkaz Inky, 1896), De Petroleumkoning (Petrolejový princ, 1898), De Sklavenkaravaan (Karavana otroků, 1899) a De Zwarte Mustang (Černý mustang, 1903).

Od roku 1919 se na vydávání mayovek významně podílel A.G. Schoonderbeek. Na trh uvedl nejprve čtrnáct krátkých povídek (např. Kutb, Kys Kapčiji, Krevní msta aj.), poté pokračoval romány Het goud van Winnetou (Vánoce), De pimpelpaarse Methusalem (Červenomodrý Metuzalém), De blinde uit de woestijn (Na věčnosti), De schat van den Maharadja (Ostrov šperků), dále vydal kolportážní romány Hulánova láska a Lesní růžička a desítky dalších svazků. Rozsáhlou nakladatelskou činností se mohly pochlubit podniky Hollandsch Uitgeversfonds (od 1933), Het Spectrum (od 1958) či Kadmos (od 1988), nechvalně proslulé jsou např. Het Boekhuis, Goede Lectuur nebo Omega, vydávající silně upravené a zkrácené překlady. Na vydávání mayovek v Nizozemsku se do dnešních dnů podílelo úctyhodných 56 nakladatelství.

RUSKO patří k několika málo zemím, kde se i v dnešní době mayovky čtou a vydávají. První překlady, publikované v letech 1891-1892 moskevským nakladatelem Ivanem Sytinem, vycházely jako samostatné přílohy časopisu Vokrug sveta. První série, Piraty Krasnago morja (Piráti Rudého moře), přinášela kapitoly z cyklu Ve stínu pádišáha (např. Dobrodružství v Tunisu, Na březích Nilu, Bitva v poušti aj.), poté pod společným názvem Na dalnem zapade vyšly povídky Groza medvedej (Syn lovce medvědů) a Zolotye priiski bobrovoj reki (Duch Llana Estacada). Do říjnové revoluce roku 1917 se na trhu objevily téměř všechny mayovky, poté zmizely na dlouhá léta z knihkupeckých pultů. Od 90. let je dílo Karla Maye opět hojně vydáváno, velkou zásluhu na tom mají zejména nakladatelství Terra a Olymp (obě Moskva).

Historie vydávání mayovek v ITALŠTINĚ sahá až do roku 1892, kdy byl v nakladatelství G. Spiller uveřejněn kolportážní román Rosetta delle Selve, ossia persecuzione fino in capo al mondo (Lesní růžička aneb Pronásledování až na konec světa). Ve třicátých letech vydalo milánské nakladatelství Sonzogno zkrácené a upravené překlady románů Il duce degli Apaci (Vinnetou) a Il tesoro del Lago d'argento (Poklad ve Stříbrném jezeře). Nejvýznamnějším nakladatelstvím bylo Edizioni Paoline vydávající mayovky v letech 1972-1986. V edici "Da un continente all'altro" (Z jednoho kontinentu na druhý) vycházely neilustrované knihy kapesního formátu, např. Manosicura in giallo nel West (Old Surehand) nebo Luomo dal lungo fucile (Vinnetou), v edici "Classici della gioventu" (Klasikové mládí) vycházely ilustrované překlady z bamberského vydání. Z těchto jmenujme např. L'isola dei gioielli (Ostrov šperků), Scettro e martello (Žezlo a kladivo) a Il fantasma della macchia (Přízrak ve křoví). V současné době se Italové o knihy Karla Maye nezajímají.

Švédština
Švédština

U ŠVÉDŮ se mayovky těšily značné oblibě - jen do konce 70. let 20. století se na jejich vydávání podílelo 19 podniků. První překlady publikoval roku 1892 Wilhelm Bille a jednalo se o ilustrované knížky Björnjägarens Son (Syn lovce medvědů) a Öknens ande (Duch Llana Estacada). Významným Mayovým nakladatelem se stal B. Wahlström, který v letech 1913-1971 vydal např. Skatten i Silversjön (Poklad ve Stříbrném jezeře), Svarta Mustangen (Černý Mustang), Winnetous testamente (Vinnetouova závěť) aj. Z dalších podniků můžeme jmenovat nakladatelství A. Johnson, Bonnier, Holmquist a Skandinavia. Zatím posledním švédským vydáním je Skatten i Silversjön, který vydalo nakladatelství International Book Automation v roce 1976. Od té doby zde není, podobně jako v mnoha jiných zemích, o mayovky zájem.

