Mayovky na Internetu

Mayovky ako životný štýl

Zakladatel: Apanači

Myslím, že mayovky oslovujú nielen náš intelekt, ale dotýkajú sa aj našich hodnôt a tým pádom aj rozhodnutí. Mayovky sú jednoducho viac ako knihy. Kto s tým súhlasí, alebo kto chce polemizovať, má priestor v tejto diskusii.

 > | >>

Apanači
19.10.2017 08:24
No to je dosť strašidelné a drsné...asi ako aj tie časy boli.

Keď už tu padla téma osídľovania juhoamerického kontinentu - spomenula som si na film Mission - tam sú tie prekrásne vodopády. Tak tam sa tej mojej paraguajskej kamarátke podarilo dostať - to považuje za svoj TOP turistický zážitok z tejto oblasti. Splnený sen. (A ja sľubujem sebe, jej aj Vám, že to je posledný krát, čo ju tu spomínam :-)
mescalero
18.10.2017 07:33
Apanači: tak ti Indiáni v Boji o divočinu jsou Mokoviové. V oblasti přechodu pamp v pralesy se odehrává i skvělý dobr. román z 16. století od J. Alencara: Vládce pralesa (název v orig. O, Guarani; ilustrace Z. Burian), místy to připomíná i Posl. Mohykána (a styl J. F. Coopera), Mladý ind. náčelník chrání rodinu portugalského šlechtice, sídlící v divočině, před kanibalským kmenem a bílými zlosyny. Na konci jsou všichni mrtví, zlí i dobří, jen hlavní hrdina a dcera šlechtice jsou unášeni na vyvráceném kmeni stromu po řece dále do pralesa.
O osidlování oblasti kolem Rio de la Plata a Paraguaye v 16. století (kolem l. 1530-1540) se píše v knize Plášť z opičí kůže od J. Duguida. Indiáni vyzbrojení mimo jiné i bolami tu porazili větší oddíl Španělů (hist. doložená událost). Kniha je méně vídána.
Obě knihy vřele doporučuji všem, kdož se zajímají o historii osidlování východu J. Ameriky.
Dále existuje i pěkná dobr. kníha z dob pokusů o osídlování pobřetí jihových. Brazílie (dnešní Rio de Janeiro a okolí) - B. Fiala: Zátoka lidojedů (nebo V zajetí lidojedů? teď přesně nevím), jde o osudy českého vystěhovalce, který se pol. 16. století dostane až do Brazílie, kde upadne do zajetí lidožroutských kanibalů (o této prekérní situaci, byť s jiným hrdinou, vypráví i franc. film natočený kolem r. 1970 - Byl dobrý, ten můj Francouz, zde to ovšem nedopadne dobře, hl. hrdina je sežrán, pro zaj.: všichni herci, hrající Indiány + bílý zajatec, vystupují ve filmu úplně nazí, muži mají penisová pouzdra. Dnes by už takhle otevřený běžný film (žádné porno to není) nemohl být natočen.

