Mayovky na Internetu

Kniha návštěv

Kniha návštěv si dlouhodobě drží přednost před diskusním fórem, ale k poptávce či nabídce sběratelských materiálů využívejte, prosím, výhradně diskusního fóra, kategorie Antikvariát a bazar. Prosíme, zdržte se reklamy. Pokud tu chcete něco propagovat a má to vazbu na mayovky, tak nás kontaktujte.

Jméno:
Zpráva:
9 + 8 =
 
1 2 3 4 5 6 7 8 ... 254
Castlepool (01.02.2021 18:11)
V letošním roce tradiční Festival Karla Maye, který se koná každoročně v saském Radebeulu, opustí květnový termín a bude se konat od 9. do 11. července 2021. Téma letošního ročníku je "Vinnetou a jeho velký sen". Údolí Lössnitzgrund se opět promění ve svět, který známe z knih Karla Maye, nebude chybět přepadení vlaku, vystoupení amerických indiánů, orientální bazar a mnoho dalšího. Festival vyvrcholí v neděli 11. července obvyklou "Sternreiterparty", při které Vinnetou a Old Shatterhand předají jezdci, který přijel na koni z největší dálky, dýmku míru.
pavlina (31.01.2021 10:50)
Super Mescalero, klobouk dolů. Velmi zajimavá povídka. Mohl jsi to poslat na Facebookové stránky www.facebook.com/vinnetoupierrebrice, do soutěže.
Apanači (31.01.2021 08:09)
Ja som to hovorila (teda písala:), že sú tu medzi nami veľké talenty!
ralf (30.01.2021 22:26)
Mescalero, ozaj výborné!! Prečo sa tomu nevenuješ? O chvíľu by bol z Teba milionár.
Zeta (30.01.2021 00:31)
Mescalero - smekám klobouk i se svým druhým skalpem!!! Tohle je nádherné, a chci si přečíst z tvého pera víc, víc, víc! Moc se mi líbí jak pohled ze strany Klekí-Petry, který přece jen musel mít na celou situaci v té složité době okolo občanské války trochu zvláštní, jiný, "nerozhodný" názor, mladý Vinnetou, ze kterého se stal bojovník, a hlavně i abych tak řekla nenásilně podávané reálie o různých Apačských skupinách, což mě zaujalo hodně...Díky moc za tohle, a budu se tetelit radostí, pokud se podělíš o případné pokračování nebo další tvorbu!
mescalero (29.01.2021 12:34)
Cosi jsem likvidoval a našel fragmenty jakéhosi vyprávění o mladém Vinnetouovi. Nechce se mi to úplně, jen tak beze všeho smazat. Ani nevím, kdy přesně jsem to spáchal. Jen poznámka - mělo jít o naroubování Vinnetoua do reálné historie (anebo naopak). Vypravěčem měl být Klekí-petra, jehož deník a jiné zápisky nalezl později mezi Meskalery O. Shat. a literárně je upravil a doplnil. Takže jen pro pobavení:

Události, o nichž vám bude - mým prostřednictvím a s mojí výpomocí - vyprávět Klekí-petra, se odehrály mezi lety 1855 a 1860, především na území dnešního jihovýchodního Nového Mexika.

Bylo lednové ráno roku 1855, které přesně, to už nevím, snad někdy kolem 20. dne tohoto zimního měsíce. Ležel jsem v provizorně a narychlo postaveném týpí a klepal jsem se zimou. Oheň už dávno vyhasl a svými nejteplejšími přikrývkami jsem přikryl několik meskalerských kluků, kteří s večerem přišli na návštěvu a dožadovali se mého vyprávění. Chtěli slyšet dávné příběhy svého lidu a chtěli také, abych jim řekl něco pro ně neuvěřitelného ze světa bílých, z něhož jsem před lety mezi Meskalery přišel.
Během mého povídání chlapci postupně usnuli a já neměl to srdce, abych je budil a vyhnal do chladné noci, jejich rodiče věděli, kde jsou a jistě se o ně nebáli, nebylo to poprve, kdy v mém týpí tihle zvídavci přespávali.
Snažil jsem se nějak šikovně stočit pod zbytky starého a děravého vojenského pláště, nic jiného mi k přikrytí nezbylo, když se pomalu rozhrnul závěs, zakrývající vchod do stanu, a dovnitř se opatrně vsunula vysoká štíhlá postava. Malý okamžik mi zatrnulo u srdce - vzpomněl jsem si na jednu hrůznou historku, která se tradovala snad u každé indiánské tlupy, s níž jsem se dosud setkal. Hlavní postavou tohoto všelijak obměňovaného vyprávění je bojovník mstící se za spáchané křivdy a smrt příbuzných a soukmenovců. Tomuto mstiteli se jednoho dne, vlastně noci, podaří objevit nepřátelské ležení a zastihnout jeho obyvatele tvrdě spící. Jako nejopatrnější tvor na světě se pak plíží nočním táborem, vniká do jednotlivých příbytků a jednoho po druhém nožem zabíjí muže, ženy, děti, mladé i staré, prostě všechny.

