Mayovky na Internetu

Doktor a náčelník

Na přelomu 60. a 70. let 19. století se v jižním Novém Mexiku odehrál příběh velkého přátelství dvou silných osobností, doktora a podnikatele Josepha H. Blazera a náčelníka severních Meskalerů Santany. I když svazek obou mužů nebyl zpečetěn pokrevním bratrstvím, v mnohém se překvapivě podobal ideálnímu vztahu legendárního knižního a filmového dua Vinnetoua a Old Shatterhanda, tak jak ho ve svých románech a povídkách popsal Karel May nebo jak ho na stříbrném plátně zpodobnili režiséři Harald Reinl, Hugo Fregonese a Harald Phillip.

Přátelství z pily

Joseph Hoy Blazer
Joseph Hoy Blazer

Bílý hrdina našeho příběhu, Joseph Hoy Blazer, se narodil v Pennsylvánii v roce 1828 nebo 1829. Po studiích na zubního lékaře v St.Louis si otevřel praxi v Mount Pleasant v Iowě. Dobře prosperující ordinaci však musel opustit, neboť jeho ruce postihl silný revmatismus. Blazera však tato nepřízeň osudu nezkrušila. Bílý dentistický plášť vyměnil za zálesácký kabátec a po krátkém intermezzu, kdy se na straně Severu účastnil občanské války, odešel nový smysl života hledat do prérií a hor jihu USA. V roce 1867 se dopracoval k určitému majetku a stal se z něho podnikatel v dřevařské branži. Získal pilu ležící na jižním přítoku řeky Rio Tularosa v okrese Lincoln v Novém Mexiku. Pila, známá pod jménem La Maquina, byla centrem celé oblasti a když byla roku 1872 zřízena rezervace pro Meskalery, žijící v okolí, stala se její součástí. Blazerovo přátelství s meskalerskými Apači a s jejich největším náčelníkem té doby, Santanou, začalo při jedné z jeho prvních návštěv La Maquiny a trvalo až do Indiánovy předčasné smrti.

Hned na první schůzce s novým vlastníkem pily poznal Santana, že Blazer je dobrý a poctivý člověk. Uzavřel s ním proto dohodu o vzájemné toleranci a pomoci. Meskalerům nebude přítomnost bílého muže v srdci jejich země vadit, naopak ji vítají: prostřednictvím doktora mohou více poznat Američany a jejich zvyky a mohou se od něho leccos přiučit. Na oplátku budou chránit Blazerův majetek před bandity a Komanči v době jeho nepřítomnosti.

Blazer se svému románovému alter egu nepodobal jen přátelstvím s meskalerským Indiánem: když na to přišlo, dokázal bez použití zbraně čelit nebezpečí. Vzhledem ke svému onemocnění neměl Blazer "drtící pěsti" jako Old Shatterhand, nicméně když ho jednou napadl nožem jakýsi pobuda, ubránil se mu úspěšně kopanci.

Předobraz Vinnetoua?

Santana se narodil někdy kolem let 1810/1815. Na Apače byl nezvykle vysoký a měl i abnormálně velká chodidla - náčelníkovu přítomnost v některé lokalitě poznali stopaři často podle otisků jeho velkých mokasínů: proto se mu také říkalo Velká noha či stopa. Podíváme-li se blíže na jeho osobní vlastnosti a částečně i život, tu zjistíme, že v mnohém připomínají povahové rysy a osudy Mayova Vinnetoua. Kdyby Karel May o existenci Santany věděl, jistě by ho potěšilo, že jeho nejmilovanější literární "dítě" nebylo jen krásnou smyšlenkou.

V mládí se proslavil jako statečný bojovník, po roce 1850 byl hlavně známý svými mírovými aktivitami, jimiž se snažil zamezit neustálým bojům mezi Indiány a bílými v Novém Mexiku. Brzy se stal největším mírotvůrcem mezi Rio Grande a Pecosem. Smlouvy striktně dodržoval a šel tak daleko, že když koncem 60. let 19. století začal jeho nejmladší bratr Cha olupovat a vraždit osadníky v území, které považoval za své, zničil a rozprášil jeho tlupu. Problematického sourozence pak vlastnoručně zastřelil. Ve vykonávání spravedlnosti měřil náčelník všem stejným dílem. I když tím riskoval střet s armádou, nebránil svým bojovníkům v pobití mexických povozníků, kteří zabili meskalerskou squaw a hromadně znásilnili její dceru.

Hnijící nemoc

Během zimy 1876 udeřily na Meskalery neštovice. Indiáni se nemoci snažili čelit tím, že se rozdělili do malých skupinek, které si vybudovaly svá vlastní ležení v horách. Věřili totiž, že vítr a chlad vyžene z jejich týpí "hnijící nemoc". Dr.Blazer marně radil vrchnímu šamanovi kmene, Gorgoniovi, aby jeho lidé upustili od podobných praktik a snažili se udržet v teple, mimo průvan. Santana stejně jako ostatní odešel po vypuknutí epidemie z agentury, ale smrtelné chorobě stejně neuniknul. Jakmile se doktor dozvěděl o Santanově stavu, přenesl ho do svého domu, kde mu věnoval veškerou možnou péči. Po několika dnech musel však na nějaký čas odejet. Zotavující se pacient využil přítelovy nepřítomnosti a vrátil se do svého větrného obydlí, kde nastydl a dostal zápal plic. Když se doktor vrátil, nalezl Santanu už mrtvého. Vystrojil mu důstojný pohřeb a uložil jeho tělo v areálu meskalerské agentury.

Blazer nesl náčelníkovu smrt velice těžce. Samotu mu pomohla překonat rodina, která se na pilu přistěhovala z Iowy v roce 1877. Blazer začal publikovat v novinách a různých magazínech. Mezi jeho největší práce patří články "Los Jirones" a "Santana", v nichž popisuje svůj život mezi Meskalery. Zemřel v roce 1898 ve svém domě míli na západ od indiánské školy, ve které tak rád pomáhal. Po letech zpracoval Blazerův syn Almer otcovy zápisky a doplnil je o své osobní zážitky a pozorování. Vznikl tak spis věnovaný především náčelníku Santanovi a jeho lidu. Dlouho tato práce existovala jen ve formě rukopisu, teprve nedávno vyšla tiskem zásluhou editora A. R. Pruita pod názvem Santana, War Chief of the Mescalero Apache.

 

Použitá literatura:

  • Blazer, Almer N./Pruit A. R.: Santana, War Chief of Mescalero Apache (Dog Soldiers Press, Taos 2000).

(Autor článku - Pavel Mizera, Vladimír Svoboda)