Rozhovor s Pierrem Bricem

Horšovský Týn 2009 - Juniorfest

Pierre Brice poskytl před návštěvou Juniorfestu v Horšovském Týně exkluzivní rozhovor pro naše webové stránky.

Modlím se, doufám, pomáhám a děkuji

Pro nás, Vaše fanoušky, bylo mnoho let pouhým snem setkat se s Vámi osobně. Jsme velmi potěšeni, že po Zlínu, Dobřanech, Trutnově a Mladé Boleslavi jste opět zavítal do České republiky – jaké jsou Vaše nejpříjemnější zážitky a vzpomínky na ČR? Rýsují se nějaké projekty, které budete v ČR realizovat?

Představa, že opět navštívím Českou republiku a znovu se setkám s jejím vřelým publikem, mne naplňuje radostí. Kromě toho se nyní zabývám projektem filmu, který bude možná natočen v Praze.

Byl jste mnohokrát oceněn za přínos pro evropskou kinematografii – jaký je Váš pohled na současný evropský film?

V evropské kinematografii je v současnosti spousta talentovaných herců i režisérů. Působení evropského filmu je významné po celém světě.

V ČR máte četné fanoušky všech generací. Nedávno jsme po dohodě s Vámi založili Fanklub Pierra Brice. Jedním z plánovaných projektů Vašich příznivců je natočit v ČR dokument, který by Vás představil nejenom jako Vinnetoua, ale jako všestrannou pozitivní osobnost – co na tento projekt říkáte?

Pokud jde o dokumentární film, čekám na Vaše návrhy.

Za Vaši uměleckou činnost i angažovanost v oblasti humanitárních akcí jste obdržel řadu vyznamenání a ocenění, například německý Spolkový kříž za zásluhy I. třídy, cenu Scharlih, cenu Thomase Mora, cenu Brisant Brillant, stal jste se také Rytířem čestné legie – kterého vyznamenání si nejvíc vážíte a proč?

Všechna má vyznamenání mají v mém srdci stejnou hodnotu.

Při vaší poslední návštěvě v ČR jste na Festivalu evropských úsměvů obdržel za Vaše celoživotní dílo "Cenu pro hrdinu dětských srdcí". Co si myslíte o dnešní mladé generaci, jaké je největší nebezpečí, které jí hrozí a jaké poselství je nutno jí podle Vás předat?

Ptáte se mne, co si myslím o dnešních mladých lidech. Jsou dvě kategorie mladých: dobří a špatní. Nesmíme zapomenout, že to jsou rodiče, kteří vychovávají a formují děti. Je to jejich zodpovědnost.

V rámci svých humanitárních misí jste také navštívil řadu míst – uprchlické tábory v Bosně, nemocnice, školy atd. Co ve Vás zanechalo nejhlubší zážitek?

Neustále to opakuji: moje nejkrásnější vzpomínka je pohled bosenských dětí, kterým jsem přivezl lásku, útěchu a naději.

Během své herecké kariéry i v rámci svého charitativního působení jste se seznámil s mnoha významnými lidmi z celého světa. Která z těchto setkání byla pro Vás zásadní, nejvíc si jich vážíte, popřípadě z kterých jste měl největší radost?

Je jich opravdu hodně, skromnost mi nedovoluje, abych je jmenoval. Snad jedno: generál de Gaulle přišel ke mně a mým kamarádům poblahopřát nám za naše nasazení v národním odboji během války. "Jste dobří Francouzi," řekl nám.

Před několika lety jste se setkal se Svatým Otcem Benediktem XVI., který byl minulý měsíc v naší zemi na státní návštěvě. Jak na Vás toto setkání, ke kterému došlo v Římě, a jeho osobnost zapůsobily?

Papež znal celou moji filmovou kariéru, četl Karla Maye.

Svými skutky, kterými se snažíte pomáhat potřebným, ale také svými slovy v mnoha rozhovorech i ve své biografické knize hovoříte o Bohu, Ježíši, vzkříšení… Můžete prosím říci, co pro Vás víra v životě znamená a jakou roli hrála v těžkých životních okamžicích?

Víra znamená doufat, pomáhat a děkovat. Během dne si často říkám "Děkuji, Pane Ježíši."

V čem vidíte naději pro dnešní svět v době politických afér a skandálů, v době trvajících válečných konfliktů, v době, kdy se i Evropa odklání od tradičních zásad, v době, kdy tolik mladých vzhlíží ke kultu peněz, bezohlednosti, násilí počítačových her, filmů a hudby?

Modlím se, doufám, pomáhám a děkuji.

Lex Barker byl Vaším filmovým partnerem. Sám jste mnohokrát hovořil o vašem krásném přátelství. To přátelství z vašich společných filmů přímo vyzařuje a i proto jsou tak skvělé. Mít opravdového přítele je dar. Bylo pro Vás jistě velmi těžké, když Lex tak náhle odešel. Byl Vám dopřán v dalších letech přítel nový, jehož přátelství je podobné tomu s Lexem?

Ztráta Lexe byla pro mne velmi bolestná, to je pravda. Ale pokud existuje ráj, znovu se tam potkáme.

Ve své knize píšete krásně o své ženě Helle, o vaší lásce, rodině... Jak vnímáte roli manželství a rodiny ve svém životě i obecně, v době, kdy se hovoří o krizi tradiční rodiny?

Třicet tři let lásky. Děkuji, pane Bože.

Děkujeme za odpovědi a těšíme se v úterý 10. listopadu v Horšovském Týně na shledanou!