Vinnetou stále nemohl usnout, stále znovu prožíval včerejší bitvu s pindah lickoyee a namáhavý pochod dále do nitra hor. Bylo to poprve, kdy mu Inču-čuna dovolil vyjet do opravdového boje. Už dříve se Vinnetou účastnil několika válečných výprav a kořistných nájezdů, avšak vždy v pozici jakéhosi pomocníka dospělých bojovníků a hlídače koní a případných zajatců. Do přímého střetu s nepřítelem se dosud nedostal, šanci získat nějaké bojové zkušenosti dostal teprve až včera.
Inču-čuna, Vinnetouův otec, muž ještě ani ne čtyřicetiletý, byl hlavním náčelníkem Natahindéů, přední meskalerské kmenové skupiny, už v dobách velké války mezi Bělookými a Mexičany. Jako svého vůdce v čase války a mluvčího v dobách míru ho uznávaly i další větve Meskalerů, které žily v horách a prériích mezi řekami Pecos a Rio Grande. Poněkud stranou stály tlupy jižních Meskalerů v Chihuahue a v Limpiyaských a Chisoských horách v Texasu. Ty žily samy pro sebe a dlouhá léta se sžívaly s Mexičany. Místní úředníci a další zástupci mexické vlády se ze svých dřívějších nepřátel snažili udělat mírné pěstitele obilí a všemožně jejich přechod k usedlému způsobu života podporovali. Ale tento vztah byl v posledních letech už minulostí. Chihuahuaští Meskalerové, známí také jako Agua Nuevové, se poté, co se k nim Mexičané obrátili zády a přestali je zásobovat, vrátili do divočiny a znovu se stali postrachem severovýchodních oblastí Mexika. Jedna taková skupina zdivočelých Agua Nuevů se nyní pohybovala v lovištích Natahíndeů. Přišli sem bez dovolení a dělali si tu, co se jim zamanulo, práva nedobrovolných hostitelů v nejmenším nerespektovali. Inču-čuna se k nim zatím choval mírně a ledacos jim prominul, neboť nechtěl být ve sporu s jinými Meskalery. Věděl však, že čas, kdy bude proti přišelcům z Chihuahuy muset zasáhnout, se pomalu naplňuje, zvláště, když se začaly množit únosy dívek a žen. Některé z těchto přečinů se podařilo urovnat - občas pronásledovatelé unesenou dívku vysvobodili dříve, než mohla dojít k nějaké úhoně, jindy stačilo, když únosce zaplatil otci své budoucí manželky požadované věno, obvykle několik koní, nějaké přikrývky a další drobnosti. Vyskytlo se však i několik případů, v nichž byla prolita krev,

Vinnetou nebyl jediným dospívajícím chlapcem, který ten den pomáhal bránit ženy, děti, starce a nemocné. Spolu s ním vyjel do boje i jeho adoptivní bratr a také nejlepší přítel Nah-ka-yen.
Neustálými nájezdy na vojenskou kolonu, vedenou malým sporým mužíčkem s holou hlavou, se válečníci snažili především co nejdéle zdržet postup bílých jezdců a pěšáků. Víc v jejich silách nebylo. Po většinu dne kroužili na koních na hranici dostřelu vojenských mušket kolem kolony a provokovali nepřítele. Zasypávali muže v modrých uniformách urážkami a nadávkami, nazývali je zbabělci a ženami, zpochybňovali jejich mužnost, Nah-ka-yen na ně dokonce vystrčil holý zadek.
Nah-ka-yen! Při vzpomínce na věrného druha a nyní i spolubojovníka se Vinnetou usmál a zároveň si povzdechl. Nah-ka-yen, vysoký, pohledný, štíhlý ale i svalnatý mladík, byl asi o rok starší než on. Snad každý z Inču-čunova lidu v něm viděl příštího náčelníka. Ačkoli mu nebylo ještě ani sedmnáct let, přesto patřil k nejlepším mladým válečníkům a lovcům. Nešlo také přehlédnout, že Nah-ka-yenovi po celý jeho dosavadní život přeje štěstí nebo - a tak si to vykládali jeho soukmenovci - ho chrání nějaké mocné nadpřirozené síly. Už když se se narodil, čelil Nah-ka-yen hrozbě kruté smrti.
Zeta (22.01.2021 21:11)
Tak samozřejmě, pro vyprávění je tohle občas nutné :D Ale hodně mi to připomnělo různé ty dětské hry, právě na kovboje a indiány, na policajty a zloděje, zakopávání "pokladu" (což většinou byla sbírka pár drobností v krabičce, jako nějaké zrcátko, prstýnek ze "štěstíčka" z poutě, píšťalka a tak podobně :D). Krásné vzpomínky na dětství, díky za připomenutí!
Kačka (21.01.2021 08:27)
Děkuji :)

