Mayovky na Internetu

V říši stříbrného lva

Im Reiche des silbernen Löwen (1965)

Snímek V říši stříbrného lva volně navazuje na film Divokým Kurdistánem. Oba filmy vznikaly ve Španělsku, kde se podařilo najít romantickou krajinu, odpovídající představám o kráse drsného Kurdistánu. Jedná se sice o samostatné filmy, ale znalost snímku Divokým Kurdistánem je pro pochopení děje Stříbrného lva nutná. Tu a tam se stává, že televize vysílá příběhy v opačném pořadí a divák pak má problém se v ději filmu orientovat. Podrobnější informace o průběhu natáčení filmů najde čtenář v článku o filmu Divokým Kurdistánem. Nyní doplním jen několik informací.

Distribuční firma Nora

Až doposud si filmové mayovky rozdělovaly mezi sebou distribuční firmy Constantin a Gloria. Nyní však na scénu vstoupila nová společnost - mnichovská firma Nora, toho času třetí největší půjčovna ve spolkové republice. Už delší dobu ale neměla na programu úspěšný film a proto její šéf Ernst August Meyer neskrýval nadšení, když mu producent Artur Brauner nabídl v roce 1964 snímek Červenomodrý Metuzalém. Sice v něm neměli vystupovat ani Vinnetou a Old Shatterhand, ani Kara ben Nemsí, ale rozhodující byla nálepka "Karl May", slibující v době největší mayománie ohromné výdělky. Projekt naneštěstí ztroskotal, ale smlouva mezi oběma společnostmi byla již uzavřena. Geniální obchodník Artur Brauner nabídnul Noře druhý díl Divokého Kurdistánu. Meyer pochopitelně souhlasil a kladl jedinou podmínku: film musí mít premiéru do konce prosince 1965.

Premiéra filmu

Datum premiéry filmu V říši stříbrného lva je skutečnou záhadou. V literatuře můžeme najít tři termíny - 28. prosince 1965, dále 31. prosince 1965 a nakonec 18. února 1966. Jak reklamní plakáty, tak i prospekty firmy Nora odkazují na únorový termín (je na nich doslova napsáno "Start: 18.2. 1966"). Zdá se tedy, že film byl poprvé promítán 18. února 1966. Silvestrovský termín se na první pohled zdá být nejméně věrohodný, protože veřejnost se v tento den věnuje spíše oslavám. Problém má ale překvapivé rozuzlení: snímek byl skutečně promítán v mnoha kinech Německa 18. února 1966, do té doby se žádné představení nekonalo. Tedy až na jednu výjimku: 31. prosince 1965 běžel snímek v kině City v Brémách. Důvodem byla smlouva uzavřená mezi Braunerem a distribuční společností Nora, v níž stálo, že film musí mít premiéru nejpozději do konce prosince 1965. Aby Brauner neporušil ustanovení smlouvy, na které Nora z daňových důvodů kladla velký důraz, proběhla premiéra v posledním možném termínu - bez účasti hvězd a bez přítomnosti médií. Přítomní diváci tak ani netušili, že se zúčastnili světové premiéry filmu.

V roce 1966 se Nora stala obětí tzv. kinokrize a dostala se do konkursu. Ani filmy V říši stříbrného lva a Poklad Inků na tom už nemohly nic změnit, ačkoliv si od nich vedení firmy mnoho slibovalo.

Obsah filmu

Kadir Bej pořádá slavnost na počest Kary ben Nemsího a jeho přátel Halefa Omara, Ahmeda el Cordy, lorda Davida Lindsaye a sluhy Archieho. Radostná nálada je zkalena znepokojivou zprávou: jeden z Kadirových mužů zaslechl, jak se obávaný lupič Abú Sajf domlouvá na uloupení nejstarších chaldejských pokladů, ukrytých v jeskyních hory Nejdir. V čele kněží a strážců pokladů je moudrá Mara Durimeh, babička Kadirovy dcery Ingdži. Kara s Halefem, Ahmedem a Ingdžou se vydají bez otálení na cestu, aby Maru Durimeh varovali před nebezpečím. Mezitím se s Abú Sajfem spojí Machredž z Mossulu, Karův úhlavní nepřítel. Hlídka Abtuelů pod vedením šejka Zedara pronásleduje v poušti lorda Lindsaye a Archieho, protože lord čerpal bez svolení vodu ze studně Abtuelů.

Na Karu ben Nemsího a jeho družinu čeká obtížné překonání slaného jezera. Kara přijme nabídku Abú Sajfa, který se mu představí falešným jménem a slíbí, že družinu druhého dne ráno bezpečně převede přes jezero. V noci unese Abú Sajf a Machredž Ingdžu; jestliže je dívka v jejich moci, Mara Durimeh jistě vydá poklady a podle přání Abú Sajfa se zřekne i křesťanské víry. Kara se s Ahmedem a Halefem pustí přes zrádné jezero. Podaří se jim překonat jeho záludnosti s pomocí Karova psa Dojana. Na břehu však klesnou zcela vyčerpáni do bezvědomí. Tam je najde šejk Zedar a podle zákonů svého kmene o pohostinství se jich ujme. Machredž nedůvěřuje Abú Sajfovi a přikáže svému pomocníkovi Durekovi, aby dívku odvedl z tábora lupičů. Ingdža sice Durekovi uteče, ale Abú Sajf ji dostihne, spoutá ji a s lupiči táhne k Nejdiru, aby se sám zmocnil pokladu.

