Syn lovce medvědů
Der Sohn des Bärenjägers (1887)
Syn lovce medvědů je prvním románem ze série, kterou psal May výslovně pro mládež. Nejprve vycházel v roce 1887 v časopise Der Gute Kamerad a poté vyšel v roce 1890 knižně u stuttgartského nakladatelství Union. Po Mayově smrti byl příběh roku 1914 seškrtán, aby se vešel do jednoho svazku s příběhem Duch Llana Estacada1, který je volným pokračováním. Spolu bývají uváděny pod titulem Unter Geiern (Mezi supy).
Pro knižní vydání byl ovšem román proškrtán už za Mayova života, není jasné, zda Mayem, nebo nakladatelem. Největší zkráceniny se týkají místa, kde Jemmy vypráví o svém vlastním střetu s medvědem (před vyprávěním Frankovým, GK, str. 298-329), a ke konci chybí značná část dialogu mezi Winnetouem a Tokvi-teyem - baví se o K'un-pa a o Winnetouově seznámení s Old Shatterhandem (v rozporu s románem Vinnetou, GK 553-555).
Tento příběh je nejen prvním příběhem ze série pro mládež, ale i vůbec první mayovkou, která u nás kdy vyšla, a první mayovkou, která vyšla po druhé světové válce a postarala se tak o novou vlnu zájmu o Maye.
J.R. Vilímek - Vilímek román vydal nejprve v časopise a později i knižně (s il. V. Černého). Má dvě verze: od Gabriela Smetany (pseud. Jar. Pekař, 1888, 1892) a od Xavera Andrlíka (1907, 1908).
Vojtěch Šeba - přeložil F. Gabriel. Pfefferkorn -> Pfeifera (str. 8), Wilson -> Brake (27). Dotisk 1927.
Toužimský a Moravec - překlad G. Smetany a X. Andrlíka upravil Josef Fanta, il. Zd. Burian. Znovu vyšlo 1934 a 1940. Další vydání v roce 1995, text modernizoval Gustav Kadlec, obsahuje kvaše i pérovky, ale oproti Albatrosu 2011 v horší kvalitě a menším počtu. Má o kapitolu navíc než Union + jiné názvy. Oproti Návratu tu a tam vynechávka, Němci zamlčeni systematičtěji, částečně i křesťanství. Tokvi-tey (1995/78).
SNDK - Podle Der Gute Kamerad, volný překlad Vítězslav Kocourek, il. Zd. Burian, předmluva od Fr. Hrubína, doslov od dr. Bedřicha Bössera. Znovu vydáno 1964, 1969 (KOD, bez doslovu) a 2011 (viz níže). Vypadá to, že Kocourek vzal nějaký starší překlad a modernizoval ho. Skutečně jde o GK, protože je na str. 196 vyprávění o K'un-pa. Na mnoha místech pokráceno, chybí scéna, ve které Martin zastřelí medvěda. Křesťanství vymýceno až na zmínku o bibli. Celkově však lepší dojem než z Olympie. Tokvi-tey (str. 80).
Olympia - podle Karl-May-Verlag, Bamberg, 1953, přel. Věra Houbová, il. Gustav Krum. Text silně zkrácen: v součtu chybí mnoho stran textu, zejm. popisy, ale i dialogy, Frankovy žvásty, z křesťanství zbyla jen zmínka o bibli. Nejvíce asi na 138+. Změny jmen: Walker -> Brake, Non-pay-klama -> Non-peh-tahan, Luddy -> Lucy, Tokvi-tey (Černý jelen) -> Oihtka-petay (Statečný bizon). Koně mají jméno Ilčí, Hatátitlá - v orig není. Plus za Kruma. Brožovaně 1993.
Hanácké nakladatelství - Vypadá to jako brutálně zkrácený KOD, ale má scénu s medvědem (str. 22). 11 kapitol. Poslední verše vypadají jako od Xavera Andrlíka.
