Mayovky na Internetu

Lexikon postav

Lexikon postav je vytvořen s pomocí Velkého lexikonu postav Karla Maye (Grosses Karl May Figurenlexikon), který se v elektronické podobě nachází na webových stránkách společnosti Karl-May-Gesellschaft. Hesla jsou sestavována na základě originálních děl Karla Maye, které nemusí vždy korespondovat s českými překlady. Jména postav mohou být v některých českých vydáních mayovek zapisována různým pravopisem (srovnej: Ísá el Makín x Esla el Mahem). Proto pro snazší orientaci v lexikonu využijte, prosím, vyhledávací box vpravo nahoře.

 Aar-Ads   Ael-Alw   Ama-Azi   Bab-Bey   Bib-Bys   Cad-Chr   Cie-Cyp   Č   Dan-Dit   Dja-Dur   E   Fab-Fox   Fra-Fuss   Gab-Gov   Gra-Guz   Haa-Halef   Hali-Hav   Haw-Hij   Hil-Huy   I   J   Ka-Kod   Kara ben Nemsí   Koe-Kys   La-Lem   Len-Lyd   Mac-Mar   Mas-Min   Mir-Myr   N   Obe-Oyo   Old Shatterhand   Pac-Pha   Phe-Put   Q   Raa-Rib   Ric-Ry   Saa-Sej   Sel-Szi   Š   Tab-Tok   Tol-Tze   U   V   Vinnetou   Wab-Wes   Whe-Wur   Y   Z   Ž 

Zobrazení hesel dle příběhu

Bílý bizon - viz Vokadeh

Bitsil-ilčeh - postava z románu Satan a Jidáš. V německém originále Bitsil-Iltscheh, což znamenalo Silný vítr (Starker Wind). Náčelník Mogollonů, dříve přítel Juditina manžela Lstivého hada. Poskytl úkryt a ochranu Jonathanu Meltonovi. Chystal se přepadnout Nijory, ale jeho úmysl překazil Old Shatterhand, který Mogollony přelstil a zajal.

Příběhy: Satan a Jidáš I-III

Bloody Fox - postava z románů Duch Llana Estacada a Old Surehand. Jinoch, který sotva překročil chlapecký věk, byl oděn přesně tak, jako známí kalifornští kovbojové, totiž v bizoní kůži, jejíž všechny švy jsou opatřeny třásněmi. Na hlavě mu seděl klobouk se širokou střechou, zvaný sombrero. Široká, červená stuha z vlny sloužící za opasek, splývala po levici. Za ní trčel lovecký nůž a dvě stříbrem okované pistole. Chlapcovy tváře byly ošlehané větrem a osmahlé sluncem. Od levé strany čela k pravému oku se táhla široká, krvavě rudá jizva, která dodávala obličeji bojovný výraz. Mladík byl německého původu, jeho rodiče byli zavražděni bandou Supů, když spolu s ostatními přistěhovalci putovali Llanem Estacadem. Těžce raněného osmiletého chlapce našel v poušti John Helmers. Dlouhé měsíce ho ošetřoval a protože dítě neustále vykřikovalo slovo Fox, začal mu říkat Bloody Fox. Životním posláním Bloody Foxe byla msta na banditech, kteří v Llanu Estacadu vraždili a okrádali důvěřivé přistěhovalce. Vystupoval pod maskou ducha Llana Estacada a každého lotra zastřelil ranou do čela. Poušť znal dokonale, projel ji nesčetněkrát křížem krážem. Společně s černoškou Sannou žil v oáze uprostřed Llana Estacada, kde měl svou skrýš sloužící jako zásobárna potravin i střeliva. Na konci příběhu se konečně setkal s vrahem svých rodičů Tobiasem Burtonem, jenž si při pádu z koně zlomil vaz. V románu Old Surehand výrazněji nezasahuje do děje. Dovídáme se, že mu právě bylo pětadvacet let a nechal si narůst plnovous. Protože v sebeobraně usmrtil Komanče, měl být pod vedením Šiba-bigka přepaden, čemuž ovšem Vinnetou a Old Shatterhand zabránili.

Příběhy: Duch Llana Estacada, Old Surehand I-III

Blount - postava z románu Duch Llana Estacada. Yankee dlouhé, vyzáblé postavy s úzkou hrudí a ostrými rysy obličeje. Rozcuchané, rousnaté vlasy a vousy postrádaly už dlouhý čas veškerou péči a oděv byl tak sešlý, že by jej každý záplatář prohlásil za neschopný opravy. Spolu s Ben New Moonem, Falserem a Porterem se chtěl vydat přes Llano Estacado. Jejich průvodci měli být původně zrádní bratři Cortejové, ale Vinnetou včas zloduchy odhalil. Poté se Blount a jeho přátelé připojili k Vinnetouovi a bojovali proti Supům.

Příběhy: Duch Llana Estacada

Blücher, Gebhard Leberecht - Gebhard Leberecht von Blücher zvaný "Maršál Kupředu" je skutečná postava.