Také Lindsay a Archie padnou do rukou Abú Sajfa. Machredž se náhodou setká s Abtuely a žádá šejka Zedara o vydání Kary ben Nemsího, který prý patří před pádišáhův soud. Zedar odmítne, vydá ho, až Machredž přinese pádišáhův příkaz. Machredž u pádišáha obviní Karu ze zločinů, které ve skutečnosti spáchal sám a tvrdí, že Kara chce s Abú Sajfem přepadnout Mara Durimeh. Pádišáh Machredžovi uvěří, vrátí mu hodnost a dá mu rozkaz k zadržení Kary ben Nemsího. Po přečtení pádišáhova příkazu musí Zedar ustoupit. Kara stačí ještě tajně vyzvat Ahmeda, aby se svými Haddády pomohl Chaldejům. Pádišáh váhá, zda má věřit Karově obhajobě a jeho slovům o Machredžově podlosti. Kara navrhne zkoušku, při níž mu má Alláh pomoci k prokázání pravdy. Deset nejlepších mužů střílí na Karu, který jede kolem nich na svém arabském koni. Kara je znamenitý jezdec a projde zkouškou bez jediného škrábnutí.

Kara s Halefem neprodleně zamíří k Nejdiru. Také Haddádové, vedeni Ahmedem, jedou na pomoc křesťanským Chaldejům, aby je chránili před proradným Machredžem a pomstili smrt svého šejka Mohameda. Chaldejové se sice statečně brání, ale nemohou dlouho odolávat přesile. V souboji Ahmed zabije Abú Sajfa, osvobodí Ingdžu a se svými muži zažene lupiče na útěk. Bandité se připojí k Machredžovým lidem a připravují se k novému útoku. První útok Chaldejové odrazí. Lstivý bandita slíbí, že odtáhne, jestliže mu vydají všechny psy a kočky z Nejdiru. Pak přiváže zvířatům k ocasům slámu, kterou zapálí. Vyděšená zvířata se vracejí do jeskyní a přinášejí s sebou oheň. Mara s kněžími a ostatními bojovníky se snaží oheň uhasit. Kara se dostane tajně k hoře a domluví se s Ahmedem na plánu, jak Machredže přemoci. S částí Haddádů obklíčí v noci Machredžovy muže a zasáhne. Bandité prchají. Mara Durimeh je smrtelně zraněna Machredžovou kulkou. Kara ben Nemsí vraha zabije a poté spěchá k pádišáhovi, aby mu podle slibu podal zprávu.


Obsah filmu

Lex Barker

Lex Barker

Kara ben Nemsí
Ralf Wolter

Ralf Wolter

Hadži Halef Omar
Marie Versini

Marie Versini

Ingdža
Gustavo Rojo

Gustavo Rojo

Ahmed el Corda
Dieter Borsche

Dieter Borsche

David Lindsay
Chris Howland

Chris Howland

Archie
Dorde Nenadović

Ðorđe Nenadović

Machredž z Mossulu
Sieghardt Rupp

Sieghardt Rupp

Abú Sajf
Fernando Sancho

Fernando Sancho

Padišáh
Charles Fawcett

Charles Fawcett

Kadir Bej
Gloria Camara

Gloria Cámara

Benda
Antonio Iranzo

Antonio Iranzo

Durek
Anne-Marie Blanc

Anne-Marie Blanc

Marah Durimeh
Antonio Casas

Antonio Casas

Šejk Zedar
Fernando Rubio

Fernando Rubio

Sadek
Rolf Roplhs

Rolf Rolphs

Kněz u Marah Durimeh

Filmový štáb

Režie .......................................Franz Joseph Gottlieb
Asistent režie ..........................Thomas Grimm, Manahen Velasco
Scénář ....................................Franz Joseph Gottlieb
Kamera ...................................Francisco Herrada Marin
Střih ........................................Walter Wischniewski
Stavby .....................................Juan Alberto Soler
Kostýmy ..................................Irms Pauli
Hudba .....................................Raimund Rosenberger
Zvuk ........................................Max Galinski
Pyrotechnik .............................Antonio Molina
Producent ...............................Artur Brauner
Produkce .................................CCC Filmkunst, Berlin
Koprodukce .............................Producciones Cinematográficas Baltazar, Barcelona
Doba natáčení .........................15.3. - 19.7. 1965
Délka .......................................95 min 13 s (originální verze filmu)
Premiéra .................................31.12. 1965, Brémy (City)
Čs. distribuční premiéra ..........27.6. 1980

 

Použitá literatura:

  • PETZEL, Michael. Karl-May-Filmbuch : Stories und Bilder aus der deutschen Traumfabrik. Zweite erweiterte Auflage. Bamberg : Karl-May-Verlag, 1999. 544 S. ISBN 3-7802-0153-4.
  • PETZEL, Michael. Der Weg zum Silbersee : Drehorte und Dreharbeite der Karl-May-Filme. Berlin: Schwarzkopf & Schwarzkopf, 2001. 288 s. ISBN 3-89602-358-6.
  • KASTNER, Jörg. Das grosse Karl-May-Buch : sein Leben, seine Bücher, die Filme. Bergisch Gladbach : Bastei-Verl. Lübbe, 1992. 332 s. ISBN 3-404-28206-X.
  • PETZEL, Michael. Das grosse Album der Karl-May-Filme. Berlin : Schwarzkopf & Schwarzkopf, 2009. ISBN 978-3-89602-727-6.

Autor článku - Michaela Kroupová, poslední aktualizace 9.3. 2013




od 1. 9. 2005