Mayovky na Internetu

Lexikon herců - G


Tito GARCÍA

17. srpna 1931 (Salamanca, Španělsko) - 6. května 2003 (Madrid, Španělsko)

Španělský filmový herec, vlastním jménem Pablo García Gonzáles. Zpočátku se živil jako toreador, ale po šesti letech se této profese vzdal a odstěhoval se do Madridu, kde se začal prosazovat jako filmový herec. V průběhu šedesátých a sedmdesátých let účinkoval ve zhruba čtyřiceti spaghetti-westernech, např. Vlak do Duranga nebo Bůh odpouští, já ne! (1967). Byl oblíbeným představitelem padouchů, zářil ovšem i v komediálních rolích. Od osmdesátých let se častěji objevoval i v televizních filmech a seriálech. V titulkách byl občas uváděn jako Paul Stewart nebo Bob Garcy.


Aleksandar GAVRIĆ

28. května 1932 (Bělehrad, Srbsko) - 6. prosince 1972 (Indija, Srbsko)

Srbský divadelní a filmový herec. V roce 1956 absolvoval herectví na bělehradské akademii, poté působil několik let na divadelních scénách v Zadaru a ve Splitu. V šedesátých letech byl častým představitelem akčních hrdinů, účinkoval v celé řadě válečných snímků režiséra Žiky Mitroviće, např. Pochod na Drinu (1964) nebo Operace Bělehrad (1968). Zahrál si i v několika italských a německých filmech. Zemřel v pouhých čtyřiceti letech při autonehodě.


Götz GEORGE

23. července 1938 (Berlín, Německo) - 19. června 2016 (Hamburg, Německo)

Německý divadelní a filmový herec. Narodil se do slavné herecké rodiny. V roce 1950 debutoval v Hebbelově divadle v Berlíně ve hře Williama Saroyana Mé srdce je v horách. V patnácti letech se poprvé objevil i před filmovou kamerou - po boku tehdy čtrnáctileté Romy Schneider v komedii Šeříky až bílé začnou kvést (1953). V letech 1955-1958 absolvoval herecké kurzy ve studiu UFA, poté krátce působil na jevišti Deutsches Theater v Göttingenu. V šedesátých letech se do povědomí publika zapsal především svými rolemi v mayovkách. Většinu nebezpečných scén přitom odehrál sám, bez zastoupení kaskadérem. Ve chvílích volna rád navštěvoval jugoslávské kaskadéry, mezi nimiž byl velice oblíbený, a učil se od nich nové kousky. Na vrcholu popularity se držitel mnoha filmových ocenění ocitl v osmdesátých letech, kdy ztvárnil komisaře Schimanského v krimiseriálu Místo činu. Vynikající herecký výkon podal také v thrilleru Výtah (1984) a v kriminálním dramatu Zabiják (1995), v němž ztvárnil masového vraha Fritze Haarmanna.


Walter GILLER

23. srpna 1927 (Recklinghausen, Německo) - 15. prosince 2011 (Hamburg, Německo)

Německý filmový a divadelní herec. Narodil se do rodiny dětského lékaře. Vyrůstal v Hamburgu, studoval na gymnáziu a počátkem roku 1943 byl povolán do války jako pomocník u protiletadlových děl. Po válce začal studovat medicínu, potom se ale rozhodl pro studium herectví. Na jevišti debutoval v roce 1947, o rok později se poprvé objevil i ve filmu. V roce 1956 účinkoval v komediálním dramatu Hejtman z Kopníku, který byl nominován na Oscara. Velkou popularitu mu přinesly role ve filmech Růže pro státního návladního (1959) a Zwei unter Millionen (1962), za které byl oceněn Německou filmovou cenou. Od sedmdesátých let pracoval zejména v televizi a v divadle. Kromě toho napsal dvě knihy pro děti a nadaboval dětskou rozhlasovou hru. Od roku 1956 byl ženatý s herečkou Nadjou Tiller, s níž měl dvě děti. Walter Giller zemřel na rakovinu plic.


