Mayovky na Internetu

Lexikon postav

Lexikon postav je vytvořen s pomocí Velkého lexikonu postav Karla Maye (Grosses Karl May Figurenlexikon), který se v elektronické podobě nachází na webových stránkách společnosti Karl-May-Gesellschaft. Hesla jsou sestavována na základě originálních děl Karla Maye, které nemusí vždy korespondovat s českými překlady. Jména postav mohou být v některých českých vydáních mayovek zapisována různým pravopisem (srovnej: Ísá el Makín x Esla el Mahem). Proto pro snazší orientaci v lexikonu využijte, prosím, vyhledávací box vpravo nahoře.

 Aar-Ads   Ael-Alw   Ama-Azi   Bab-Bey   Bib-Bys   Cad-Chr   Cie-Cyp   Č   Dan-Dit   Dja-Dur   E   Fab-Fox   Fra-Fuss   Gab-Gov   Gra-Guz   Haa-Halef   Hali-Hav   Haw-Hij   Hil-Huy   I   J   Ka-Kod   Kara ben Nemsí   Koe-Kys   La-Lem   Len-Lyd   Mac-Mar   Mas-Min   Mir-Myr   N   Obe-Oyo   Old Shatterhand   Pac-Pha   Phe-Put   Q   Raa-Rib   Ric-Ry   Saa-Sej   Sel-Szi   Š   Tab-Tok   Tol-Tze   U   V   Vinnetou   Wab-Wes   Whe-Wur   Y   Z   Ž 

Zobrazení hesel dle příběhu

Pán zástupů - viz Krüger bej

Pedrillo - postava z románu Satan a Jidáš. Poctivý a statečný vozka, najatý Meltonem pro dopravu zásob do Almaden Alto. Na cestě se setkal s Old Shatterhandem a připojil se k němu.

Příběhy: Satan a Jidáš I-III

Pfotenhauer, Dr. Ignác - postava z románu Karavana otroků. V německém originále Ignatius Pfotenhauer. Přáteli nazýván také ptačí Nácek nebo Abú el Laklak, což znamenalo Otec čápa (Vater des Storches). Bavorský přírodovědec, ornitolog, se svým přítelem a kolegou Josefem Schwarzem sbíral na horním Nilu materiál pro knihu o světě ptactva v Súdánu. Svou přezdívku získal díky fanatické lásce k ptákům a velkou měrou také díky svému vzhledu: "Nosil šedé plátěné střevíce, šedé punčochy, šedé, krátké, ale velmi široké nohavice, šedou vestu, šedou kazajku a na hlavě mu seděl šedý turban. Šedý byl i jeho šál, kterým měl opásána bedra. Ten člověk byl vůbec šedý, i oči i pleť i na prsa splývající šátek omotaný kolem krku i šedé vlasy, které mu zpod turbanu spadaly přes šíji až na plece. Nejpodivuhodnější však byl jeho nos, takový nos, jaký člověk vidí sotva jednou - často však ho nevidí vůbec. Tento nos byl skutečný čenich. Byl strašlivě dlouhý, strašlivě rovný a strašně úzký a vybíhal do ostrého, skoro životu nebezpečného hrotu. Tento nos se opravdu podobal čapímu zobanu s tím rozdílem, že nebyl nijak červený." ([1] s. 171). Svým přátelům neustále opakoval příhodu z mládí, kdy se ho jeden gymnaziální profesor tázal, proč mají ptáci peří. Odpověď na otázku se čtenář nedověděl, neboť Pfotenhauer byl vždy v polovině vyprávění vyrušen nějakou nečekanou událostí. Nebojácně se účastnil honu na otrokáře Abú el Móta a Abd el Móta. Často se dostával do křížku s učencem Istvánem Uszkarem, neboť ho dohánělo k šílenství Slovákovo věčné pletení si latinských pojmů.

Příběhy: Karavana otroků
[1] May, Karel. Karavana otroků I. Brno: Návrat, 1996.



od 1. 9. 2005