Mayovky na Internetu

Vánoce

Zakladatel: jana

Diskuze k románu Vánoce

 > | >>

Zeta
30.10.2019 00:38
Dekuju! No vazne, posle mi celou bednu mayovek, lodi az sem do statu, predvalecnych a prvorepublikovych vydani je tam pry jeste dalsich par, ale mam se nechat prekvapit :D Takze opravdu Vanoce v tom nejlepsim slova smyslu! Pokud objevim nejake zajimavosti, samozrejme si je nenecham pro sebe, kde jinde se podelit o radost nez tady se stejne nadsenymi fanousky :))
Life is too short for what ifs.

Apanači
29.10.2019 21:29
Wow. congratulations! To je krásny predvianočný darček!
Hallmark už minulý týždeň spustil countdown to Christmas :-P najvyšší čas sa pustiť do čítania. :-)
Teším sa na objavy zo začiatku minulého storočia - to je fakt pecka!!!

Zeta
29.10.2019 19:38
Musim se pochlubit - stastna jak blecha :D Kamaradka prodava dum a zbavuje se knizek, a mimo dalsich mayovek mi posle Vanoce od Hynka, rok 1909, je to sice prevazba, ale i tak se uz moc tesim, az si tuhle oblibenou mayovku prectu v prvnim ceskem vydani, advent se koneckoncu blizi, a uz s nim mam Vanoce neodmyslitelne spojene...:D
Life is too short for what ifs.

Zeta
13.11.2018 16:15
Apanači: Ano ano, železnice hraje ve spoustě mayovek důležitou roli, a popravdě mi vůbec nevadí, že se motiv přepadení vlaku několikrát opakuje, k westenovému žánru to patří a zatím mě neomrzelo si v hlavě přehrávat "film" s vlakem jedoucím nekonečnou prérií a na jeho záchranu přijíždí na koních několik postav, v čele samozřejmě Old Shatterhand...:)

Děkuji za krásné přání, teď jsem se královsky bavila když uražený Hobble Frank odjel a pak vyděsil ty dvě ženské co šly pro vodu :-D :-D :-D
Life is too short for what ifs.

Apanači
09.11.2018 10:43
Dík, Zeta, za zážitky z čítania! Zvlášť sa mi páči Tvoj postreh o železniciach – naozaj majú v mayovkách dôležité miesto, vlastne v každom z troch dielov Winnetoua a aj v Poklade zohrávajú svoju úlohu; a v Mustangovi sa dá povedať, že železnica je jednou z „postáv“ príbehu. Keď sa na to pozerám očami ľudí tej doby, vtedy to bolo „terno“, hyper-progresívna záležitosť. :-)
A dobrú zábavu s Petrolejovým princom prajem za zvukov hrdinskej opery v x dejstvách. :-D

Zeta
06.11.2018 19:55
Apanači: Líbily se mi moc, překvapilo mě, jak moc se Poklad na stříbrném jezeře liší od filmu (ale zase klobouk dolů, jak se tvůrcům podařilo příběh s tolika liniemi a postavami dostat do filmu - originál by byl spíš námět na celou jednu řadu seriálu o minimálně 10 epizodách!). Mustanga jsem četla samozřejmě v převyprávěném vydání a zhltla jsem ho během 3 večerů. Mám odjakživa slabost pro železnici, a tady hraje nemalou roli, úplně jsem viděla tu rozblácenou stavbu železnice, okolo lesy, déšť, a putyku/saloon, kde se začítek knihy odehrává...Plus fakt, že zase jednou naši hrdinové nejsou úplně neomylní a důvěrou v zaměstnance dráhy přijdou o zbraně :) Samotného Černého Mustanga mi na konci bylo docela líto.

V Princovi jsem teprve na začátku, akorát vstoupili na scénu Hobble Frank s tetičkou Drollovou. Zatím jsem nadšená z toho, že se konečně Sam Hawkens prokázal jako chytrý a užitečný zálesák a ne jen jako komická figurka. Ale už teď je jasné, že se to bude hemžit oblíbenými postavičkami - a čím víc knížek mám za sebou, tím víc mám ráda právě i všechny tyhle směšné, odvážné a zajímavé figurky, které se různě potloukají po západě (a úplně si říkám - tak komplexní, barevný a zajímavý svět, to by byla RPG videohra jako víno!!!)
Life is too short for what ifs.