SLOVINŠTÍ čtenáři se s dílem Karla Maye seznámili už v polovině 90. let 19. století díky vídeňskému nakladateli Rubinsteinovi, který vydal sešitový kolportážní román Berayceve skrivnosti ali preganjanje okoli sveta (Tajemství žebrákovo aneb Pronásledování kolem světa). První kniha, román Gozdovnik (Zálesák), vyšla roku 1898 u Antona Turka. Další mayovky, jako např. Winnetou, rdeci gentleman (Vinnetou, rudý gentleman), cyklus V padisahovej senci (Ve stínu pádišáha) nebo Old Surehand, vycházely v letech 1905-1911 v USA, kde byly určeny slovinským vystěhovalcům a čtenářům časopisu Glas Naroda. Knižně pak první dva tituly vyšly v letech 1928-32 v nakladatelství Tiskarna sv. Cirila.

V POLSKU byl Karl May vždy velmi populární. První mayovka vyšla kolem roku 1895 a stejně jako v případě Slovinska se jednalo o překlad Lesní růžičky. V letech 1908-1912 vydal nakladatel Uszicky dvacet knih, které svým vzhledem i obsahem odpovídaly modrým svazkům Fehsenfeldovým. Jmenovat můžeme orientální cyklus Ve stínu pádišáha s jednotlivými tituly Przez pustynie (Pouští), Przez dziki Kurdystan (Divokým Kurdistánem), Z Bagdadu do Stambułu (Z Bagdádu do Stambulu), W wawozach Bałkanów (V roklinách balkánských), Przez kraine Skipetarów (Zemí Škipetarů) a Szut (Žut), dále Winnetou, czerwonoskóry gentleman (Vinnetou, rudý gentleman), Pomarancze i daktyle (Oranže a datle), Czarny Mustang (Černý mustang), Karawana niewolników (Karavana otroků) či V kraju Mahdiego (V zemi Mahdího). Více než 80 knížek kapesního formátu vydalo nakladatelství Orient v letech 1925-1931. Z dalších nakladatelství zmiňme např. Nasza Ksiegarnia, vydávající mayovky v letech 1956-1982. V průběhu 80.-90. let bylo malými, převážně soukromými nakladateli vydáno velké množství knih, obsahujících bohužel velmi upravené a zkrácené překlady, což se samozřejmě projevilo i na zájmu čtenářů. Polští fanoušci Karla Maye dodnes čekají na kvalitní edici jeho knížek, založenou na původních textech.

Maďarština
Maďarština

V MAĎARSKU se romány Karla Maye těší velké oblibě. První kniha, A rabszolgakaraván (Karavana otroků), vyšla v roce 1896 v nakladatelství Athenaeum. Od roku 1898 se na vydávání mayovek podílelo budapešťské nakladatelství Stephaneum, kde v nezkráceném překladu a v úpravě podobné Fehsenfeldovým svazkům vyšly knihy Karácsony (Vánoce), Winnetou, a vörös gentleman (Vinnetou, rudý gentleman), A Rio de la Platánál (Na Rio de la Plata), A Kordillerákban (V Kordillerách) či A Csendes Óczeánon (Na Tichém oceánu). Nejvíce titulů uvedlo na trh nakladatelství Athenaeum, které v letech 1906-1946 vydalo upravené, leč velmi pěkně ilustrované romány Az Ezüst-tó kincse (Poklad ve Stříbrném jezeře), A fekete táltos (Černý mustang), Idegen ösvényeken (Na cizích stezkách) a mnoho jiných. Po roce 1947 byla v Maďarsku produkce mayovek zastavena. Teprve roku 1964 se čtenáři dočkali dalších vydání a to zásluhou nakladatelství Móra, které se zaměřilo na příběhy odehrávající se v Americe: A sivatag szelleme (Duch Llana Estacada), Winnetou (Vinnetou), A medveölö fia (Syn lovce medvědů), Az olajkirály (Petrolejový princ) aj.