Apanači
18.10.2017 06:08
Jeeej, Zeta, to je milé, že si sa sem k tomu preklikala!
Fotku na zverejnenie k dispozícii síce nemám, ale môžem to aspoň opísať: malí snedí ľudkovia s drobnou tváričkou a pri nich kámoška – minimálne o pol hlavy vyššia od toho najvyššieho.
Písala som o „indiánoch“, ale to je samozrejme zjednodušené pomenovanie, poväčšine ide o mesticov – miešancov pôvodného obyvateľstva so španielskymi prisťahovalcami. Okrem španielčiny je tam oficiálnym jazykom aj guaraní – to je reč indiánskeho pôvodu. Aj tí ľudia, s ktorými je v kontakte v hlavnom meste, seba označujú za Guaraní. Kamarátka zatiaľ hovorí hlavne španielsky, ale guaraní by sa jej zišlo vedieť, je to tam veľmi rozšírené. Jej dôvod pobytu tam je kombinovaný: pracovný aj srdcové záležitosti. :-)
Keď som sa s ňou rozprávala o knihe, boli tam aj ďalšie kolegynky, jedna dosť inteligentne poznamenala, že KM tam aj tak nikdy nebol. Fakt som ocenila, že sa vyzná, ale pridala som aj Mescalerov poznatok (myslím, že to tu viackrát písal Mescalero, jestli se nepletu?), že nie vždy to je výhra byť tam naživo, lebo to ešte neznamená, že človek dobre pochopí súvislosti, keď to nemá podopreté kvalitným štúdiom.
No jednoducho strašne fajn debatka to bola.
Mescalero, tie knihy nepoznám, ale z toho, čo píšeš, sa mi zdá, že KM má medzi autormi o j. Amerike dôstojné miesto.
mescalero
17.10.2017 10:33
Apanači, Zeta a jiní: k jihoamer. mayovkám - doporučuji knihy, respektive cestopisy a memoáry:
- H. Tolten: Boj o divočinu (potýkání německých osadníků v Paraguayi s jedním z Mayem zmíněných kmenů)
- Hudson: Purpurová země (vzpomínky angl. malíře a dobrodruha na pobyt v Uruguayi kolem r. 1870, tuším, učastnil se tu nějaké občanské války, osvobozoval nějakou ženu od tyranského manžela, byl vězněn atp., docela srovnatelné s různými ději v románu Na Rio de la Plata)
- Čech-Vyšata: 15 let v Jižní Americe I-III. (nejméně jeden z dílů věnován putování a pobytu v gaučovských oblastech Argentiny, Paraguaye, Brazílie)
Jsou i další knihy, ale z paměti jich nyní více nevydoluji. Když to čtete a znáte jihoamer. knihy K. Maye, tak se neubráníte srovnání a následně zjištění jistých podobností.
Zeta
16.10.2017 14:37
Apanači: Díky za sdílení zajímavých postřehů z Paraguaye v souvislosti s mayovkami, zážitky z cest si vždycky přečtu ráda, a Paraguay je zrovna země, kam se zase až tolik lidí nepodívá. Můžu se zeptat, zda byla kamarádka na cestě pracovně, za studiem nebo jen tak rekreačně? Určitě by bylo fajn i prohlédnout is nějaké fotky - "vysoká" blondýna mezi indiány, to musel být zajímavý zážitek :)

Supermanský hlavní hrdina pobavil :D :D Vždyť vlastně ale přesně takového máme Old Shatterhanda rádi, bez jeho superschopností by to nebyl on :D :D
Life is too short for what ifs.

Apanači
15.10.2017 19:24
Taaakže aj keď príbeh Dobyvateľov Gran Chaca bol mimo Paraguaja, kamarátka veľmi ocenila, ako KM vystihol juhoamerickú realitu. Rada by som porovnala niektoré jej zážitky s realitou, ktorú opisuje aj May.

Extrémne rozdiely medzi bohatými a chudobnými
Za všetko nech prehovorí fotka budovy kongresu. Futuristická architektúra – sklo a kovová konštrukcia. A v skle sa odráža obraz situácie na druhej strane ulice: plechové a kartónové príbytky chudobných – proste slumy. Nie je to nič prekvapivé, ja viem, takú tvár majú mnohé svetové metropoly.

Tie rozdiely tam boli, zdá sa, aj koncom 19. storočia. Páči sa mi, ako KM svojich čitateľov zoznámi už prvých kapitolách románu so všetkými vrstvami spoločnosti. Zobrazuje celý prierez sociálnou štruktúrou, robí vlastne akúsi sociálnu analýzu na pozadí pútavých dobrodružstiev. Tak v tomto vidím veľkú inteligenciu jeho prístupu k veci.

Rehoľníci a kňazi na strane chudobných
To je údajne typická črta juhoamerickej cirkvi – keď slumy zaplaví voda, prví, ktorí prídu na pomoc sú rehoľníci, kňazi, misionári. Keď sa v štáte deje niečo, čo šliape po právach chudobných, do ulíc s nimi protestovať vyjdú aj rehoľníci, kňazi, misionári. Sú zastúpení aj v hlavnom meste, ale aj v divokom Chacu, kde na lodičkách navštevujú vzdialené osady.