Apanači
05.11.2018 09:17
Zeta, a ako sa Ti páčili knihy? Podľa mňa tie, čo si práve čítala, patria medzi perly úspešného obdobia KM. Mustang je krásne dobrodružný v pôvodnom prevedení a veľmi romantický v prerozprávaní od V. Kocourka aka J.Bernarda. Tento pán „spoluautor“ dodal knihe filmový nádych – rozpísal to takmer ako zábery pre natáčanie. Pre mňa to bolo akoby čítať úplne inú knihu.
V Princovi zase milujem ten okamih, keď sa OS a W spoznajú podľa hlasu svojich pušiek - na 2 km od seba. :-)

Keď píšeš o Vianociach, mne zase počas tejto jesene prišlo na um zostaviť zoznam kníh podľa ročných období – akúsi odporúčanú mayovskú literatúru zodpovedajúcu stavu prírody. :-) Mali sme tento rok nesmierne krásne babie leto – v podstate ešte trvá – a to ma priviedlo k čítaniu kníh, ktoré sa odohrávajú počas indian summer – samozrejme prvý diel Winnetoua, ale pre mňa hlavne obľúbený Deadly Dust – prvá časť W-Trojky. Október – to je zase klasika Myriam nebo Fátima.

Naposledy upraveno: 05.11.2018 09:37, Apanači


Zeta
03.11.2018 17:34
Rok se s rokem sešel a už se nám to zase blíží! :) Já se na vánoční dobrodružství našich hrdinů už moc těším, za léto a podzim jsem zase o pár kroků pohnula se čtením mayovek ve 3, osobě - mám za sebou Černého Mustanga, Poklad na Stříbrném jezeře, a aktuálně čtu Petrolejového prince, ale Vánoce jsou prostě Vánoce, společně s Vinnetouem1 můj favorit...
Life is too short for what ifs.
Čingačgúk
18.11.2017 18:21
Určite si Vianoce prečítam. Robím to už niekoľko rokov, až sa z toho stala moja súkromná vianočná tradícia :D
A tiež je to jeden z dôvodov, prečo sa tak teším na Vianoce - že si môžem po roku zase prečítať tú knihu.
Obzvlášť sa teším na prvú časť knihy, ktorá sa odohráva v Nemecku. Asi nikdy ma neprestanú baviť "cestovateľské" zážitky Karla s Carpiom. Možno aj preto, že sám som ešte študent?
Ktovie :)

Naposledy upraveno: 18.11.2017 18:22, Čingačgúk


Belenor
18.11.2017 10:17
Já mám teď jiný bojový plán - přečíst do Vánoc Mayovy orientální příběhy a udělat článek "May versus Orient" :-D Ale nevím, jestli jsem nepřecenil své síly :-) Každopádně to znamená přečíst Ardistan a Džinistan, kde je taky vánoční scéna, pokud se nepletu, tak aspoň něco tématického.

Zeta
17.11.2017 22:28
Jestlipak se někdo také chystáte si během adventu znovu přečíst Vánoce? Já se na ně už moc těším, hlavně na to, že na druhé přečtení si určitě všimnu dalších a jiných podrobností, než napoprvé...
Life is too short for what ifs.

Zeta
14.03.2017 10:16
Těžko říct, co vlastně Carpiovi bylo - když i Vinnetou si byl jistý, že zemře, tak asi trpěl nějakou nevyléčitelnou nemocí (podle toho jak byl vyhublý a zesláblý možná tuberkulóza? Nebo nějaký druh leukémie?). Jeho smrt jsem chápala tak, že Carpio vlastně nikoho neměl, a zemřel by tak jako tak. Určitě pro něj bylo "lepší" umírat po boku dávného nejlepšího kamaráda - respektive možná jediného kamaráda, co kdy měl - v Pa-Ware, než někde sám v nemocnici...

Ano ano, takového Shatterhanda máme rádi :-) Jeden z důvodů, proč se mayovky čtou jak po másle je (aspoň pro mne) právě i tohle. Od začátku se čtenář může spolehnout, že hrdinové ze všech nebezpečí vyváznou se zdravou kůží, padouch bude potrestán, a dobro zvítězí. Navíc mě zatím pořád hodně baví Oldovy slovní přestřelky s indiány/beduíny, kdykoliv je v zajetí :-)
Life is too short for what ifs.