Finština
Finština

První mayovka ve FINŠTINĚ paradoxně nevyšla ve Finsku, nýbrž v USA, kde tehdy žilo mnoho finských vystěhovalců. Velmi dobrý, nezkrácený překlad románu Poklad ve Stříbrném jezeře vydalo pod názvem Hopeajärven aarre v roce 1898 nakladatelství Suomalais-Amerikkalainen Kustannusyhtiön kirjapainossa. V samotném Finsku vyšla první kniha teprve roku 1912 zásluhou nakladatele Otta Andersina, který pod titulem Erämaan henki zveřejnil román Duch Llana Estacada. Jediný z pozdějších nakladatelů, který snad stojí za zmínku, je Werner Söderström. Z jeho publikací jmenujme např. Hopeajärven aarre (1942), Inkan testamentti (Odkaz Inky, 1942), Orjakaravaani (Karavana otroků, 1942), Aavikon halki (Pouští, 1944) a Öljyprinssi (Petrolejový princ, 1955). Většina těchto knih vyšla sice ve více vydáních, všeobecně však můžeme konstatovat, že May si srdce finských čtenářů nezískal.

Ani DÁNSKO nepatří k zemím, kde by mayovky slavily velký úspěch. První překlad vyšel roku 1899 v kodaňském nakladatelství Jul. Hansen a jednalo se o román Winnetou eller den rode Gentleman (Vinnetou, rudý gentleman). Do roku 1930 vyšlo pouze devět knih, např. Slavejaegerne (Lovci lidí, 1904) v nakladatelství Politikens Forlag, Bjornejaegerens son (Syn lovce medvědů, 1915) v nakladatelství Martin či Det vilde Kurdistan (Divokým Kurdistánem, 1920) v nakladatelství Nyt Nordisk Forlag. Za německé okupace bylo na trh uvedeno dalších osm titulů, z nich jmenujme např. Inka-arven (Odkaz Inky), Skatten i Solvsoen (Poklad ve Stříbrném jezeře) a Slavekaravanen (Karavana otroků) - všechny tituly vyšly roku 1943 v nakladatelství Erichsen. V roce 1962 vydal Skandinavisk Bogforlag šest knížek kapesního formátu. V současnosti se v Dánsku mayovky nevydávají.

První mayovku vydanou ve své mateřštině si ISLANĎANÉ mohli opatřit již roku 1908 v nakladatelství Prentsmidja Vestfirdinga - pod titulem Raeningjarnir i Sahara se skrýval nezkrácený překlad povídky Gum. Teprve v letech 1957-1966 vyšlo zásluhou nakladatelství Prentsmidjan Leiftur dalších pět neilustrovaných knih Karla Maye, obsahujících z velké části zkrácené a upravené texty. Bardaginn vid Bjarkargil je překladem knihy Míšenec. V roce 1958 následoval Sonur veidimannsins (Syn lovce medvědů) a o rok později Andi eydimerkurinnar (Duch Llana Estacada). Roku 1964 vyšly pod názvem Blod-Refur čtyři kapitoly z románu Old Surehand, pokračování se však čtenáři nedočkali, neboť místo něj nakladatelství vydalo komerčně úspěšnější Fjársjódur í Silfurvatni (Poklad ve Stříbrném jezeře, 1965/66), jehož filmová verze se právě promítala v kinech. Od té doby další mayovky nevyšly.

V NORSKU, podobně jako v jiných severských zemích, nebyly mayovky přijaty s velkým nadšením. První příběh si čtenáři mohli přečíst v roce 1909 v deníku Dagbladet, kde vycházel román Reise-Eventyr i Syd-Amerika (Na Rio de la Plata a V Kordillerách). Prvního knižního vydání se čtenáři dočkali až v roce 1938 zásluhou nakladatelství N.W. Damm & Sohn, které vydalo Mayův nejčastěji překládaný román Bjornejegerens sonn (Syn lovce medvědů). Za německé okupace se na vydávání mayovek podílelo nakladatelství Norden Forlag, které v roce 1944 vydalo tři tituly: Skatten i Solvsjoen (Poklad ve Stříbrném jezeře), Inkaens testamente (Odkaz Inky) a Sklavenkaravanen (Karavana otroků). Dle dostupných informací po roce 1945 další mayovky v norštině nevyšly.