Myslím, že se na to nic odpovědět nedalo, jen sklopit uši. Ve skutečnosti nám děda jen tlumočil stížnosti souseda, ale myslím, že někdy je potřeba při vyprávění historek realitu trochu "ohnout" :)
Apanači (21.01.2021 07:56)
Kačka :-D tak to ma ozaj potešilo a výborne naladilo! :-D Ohromne dobre je to napísané§ Tie kaňony v tráve a streľba z henryovky... :-D
Zeta (20.01.2021 23:40)
Kačka: To je hezká příhoda! :D A co jste dědovi na tu otázku odpověděli? :D
Kačka (20.01.2021 18:58)
Nevím, jestli se to hodí do knihy návštěv :) Má nesoutěžní hříčka:

Tráva

Prázdniny u dědy a babičky. V ruce třímám umělohmotnou henryovku. Má červenou pažbu a modrou hlaveň. Honza dva kolty. Eliška oštěp, který je tvořen hřebíkem přivázaným k laťce na rajčata. Plížíme se prérií. Tedy vlastně po stráni za barákem. Cítíme kouř ohně. To musí být tábor banditů.
"Támhle jsou," vykřikne Honza a vyřítí se k houštině. Ozve se práskání kapslíků v jeho revolverech. Když přebíjí, střílím já z henryovky. Z mých úst létá citoslovce výstřelů a imaginární bandité padají jeden za druhým.
Zvítězili jsme.
Dočasně.
Druhý den nás zavolá děda: "Co jste to v té trávě vyváděli? Je úplně zválená, jak to mám teď posekat?"
Ano, kaňony ve vysoké trávě si pamatuji dodnes, ale i to nadšení ze hry na westmany! A kde se vzaly tyto hry? Samozřejmě při četbě a sledování mayovek!
Zeta (20.01.2021 03:05)
Těším se, že si vaše díla prohlédnu nebo přečtu, ať už tady nebo přímo ve skupince na fb, ať už budou soutěžní nebo nesoutěžní :-)
Apanači (19.01.2021 21:01)
Kačka: to je paráda - takže tak či tak si to budeme môcť prečítať - a to je hlavné! (podľa mňa to p. Věra zverejní - myslím, že aj po minulé roky boli nejaké nesúťažné príspevky.)

Zeta: ďakujeme za podporu :-) to zase budú pekné dni, keď to na FB bude žiť mayovkami!
Kačka (19.01.2021 15:33)
Apanači, děkuji za Tvá krásná slova :)
Soutěže se ale nezůčastním, ještě by se nějakým omylem stalo, že získám jednu z cen, které ale tolik neocením jako jiní :) Poslala jsem paní Věře krátkou vzpomínku z dětství jako nesoutěžní příspěvek. Pokud ho nezveřejní, tak ho případně pro zasmání hodím sem.
Apanači (19.01.2021 10:13)
Kačka - to je niečo presne pre Teba -
Ty vieš písať krátke veci! :-)
okrem toho, čo som sem prekopírovala 15.1.
tu si môže nájsť viac:
https://www.facebook.com/vinnetoupierrebrice
Kačka (19.01.2021 09:14)
Můžu se zeptat, o jakou že jde soutěž? Díky.
Zeta (19.01.2021 02:30)
Holky, to je super, že se zúčastníte! Těším se na vaše výtvory, a třeba se poštěstí i nějaká ta výhra, držím vám pěsti! (A stejně je nádherné a dojemné, že dílo Karla Maye pořád takhle žije. Že se najdou lidi, kteří píšou povídky, kreslí obrazy, diskutují i o "blbinách" typu oblečení, organizují divadelní představení a chodí na ně...Když jsem se do mayovek "znovuzamilovala" v roce 2016, v životě by mě nenapadlo, že je komunita takhle aktivní...)
Apanači (18.01.2021 20:26)
To je super, že do toho ideš! :-) Teším sa - určite budeš mať zase originálny nápad, ako minulý rok!
Mňa ešte v októbri "kopla múza" - tentokrát je to z mojej strany asi najmenej "ambiciózne" oproti minulým rokom, ale o to viac som si maľovanie užila. :-D
pavlina (18.01.2021 19:10)
Apanači doufám že se zůčastníš? Já ano.
Apanači (18.01.2021 08:51)
Už sa naozaj neviem dočkať, kedy to začne! :-D
A dala som to sem aj preto, že
v posledných rokoch si čoraz väčšiu obľubu získavajú nielen obrázky
ale aj krátke príbehy
tak na 5-10 riadkov.
A vieme, že tu medzi nami sú majstri slova!
...keby sa ešte chceli zapojiť...
1 2 3 4 5 6 7 8 ... 254