Příběhy: Válečná pokladna, Husarské kousky

Bob - postava z příběhů Syn lovce medvědů, Duch Llana Estacada a Old Surehand. Černý sluha lovce medvědů Baumanna. Pro neschopnost naučit se jízdě na koni byl nazýván také Sliding-Bob, neboli Klouzavý Bob. "Měl na sobě volný oděv z toho nejjednoduššího kalika a na hlavě nenosil žádný klobouk. (...) Dobrý Bob byl totiž trochu ješitný a nechtěl, aby ho někdo považoval za pravého Afričana. Ale jeho hlava byla naneštěstí hustým pralesem krátkých kudrlinek, které jasně prozrazovaly jeho původ. Bob se proto ze všech sil snažil dokázat, že to není vlna, ale obyčejné vlasy. Proto si mastil vlasy jelením lojem, a krátké, nepoddajné kudrliny si splétal do neuvěřitelného množství tenkých copánků, které mu na hlavě trčely všemi směry jako ježčí bodliny." ([1] s. 42) Bob byl urostlý, velmi silný a mluvil lámanou angličtinou. V příběhu Syn lovce medvědů putoval spolu s Hobble Frankem, Jemmym, Davym, Martinem Baumannem a Vokadehem, později také s Old Shatterhandem a Vinnetouem, aby zachránil lovce medvědů Baumanna. Během výpravy se setkal s medvědem a byl potřísněn smradlavým skunkem. V závěrečném boji se statečně oháněl svým kyjem. V příběhu Duch Llana Estacada už uměl lépe jezdit na koni a byl oblečen jako zálesák: "Byl obutý do mokasínů a místo kalhot na sobě měl indiánské leginy, dvě navzájem oddělené nohavice, takže jezdec seděl vlastně přímo na koňském hřbetě. (...) K tomuto oděvu se pramálo hodila další část garderoby - kabát, zděděný nejspíš po nějakém francouzském důstojníkovi. (...) Kabát byl pro mohutného černocha příliš krátký a těsný. Nechával ho tedy rozepnutý a jeho široká hruď z něj vyhlížela ven. Chlapík nenosil košili, možná proto, že na Západě je poněkud obtížné sehnat prádelnu a žehlírnu. Zato si ovázal krk velikým, červenobíle kostkovaným šátkem, vepředu zauzleným do obrovské vázanky." ([2] s. 9-10) V Tobiasi Burtonovi poznal Bob zloděje Wellera. Na konci příběhu potkal svou matku, služebnou Sannu, kterou viděl naposled jako malý chlapec. V románu Old Surehand byl zajat Komanči, osvobodil ho Old Shatterhand.

Příběhy: Syn lovce medvědů, Duch Llana Estacada, Old Surehand I-III

Bodající komár - viz Moh-aw

Příběhy: Syn lovce medvědů

Bothwell, Emery - postava z povídky Gum a z románů Satan a Jidáš a Vinnetou. Bohatý světoběžník, přítel Old Shatterhanda. V Orientu nazýván Behlúván bej (v německém originále Behluwan-Bei), což znamenalo Škrtič loupežníků. "Angličan nejryzejšího zrna - hrdý, šlechetný, vždy duchaplný a duchapřítomný, zároveň však chladný a nemluvný, výtečný zápasník a šermíř, spolehlivý střelec, nepostradatelný přítel v nouzi." ([3], s. 5) V povídce Gum byl jeho bratranec Rénald Latréaumont zajat Hedžan bejem, vydal se tedy za loupežnou karavanou a společně s Karou ben Nemsím ji celou zničil. V románu Satan a Jidáš se náhodně setkal v Káhiře s Old Shatterhandem a Vinnetouem, kteří zde pátrali po Thomasu Meltonovi. Připojil se k nim a pronásledoval zločince až do Ameriky.

Příběhy: Satan a Jidáš I-III, Gum

Burton, Tobias Preisegott - postava z románu Duch Llana Estacada. Zločinec, jeden ze stakemanů, tyčkařů. Vlastním jménem Henry Fox, přezdívaný Stealing Fox. Vystupoval jako mormon, misionář svatých posledních dnů. "Jeho postava byla velmi štíhlá a také úzkoprsá, tvář hubená a špičatá. Vysoký cylindr, který mu seděl hluboko v týle, brýle na očích a černý oděv mu dodávaly vzezření duchovního." ([4] s. 24) "Kde se objevil, nikdo si nebyl jist svým koněm, bobřími kůžemi, svým jměním vůbec, a přece se nepodařilo nikdy mu překazit řemeslo, protože byl tak chytrý, že mu nebylo rovno. Zmizel vždycky tak rychle, jak se objevil." ([4] s. 166) Okradl a pokusil se zabít Ben New Moona, pod jménem Weller okradl lovce medvědů Baumanna a jako vůdce bandy Supů vraždil a okrádal v Llanu Estacadu důvěřivé přistěhovalce, mimo jiné i rodiče Bloody Foxe. Když v závěrečném boji před Bloody Foxem utíkal, spadl z koně a zlomil si vaz.

Příběhy: Duch Llana Estacada

Bystré oko - postava z románu Satan a Jidáš. V německém originále Scharfes Auge. Podnáčelník Nijorů, mladší bratr Rychlého šípu.

Příběhy: Satan a Jidáš I-III
[1] May, Karel. Syn lovce medvědů. Praha: Toužimský a Moravec, 1995.
[2] May, Karel. Duch prérie. Praha: Toužimský a Moravec, 1995.
[3] May, Karel. Loupežná karavana. Český Těšín: Gabi, 1992.
[4] May, Karel. Duch Llana Estacada. Brno: Návrat, 1995.

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR


od 1. 9. 2005