Mayovky na Internetu

Toy_Box: Moje kniha Vinnetou

Moje kniha Vinnetou Každý fanoušek Maye určitě zpozorní, když uslyší slova Vinnetou a komiks v jedné větě. Několik pokusů o mayovkový komiks jsme již zažili, ale Moje kniha Vinnetou je chyták. Nejedná se o dobrodružství Vinnetoua nebo snad jeho bratra Old Shatterhanda, ale o příběh dívky Semtexdesign, chlapce Martina Fontána a vypravěčky Toy_Box. Jak sama autorka řekla, "jde hlavně o totální realismus sem tam se snovými scénami"1, což znamená, že jde o její skutečné kamarády.

Pro nás mayology je zásadní hlavně Martin Fontán. Jako osmiletý četl román Vinnetou a odmítl akceptovat Vinnetouovu smrt. Rozhodl se tedy napsat vlastní pokračování Vinnetouových příběhů a nazval je Má kniha Vinnetou. Jeho školní sešit s příběhy využila Toy_Box ve svém komiksu – každou kapitolu uvozuje pohled do tohoto sešitu. Fascinující je míra detailu. Toy_Box na jedné straně zobrazuje přímo část konkrétních stran 258-259 s přesnou citací textu tak, jak vyšel u SNDK v šedesátých letech. Podle vazeb knih na další straně jde přímo o vydání z roku 1968. Jediná má výtka: Vinnetou a Old Shatterhand jako Brice a Barker, ale chápu, že tito dva jsou prostě v očích fanoušků jejich tváře.

Ať je pro mayologa Martinův příběh jakkoliv zajímavý, jádrem komiksu je squatterka Semtexdesign. Toy_Box ukazuje svou náklonnost ke squatterům, ačkoliv sama nikdy ve squatu nebydlela, protože "má ráda červené kohoutky"2. Čtenář se tak dostane do amsterdamského squatu ADM a dojde i na vyklízení vily Milada. Zapřisáhlá veganka a příznivkyně Antify3 Toy_Box však své názory nijak zvlášť "netlačí vpřed" a squaty jsou jen kulisou příběhu. Dle mě je hlavním tématem přátelství a vyrovnávání se s životními ztrátami, ať již nějakým způsobem napravitelnými (převyprávění Vinnetoua) nebo nezvratnými (osud Semtexdesign). V poslední kapitole lze nalézt další spojení s Mayem: vizi idylické společnosti: "Jako kdyby si najednou uvědomili, že patří k jedné prastaré lidské rodině." Není toto pozdní May?

Příběh vznikal dlouho. Toy_Box pomohli po tvůrčí stránce Tomáš Baldýnský a Vladimír 5184 a s financováním pomohl zejména její kamarád Petr Lubojacký a její matka5. Po výtvarné stránce Toy_Box zvolila v komiksech ne zcela běžný akvarel. Barvu prý smíchala se solí a vodou, což jí posléze připomínalo slzy, kterými maluje svůj smutek. Ve druhém vydání jsou navíc čtyři dvoustrany epilogu, který zmiňuje události mezi prvním a druhým vydáním. Komiks získal dvě ocenění: Cenu Muriel 2015 a také Zlatou stuhu 2016 v kategorii "Komiks pro děti a mládež".

Názory čtenářů, kteří mají větší přehled o českém komiksu.

Poznámky:

[1] Toy_Box v médiích, rozhovor s Radkem Wohlgemuthem
[2] Chicks: rozhovor
[3] DVTV: rozhovor s Martinem Veselovským
[4] Chicks: rozhovor
[5] Lidovky.cz: rozhovor s Hedvikou Petrželkovou

Zdroje:

(Ondřej Majerčík - vytvořeno 14. 11. 2020)