Mayovky na Internetu

El Sendador

El Sendador (1889-1890, t Am Rio de la Plata, In den Cordilleren)

Rok
Vazba
Poznmky
1906, 1907
Vazba vydn od J.R. Vilmka. | Il. Josef Ulrich

J.R. Vilmek - dva svazky Na Rio de la Plata, V Kordillerch, pel. J. Zajek-Horsk, il. J. Ulrich

1932
Oblka vydn od Touimskho a Moravce. | Il. Zdennk Burian

Touimsk a Moravec - rozdleno do t dl Na Rio de la Plata, Pampero a V Kordillerch, pel. Ji Freund, il. Zd. Burian a J. Ulrich, posledn svazek obsahuje navc povdku Vzken a skicu Old Shatterhand m. sl.. Ti svazky maj spolen nzev Dobyvatel Gran Chaca. Trochu jinak dlen kapitoly ne originln text, pomrn dsledn vymceno slovo Nmec - nahrazeno cizincem i Evropanem, takt vyhozeno, e je Pena Nmec a e um Unica nmecky a posledn odstavec romnu. Plukovnk Alsina se zde jmenuje Alfina.

1973, 1975
Vazba vydn od Olympie. | Il. Gustav Krum

Olympia - dva svazky Na Ro de la Plata, V Kordillerch podle Bambergu, 1952, pel. Ji Stach, il. Gustav Krum, druh vydn 1989, 1990. Obchodnk Hounters se zde jmenuje Goodwin, desierto nen Winter, nbr Herbst.

1993
Vazba vydn od GABI. | Il. Adam Glajc

GABI - pevzat vydn od Touimskho a Moravce, tj. stejn pojmenovan ti svazky vetn povdek ve tetm svazku.

Romn poprv vyel asopisecky v Deutscher Hausschatz v letech 1889-1891 pod titulem El Sendador, rozdlen do dvou st - Lopez Jordan a Der Schatz der Inkas (Poklad Ink). Pro knin vydn v roce 1894 Karl May zmnil nzvy na Am Rio de la Plata a In den Cordilleren. Je to klasick dobrodrustv v prvn osob. Nen explicitn eeno, e jde o Old Shatterhanda, ale podle rznch nznak to lze pedpokldat. Nabyt znalosti o Jin Americe pak May pravdpodobn zuitkoval v romnu Odkaz Inky.

V romnu vystupuj skuten postavy. Ricardo Lpez Jordn v sedmdestch letech 19. stol. celkem tikrt vedl nespn povstn v Argentin. Jordn byl podezel z otcovrady (kvten 1873), ale podle [1] vradu spchal nkdo jin. May pouil jmno Mbocovi pro jednu z indinskch skupin, podle Google se zd, e v souasnosti je sprvn zpis nzvu Mocovi.

Dj (varovn: text vyzrazuje zpletku nebo rozuzlen dla)

Na Ro de la Plata

Karl je v Montevideu a chyst se na vpravu do Gran Chaka. Mimo jin veze dopis od americkho obchodnka mstnmu seorovi Tupidovi. Neopatrnou manipulac zlom pee, tak si rovnou dopis pete a zjist, e m bt figurkou v plnu zsobit zbranmi revolucione Lopeze Jordana. Hned zpotku pobytu si jej splete mstn obyvatel s jakmsi plukovnkem Latorrem a od t chvle zanaj pote. U seora Tupida se zastane yerbatera Mauricia Montesa. Po odchodu je Karl napaden, ale ubrn se. S Tupidem se pozdji nepohodne a odchz. Yerbatero pak pome Karlovi pi dalm napaden a smluv se na spolen cest do Gran Chaka. Mauricio vyprv o sendadorovi Geronimu Sabucovi, kter v o pokladu Ink. Karlovi pijdou podezel okolnosti, za kterch sendador zskal informace o pokladu.

Dal dj se to kolem zmny s Latorrem. Nejprve se k nim pid podezel policista, ze kterho se pozdji vyklube pisluhova neptel Latorra. Jist seor Rixio, na kterho naraz, jest pvrencem Latorra a nabz Karlovi vhodn keft - Karl se bude vydvat za Latorra a odjede jako na dovolenou, a prav Latorre by mezitm konal, co potebuje. Pochopiteln odmtne. Na estancii Montesova bratra podniknou vyjku a jsou zajati. Mezi tonky je i falen policista. Maj bt popraveni za velezradu, ale hlavnm motivem je zejm Karlova podoba s Latorrem.

Pi tku se Karl seznamuje s bratrem Hilariem, zvanm Jagur. Na rani, kde se setkaj, umr staec, kter je svdkem vrady - sendador zabil a okradl knze. Bratr Jagur se pidv k cest za sendadorem. Pokrauj potyky s Jordanovmi lidmi. Pi jedn z nich Karl osvobod znmho z ny kapitna Fricka Turnersticka a jeho kormidelnka. Pozdji jsou vichni zajati a dovleeni do Jordanova tbora, kde Karl vyuije znalosti o spojen s Tupidem a americkm zsobovatelem a uprchnou. Pi dal cest se seznamuj s Indiny Gomezem a Antoniem Gomarrou a plukovnkem Rudolfem Alsinou. Gomarra vyprv, e jeho bratr byl zabit jakmsi muem, zakopvajcm kippy. Karl si mysl, e jde o sendadora. Dojde k poslednmu stetu s vojky Jordana a pak u cestuj vstc Gran Chaku.

V Kordillerch

V Palmar se lou s Alsinou a dozvdaj se, e sendador vede skupinu pisthovalc do indinskho prostoru. Gomez se rozhodne soukmenovce varovat a odjede. Karl naopak chce varovat pisthovalce. Naraz na seora Penu, Karlova znmho z Mexika. Dostihnou vpravu a naru sendadorovy plny. Sendador prchne a spol se s Indiny, zajmou druinu, akort Pena prchne a osvobod Karla. Sendador se zbytkem ujede a d隝 smyje stopy.

Karl a Pena cestuj dl sami a doraz k nrodu Mocovi, kte chtj napadnout Indiny Toby veden postarm blochem. Karl a Pena Toby varuj, spolen odraz dv vlny tonk a mlem lap Sendadora. Ve vsi Mocovi naleznou zajat yerbatery a dal zajatce. Pokrauj v cest za sendadorem do mst, kde m ukryty kippy. Dostihnou a lap jej. Mstitel Gomarra vyuije Karlovy nepozornosti a pokus se svrhnout Sendadora ze skly, ale zt se oba. Karl s nasazenm vlastnho ivota smrteln zrannho sendadora vythne z propasti a zsk kippy. Objev se sendadorv syn a zmocn se provazc. Dojde k honice a ke ztrt kipp, sendadorv syn je Karlem zachrnn ped hlubinami solnho jezera. Teprve pohled na synv nik ped smrt obmk sendadorovo srdce, pros syna, aby napravil patn iny sendadora a pak sendador umr smen se vemi.

Poznmky:

[1] Ricardo Lpez Jordn - Wikipedia, la enciclopedia libre

Pouit literatura:

Oblky:

http://karelmay.wz.cz/

(Belenor, vytvoeno dne 31. 5. 2008)