Mayovky na Internetu

Lexikon postav

Lexikon postav je vytvořen s pomocí Velkého lexikonu postav Karla Maye (Grosses Karl May Figurenlexikon), který se v elektronické podobě nachází na webových stránkách společnosti Karl-May-Gesellschaft. Hesla jsou sestavována na základě originálních děl Karla Maye, které nemusí vždy korespondovat s českými překlady. Jména postav mohou být v některých českých vydáních mayovek zapisována různým pravopisem (srovnej: Ísá el Makín x Esla el Mahem). Proto pro snazší orientaci v lexikonu využijte, prosím, vyhledávací box vpravo nahoře.

 Aar-Ads   Ael-Alw   Ama-Azi   Bab-Bey   Bib-Bys   Cad-Chr   Cie-Cyp   Č   Dan-Dit   Dja-Dur   E   Fab-Fox   Fra-Fuss   Gab-Gov   Gra-Guz   Haa-Halef   Hali-Hav   Haw-Hij   Hil-Huy   I   J   Ka-Kod   Kara ben Nemsí   Koe-Kys   La-Lem   Len-Lyd   Mac-Mar   Mas-Min   Mir-Myr   N   Obe-Oyo   Old Shatterhand   Pac-Pha   Phe-Put   Q   Raa-Rib   Ric-Ry   Saa-Sej   Sel-Szi   Š   Tab-Tok   Tol-Tze   U   V   Vinnetou   Wab-Wes   Whe-Wur   Y   Z   Ž 

Zobrazení hesel dle příběhu

Old Shatterhand - postava z mnoha příběhů odehrávajících se na Divokém západě. Jméno Old Shatterhand znamená v překladu Drtící ruka, přičemž adjektivum old zde není použito ve významu starý, nýbrž zkušený. Byl pokrevním bratrem náčelníka Apačů Vinnetoua, který ho důvěrně oslovoval Šárlí. Jezdil na vraném hřebci apačského chovu Hatátitlovi, vlastnil proslulé ručnice medvědobijku a henryovku. Nepřítele dokázal omráčit jediným úderem pěsti.

Podobně jako se v průběhu Mayova literárního vývoje měnil charakter a vzhled Vinnetoua, utvářela se i postava jeho pokrevního bratra. Poprvé se jméno Old Shatterhand objevuje v povídce Unter Würgern (Mezi vrahy, 1879), ale jakousi ranou formou Old Shatterhanda mohl být i bezejmenný vypravěč vystupující v jedné z prvotin Karla Maye, v příběhu Old Firehand (1875). Vinnetou zde mladého bílého přítele nazýval svým bratrem, zasvěcoval ho do tajů života na Divokém západě a daroval mu vynikajícího hřebce Swallowa.

Důležitý mezník pak představuje povídka Deadly Dust (Smrtící prach, 1880). Hlavním hrdinou a vypravěčem příběhu je tentokráte už opravdový Old Shatterhand neohroženě bojující proti bezpráví, i když ještě není zdaleka takovým zaníceným humanistou a pacifistou jako např. v Synovi lovce medvědů (1887). Charakteristickou vlastností Old Shatterhanda je vydávání se za naprostého zelenáče. Již v Deadly Dust se Sans-Earovi představil jako spisovatel a tuto praxi neopustil ani v pozdějších příbězích. Obvykle nosí čistý oblek, vyleštěné boty i zbraně, které vypadají, jakoby se z nich v životě nestřílelo. Tu a tam se tváří, jakoby neuměl rozpoznat stopu koně od velblouda, ale jakmile se v příběhu naskytne první příležitost, předvede všem zúčastněným své mimořádné schopnosti - bleskurychle odzbrojí a zajme zkušené zálesáky, vysvobodí zajatce, skolí medvěda apod. Udivení zálesáci pak obvykle Old Shatterhanda prohlásí za vůdce celé výpravy a až na výjimky (Old Wabble) se zcela podřizují jeho návrhům: "Máte nad námi výraznou duševní převahu a já se ochotně podrobuji vašemu velení," pravil Dlouhý Davy poté, co mu Old Shatterhand v románu Syn lovce medvědů vytkl nějakou chybu. "Tak to nebylo míněno. Na prérii mají všichni stejná práva. Nepřivlastňuji si vůbec nějaké přednosti. Přítel příteli přispívá svými schopnostmi a zkušenostmi a nikdo bez souhlasu přítele nesmí nic podniknout. Tak to musí být, a tak to budeme dělat i my," odpověděl skromně Old Shatterhand. ([1] s. 90). Ve skutečnosti je tomu jinak. Pokud společníci nerespektují pokyny Old Shatterhanda, natropí obvykle tolik hloupostí, že hrdina má plné ruce práce, aby je z nebezpečí opět vysvobodil.