Poslední zemí, kde knihy Karla Maye začaly vycházet ještě před smrtí spisovatele, je CHORVATSKO. V roce 1911 vydal Antun Scholz povídku Otmica (Krumir). Pravděpodobně ještě starším překladem je povídka Girl-robber, vydaná nakladatelstvím Lav. Hartman. Datem vydání nejsou opatřeny ani knihy záhřebského nakladatele Jaroslava Merhauta, který vydal např. trilogii Vinnetou - Crveni Gentleman, vyzdobenou ilustracemi českého malíře Josefa Ulricha, a Lovci na medvjede (Syn lovce medvědů). Ve 20. a 30. letech se na trhu objevilo okolo dvaceti různých vydání. V roce 1955 vyšel v nakladatelství Mladost román Blago u srebrnom jezeru (Poklad ve Stříbrném jezeře), další tituly následovaly v 60. letech, kdy byly v kinech s úspěchem promítány filmové mayovky. Více než dvacet svazků vydalo nakladatelství Otokar Kersovani, kde vyšly i méně známé tituly jako Žezlo a kladivo, Ostrov šperků, Zámek Rodriganda a Přízrak ve křoví. Kompletní orientální cyklus Ve stínu pádišáha publikovala roku 1965 Matica hrvatska. Podobně jako v jiných zemích i v Chorvatsku lze zaznamenat klesající oblibu mayovek.

První ŠPANĚLSKÉ překlady Mayových románů se na pultech knihkupectví objevily koncem dvacátých let 20. století zásluhou nakladatelství Gustavo Gili. Další romány vycházely v nakladatelství Editorial Molino. V průběhu 40.-60. let vydalo desítky svazků, jmenujme např. El espíritu del Llano Estacado (Duch Llana Estacada), El tesoro del lago de la Plata (Poklad ve Stříbrném jezeře), La montaňa de oro (Vinnetou I), La venganza de Winnetou (Vinnetou II), En la boca del lobo (Vinnetou III), El príncipe del petroleo (Petrolejový princ) a mnoho jiných. Z dalších významnějších nakladatelství zmiňme třeba Favencia, Dalmau Socias či Bruguera. Posledně jmenované vydávalo mayovky v průběhu 70. a 80. let ve formě komiksu.

Indonéština
Indonéština

Věrné čtenáře si Karlas Majus (tak zde byl nazýván) získal v LITVĚ. V roce 1929 vyšel v nakladatelství Sakalo ve třech svazcích nezkrácený překlad románu Per Dykuma (Pouští). Další dvě knihy, Sidabro ežero turtai (Poklad ve Stříbrném jezeře, 1930/1931) a Winnetou. Raudonodžiu didvyris (Vinnetou, 1933), vyšly v nezkrácených překladech v nakladatelství Žinija. Do roku 1940 vydala různá nakladatelství dalších sedm mayovek, po válce bylo komunistickým režimem šíření knih Karla Maye zakázáno. Teprve roku 1986 se čtenáři zásluhou nakladatelství Mintis dočkali nového vydání trilogie Vinetu (Vinnetou). Mnoho knih vyšlo v 90. letech v nakladatelstvích Aušros a Vaiga, dnes vydává mayovky např. Alma littera.