Tento aspekt KM pekne vyzdvihol v postave brata Jaguára: dobrodruh, kňaz, misionár, háji práva utláčaných, pozná život indiánov aj chudobných farmárov, je im nablízku svojou radou, pomocou, milosrdenstvom
.
Postavy Indiánov
Kamarátka veľmi ocenila, ako ich KM vykreslil. Kmene, ktoré spomínal ona osobne nepoznala, ale popis vo všeobecnosti sedel aj na tých, ktorých pozná.

A ešte malá perlička k výzoru. Aj u KM aj v Paraguaji sú domorodí obyvatelia tmaví a nižšej postavy. Kamarátka je na európske pomery osoba príjemného vzhľadu, strednej výšky, so stredne plavými vlasmi. V Paraguaji ju ale vidia ako vysokú štíhlu blondínu. Proste prvotriednu krásavicu. Milé dámy, keď si budeme chcieť zvýšiť sebavedomie, stačí len prijať pozvanie do tejto krajiny. :-)

Dalo by sa písať ešte viac zážitkov, ale to už nesúvisí až tak s KM, tak tu písanie stopnem.

Pre túto moju priateľku to bolo prvé stretnutie s juhoamerickou literatúrou od KM. Prečítala obidva diely, bavila sa – najmä na supermanských ódach hlavného hrdinu. .:-D A to sme si spolu povedali, že je tu už dosť pokorný a zreálnený – občas sa aj pomýli a občas si aj prizná chybu, alebo nechá zažiariť niekoho iného okrem seba. :-)

Pre mňa to bola krásna možnosť porozprávať sa s niekým, kto tiež prešiel týmto podľa mňa skvelým románom – a zažiť takýto rozhovor, to je v mojich pomeroch záležitosť naozaj až zimomriavková. :-)

honza.
28.12.2016 17:51
Letos to asi Jezisek bral pres Radebeul. Taky jsem mel pod stromeckem mayovsky koutek - hlavne dva krasne unikaty vlastniho "samizdatu". Posledni troje Vanoce bohate vynahradily roky minule, kdy byl pro exmanzelku May tridnim nepritelem :-)

Naposledy upraveno: 28.12.2016 17:51, honza.


Apanači
27.12.2016 14:46
Zopár vianočných plkov:
Pod stromčekom som si našla profi šéfkuchárksy nôž a od veľkej radosti som sa ním aj hneď nechtiac porezala. (Je naozaj super!:-))
Tak mi na to povedali, že to už sa asi chystám na toho Winnetua. Dobrý postreh ;-) , ale pokrvné bratstvo so mnou nikto nechcel uzavrieť! :-D

Pred Vianocami rušili v komunitnom stredisku v našej štvrti knižnicu - rozdávali knihy. Kamarátka, čo tam pracuje, mi zavolala, či niečo odtiaľ nechcem, a odložila mi mayovky.
Pod stromčekom som teda mala 4 krásne zachovalé knižočky z prelomu 60-70tych rokov. Ich zachovalosť ma - ako novú vlastníčku potešila, ako obdivovateľku KM zase trošku rozosmutnila - asi si ich nikto nepožičiaval. :(

Keď som si cez FB hľadala, ku komu by som sa mohla pridať na sledovanie 3.dielu, jeden týpek mi odpísal, že môžem prísť k nim iba pod tou podmienkou, že budem v indiánskom ustrojení. Že luk a šípy majú, to si nemusím nosiť.
Kohokoľvek teraz stretnem, pozýva ma ísť si pozrieť film k nim, je to strašne milé. :-)

Akokoľvek, toto sú mayovsky najštedrejšie Vianoce v mojom živote! :-)

Apanači
24.10.2016 18:52
"Pravé umenie by malo upokojiť rozrušených a vyrušiť pohodlných" ( Banksy)
A k tomuto citátu patrí tento obrázok:
Odkaz

Chcem tým povedať, že aj hudba má kapacitu stimulovať alebo upokojovať, a niektoré skladby dokážu oboje - podľa toho, čo je práve treba. Toto fakt obdivujem a takú muzičku si zbieram.