Old Shatterhand často využívá pověrčivosti Indiánů k tomu, aby jim nahnal strach a učinil je povolnějšími při mírovém vyjednávání. Jako příklad uveďme příhodu z Deadly Dust: během porady Komančů o osudu jejich zajatců nakreslil do svého skicáku podobizny náčelníků. Když jeho výtvor spatřil To-kej-chun, zděšeně vykřikl: "Toť velká medicína. Bledá tvář kouzlí duše Komančů na tuto bílou kůži!" Old Shatterhand zmačkal papír do kuličky, nacpal jej do hlavně své pušky a pravil: "To-kej-chune, ty sám jsi řekl, že jsem vaše duše vkouzlil na tento papír; teď ty duše vězí v hlavni mé pušky. Mám je vystřelit do vzduchu, aby je roznesl vítr a ony se nikdy nedostaly do věčných lovišť?" ([2] s. 176)

Zásadní význam má povídka o Vinnetouově smrti Im wilden Westen Nordamerika's (1882), která byla později zařazena do trilogie Vinnetou. May zde poprvé popisuje hloubku přátelství mezi Old Shatterhandem a Vinnetouem tak, jak jsme na to zvyklí z pozdějších děl Karla Maye. Důležitou událostí je rovněž Old Shatterhandův rozhovor s Apačem o víře, který znají všichni, kdo četli třetí díl románu Vinnetou. Old Shatterhand se zde poprvé pasuje do role misionáře, vypravuje Vinnetouovi o víře bělochů a jemně se pokouší obrátit svého rudého bratra ke křesťanství. Jeho proslov se nemíjí účinkem: "Můj bratr Šárlí mluvil slova, která nemohou zemřít ... Vinnetou nezapomene na velkého, dobrého Manitoua bělochů, syna Stvořitele, který zemřel na kříži, a pannu, která sídlí v nebi a slyší zpěv osady. Víra rudých mužů učí nenávisti a zabíjení; víra bílých mužů učí lásce a životu. Vinnetou se rozmyslí, co má zvolit, zda život nebo smrt." ([3] s. 330) Dále se dozvídáme, že Old Shatterhand je autorem písně Ave Maria, kterou osadníci zpívali umírajícímu Vinnetouovi na hoře Hancock.

Další drobné změny ve formování charakteru Old Shatterhanda i jeho vztahu k Indiánům představuje povídka Petrolejový požár (1882), v níž se Old Shatterhand přiklání na stranu Siouxů, kteří bojují proti bílým vojákům a prohlašuje se nejen za přítele Vinnetoua, ale i všech rudých mužů. Přátelství s Vinnetouem už je natolik intenzivní, že oba muži nepotřebují slov, aby se spolu dorozuměli a dokáží si navzájem číst myšlenky.

V roce 1887 se May stal spolupracovníkem nově založeného Speemannova časopisu Der Gute Kamerad, v němž vycházely dobrodružné příběhy určené výhradně mládeži. Prvním z nich byl Syn lovce medvědů (1887), ve kterém se Old Shatterhand nachází na vrcholu svého literárního vývoje. Do příběhu vstupuje typickým způsobem - díky svému pečlivě upravenému zevnějšku ho okolí považuje za naprostého zelenáče: "Nebyl příliš vysoký ani statný. Světlehnědý plnovous lemoval jeho sluncem opálené tváře. Měl na sobě legginy a loveckou košili, která byla ve švech zdobená třásněmi, vysoké boty, které mu sahaly až nad kolena a plstěný klobouk se širokou střechou, za jehož šňůrou vězely kolem dokola špičky uší šedého medvěda. Za širokým opaskem spleteným z jednotlivých řemenů vězely dva revolvery a lovecký nůž; zdálo se, že opasek má naplněn patronami... Od levého ramene k pravému boku měl připnuté laso, spletené z několika řemenů a kolem krku mu na silné hedvábné šňůře visela dýmka míru zdobená kolibřími kožkami, do jejíž hlavičky byla vyryta indiánská písmena. V pravé ruce třímal podivnou pušku, jejíž zásobník měl zcela zvláštní konstrukci a v levé hořící doutník, ze kterého právě odfoukl s neskrývanou chutí mrak kouře... Měl na sobě vše tak čisté, jako kdyby teprve včera přijel ze St. Louis na Západ. Zdálo se, že jeho puška teprve před hodinou vyšla z rukou puškaře. Jeho obuv byla bezvadně namaštěna a na ostruhách nebylo nejmenší stopy po rzi. Také na oděvu nebyly žádné známky opotřebování a měl dokonce čistě umyté ruce." ([4] Teil 7, s. 106)