Michèle GIRARDON

9. srpna 1938 (Lyon, Francie) - 25. března 1975 (Lyon, Francie)

Francouzská filmová herečka. Po maturitě navštěvovala lyonskou konzervatoř, brzy ale odešla do Paříže. Již v roce 1956 se zviditelnila rolí hluchoněmé dcery jednoho z hlavních hrdinů ve snímku Smrt v zahradě. Ve dvaceti letech získala titul "Nejfotogeničtější dívka Francie" a začala si přivydělávat jako fotomodelka. Koncem padesátých let účinkovala ve významných dramatech Milenci (1958) a Znamení lva (1959). Do povědomí českého publika se zapsala především rolí v dobrodružném snímku Scaramouche (1963). Poslední velkou roli odehrála v dobrodružném příběhu Rudé růže pro Angeliku (1968). V šedesátých letech byla Michèle milenkou španělského herce José de Vilallongy, který pocházel ze šlechtické rodiny a byl ženatý s anglickou aristokratkou. S ohledem na společenské postavení své rodiny však odmítal rozvod. Tajně udržovaný vztah herečku nesmírně vyčerpával. Když se Vilallonga v roce 1972 přeci jen rozvedl, nebylo to kvůli Michèle. Herečka zradu neunesla, začala trpět depresemi a nakonec se předávkovala léky.


Mario GIROTTI

29. března 1939 (Benátky, Itálie)

Italský filmový herec, známější pod jménem Terence Hill. S rodinou žil zpočátku v Drážďanech, kde jako dítě přežil spojenecké bombardování. Po válce se rodina usadila v Římě. Mario od dětství rád vesloval a plaval, získal bronzovou a stříbrnou medaili na mistrovstvích Itálie. Už jako dvanáctiletý začal sbírat zkušenosti před filmovou kamerou. Debutoval ve filmu Prázdniny s gangsterem (1951), kde hrál vůdce party kluků. Zahrál si hlavní roli v komedii Lazzarella, která se stala nejúspěšnějším filmem roku 1957, i v dramatu Velká modrá cesta. V roce 1958 byl obsazen do televizního zpracování románu Oscara Wildea Obraz Doriana Graye. V roce 1963 byl obsazen do historického dramatu Gepard, kde si zahrál po boku Claudie Cardinal a Alaina Delona. Snímek byl natolik úspěšný, že se Mario rozhodl ukončit studium literatury a filozofie na římské univerzitě, a začal se plně věnovat herectví. V polovině šedesátých let podepsal smlouvu v Německu, kde natočil čtyři mayovky. Později se vrátil do Itálie, kde natočil celou řadu slavných spaghetti-westernů nebo akčních komedií s Budem Spencerem, např. Bůh odpouští, já ne!, Malý unavený Joe, Jestli se rozzlobíme, budeme zlí!, Dva výtečníci nebo Sudá a lichá. Film Pravá a levá ruka ďábla se stal kasovním trhákem. V roce 1983 si Terence zahrál hlavní roli v komedii o faráři Donu Camillovi. V letech 1990-1992 režíroval také dvoudílnou komedii Lucky Luke, ve které si opět zahrál hlavní roli. V roce 2000 zaznamenal úspěch v italském televizním seriálu Don Matteo, v němž jako kněz pomáhá policii řešit zapeklité případy dotýkající se jeho oveček.


Uschi GLAS

2. března 1944 (Landau an der Isar, Německo)

Německá divadelní a filmová herečka. V roce 1960 složila maturitu na reálné škole v Landau a přijala místo v kanceláři architekta. V roce 1964 se přestěhovala do Mnichova, kde začala pracovat jako sekretářka. Na premiéře filmu Das Liebeskarussell prohodila několik kritických poznámek na adresu Horsta Wendlandta, který jí následně nabídl malou roli v kriminálce Tajemný mnich (1965). Za přesvědčivý výkon ji Wendlandt odměnil sedmiletou smlouvou s jeho produkční firmou Rialto a zařídil jí výuku herectví, tance a zpěvu. Svou první hlavní roli získala v mayovce Vinnetou a míšenka Apanači. V průběhu šedesátých a sedmdesátých let následovaly desítky dalších celovečerních filmů, většinou komedií a kriminálek. Od poloviny sedmdesátých let nacházela uplatnění zejména v televizních filmech a seriálech, např. Hotel u jezera (1990) nebo Klinika pod palmami (1996). I přes značné časové vytížení přijala několik nabídek na účinkování v divadle. V průběhu herecké kariéry obdržela téměř tři desítky ocenění. Stala se patronkou nadace Deutsche Hospiz Stiftung, podporující těžce nemocné a umírající pacienty.