První překlady v INDONÉŠTINĚ uveřejnilo roku 1950 nakladatelství Noordhoff-Kolff. Jednalo se o romány Raja Minyak (Petrolejový princ), Winnetou gugur (Vinnetou III), Di pelosok-pelosok Balkan (V roklinách balkánských) a Wasiat Winnetou (Vinnetouova závěť). Po znárodnění v roce 1958 se firma přejmenovala na Pradnya Paramita a dále pokračovala ve vydávání mayovek. Z těchto brožovaných, vzhledově nepěkných a zkrácených vydání můžeme jmenovat např. Rahasia Bison Putih (Mezi Supy, 1960), Di Kurdistan (Divokým Kurdistánem, 1964), Putra-putra Suku Mimbrenyo (Skalní hrad, 1964), Kafilah budak belian (Karavana otroků, 1964), Surat Wasiat Inca (Odkaz Inky, 1966), Harta terpendam di Danau Perak (Poklad ve Stříbrném jezeře, 1974), Hantu Pegunundan (Přízrak ve křoví, 1980) a mnoho dalších. Jedním z nejnovějších vydání je kniha Dan Damai di Bumi! (A mír na zemi!), kterou za velkého zájmu médií vydalo roku 2002 nakladatelství Kepustakaan Populer Gramedia. Karl May se v Indonésii těší i dnes velké popularitě.

Japonština
Japonština

Také v dalekém JAPONSKU si Karl May našel své čtenáře a to zásluhou tokijského nakladatelství Enderle Book Co. První kniha z roku 1977 nesla název Sabaku e no Chosen a jednalo se o první polovinu románu Pouští. Druhá polovina vyšla o půl roku později pod názvem Tigriskawa no Tanken. Do dvou svazků byly rozděleny i další romány: Divokým Kurdistánem (Akuma Suhaisha, 1979 / Hikyo Kurdistan, 1981), Poklad ve Stříbrném jezeře (Silberko no Takara, 1978 a 1979) a Vinnetou (Apachi no Shu-cho Winnetou, 1978 a 1980). Podle dostupných informací další mayovky v japonštině nevyšly.

Řečtina
Řečtina

V AFRIKÁNŠTINĚ vyšly zatím jen dvě knihy: první z nich, román Winnetou. Opperhoof van die Apache-Indiane (Vinnetou, 1. díl), vydalo nakladatelství J.L. van Schaik, román Deur die woestyn (Pouští) vyšel u Human & Rousseau. Obě knihy jsou z roku 1962. V SUNDŠTINĚ je doložena existence třetiny prvního dílu románu Vinnetou, který pod názvem Rajapati vydalo roku 1966 nakladatelství Giri Mukti Pasaka (Bandung). O VIETNAMSKÝCH vydáních mayovek nemáme téměř žádné informace, víme pouze, že v roce 1988 vyšel v nakladatelství Ngoai Van román Odkaz Inky. První a zatím jedinou mayovkou vydanou v ŘEČTINĚ je Vinetou, o archigos ton apatsi (Vinnetou, náčelník Apačů), kterou roku 1994 publikovalo nakladatelství Palintrom. První LATINSKÝ překlad vyšel v roce 1998 v bamberském Karl-May-Verlagu. Jednalo se o třetí díl románové trilogie Vinnetou, který dostal název Vinnetu. Tomus tertius. Do latiny jsou přeložena také jména postav, např. Vetus Catabolochir (Old Shatterhand), Samius H. (Sam Hawkens), Vetus Pyrobolochir (Old Firehand), Vetus Bebaeochir (Old Surehand) a Vulpes Cruentus (Bloody Fox).

Ido
Ido

Prozatím posledním jazykem, do kterého bylo přeloženo dílo Karla Maye, je TUREČTINA. V letech 2000-2002 vyšel celý orientální cyklus Ve stínu pádišáha s jednotlivými tituly Arap Cöllerinde (Pouští), Kürt Daglarinda (Divokým Kurdistánem), Bagdat’tan Istanbul’a (Z Bagdadu do Stambulu), Balkan Ucurumlarinda (V roklinách balkánských), Arnavutluk Yollarinda (Zemí Škipetarů) a Haydut (Žut).