Belenor
14.03.2017 08:36
To záleží na tom, co tím May sledoval. Někde (v Handbuch?) jsem četl názor, že s Carpiem May pohřbil svou divokou minulost. Má němčina ovšem není dost silná, abych tomu textu v Handbuch plně porozuměl :-)

Ještě k tomu "namachrovanci": nemyslel jsem to zle :-) Takového Shatterhanda vlastně máme rádi, že :-) Chtěl jsem tím říct, že střed knihy nijak moc nevybočuje ze standardu ostatních mayovek. To, co činí Vánoce tak unikátní knihou, je úvod a závěr.

Naposledy upraveno: 14.03.2017 08:39, Belenor

sapfo
13.03.2017 17:46
Souhlas s oběma. Krušné hory byly velmi čtivé. Namachrovanost hlavní postavy je u mě naprosto v pořádku, velké truchlení "nadčlověka" nad kmarádem ovšem taktéž. Jen mě zráží, jak všichni toho Karpia odepsali. Nijak moc mu nepomohli, nesnažili se. Umřel chudák tak nějak bezprizorně, jako nějaký český senior v LDENce.

Zeta
10.03.2017 15:58
To se určitě nevidí každý den, jak čte dospělý člověk v metru mayovku! Upřímně, vidět to na vlastní oči, tak mám prozářený celý den :-)

"Takový ten klasický namachrovaný Old Shatterhand" - haha, to jsem se smála nahlas :-D :-D To je krutý, vždyť zrovna ve Vánocích docela často přiznává, že Vinnetou je ve spoustě věcí daleko lepší, než on sám! :) Navíc de facto udělá chybu, když nepřijde na to, že jsou s ostatními obklíčeni a indiáni je zajmou, a návdavkem ještě dostane pažbou do hlavy.

A vůbec, kdo by nemachroval, kdyby uměl to, co umí Old Shatterhand :-D :-D

Naposledy upraveno: 10.03.2017 17:21, Zeta

Life is too short for what ifs.

Belenor
10.03.2017 14:01
Tak mám teď rozečtené Vánoce a teda - asi jsem si je zapamatoval v lepších barvách, než je teď vnímám :-) Rozjezd v Krušných horách byl super, pasáž ve městech bělochů ještě taky fajn, ale teď se peru s cestou mezi indiány a nějak to není ono. Ale pokud vím, tak silný závěr mě teprve čeká. V tom středu je to jen takový ten klasický namachrovaný Old Shatterhand. Každopádně nelituji, že jsem se do nich znovu pustil. Ten krušnohorský úvod za to stál. I nějaké pobavené pohledy v metru jsem sklidil :-)
j.oakhurst
07.03.2017 10:35
F.Gerstacker T.M. Reid, J.A.Altsheler aj. dnes již nevycházejí vypadá to tak, že vydávání  jejich děl patří minulosti? Uvedu v této souvislosti malý příklad který není zcela přesný ale... malá podobnost tu je
Před nějakým už delším časem jsem si vyměnoval názory ohledně malířů, Z.B,, B.K., G.K., když se připravovala monografie G.K. kterou nakl.TaM uvádělo s tím, že G.K .uzavirá tuto slavnou trojku,Já měl jestě na na mysli dalšího vynikajiciho maliře J.Vraštila který podle  mne k nim patřil. Názor protistrany zněl že J.V. spadá trochu do jiné kategorie. a že se těžko dočká vydání Za nějakou dobu vyšla u Ta M monografie  J.V s dodatkem v anotaci  ze J.V. uzavirá  čtveřici slavných výše jmenovanych autorú,tím chci jen naznačit že naděje umírá poslední...........
mescalero
28.02.2017 10:53
Apanači: myslím, že Poe s Reidem se měli celkem rádi.
Doporučuji shlédnout (jestli to někde na netu jde) ruský fim Bezhlavý jezdec z r. 1973, je to docela slušná a realistická (s tím, že docela sedí kostýmy i prostředí - natáčelo se na Kubě), adaptace knihy a herec v hlavní roli, Oleg Vidov, byl svého času velkým idolem, nejen v SSSR.
Dona Isolyna a tři novely z jižní Afriky (Boerové, Lovci žiraf, Vystěhovalci) - tyto příběhy vyšly jen před r. 1945, respektive ve 20. letech 19. století a dříve. Vystěhovalci z Transvaalu se shání velice špatně, Dona Isolyna o něco lépe, zbylé 2 knihy jsou běžnější a měl jsem je v ruce i v nabídce několikrát.
Reid byl kapitánem dragounů, znal Texas, část Mexika a dnešního N. Mexika, ale protože neměl žádné základy (na rozdíl od Maye, kterými byl teoretickými znalostmi o popisovaných krajinách doslova nabušen), ledacos z viděného špatně pochopil a tam, kde nevěděl si bohapustě vymýšlel (např. obětování zajatců u Navahů, přirovnávané Reidem k aztéckým obětním obřadům) - stejně si např. Z. Burian vymýšlel různé oděvní prvky u Indiánů, tam, kde prostě nevěděl, tam použil vlastní fantasii.
Jinak Bezhlavý jezdec (kniha) je klasikou svého žánru, žádný brak.