Návrat - Převzatý překlad Xavera Andrlíka, il. Libor Balák. Údajně podle Der Gute Kamerad, ale kapitoly podle Unionu a text zřejmě také. Poměrně velké množství rozdílů - někde cizí slova chybí, jinde naopak přebývají (průběžně v celém textu). Místy překladové chyby (20, 34, 35, 79, 84, 185, 209, 254). Němci a Sasové až na pár míst zamlčeni (průběžně). Plus za celkovou úpravu knihy, mínus za obrazový doprovod (Shatterhand a Winnetou jako Barker a Brice). Dotisk v r. 2003. Walker (26), Tokvi-tey (77).
Albatros - Převzat překlad Vítězslava Kocourka, doplněný o původně vynechanou scénu s medvědem (str. 111), ale na jiných místech zkrácený (slova až věty). Údajně poprvé kompletní ilustrační doprovod od Zdeňka Buriana, za což velký plus (19 kvašů, 23 pérovek, některé se opakují). Obzvlášť dvojstránkové kresby jsou impozantní. Nemá úvod od Fr. Hrubína a doslov má od Karla Jordána.
Albatros - Nové vydání verze z roku 2011, akorát se vzhledem edice KOD.
- Originální text na karl-may-gesellschaft.de.
- Podrobná analýza vydání.
Tlustý Jemmy a Dlouhý Davy se vydávají po stopě indiána, najdou ho v zajetí bělochů, osvobodí ho a zjistí, že se jmenuje Wohkadeh, je mu asi 18 let a je Sioux. Na scéně se objeví syn lovce medvědů Martin Baumann a Hobble Frank a seznámí se s Jemmym, Davym a Wohkadehem. Cestují k Baumannovu srubu, který hlídá černoch Bob.
Lovce medvědů zajali Ogallallové, kteří jeli uctít mrtvé náčelníky, které před sedmi lety porazil Old Shatterhand, když jako první běloch sám lovil v Yellowstonu. Shatterhand se schovával na převisu, kde ho nemohli trefit, aby vyřešili situaci, sestoupil a bojoval se třemi z nich - Udatný bizon, Zlý oheň a jeden bez medicíny.
Jemmy a Frank jedou po podivné stopě, na jejímž konci nacházejí Old Shatterhanda, který je jak ze škatulky, ač je již osm měsíců na Západě. Chvilku si z něj utahují, ale pak se Karl představí. Právě s Winnetouem sledují čtyřicet Šošonů. Náčelník Šošonů se jmenuje Tokvi-tey (Černý jelen). Šošoni zajmou Franka a Jemmyho, Shatterhand a Winnetou je osvobodí a spolčí se s Šošony proti Ogallallům.
Během cesty mladý Baumann zastřelí medvěda. Jedou kolem Želví hory, kde byl Shatterhand již třikrát, před několika lety se zde setkal s Vraním indiánem Velikým psem. Shatterhand a Winnetou předvedou boční výstřel a zabijí dva Upsaroky. Se zbytkem výpravy Upsaroků se pak střetnou, bojují o svobodu a vítězí, Upsarokové se přidávají k výpravě za Ogallally, kteří jim ukradli medicíny. Jeden z Upsaroků je Ohnivé srdce, bratr Velikého psa, další je Stonásobný hrom.
Jemmy, Davy, Frank, Martin a Wohkadeh se vydají na vlastní pěst za Ogallally a upadnou do zajetí. Ogallallům velí Těžký mokasín. Nakonec jsou osvobozeni, Těžký mokasín uniká se zajatým staším Baumannem. Frank ho dopadne, ale než se s ním stihnou domluvit, ve zmatku náčelník prchá a při souboji s Martinem Baumannem se zřítí ze skály a zemře.
Poznámky:
[1] Karl-May-Handbuch, str. 271
Použitá literatura:
- UEDING, Gert (hrsg.). Karl-May-Handbuch. Würzburg: Verlag Königshausen & Neumann, 2001. ISBN 978-3-8260-5328-3.
- MAY, Karel. Syn lovce medvědů. Praha: Toužimský & Moravec, 1995. ISBN 80-85773-42-2.
(Ondřej Majerčík - aktualizováno 9. 7. 2018)