"Tento muž miluje rudé tváře, ačkoliv je bledá tvář. Je to nejslavnější zálesák; jeho kulka nikdy nechybí a holou pěstí porazí i nejsilnějšího nepřítele. Proto ho nazývají Old Shatterhand. Šetří krev i životy svých nepřátel; obyčejně je jen poraní, aby je učinil neschopnými boje a jen tehdy, běží-li o jeho vlastní život, soupeře usmrcuje." ([1] s. 44) Tolik slova Vokadeha, jednoho z hlavních hrdinů románu Syn lovce medvědů. Old Shatterhand se opravdu snaží uzavírat s nepřáteli mír. Pokud je nutné, aby protivník v příběhu zemřel, pak ho nikdy netrestá Old Shatterhand - pachatel umírá následkem vlastního selhání, nešťastnou náhodou (pád z koně, zřícení ze skály apod.), případně rukou jiného člověka.

V následujích románech (např. Duch Llana Estacada, Poklad ve Stříbrném jezeře, Černý mustang aj.) se charakter Old Shatterhanda už nijak výrazně neutváří, přibývají ovšem detaily ohledně jeho dovedností a znalostí ze všech vědních oborů: je výtečným jezdcem, neomylným střelcem a dokáže rozluštit i ty nejzáhadnější stopy. Chrlí znalosti z historie, zeměpisu, etnografie, zoologie, botaniky, mineralogie, astronomie, psychologie i medicíny, nesplete se ve výtvarném umění, hudbě či politice. Mluví mnoha jazyky i nářečími, zná Bibli i Korán. Neopovrhne dobrým pivem a je vášnivým kuřákem doutníků. Miluje svou vlast a neustále připomíná svůj saský původ. S lehkostí zvládá prakticky všechno.

Jiná jména a přezdívky Old Shatterhanda

  • Vauva-shala (v řeči Siouxů; Petrolejový požár)
  • Selki-lata / Selkhi-lata (v řeči Apačů; Smršť, Vinnetou, Petrolejový princ)
  • Nonpay-klama (v řeči Šošonů; Syn lovce medvědů)
  • Nina Nonton (v řeči Komančů; Duch Llana Estacada)
  • Abu Jadd ed Darb (Karavana otroků)
  • Scharlih / Šárlí (v řeči Apačů; důvěrné oslovení Vinnetouem)
  • Müller (Vinnetou II. díl)
  • Charley (oslovení Sans-earem; Vinnetou III. díl / a Frickem Turnerstickem; Na Rio de la Plata)
  • Carlos (Vinnetou III. díl)
  • Charles (oslovení Fredem Walkerem; Vinnetou III. díl)
  • Ka-ut-skamasti (v řeči Siouxů-Ogallallů; Vinnetou III. díl)
  • Arriquez (Na Rio de la Plata)
  • Tocaro (V Kordillerách)
  • Pokai-mu (v řeči Utahů; Poklad ve Stříbrném jezeře)
  • El Rastreador (Kristus vstal z mrtvých!)
  • Tave-schala / Tave-šala (v řeči Yumů; Satan a Jidáš)
  • Mr. Jones (Satan a Jidáš II. díl)
  • März (Satan a Jidáš III. díl)
  • Old Firefoot (Satan a Jidáš III. díl)
  • Mr. Beyer (Blizzard)
  • Karl May (Vánoce!, Vinnetouova závěť)
  • Meier (Vánoce!)
  • Sappho / Sapfó (oslovení Carpiem; Vánoce!)
  • Mr. German (V říši stříbrného lva)
  • Herzle / Srdíčko (oslovení Klárou Mayovou; Vinnetouova závěť)

Příběhy: Syn lovce medvědů, Duch Llana Estacada, Na Rio de la Plata, V Kordillerách, Poklad ve Stříbrném jezeře, Vinnetou, rudý gentleman I-III, Petrolejový princ, Old Surehand I-III, Satan a Jidáš I-III, Černý mustang, Vánoce, Vinnetou IV
[1] May, Karel. Syn lovce medvědů. Brno: Návrat, 1997.
[2] May, Karel. Vinnetou. III. Do věčných lovišť. Praha: Toužimský a Moravec, 2007.
[3] May, Karel. Vinnetou, Rudý gentleman. Díl III. Praha: Jos. R. Vilímek, 1901.
[4] May, Karl. Der Sohn des Bärenjägers. Der Gute Kamerad [online]. [cit. 13.10. 2009]. Dostupný z: http://www.karl-may-gesellschaft.de/kmg/primlit/jugend/baerenj/index.htm



od 1. 9. 2005