Mayovky na Internetu

Český dabing filmových mayovek

Dabing z šedesátých až osmdesátých let

Český dabing z šedesátých let se na úspěchu mayovek podílel měrou více než vrchovatou. Dabingu se tehdy věnovaly skutečné herecké osobnosti, obvykle členové Národního divadla a jiných pražských scén, díky nimž a rovněž díky skvělé práci režisérů, překladatelů a dalších profesionálů dosáhl dabing výtečné úrovně. Postavy byly obsazeny dabéry, kteří odpovídali nejen svým hlasem a naturelem herci v originálu, ale dovedli se také do role vžít - uměli dokonale vyjádřit charakter, emotivnost nebo dramatičnost dané scény. Herečtí mistři dokázali svým zvučným hlasem kouzlit natolik, že často vytvářeli nové, pro mnohé lepší pojetí originálu. Stanislav Fišer a Vladimír Ráž zůstanou už navěky Vinnetouem a Old Shatterhandem, ale brilantní výkony předváděli i pánové Větrovec, Lackovič, Vinklář či Hrubý.

Dabing se tehdy prováděl po takzvaných smyčkách, což byl krátký kus filmového pásu s ucelenou scénkou, který se ve studiu promítal na velkém plátně pořád dokola. Když byla smyčka dostatečně nazkoušená, vypnul se zvuk a jelo se naostro. Všichni zúčastnění dabéři museli být na place. Kolem mikrofonu se shromáždilo třeba šest herců a navzájem slyšeli jeden druhého. Smyčka se natáčela tak dlouho, dokud se přítomným hercům nepodařilo namluvit všechny repliky ke spokojenosti režiséra. Dnes je celý postup digitální, herci mohou chodit do studia po jednom a přestože jejich postavy vystupují ve scéně společně, nemusí se nikdy setkat. V dobách zlaté éry dabingu chodili herci hlavních i vedlejších rolí na předprojekci filmu. Herci viděli celý film, znali souvislosti a režisér jim nemusel vysvětlovat, proč a jak co hrát. Důležité bylo dbát na kvalitní překlad a oslovovat opravdu vzdělané a jazykově nadané překladatele, kteří významnou měrou ovlivnili výsledný český dabing.

Filmy jsou v tabulce seřazeny podle data premiéry v československých kinech.


Dabing z devadesátých let

Pověst českého dabingu utrpěla v devadesátých letech, kdy po revoluci dorazila záplava cizojazyčných filmů a seriálů. Potřeba rychle zpřístupnit velké množství titulů si vynutila vznik řady studií nevalné úrovně, kde šlo zejména o rychlost a úsporu financí. Protože tato studia zakládali především lidé s technickými znalostmi, obsahová kvalita samotného dabingu zaostávala.

Mayovky, které nebyly promítány v československých kinech, byly dodatečně nadabovány v roce 1993 pro společnost Densy Home Video, která snímky vydala na videokazetách. Přestože výroba dabingu byla zadána proslulému studiu AB Barrandov Praha, výsledek většinu diváků naprosto zklamal. Zhruba třicítku postav namlouvalo v jednom filmu pouze devět deset herců, kteří se poněkud neúspěšně snažili měnit hlas a intonaci. Nezřídka se stávalo, že jednu a tutéž postavu dabovali v jednom filmu dva až tři herci, nebo naopak jeden a tentýž herec daboval dvě postavy, které se pak ve scéně hádají samy se sebou. Vybraní dabéři zpravidla neodpovídají věkem, hlasem, ani naturelem herci v originálu. Pochválit nelze ani práci zvukařů, neboť nezvykle čisté hlasy dabérů nepřirozeně vyčnívají nad hudbu a ruchy, mající patinu šedesátých let. Nešťastnou volbou bylo také obsazení Vladimíra Ráže a Stanislava Fišera do rolí Old Shatterhanda a Vinnetoua, protože - při vší úctě - oba pánové byli pro tyto role už příliš staří. Zejména Vladimír Ráž, který právě oslavil své sedmdesáté narozeniny, na svůj úkol již nestačil a místy mu selhával hlas. Snad to mělo být z úcty či vděčnosti, ale bylo to spíše trápení toho starého muže. Ať tak či onak, dnes by se jistě nikdo nezlobil, kdyby k filmům jako Vinnetou a míšenka Apanači, Old Firehand či Vinnetou a Old Shatterhand v Údolí smrti vznikl nový dabing s odpovídajícím počtem herců, kteří by se dokázali do svých rolí opravdu vžít a jež by nám alespoň trochu zpříjemnili sledování těchto spíše podprůměrných mayovek.




Slovenský dabing filmových mayovek

Při zakoupení autorských práv k filmu Vinnetou - Poslední výstřel a Poklad Inků se vedení Čs. filmu rozhodlo, že k oběma filmům bude kromě českého dabingu vyroben také dabing slovenský, jenž se začal v československé filmové distribuci uplatňovat v polovině 60. let. Obě verze dabingu se vyráběly a montovaly na filmové kopie ve Filmovém studiu Barrandov, kde došlo také k malé kosmetické chybě - slovenský titulek "Koniec" byl nedopatřením nakopírován do filmové kopie s českým dabingem a český titulek "Konec" zase do kopie se slovenským dabingem. Tyto kopie měly navíc i znělku společnosti Constantin, ovšem bez obrazu. Kopie s českým dabingem tuto znělku neměly.

Obě dabingová studia, české i slovenské, dostala zadání naráz, ale pracovala nezávisle na sobě. Slovenský překladatel překládal film z originální německé verze a ne z české, která byla tehdy ještě ve výrobě. Jednalo se o významné ukázky slovenského dabingu, v němž účinkovala tehdejší herecká elita. Ve své době to byl dabing poměrně kvalitní a v mnohém se přibližoval originálu. Dnes si na slovenský dabing těchto filmů už nikdo nepamatuje, uplatnil se pouze krátce v době, v níž vznikal a také v televizi. V obnovených premiérách filmů se používal už jen český dabing a ani současní distributoři nezahrnuli slovenský dabing do svých DVD. Je to škoda, protože mnozí fanoušci by to jistě ocenili jako sběratelskou raritku.


FotoNázev filmuFotoNázev filmu
Winnetou - Posledný výstrel

Winnetou - Posledný výstrel

Poklad Inků

Poklad Inkov

 

Autoři článku - Zatinka a Pavol Tomašovský, vytvořeno 7.9. 2012.




od 1. 9. 2005