Belenor
21.10.2016 14:49
"Každá hudba, která člověku něco dává, něčím ho oslovuje, má právo na existenci a je dobrá (minimálně pro toho daného jedince)." - to mi mluvíš z duše. Zarputilí odpůrci nějakého stylu nebo muzikanta na tohleto dost často zapomínají :-) A taky občas zapomínají, že když řeknu, že rád poslouchám třeba muzikanta X, tak to neznamená, že mám rád _všechno_ od X :-) Takže jsem třeba dosud nedokázal najít cestu k albu Insurgentes od Stevena Wilsona, ale jeho album Hand. Cannot. Erase. považuju za jedno z nejlepších alb, co jsem kdy slyšel (samozřejmě čistě subjektivně).

Mimochodem děkuji za spoustu tipů na hudbu, budu postupně zkoumat :-) Zatím jsem zkoušel album Eternity od Freedom Call a to bylo zajímavé. Místy mi to připomínalo něco od Rhapsody of Fire, ale to určitě není na škodu.
Belenorovo bláboly na http://belenor.majerco.net :-)
mescalero
21.10.2016 12:49
Apanači: E.F.Free - myslím, že teď dokážeš pochopit, proč se mi to líbí, hudba tohoto typu na mě má antidepresivní účinky a doslova mě "povznáší". Ostatně jako Blíženec (vzdušné znamení) vlastně vyhledávám to, co by mi mělo sedět. Ovšem téhle muziky je dost málo, sami muzikanti ji nechtějí hrát, jedinou skupinou, která po celou dobu své existence vytváří podobné melodické úprky, je Dragonforce, zatím možná nejrychlejší melody metalová grupa. Opět hodně nenáviděná, podceňovaná a vysmívaná. Ovšem oba její kytaristi jsou těmi, kdo tomu rozumí, velmi uznáváni. Vynikající je jejich předělávka slavné písně Johnyho Cashe Ring of Fire.
Speed lehce spřáhnutý s progem, to jsou polští Pathfinder, zběsilá tempa, melodické zpěvní linky (s občasným přesahem do blacku), výpomoc sopranistky. Opět mají vynikající cover - hudba k něj. franc. animovanému seriálu (Oddyseus nebo Achilleus a země pod mořem, nepamatuji si přesně název, ale šlo to prý i u nás) od Vladimira Cosmy (původem Rumun, který skládal hudbu hlavně do franc. komedií, např. do filmů s P. Richardem - a tu taky miluji).
Každá hudba, která člověku něco dává, něčím ho oslovuje, má právo na existenci a je dobrá (minimálně pro toho daného jedince).

Apanači
21.10.2016 10:45
Tak dnes som stihla Eagle Fly Free - wow, som očarená - hudbou, textom, atmosférou, posolstvom! Pripomenulo mi to moje teenegerské roky s Tublatankou - ale toto bolo niečo z vyššej ligy! :)
Chcem sa trochu podeliť aj s mojou úchylnou hudbou - teda hudbou, ku ktorej sa uchyľujem od rádiového mainstreamu.
Antonio Carlos Jobim
Vlastne aj on bol svojho času v mainstreame, ale prišli The Beatles a úplne ho zmietli do zabudnutia. Nie však môjho - za posledné roky som si napočúvala všetky jeho obdobia (nech žije veľké žehlenie!), aj verzie - vokálne, orchestrálne, trubkové, gitarkové, variácie variácií rôznych interpretov...
Mám rada Desafinado, One Note Samba, Tema Jazz...
Nazvala som si tento štýl brazílsky jazz - cítim v ňom autenticitu a živú prúdiacu krv - niekedy vriacu, inokedy ledva na prežitie. Prvú hodinu a pol tohto mám nesmierne rada:
https://www.youtube.com/watch?v=hmOD7ayA1y8

