Vytrvalost
Zakladatel: jana
| pedlar 17.10.2006 13:05 |
Já se také poměrně hodně vracím k tomu, co jsem již přečetl - obzvlášť se to týká mayovek. První tři díly Vinnetoua jsem četl 4x, Na Rio de la Plata a v Kordillerách jsem nedávno přečetl již potřetí, spoustu dalších mayovek jsem četl zatím 2x. Jako dítě jsem se hodně vracíval k Rychlým šípům, různým jiným komiksům a také k foglarovské trilogii odehrávající se ve Stínadlech. A dvakrát jsem mj. četl i výbornou knihu "Stalin" od E. Radzinského. Ovšem většinu knih, které jsem četl, jsem přečetl jen jednou. |
 Zatinka 17.10.2006 09:15 |
To mě se stalo třeba se smrtí Vinnetoua - když jsem to četla poprvé jako školák, tak jsem to jen rychle přeletěla, abych se moc netrápila :-) A vlastně jsem pak vůbec ani nevěděla jak zemřel :-) Tak jsem se do toho pustila znova a každou větu četla dvakrát. Já mám moc ráda třeba Satana a Jidáše od Návratu, teď jsem podruhé přečetla všech pět svazků a vím, že se k tomu zase za rok vrátím. Kdysi jsem to tak měla i s Dickem Francisem nebo Williamem Diehlem - jeho Znamení zla nebo Primární strach to bylo něco, i když se mi občas zvedal žaludek. Ale bylo to hrozně čtivé a výborně psané. |
 Belenor 17.10.2006 08:09 |
No, mám zkušenost, že se na Internetu nikdy téma diskuze neudrží :-) Mně, když se kniha líbí, tak třeba jen čtu nějaké pasáže - vím, že se mi tohle stalo u knihy To od Stephena Kinga. A z filmů se mi to stalo u Hvězdných válek, konkrétně Epizoda 4 - závěrečnou bitvu u Hvězdy smrti můžu vidět furt. |
Zatinka 16.10.2006 16:20 |
Koukám, že se diskuze o filmech zvrtla v diskuzi o knihách :-) Mě když se nějaká kniha líbí, tak ji čtu třeba i dvakrát nebo třikrát hned po sobě. Pak teprve zjišťuju, kolika věcí jsem si v textu nevšimla, když jsem ji hltala poprvé doslova jedním dechem. |
| jana 16.10.2006 15:51 |
Co se týká knih,tak mi nedělá problém přečíst jakkoliv hrubou knížku.Teď mám objednáných 5 knih od Karla Maye a to nepočítám do toho,co mi poslal Honza.Z toho už mám polovinu přečtenou.Jsou knížky,které mám přečtené i 5x a více.Když se mi moc líbí,tak se k nim po dlouhé době zase vrátím. |
Zatinka 16.10.2006 15:15 |
Tak to plně souhlasím, taky veleúspěšně rozšiřuju svou sbírku a i když vím, že to množství knih do konce života nepřečtu, tak aspoň ten pocit, že to všechno mám... :-) |
Belenor 16.10.2006 12:57 |
Hehe, oblíbené věci by se člověk neměl nikdy nabažit - od toho je to oblíbená věc :-) Nejvíce to pozoruji u hudby - tam není problém dosáhnout stovek opakování. Výhodu má hudba v tom, že si ji lze pustit jako kulisu. Na druhém místě jsou filmy, které také člověk snadno vloží do přehrávače i třeba jako kulisu. A knihy? Kniha sebere nejvíce času, tak má asi nejmenší počet opakování. Vlastně si nevybavuji, kolik mayovek jsem četl více než, řekněme, dvakrát. Hlavně jsou taková kvanta knih, které bych chtěl přečíst, že bude trvat, než se začnu vracet k již přečteným :-) Ale správnému "knihomolu" pozvedne náladu už jen pohled na vlastní sbírku :-) Naposledy upraveno: 16.10.2006 12:58, Belenor |
| pedlar 16.10.2006 12:39 |
Já jsem viděl spoustů filmů taky x-krát. Když se mi něco líbí, mohu se na to dívat velmi často. Samého by mě zajímalo, kolikrát jsem už viděl mayovky ze 60. let, hlavně trilogii Vinnetou a Poklad na stříbrném jezeře. Jenom v letech 1991-95 jsem každý z těch 4 filmů viděl aspoň 30x... |
| irena 13.10.2006 21:18 |
Na tom není nic neobvyklého. Já si májovky pouštím vždycky, když si potřebuju spravit náladu. a vždycky to zabere. Jako dítě jsem objížděla všechna kina v okolí, kde je promítali. teď je díky videu můžu vidět, kdy chci. A doufám, že brzy i na DVD. |
| jana 13.10.2006 19:17 |
Obdivuji paní Vladimíru za její vytrvalost.Jsou filmy,které člověku přirostou k srdci a může je vidět bez přehánění stále dokola.I když to sem moc nepatří,já osobně můžu vidět stále dokola Mrazíka.Prakticky už od doby,kdy jsem byla schopna vnímat svět. Co se Mayovek týká,tak se mi moc líbí Poklad na stříbrném jezeře. |