Mayovky na Internetu

Lajla

Leilet (1876)

Příběh o záchraně dívky z harému May vydal pod pseudonymem M. Gisela (význam neznámý) v roce 1876 v časopisu Feierstunden am häuslichen Heerde. Příběh později vyšel ještě několikrát (Die Rose von Kahira, 1877, Am Nil, 1879, aj.) a nakonec jej May částečně zapracoval do prvního dílu románového cyklu Ve stínu pádišáha. V původní podobě příběh česky dosud nevyšel.

Jedná se zřejmě o první Mayův orientální příběh. Obsahuje mnohé prvky pozdějších děl s Karou ben Nemsím. Text vypráví hlavní hrdina, který je zkušeným cestovatelem a lékařem z Německa a má věrného, vtipného a statečného sluhu Umara Arhu, jenž se nebojí práskat hroším bičem. Samotný vypravěč své jméno neuvádí, pouze víme, že má bratra Bernhardta. May používá obraty z arabštiny, mluví o muslimech a islámu. Oproti pozdějším příběhům zde dominuje motiv lásky, kdy oba bratři "podlehnou epidemii" a zamilují se.

Děj (varování: text vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla)

Německý lékař, toho času v Egyptě, je požádán, aby vyléčil ženu bohatého Egypťana Abrahima Arhy. Se svým sluhou Umarem se k němu vypraví, aby Lajlu, jak se dívka jmenuje, uzdravil. Dospěje k závěru, že je držena nedobrovolně, navíc se do ní na první pohled zamiluje, tak se rozhodne ji z harému unést. V noci se mu podaří Lajlu vysvobodit, společně prchají na lodi po Nilu a přečkají náročnou plavbu nilským kataraktem.

Abrahim Arha je stíhá a při první příležitosti se je pokusí nechat zatknout, ale hlavnímu hrdinovi se díky fermanu podaří zbavit obžaloby a prchá s Lajlou až do Káhiry. Vyhledá svého bratra, který mu vypráví, jak se zamiloval do překrásné Wardy a jak o ni opět přišel. V závěru se ukáže, že Abrahim Arha, který mezitím dorazil do Káhiry také, je onen muž, který získal Wardu, a že jsou Warda a Lajla tatáž osoba.

Použitá literatura:

(Ondřej Majerčík - vytvořeno 27. 12. 2019)