A zo soundtrackov - pesničky z filmu Begin Again, ústredné melódie Indiana Jonesa, Jurského parku, Amélia montmartrská je hudbone úplne liečivá :) a böttcherovky (to je skoro ako becherovky:)vždy dokážu premeniť hodiny v kuchyni či nad žehliacou doskou na zázračne príjemné chvíle. A to nepíšem z povinnosti - akože sme na mayovkovom webe! Keď si na mobile kliknem "najpočúvanejšie skladby" - vyhodí mi to hudbu filmových mayoviek. :-D

Naposledy upraveno: 21.10.2016 10:47, Apanači

mescalero
21.10.2016 09:02
Za maďarských kapel - ano Omega, dále Karthago (vystupovali v sloních maskách), Pandoras Box, ze současných Wisdom.
Co se týče mých oblíbených Puhdys - je potřeba se zaměřit na tvorbu do r. 1982, pak začali experimentovat s novými styly (nová vlna, disco, synth pop aj.), poté se načas rozpadli, v posledních letech je to už jen elektrifikovaný městský folk (ale co chtít od víc jak 70-letých dědků, klávesákovi je už 76 let). Prvních 8 studiových alb je ale dobrých, zvláště Sturmvogel, Perlenfischer, Heiss wie Schnee a Schattenreiter. Výborné je album rokenrolových coverů. Parádní je koncert z Friedrichpalastu z r. 1979 (bohužel zaznamenán je jen zvukově), kdy byli na absolutním vrcholu. Já byl na nich v r. 1985 v Praze na výstavišti, tehdy hráli spolu s Olympicem. Bylo to úžasné, Olympic tehdy propagoval album Kanagom, ve srovnání s Puhdys to bylo ale jen "provinční vystoupení", P. měli několikánásobně větší podium, vybavení (aparatura, světla, efekty atp.) zcela srovnatelné se skupinami jako Deep Purple, Black Sabath, Iron Maiden (na nich jsem byl, tak to mohu porovnat) a možná i lepši - v hale mohli v té době vybavením a technikou konkurovat prakticky komukoli na světě. Dnes je leader skupiny, zpěvák a kytarista D. Birr (1944), na území bývalé NDR prakticky na srovnatelné úrovni s naším K. Gottem, tím mám na mysli jeho vnímání ve společnosti. Do r. 1987 18 milionů prodaných alb. Není to ale muzika pro každého, znám lidi, kteří je na smrt nenáviděli. Mně ale jejich hudba naprosto vyhovovala, svou zvláštní melancholií mě oslovovala. Hudebně šlo o kombinaci hard a art rocku s jakýmsi "městským folkem", typickou skladbou tohoto typu je píseň Lebenszeit (1976, album Sturmvogel) nebo Errinerung (singl z r. 1976). Měli ale opravdu tvrdé skladby (na tehdejší dobu) jako Vineta, Türren öffnen sich zur Stadt, Ikarus, Ikarus II., Sturmvogel, Mephisto, Marathon, Der Trinker atd.
Helloween - na mini LP z r. 1985 a albu Walls of Jericho definovali, zřejmě jako první na světě, subžánr power metalu, tzv. speed metal (rytmicky nejrychleji možná melodická hudba), na Keeperech už byli jinou kapelou, pak se 2-3 alba hledali, dnes produkují hudbu víceméně ve stylu power-speed, s různými úkroky tam či onam, jsou lidé, kteří berou jen jejich první 3 alba, někteří je miniLP a W.o.Jericho.
Eagle Fly Free je prototypem skladby, kterou v power metalu vyhledávám, tzn. velmi rychlé bicí, navýsost melodický vysoko položený zpěv, harmonická sóla, silně pozitivní a optimistické vyznění, pro mě je to něco jako antidepresivum. A právě obhajoba takových skladeb, takovéhoto stylu, mi přinesla "nepřátele" - jak jsem poznal, lidé preferují hudbu spíše depresivní, nemelodickou, pomalou a nenávidí zpěváky výškaře.
Iron Maiden, Judas Priest - na tom jsem vyrůstal, ale časem jsem se přesunul k power metalu, který byl více melodicky zaměřen (u typického heavy metalu mě už začaly štvát často jednoslovné či řvavé refrény), tedy tak zhruba od svého 39. roku (kdy jsem zjistil, že kapely typu Helloween, Gamma Ray aj. ještě hrají a plus mínus se drží svého stylu), předtím jsem "jel" v skupinách stylu AOR (Boston, Styx, Kansas, Journey, první dvě alba Foreigner) a také v první polovině diskografie ABBY, která v té době (tak do r. 1977) produkovala mimo jiné i regulerní rockové až hard rockové věci.
Dnes hledám spíše mladší kapely, které ještě hrají rychle a jasně melodicky. Spíše se takové objevují v Latinské Americe a v jižní Evropě, případně ve Švédsku (nedávno ReinXeed - první 4 alba, dnes např. Twilight Force), nebo finsko-němečtí Astralion (zatím dvě alba). Výborné je i druhé album Cain´s Offering (projekt bývalého kytaristy Sonaty Arcticy a zpěváka Stratovarius). Jo a taky doporučuji první 4 alba Sonaty Arcticy - powerspeed jako víno, pak se to zvrtlo směrem do progu, dnes jde o jakýsi ambiciózní pop rock.
Nové mayovky - jsou mi lhostejné, neříkám, že když mi to někdo naservíruje pod nos, že se nepodívám, ale nic od toho nečekám, což je obvykle dobrá výchozí pozice pro případné (pozitivní) překvapení. Uvidíme. Když jde o dobrý příběh, jsem ochoten odpustit přehmaty v kostýmech, historii atp. (viz např. ty staré cooperovky).
Z filmové hudby mě "dostal" soundtrack k Posl. Mohykánovi (1992), ze seriálové melodie k Tajuplnému ostrovu (1973). Nebo také Volání divočiny (J. Barry), i hudba k Angelice je dobrá. Našlo by se toho více, z hlavy se mi to loví špatně.
Jo samozřejmě takřka cokoliv od E. Morriconeho, to je pro genius filmové hudby. A vůbec hudba k westernům, i blbé filmy mají pěkné a zajímavé melodie.