Vojislav GOVEDARICA

1940 (Gacko, Bosna a Hercegovina)

Srbsko-americký filmový herec a osobní strážce Silvestra Stalonea. V mládí si přivydělával jako plavčík i člen ochranky, poté se začal prosazovat jako filmový herec. Již v roce 1964 si zahrál Mescalera v dobrodružném snímku Zlatokopové z Arkansasu, o čtyři roky později ztvárnil svalnatého náčelníka Siouxů v mayovce Vinnetou a Old Shatterhand v Údolí smrti a v roce 1973 se objevil v dalším Reinlově westernu Supi nad Aljaškou. Počátkem osmdesátých let odešel do USA, kde natočil řadu známých trháků. Mezi jeho nejznámější filmy patří bezesporu druhý díl Ramba (1985), v němž ztvárnil ruského seržanta Yushina, nebo akční drama Lví srdce (1990), v němž si zahrál po boku Van Damma.


Stewart GRANGER

6. května 1913 (Londýn, Anglie) - 16. srpna 1993 (Santa Monica, Kalifornie)

Britský filmový herec, vlastním jménem James Lablanche Stewart. Otec byl plukovníkem u britské armády. Také syn zprvu kráčel ve šlépějích svého otce a připojil se k britské armádě, kterou opustil s hodností poručíka. Začal studovat medicínu, ale z finančních důvodů studia nedokončil. Začal brát hodiny herectví a přivydělával si jako filmový statista. Od roku 1935 účinkoval na londýnských divadelních scénách. Počátkem čtyřicátých let se začal prosazovat i jako filmový herec. Výraznější úlohy ztvárnil v dramatech Konvoj (1940) nebo Caesar a Kleopatra (1945). Koncem čtyřicátých let odešel do USA, změnil si jméno na Stewart Granger a stal se úspěšným hollywoodským hercem. V roce 1950 zazářil v dobrodružném snímku Doly krále Šalamouna, v němž si malou roli střihnul i Hugo Haas. V roce 1952 si zahrál ve hvězdném filmu Scaramouche. V šedesátých letech točil Granger převážně v Evropě. Jako Old Surehand byl hvězdou ve třech mayovkách. Od sedmdesátých let vystupoval v mnoha televizních filmech a seriálech, např. To je vražda, napsala. Zemřel na rakovinu prostaty.


Nadia GRAY

23. listopadu 1923 (Bukurešt, Rumunsko) - 13. června 1994 (New York, USA)

Rumunská herečka, vlastním jménem Nadia Kujnir-Herescu. V roce 1946 se provdala za válečného letce Constantina Cantacuzina, který pocházel z významné rumunské aristokratické rodiny. Konstantinův šlechtický původ byl příčinou, proč manželé po nástupu komunismu v Rumunsku odešli do Francie a koncem čtyřicátých let se usadili v Paříži. Přijala umělecký pseudonym Nadia Gray a v průběhu padesátých let hrála ve více než čtyřiceti filmech, a to nejen ve Francii, ale také ve Španělsku, v Itálii nebo v Německu. Její doménou byly historické role v působivých kostýmech, např. královna v komedii Pařížanka (1957). V roce 1960 získala menší roli v legendárním filmu Sladký život. Mezi její poslední filmy patří úspěšný povídkový projekt Nejstarší řemeslo na světě (1967), v němž si zahrála po boku nejkrásnějších žen té doby: Michèle Mercier, Jeanne Moreau a Raquel Welch. Nadia Gray v roce 1958 ovdověla. Podruhé se provdala v roce 1967 za amerického právníka Herberta Silvermana, odešla s ním do USA a ukončila svou hereckou kariéru. Poté zpívala v nočních podnicích. Její herecká kariéra trvala osmnáct let (1949-1967) a za tu dobu natočila přes šedesát filmů.


A - B - C - D - E - F - G - H - CH - I - J - K - L - M - N - O - P - R - S - T - U - V - W - Z

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR


od 1. 9. 2005