Gojko Mitič hostem Juniorfestu (I.)

8. listopadu 2011, Horšovský Týn

Po Pierru Bricovi pozvali organizátoři Mezinárodního filmového festivalu JUNIORFEST v Horšovském Týně dalšího herce z filmových mayovek a představitele náčelníků z indiánek východoněmecké DEFY, Gojka Mitiče. Setkání s hercem, který velkou měrou ovlivnil dětství mé generace bylo velkým lákadlem, takže jsem se tam potkal s Honzou Policerem a Jardou Maryškou. A nelitovali jsme. Už při jeho příjezdu se na mě usmálo štěstí, kdy jsem byl sám v recepci hotelu Gurmán, když tam vešel, následován jen dvěma fotografy. Než se ho personál hotelu ujal, stihl jsem se mu představit a seznámit se s ním. Byla to milá chvilka.

Díky příteli Pepovi Mikáskovi jsme se pak mohli zúčastnit slavnostního večera ve zcela zaplněném Erbovním sále horšovskotýnského zámku, který známého herce přivítal opravdu bouřlivým potleskem vestoje. Gojko byl očividně dojatý, takové přivítání nečekal, zvláště když mu několik malých Indiánů předalo dárky, mezi nimi i vlastnoručně vyrobený kalumet. Poté došlo na dotazy přítomných. Gojko se přiznal, že do doby natáčení filmu Synové Velké Medvědice (1966) nevypil ani kapku alkoholu, ale že ho režisér Mach naučil pít pivo. K filmu se dostal na základě telefonátu, který v první chvíli ani nechtěl zvednout. Když ale telefon vytrvale zvonil, zvedl ho a tím nastartoval svoji indiánskou kariéru. Na poněkud rozpustilý dotaz, co si myslí o skalpování, odpověděl, že tuhle záležitost mají na svědomí bílí, kteří si brali skalpy jako doklady o počtu zabitých Indiánů. Na jejich základě jim mexická vláda vyplácela odměny. Při té příležitosti zmínil, že narozdíl od mayovek východoněmecké indiánky líčily skutečné události amerických dějin.

V rámci slavnostního večera převzal herec hlavní cenu festivalu, Zlatou rafičku, a keramickou plaketu s profilem Indiána. A protože se JUNIORFEST vyznačuje tím, že má pro své hosty vždy nějaké překvapení, došlo i na to: Gojkovi promítli amatérský film, který počátkem 80. let natočili čeští turisté u Jadranu. Gojko na něm jezdí na svém windsurfu. Překvapení se vystupňovalo, když se dozvěděl, že autoři filmu, starší manželé, s nimiž se během této dovolené blíže seznámil, sedí v sále.

Jedenasedmdesátiletý Mitič se ukázal jako velice příjemný, šarmantní člověk, který velmi dobře mluví česky (byť si občas pomohl němčinou). To jsem mohl poznat zejména při naší společné snídani, kdy jsem měl možnost si s ním dost dlouho popovídat. A semleli jsme všechno možné, od natáčení mayovek přes Christophera Barkera až po balkánské války. Pak jsme ho ještě společně s Honzou Policerem vyprovodili (za pilného fotografování) k autu a krátce po poledni se s ním rozloučili.

Zůstalo nám několik podpisů, společné fotky, ale hlavně vzpomínky na úžasné zážitky a společné chvíle s člověkem, který si svým herectvím a také dnešním vystupováním získal naši úctu. Upřímné poděkování za to ovšem patří Pepovi Mikáskovi, členovi organizačního týmu JUNIORFESTU. Bez jeho přátelské pomoci bychom se ke Gojkovi jistě nemohli tak přiblížit a komunikovat s ním mimo oficiální program. A samozřejmě Filmovému festivalu JUNIORFEST samotnému za to, že Gojka Mitiče vůbec pozval. Už dnes se těšíme, koho dalšího z herců filmových mayovek pozve příště, v roce velkých mayovských výročí.

Jan Koten

Gojko Mitič hostem Juniorfestu (II.)

Statečný Osceola, náčelník Velký Had, Tecumseh, Ulzana, Severino, Tokei-ihto, Bílé Pero, ale také Vokadeh a především Vinnetou z německých amfiteátrů. Ti všichni se 8. listopadu 2011 sjeli do západočeského města Horšovský Týn. Zde, na již čtvrtém ročníku Juniorfestu se dostalo ctitelům indiánek, westernů a především filmového světa Karla Maye možnosti potkat všechny tyto statečné Indiány najednou. Hlavní hvězdou letošního Juniorfestu byl totiž herec Gojko Mitić.

Při slavnostním večeru v Erbovním sále hradu a zámku Horšovský Týn bylo panu Mitićovi předáno festivalové ocenění Zlatá rafička. Velmi milý, usměvavý a hlavně československy hovořící bývalý indiánský náčelník odpovídal na otázky moderátorů i diváckých účastníků večera. Po skončení slavnostní části následovala autogramiáda. A Gojko se s úsměvem, na jindy indiánsky kamenné tváři, podepisoval a podepisoval a fotil se s každým fanouškem, který o to požádal. Moc milý byl jeho zájem o materiály, které jsme si k podpisu přinesli. Prohlížel si je a hovořil s majiteli o fotografiích, časopisech, plakátech i knihách, do kterých následně zvěčnil svůj podpis i věnování. Také druhý den při dalším setkání v prostorách hotelu byl opět obrovsky vstřícný a hovorný. Nechal se dokonce vylákat před zámek k dalšímu focení. Byl to zážitek. Počkali jsme až do poslední chvíle a mohli jsme se s ním ještě rozloučit před jeho odjezdem z Horšovského Týna do plzeňského pivovaru, kam byl pozván na exkurzi (Gojko je abstinent, ale jak přiznal, pivo má rád a pít ho naučili čeští herci při natáčení slavných DEFA indiánek).

V roce 2005 byl na Dobřanském festivalu Filmák (předchůdce Juniorfestu) hostem Pierre Brice. V roce 2009 si návštěvu zopakoval už v Horšovském Týně. Letos to byl Gojko Mitić. Měli jsme tak možnost během poměrně krátké doby potkat dva nejslavnější evropské Indiány. Nejen účastníci setkání, ale i organizátoři byli nadšeni obrovskou vstřícností a přátelským a nehvězdným chováním obou slavných náčelníků. A ještě jedna věc stojí za zmínku. Jedenaosmdesátiletý Brice na svůj věk zdaleka nevypadá a letos se dokonce v německé reklamě honí se svým úhlavním nepřítelem Santrem (Mario Adorfem) po pláži a perou se o naslouchátko. Jedenasedmdesátiletý Mitić vypadá sotva na padesát, jezdí na koni i v kánoi, má železný stisk ruky a z pódia a na pódium skáče jako srnka. Jak to ti kluci indiánský dělají? Myslím, že musí mít nějakou zvláštní medicínu, teda jestli se nepletu...

Jestli se organizátorům povede přilákat další „naši“ hvězdu, stálo by za zvážení udělení festivalu v Horšovském Týně přídomek „mayovský“. A že by adeptů na pozvání bylo: Karin Dor, Terence Hill, Ralf Wolter, Götz George, Marie Versini a další. Přejme si, abychom se s někým z nich v Týně setkali.

Jan Policer