Naposledy upraveno: 21.10.2016 09:18, mescalero


Apanači
20.10.2016 20:48
Na margo toho power metalu by som len toľko napísala: spomínal ho aj Mescalero - že keď sa prizná k svojmu hudobnému vkusu, tak stratí priateľov...možno to neplatí vždy. Možno niekedy naopak, sa noví priatelia nájdu. :-D

...a mne sa rozširuje zoznam vecí, čo si chcem napočúvať.

Belenor
20.10.2016 20:10
Hm, mně Ommadawn nepřijde zas tak depresivní. Pravda, rozjuchaná pouťová hudba to není, ale přesto, nebo možná proto je to nádherné album. Ale já jsem divnej, mně se líbí věci jako Watchmaker od Stevena Wilsona. :-)
Od Helloweenu mám na CD akorát dvojalbum Keeper of the Seven Keys a to teda je docela dobré. Mým favoritem je skladba Eagle Fly Free :-)

Jo a na nové mayovky jsem zvědavý :-) Asi bych měl taky napravit resty a podívat se konečně na všechny filmy s Bricem a Barkerem, stále jsem jich většinu neviděl.

Naposledy upraveno: 20.10.2016 20:12, Belenor

Belenorovo bláboly na http://belenor.majerco.net :-)

deerslayer
20.10.2016 17:11
aha...a vôbec sa neteším na nové filmové mayovky....

deerslayer
20.10.2016 17:10
Mal som svojho času ako zvonenie melodiu z filmu Old Shatterhand, ale znelo to príliš plechovo, potom Za hrsť dolárov......dnes mám Hells Bells od ACDC.
Oldfield- Tubular Bells v podstate recykluje vo všetkých ďalších albumoch. Ommadawn je skvelý, ale strašne depresívny (niečo ako El Greco od Vangelisa). Z jeho skladieb ešte chcem upriamiť pozornosť na Islands, spievala Bonnie Tyler.
Aod Vangelisa samozrejme hudba k filmu Blade Runner.
Čo sa hudby týka...mám takmer 49r a moje top sú Iron Maiden, Judas Priest a Deep Purple....ale Vašu pozornosť chcem upriamiť z powermetalu na starý album Walls of Jericho od Helloween (kým nevymäkli) a z nemetalu na maďarskú Omegu, predovšetkým Gammapolis v anglickej verzii.