Apanači
28.02.2017 09:54
Ďakujem, Mescalero, za uvedenie do čítania. Hlavne tá geografická poznámka ma zaujala.
Pred tým, než by som sa do knihy pustila, som si skúsila o Reidovi niečo pozrieť - aspoň cez wiki. Na rozdiel od Maya naozaj niečo zo Štátov precestoval, svoje si tam zažil. Zvlášť zaujímavé pre mňa bolo toto: Poe would later call Reid "a colossal but most picturesque liar."
To mi pripomenulo vašu predchádzajúcu diskusiu o tom, či autor musí či nemusí navštíviť krajinu, o ktorej píše. A tu to máme: za klamára označili tak Maya ako Reida. :-)
Ja osobne si vysvetľujem Poeovu repliku predovšetkým ako veľký kompliment - v zmysle, že Reid bol úspešný fiction autor s veľkou fantáziou. Čo mi vlastne sedí aj na KM. :-)
Akokoľvek, na knižku sa teším. Aj o nej - či skôr o filmoch podľa nej - sa píše, že pre deti je to tak trochu horor. To mi sľubuje dobrú zábavu.
mescalero
28.02.2017 07:30
Od T. M. Reida vyšly u nás 4 velké romány (Lovci skalpů, Bezhlavý jezdec, Biely náčelník - tento jen slovensky, a Doňa Isolyna de Vargas - příběh vyšel i ve zkrácené a upravené verzi pod názvem Bělouš prérie) a 4-6 novel: Černobílá krev, Prázdniny mladých Boerů a navazující Lovci žiraf, Vystěhovalci z Transvaalu, dále je zmiňován příběh Město mrtvých, který měl vyjít v Rodokapsu, ale zatím jsem ho na vlastní oči neviděl a ani neznám nikoho, kdo by mi jeho existenci potvrdil; v sérii menších dobr. knih, vycházejících koncem 19. století (měly vždy 4 barevné ilustrace - 3 na přílohách v knize, čtvrtá byla nalepena na deskách) je občas zmiňován příběh s názvem Kongo. Reid napsal samozřejmě daleko více románů a novel, např. Osceola (odbojný náčelník Seminolů z 30. let 19. století), ale ty už česky a slovensky nikdy nevyjdou - ledaže by se na to složili nějací zapálení nadšenci.
Vydat brožuru dnes není velký problém a ani to nestojí zas tak velké peníze. Za sebe (kdybych chtěl mít tištěný nějaký vlastní příběh či nějakou faktografickou práci o Indiánech) ovšem říkám, že nejsem takový narcis, abych něco takového musel mít a také - jako účetní - bych nikdy nešel do ztrátového podniku, navíc jsem člověk staré doby, který žije v přesvědčení, že autorovi literárního (a jakéhokoliv jiného uměleckého) díla patří honorář: platit si vydání vlastního díla je v mých očích zvrhlost a zhovadilost, kterou může částečně omluvit jen případný zisk z prodeje.
 > | >>