Na konec se stručně zmíním o překladech do umělých jazyků: do VOLAPÜKU byly přeloženy dvě Mayovy povídky: Kristova krev a spravedlnost a Saiwa tjalem, které vyšly v roce 1888 v mnichovském nakladatelství Herder pod společným názvem Tävaventürs in Kurdän ed in Lapän (Dobrodružství v Kurdistánu a Laponsku). Do jazyka IDO byla přeloženo povídka Kristova krev a spravedlnost, která pod názvem Aventuro en Turkesto vyšla roku 1911 v mnichovském nakladatelství Pionier, a Merhameh, která jako dvojjazyčné vydání vyšla roku 2007 v nakladatelství Karl-May-Verlag. V ESPERANTU si můžeme přečíst příběh Liberigo - Eine Befreiung (Osvobození), který vydal roku 1999 Karl-May-Verlag.

 

Použitá literatura:

  • Bibliografi.dk : international forfatterbibliografi [online]. [cit. 06.11. 2007]. Karl May. Dostupný z: http://bibliografi.dk/content.php?page=author&value=12046#top.
  • DELORME, Axel. Die Buchausgaben Karl Mays in Schweden. Mitteilungen der Karl-May-Gesellschaft [online]. 1999, Jahrg. 31, N. 121 [cit. 17.11. 2007], S. 18-30. Naskenovaný časopis dostupný z: http://karlmay.leo.org/kmg/seklit/m-kmg/121/index.htm.
  • DELORME, Axel. Marion Ames Taggart, Benziger Brothers und Karl May. Mitteilungen der Karl-May-Gesellschaft [online]. 2001, Jahrg. 33, N. 128 [cit. 05.11. 2007], S. 16-27. Naskenovaný časopis dostupný z: http://karlmay.leo.org/kmg/seklit/m-kmg/128/index.htm.
  • DIGGELEN, Maarten van; STEINMETZ, Hans Dieter. Die holländischen Karl-May-Ausgaben : 100 Jahre Karl May in den Niederlanden. Sonderheft der Karl-May-Gesellschaft Nr. 87 [online]. Hamburg : Karl-May-Gesellschaft, 1990. [cit. 08.11. 2007]. 74 S. Dostupný z: http://karlmay.leo.org/kmg/seklit/sokmg/087/index.htm.
  • HEUER, Klaus-Peter. Weitere May-Ausgaben in spanischer Sprache. Mitteilungen der Karl-May-Gesellschaft [online]. 2002, Jahrg. 34, N. 132 [cit. 11.11. 2007], S. 33-49. Naskenovaný časopis dostupný z: http://karlmay.leo.org/kmg/seklit/m-kmg/132/index.htm.
  • HEUER, Klaus-Peter. Rosetta delle Selve : Das italienische "Waldröschen". Mitteilungen der Karl-May-Gesellschaft [online]. 1990, Jahrg. 22, N. 86 [cit. 05.11. 2007], S. 14-18. Naskenovaný časopis dostupný z: http://karlmay.leo.org/kmg/seklit/m-kmg/086/index.htm.
  • HEUER, Klaus-Peter. Karl May in Italien. Sonderheft der Karl-May-Gesellschaft Nr. 30 [online]. Hamburg : Karl-May-Gesellschaft, 1981. [cit. 07.11. 2007]. 60 S. Dostupný z: http://karlmay.leo.org/kmg/seklit/sokmg/030/index.htm
  • KARONEN, Ilpo. Karl May in Finnland. Mitteilungen der Karl-May-Gesellschaft [online]. 1977, Jahrg. 9, N. 31 [cit. 11.11. 2007], S. 23-25. Naskenovaný časopis dostupný z: http://karlmay.leo.org/kmg/seklit/m-kmg/031/index.htm.
  • KROUPOVÁ, Michaela. Karl May : jeho život a dílo. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Barbora Koneszová. Opava, 2008. 76 s. , 15 s. příl. Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav bohemistiky a knihovnictví.