Apanači
19.10.2016 21:21
Hej, ešte som chcela k tomu, čo patrí do tohto fóra a čo nie. Založila som ho preto, aby sa už nikto nikdy nikomu nemusel ospravedlňovať za to, že jeho príspevok je mimo. :)
Mayovky ako životný štýl - pre mňa znamená: ľudia, ktorí majú radi KM sa bavia o živote a všetkom, čo s ním súvisí.
Že tu dnes večer zaznela aj Lady Gaga, je pre mňa signál, že sa to správne pochopilo. :-)

Belenor
19.10.2016 19:59
Jo, já jsem postupem let dospěl k názoru, že v hudbě nesmím hanět nic, co jsem si neposlechl. Díky tomuto jsem třeba "objevil" Lady Gaga. Měl jsem ji za odpad moderního popíku, ale nakonec jsem změnil názor a teď ji považuji za talentovanou umělkyni :-)
Belenorovo bláboly na http://belenor.majerco.net :-)

Apanači
19.10.2016 19:30
Včera som bola v kine na dva roky očakávanom filme Toto je náš svet. Rozdiel v ČR a SR bol evidentný: v Prahe veľké reklamné bilboardy, u nás sa púšťal len v rámci klubov. Sklamalo ma to, na chvíľu som si myslela, že som si asi splietla republiku, v ktorej žijem. Chápem distribútorov, že nedôverovali nášmu publiku, že dokáže zaplniť Cinemax. :( Atmoška v našom lokálnom kinečku bola ale fantastická, ľudia prišli, zväčša mladí, na konci som mala chuť tlieskať. Zase som si raz zažila, aké je to osviežujúce vnoriť sa do fantazijného sveta niekoho iného a trochu tam pobudnúť, že to akoby povznesie každodennú rutinu do nového levelu. Je to podľa mňa jedinečný film, takých som veľa nevidela. Bol tam ten mayovský konflikt, ktorý som čakala: čistí divosi vs. skazená civilizovaná spoločnosť. Ale ukázalo sa – podobne ako u Maya – že nie je všetko iba čiernobiele. Užila som si divočinu (zvládla by som aj viac) a predovšetkým herecké výkony. Po záverečných titulkoch som mala neskutočnú chuť diskutovať, kolegynky boli naladené podobne, prišli do reči aj filmové mayovky a SW, kde proste vieš kto je dobrý, kto zlý, niekto občas prekvapí, osciluje, zvrtne sa k jednej alebo druhej strane, ale celkovo je to jasné. Tu to bolo ako v živote – každý mal svoj názor, vznikali konfrontácie, rozhodnutia, každý to zväčša myslel dobre až veľmi dobre, nie vždy to tak dopadlo. Prišlo ospravedlnenie, odpustenie, hľadanie cesty...Bolo dlho o čom rozprávať.
No – a: Zdravím dobyvateľov Hviezdy smrti! :) Som len greenhorn v oblasti SW, ale stihla som pochopiť, že hoci som základným filmom venovala cca 30 hodín môjho života (každý som videla 2krát), je to meteorit vo vesmíre, že toho je ooomnoho viac a že fanúškovia majú obľúbené obdobia ako starú republiku a potom a také tie iné veci, o ktorých písal Belenor...Tak som si overila, že môžem veriť tomu, čo som na vlastné oči videla – že Rogue One je od Lucas filmu a naozaj sa to dá vložiť medzi III. a IV. Určite si to tiež časom pozriem, lebo fandím mladej Jonesovej.
K hudbe - to je super diskusia, mám to rada, keď sa spustí riadna diskutotovačka! Napríklad si aj rada popočúvam niečo, len preto, že to pre niekoho veľa znamená, aj keď mne to zrovna nesedí a nebudem to počúvať celý život, ale pre ten moment obohatenia a pochopenia mi to sedí.

Naposledy upraveno: 20.10.2016 13:29, Apanači

 > | >>

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR


od 1. 9. 2005