Mayovky na Internetu

Trutnov přivítal Pierra Brice a Marii Versini

Open Air Festival, 16.-17. srpna 2013


Pátek 16. srpna 2013
Janské Lázně, hotel Omnia

Když jsem vstoupil do recepce hotelu, přátelé z našeho klubu Pierra Brice už zde byli – Dana Krofiánová, Honza a Maruška Lukešovi a Jirka Fedor – a dokonce už za sebou měli první setkání s Pierrem Bricem a jeho ženou Hellou, kteří do hotelu přijeli kolem 17. hodiny vozem z Mnichova. Protože byl Pierre po cestě unavený, došlo jen k přivítání, pár přátelským slovům a k předání dárků. Náš družný kroužek po chvíli rozšířil ještě sběratel autogramů Pepa Mikáska, takže stále bylo o čem povídat a čas do 19 hodin uplynul překvapivě rychle.

V tu chvíli se v hotelové hale objevila Marie Versini. Po srdečném přivítání - známe se přece jen už patnáct let – se s námi zdržela v hale asi čtyřicet minut. Se všemi se s úsměvem pozdravila a proběhla i rychlá autogramiáda; Marie ochotně a s úsměvem podepisovala vše, co jí kdo dal pod ruku. Protože měla několik zavazadel, pomohl jsem jí a doprovodil ji na pokoj. A pak jsme zase jen čekali do půl desáté večer, kdy pro Marii mělo přijet auto, které ji mělo odvézt na Open Air Fest do Trutnova. Tentokrát jsme čas trávili organizováním odjezdu hvězd. Daniela žhavila telefonní linky a my ostatní jsme vymýšleli různé varianty odjezdu. Nakonec však vše dobře dopadlo a já mohl po deváté večer jít pro Marii na pokoj. Byla to pro mě moc hezká chvilka, když jsme v hale vystupovali z výtahu a naši přátelé ji fotili – na Marii bylo vidět, jak jí pozornost dělá dobře a jak si to užívá. Chvíli po ní do recepce přišli i Pierre a Hella Bricovi. Pro nás všechny bylo dojemné sledovat jejich přivítání s Marií - neviděli jsme v nich jen herecké kolegy z úspěšného filmu, ale skutečné setkání Vinnetoua s jeho sestrou Nšo-či.

Oba si opět našli čas na improvizovanou autogramiádu, společné fotky a krátké rozhovory. Protože Pierre neměl brýle, půjčil jsem mu svoje, aby se vůbec mohl podepisovat. Nakonec mu vyhovovaly natolik, že jsem mu je po podpisech skoro musel vzít – oba jsme se tomu s chutí zasmáli. Vyvolalo to ve mně vzpomínku na filmový festival v Horšovském Týně, kdy z žertu "vzal" Stanislavu Fišerovi hodinky.

Naštěstí i odjezd na plánovaný program v Trutnově dopadl dobře. Hlavně Marie měla obavy, aby se jí tam někdo věnoval ("Prosím vás, bude tam někdo na mě čekat? Jinak budu úplně ztracená..."), proto jsem velmi důrazně požádal a upozornil jejího řidiče, aby ji nenechávali samotnou. Řidiči Bricových, který neměl jedinou informaci, kdy a kam má své pasažéry odvézt, jsme řekli, ať jede za autem, odvážejícím Marii. A my měli další pauzu, tentokrát do 23:30, kdy se hosté vrátili do hotelu. Byli zjevně spokojení (není divu – z pozdějších videozáznamů z "kotle" festivalu bylo vidět, že byli velmi vřele a nadšeně přivítáni), a tak nám ještě věnovali asi půlhodinku, než šli spát. Rozdali další autogramy, zapózovali pro pár společných fotek a pak už jsme se rozloučili a rozešli se do svých pokojů s pocitem, že už nejsme jen fanoušci, ale snad i trochu přátelé.

V rámci debaty Honza Pierrovi poděkoval za jeho dlouholeté humanitární aktivity, kterými pomáhal lidem v nouzi. Jednou z mimořádných akcí byla jeho humanitární mise do Bosny v polovině devadesátých let. "Pane Brici, občane Brici, děkuji Vám za všechny nešťastné evropské děti, kterým jste pomohl." Na Honzova slova reagovala i za Pierra Marie: "Pokud jako herci můžeme díky naší roli pomoci lidem, kteří to potřebují, jsme tím poctěni - je to naše poslání i náš cíl."


Sobota 17. 8. 3013
Open Air Festival Trutnov

Ráno po snídani jsme všichni vyrazili do Trutnova, kde se k nám připojil ještě Svaťa Rieger a také Rohlíčkovi ve svých úžasných kostýmech Vinnetoua, doprovázeni Robertem Sobotovičem s jeho nezbytnou kamerou. Tím se naše skupina rozrostla na deset lidí. Zaujali jsme tedy místo ve stanu před pódiem a vychutnávali si besedu a dotazy ze strany diváků, které vesměs začínaly stejně: "Jsem vaší fanynkou", "Vaše filmy jsem viděl/a, když mi bylo šest let", "Na vašich filmech jsem vyrůstal/a". Není divu – většina přítomných byla v podobné věkové kategorii a nepochybně všichni jsme filmové mayovky před léty prožívali stejně.

