Kdy zemřel Vinnetou?

Znalcům díla spisovatele Karla Maye je to jasné, vždyť datum, místo a okolnosti té smutné chvíle prozradil sám autor. Druhého září roku 1874 navždy vyhasl oheň života věhlasného apačského náčelníka a pro jeho bílého bratra Old Shatterhanda už navždy bylo všechno jinak. Pravdou je, že pochybovači se jen těžko dopočítávali sumy let, potřebných pro vykonání všech těch hrdinských činů. Pokud se zhruba dvacetiletý Vinnetou a ještě mladší greenhorn May setkali v roce 1860, pak jim na to všechno zbývalo pouhých čtrnáct společných sezón. Románový popis těch událostí však naznačuje, že oba muži byli postupně již spíše středního věku a – připočteme-li Karlova četná dobrodružství v dalších dílech světa – již tak fantastické příhody dostávaly zcela nereálné časové obrysy.

Světlo do této záhady se snaží vnést nová kniha Hanse Imgrama. Od dětství, konkrétně od roku 1946, nadšený mayolog totiž zpracoval chronologický popis cest Old Shatterhanda/Kary ben Nemsího. Mapuje onoho dobrodružného literárního hrdinu, abstrahuje tedy od části Mayova pozdního díla symbolistického charakteru i od neprokázaných cest samotného spisovatele. Detailním způsobem porovnává románový a povídkový obsah navzájem, osazuje historickými skutečnostmi, vytváří důvěryhodnou časovou osu. Je z toho pak cestovatelský život sice totálně vyčerpávající, ale zároveň umožňující návraty do Německa a poskytující aspoň minimální výseče pro sepsání všech těch skvělých zážitků.

Výsledkem pečlivého bádání je pak překvapivé, leč logické posunutí úmrtí velkého Mescalera o více než deset let dál. Pátek, pátého června roku 1885 je tak novým posledním dnem života rudého muže, který nám všem změnil často nejen čtenářské osudy. Náhle se všechna dobrodružství mnohem lépe umisťují do času a prostoru. Imgram argumentačně věrohodně propojuje zdroje knižních informací a vytváří vítanou téměř reálnou podobu úplné fikce. Zcela oddanou autorovi, byť opravující jeho nedůslednosti, přehlédnutí nebo básnické licence. Základ tvoří předpokládaných jedenáct cest do Severní Ameriky (1860 – 1893) a deset do Orientu (1861 – 1892), ale najdete tu také řadu dalších destinací, kam Mayovo alter ego zamířilo.

Tahle zdánlivě nenápadná knížka poskytuje všem příznivcům Karla Maye bohatý zdroj fandovského potěšení. Nekonfrontuje nenávratně starou romantiku s dnešním stavem poznání lidí a zemí, ponechává autorovi z 19. století, co jeho jest a šikovně vyplňuje mezeru v dosavadní literatuře. Nepřehlédněte!

HANS IMGRAM / CHRONIK EINES WELTLÄUFERS, Karl-May-Verlag, Bamberg, 2015, 581 str.