  • MERTENS, Silvan. Winnetou auf Lateinisch : Eine Buchbesprechung. Mitteilungen der Karl-May-Gesellschaft [online]. 1999, Jahrg. 31, N. 121 [cit. 25.11. 2007], S. 42-44. Naskenovaný časopis dostupný z: http://karlmay.leo.org/kmg/seklit/m-kmg/121/index.htm.
  • OOSTERBAAN, J.C. Der Scout erkundete nicht als erster die Niederlande. Mitteilungen der Karl-May-Gesellschaft [online]. 2003, Jahrg. 35, N. 137 [cit. 08.11. 2007], S. 53-54. Naskenovaný časopis dostupný z: http://karlmay.leo.org/kmg/seklit/m-kmg/137/index.htm.
  • PETZEL, Michael; WEHNERT, Jürgen. Das neue Lexikon rund um Karl May : Leben, Bücher, Filme, Fans : von der Wüste zum Silbersee : der große deutsche Abenteuer-Mythos. Überarb. und erw. Neuausg. Berlin : Lexikon-Imprint-Verlag, 2002. 520 S. ISBN 3-89602-509-0.
  • PLAUL, Heiner. Karl May in Afrikaans : Ein Nachtrag. Mitteilungen der Karl-May-Gesellschaft [online]. 1987, Jahrg. 19, N. 74 [cit. 20.11. 2007], S. 38. Naskenovaný časopis dostupný z: http://karlmay.leo.org/kmg/seklit/m-kmg/074/index.htm.
  • RICHTER, Peter. Karl May in Afrikaans : Notizen zu einer kaum bekannten Übersetzung. Mitteilungen der Karl-May-Gesellschaft [online]. 1987, Jahrg. 19, N. 73 [cit. 20.11. 2007], S. 16-21. Naskenovaný časopis dostupný z: http://karlmay.leo.org/kmg/seklit/m-kmg/073/index.htm.
  • RUDLOFF, Michael. May jetzt in 40 Sprachen. Ch-Karl-May-Freunde-Infos [online]. 2003, N. 2 [cit. 15.11. 2007], S. 2-4. Dostupný z: http://www.karlmayfreunde-schweiz.eu/archiv/2003-info-2-8-seiten.pdf.
  • RUDLOFF, Michael. Dan Damai di Bumi. Mitteilungen der Karl-May-Gesellschaft [online]. 2001, Jahrg. 33, N. 130 [cit. 18.11. 2007], S. 23-33. Naskenovaný časopis dostupný z: http://karlmay.leo.org/kmg/seklit/m-kmg/130/index.htm.
  • RUDLOFF, Michael. Neues aus Indonesien. Mitteilungen der Karl-May-Gesellschaft [online]. 2003, Jahrg. 35, N. 135 [cit. 18.11. 2007], S. 52-55. Naskenovaný časopis dostupný z: http://karlmay.leo.org/kmg/seklit/m-kmg/135/index.htm.
  • RUDLOFF, Michael. Gedanken zu Karl-May-Übersetzungen : Übersetzung in die Welthilfssprache Ido erstmals nachgewiesen. Mitteilungen der Karl-May-Gesellschaft [online]. 2004, Jahrg. 36, N. 140 [cit. 20.11. 2007], S. 50-57. Naskenovaný časopis dostupný z: http://karlmay.leo.org/kmg/seklit/m-kmg/140/index.htm.
  • SCHMIDT, Hartmut. Ergänzungen zu Michael Rudloffs ›Gedanken zu Karl-May-Übersetzungen‹. Mitteilungen der Karl-May-Gesellschaft [online]. 2004, Jahrg. 36, N. 141 [cit. 23.11. 2007], S. 62-63. Naskenovaný časopis dostupný z: http://karlmay.leo.org/kmg/seklit/m-kmg/141/index.htm.
  • SCHMIEDE, H. Achmed. SARK ÇEMBERI - Karl May spricht türkisch!. Mitteilungen der Karl-May-Gesellschaft [online]. 2004, Jahrg. 36, N. 139 [cit. 23.11. 2007], S. 30-33. Naskenovaný časopis dostupný z: http://karlmay.leo.org/kmg/seklit/m-kmg/139/index.htm.
  • STEINMETZ, Hans-Dieter. "Es werden hier deutsche Werke massenhaft nachgedruckt" : Zeitgenössische finnische, tschechische und slowenische Karl-May-Übersetzungen in Einwanderer-Verlagen der USA. In Jahrbuch der Karl-May-Gesellschaft 1994 [online]. Hamburg : Karl-May-Gesellschaft, 1994. [cit. 20.11. 2007], S. 312-337. Dostupný z: http://karlmay.leo.org/kmg/seklit/JbKMG/1994/312.htm.
  • STEINMETZ, Hans-Dieter. Die isländischen Karl-May-Ausgaben. Mitteilungen der Karl-May-Gesellschaft [online]. 1989, Jahrg. 21, N. 80 [cit. 15.11. 2007], S. 16-20. Naskenovaný časopis dostupný z: http://karlmay.leo.org/kmg/seklit/m-kmg/080/index.htm.
  • STEINMETZ, Hans-Dieter. Die norwegischen Karl-May-Ausgaben. Mitteilungen der Karl-May-Gesellschaft [online]. 1989, Jahrg. 21, N. 81 [cit. 16.11. 2007], S. 3-6. Naskenovaný časopis dostupný z: http://karlmay.leo.org/kmg/seklit/m-kmg/081/index.htm.
  • STEINMETZ, Hans-Dieter. Zeitgenössische Karl-May-Übersetzungen : Eine Darstellung im Überblick : I. Mitteilungen der Karl-May-Gesellschaft [online]. 1988, Jahrg. 20, N. 77 [cit. 03.11. 2007], S. 15-20. Naskenovaný časopis dostupný z: http://karlmay.leo.org/kmg/seklit/m-kmg/077/index.htm.
  • STEINMETZ, Hans-Dieter. Zeitgenössische Karl-May-Übersetzungen : Eine Darstellung im Überblick : II. Mitteilungen der Karl-May-Gesellschaft [online]. 1988, Jahrg. 20, N. 78 [cit. 03.11. 2007], S. 10-18. Naskenovaný časopis dostupný z: http://karlmay.leo.org/kmg/seklit/m-kmg/078/index.htm.
  • STEINMETZ, Hans-Dieter. Die litauischen Karl-May-Ausgaben. Mitteilungen der Karl-May-Gesellschaft [online]. 1989, Jahrg. 21, N. 79 [cit. 13.11. 2007], S. 7-14. Naskenovaný časopis dostupný z: http://karlmay.leo.org/kmg/seklit/m-kmg/079/index.htm.
  • STEINMETZ, Hans-Dieter. Die russischen Karl-May-Ausgaben. In Jahrbuch der Karl-May-Gesellschaft 1990 [online]. Hamburg : Karl-May-Gesellschaft, 1990. [cit. 20.11. 2007], S. 147-169. Dostupný z: http://karlmay.leo.org/kmg/seklit/JbKMG/1990/147.htm.
  • THÜNA, Ulrich von. Karl-May-Übersetzungen in Frankreich 1881-1974. Mitteilungen der Karl-May-Gesellschaft [online]. 1976, Jahrg. 8, N. 28 [cit. 17.11. 2007], S. 15-18. Naskenovaný časopis dostupný z: . THÜNA, Ulrich von. Karl-May-Übersetzungen in Frankreich 1881-1974. Mitteilungen der Karl-May-Gesellschaft [online]. 1976, Jahrg. 8, N. 29 [cit. 17.11. 2007], S. 26-30. Naskenovaný časopis dostupný z:
  • Wikipedia : la enciclopedia libre [online]. [cit. 07.11. 2007]. Karl May. Dostupný z: http://es.wikipedia.org/wiki/Karl_May.
  • Wikipedia : wolna encyklopedia [online]. [cit. 07.11. 2007]. Karl May. Dostupný z: http://pl.wikipedia.org/w/index.php?title=Karl_May&oldid=10386658.
  • WOLF, Pete. Karl May in "Ost" und "West" : (Karl May's literary offences) : zur May-Rezeption in CSSR, Ungarn, Polen und anderen Ländern. Sonderheft der Karl-May-Gesellschaft Nr. 77 [online]. Hamburg : Karl-May-Gesellschaft, 1988. [cit. 20.02. 2008]. 100 S. Dostupný z: http://karlmay.leo.org/kmg/seklit/sokmg/077/index.htm.

(Autor článku - Zatinka, vytvořeno dne 18.8. 2008)




od 1. 9. 2005