Nebylo lze přehlédnout, že iniciativu za čtyřiaosmdesátiletého Pierra pomalu přebírá jeho žena Hella. Pierre odpovídal méně často, spíše obecně a krátce. Hella ovšem byla výřečná – dala dokonce k dobru historku z Horšovského Týna, kdy Pierre Brice tehdy říkal, jak si zapamatoval české "Děkuji" – podobné slovo ve francouzštině totiž znamená "mé koule", což ovšem herci ze země petangu nepřišlo nijak zvláštní a divil se, proč se tomu Češi tak smějí. I po té době si při vzpomínce roztomile stydlivě zakryl tvář... Hella rovněž prozradila, že Pierre si potrpí stále na dobré červené víno. "Někdy není snadné se o něho postarat a můžu Vám ho na jeden den půjčit," dodala v žertu. Pierre vyjádřil své přání, aby se k nám mohl (a zejména do Prahy) opět vracet.

Po besedě sice Pierre s Hellou téměř okamžitě nasedli do auta – chvíle k srdečnému rozloučení ale přesto zbyla, a byla opět příjemná – ale Marie se s námi zdržela ještě asi čtyřicet minut. Ty ovšem v příjemném rozhovoru uběhly velmi rychle a už zde byl řidič, který ji měl odvézt do Prahy na letiště. Marie se nám svěřila, že setkání s fanoušky a akce, jako je tato, jsou pro ni opravdovou radostí a velmi jí pomáhají překonat zármutek nad smrtí manžela. Vyprávěla nám, že po smrti manžela našla jeho dopis, ve kterém jí kladl na srdce, aby se i po jeho smrti nadále věnovala těmto aktivitám.

A přišel konec. Všichni jsme se vzájemně rozloučili a shodli se, že to byly hezké chvíle, a to i kdyby nebyly jejich součástí naše idoly, kvůli kterým jsme se sjeli. Závěrem bych rád poděkoval Daniele Krofiánové, která obě zastavení opět skvěle zorganizovala s energií sobě vlastní, a také Honzovi a Marušce Lukešovým, Jirkovi Fedorovi a jeho manželce a Pepovi Mikáskovi za milou společnost a atmosféru, kterou vytvořili.

Tak přátelé – Pierre, Hello a Marie, zase někdy na shledanou v České republice.

I přes určitě zmatky chceme také poděkovat organizátorům festivalu, díky kterým jsme v rámci daných možností a s ohledem na charakter celé akce mohli strávit tyto krásné okamžiky s Pierrem , Hellou a Marií.

Daniela Krofiánová a Jan Koten

Jiří Fedor s Pierrem Bricem v hotelu v Janských Lázních. | Foto: Jiří Fedor.
Daniela Krofiánová s Pierrem Bricem a jeho ženou v hotelu v Janských Lázních. | Foto: Jiří Fedor.
Jan Koten s Marií Versini. | Foto: Jan Koten.
Jiří Fedor s Marií Versini. | Foto: Jiří Fedor.
Jan Koten a Josef Mikáska při neoficiální autogramiádě s Marií Versini. | Foto: Jan Pitřík.
Marie Versini podepisuje fotky. | Foto: Jan Pitřík.
Jan Koten v rozhovoru s Marií Versini. | Foto: Jan Pitřík.
Jan Koten doprovází Marii Versini. | Foto: Jan Pitřík.
Pierre Brice přichází do recepce. | Foto: Jan Pitřík.
Pierre Brice, Marie Versini a Hella Brice. | Foto: Jan Pitřík.
Jan Koten půjčuje Pierrovi své brýle. | Foto: Jan Pitřík.
Pierre Brice s brýlemi od Jana Kotena. | Foto: Jiří Fedor.
Jiří Fedor s Pierrem Bricem. | Foto: Jiří Fedor.
Pierre Brice s Marií Lukešovou a Danielou Krofinánovou. | Foto: Jan Pitřík.
Marie Versini s Marií Lukešovou. | Foto: Jan Pitřík.
Robino Sobotovič s kamerou. | Foto: Svatopluk Rieger.
Open Air Festival v Trutnově. | Foto: Jan Koten.
Na festivalu nesměly chybět ani kostýmy. | Foto: Jan Koten.
Vzácní hosté na festivalu v Trutnově. | Foto: Jan Koten.
Pierre Brice s manželkou Hellou. | Foto: Jiří Fedor.
Pierre Brice s Marií Versini. | Foto: Jiří Fedor.
Pierre Brice se chystá k odjezdu. | Foto: Jan Koten.
Marie Versini rozdává autogramy. | Foto: Jan Koten.
Marie Versini rozdává autogramy. | Foto: Svatopluk Rieger.
Marie Versini s tričkem festivalu. | Foto: Jan Koten.
Marie Versini s Danielou Krofiánovou. | Foto: Jan Koten.
Marie Versini s Danielou Krofiánovou. | Foto: Jan Koten.
Marie Versini s Janem Kotenem. | Foto: Jan Koten.


Zahřáté srdce fanouška

Zahřáté srdce - zrovna tak by se dal popsat pocit fanouška, který vyrostl na filmech o náčelníkovi Apačů, kterého znají v Česku snad všichni. Ano, moje srdce zahřál Pierre Brice alias Vinnetou. Setkal jsem se s ním již poněkolikáté, ale radost mám pokaždé - vždyť je to můj dětský hrdina. V pátek večer jsem vyrazil do hotelu v Janských Lázních, kde se Pierre ubytoval před svým vystoupením na Open Air Festivalu v Trutnově. Původně jsem měl jet až v sobotu, ale kamarád Honza mi volal, že se již ubytoval. Také jedna z největších fanynek Brice, která se pro vášeň k němu naučila i francouzsky, paní Daniela, mi volala, že asi za třicet minut dorazí jeho filmová sestra Nšo-či. Neotálel jsem a spolu s kamarádem, který mě poslední dobou doprovází na lovech autogramů jako fotograf, jsem odfrčel do Jánek. Při příjezdu jsem byl už tak nedočkavý, že jsem auto zahodil na dost blbém místě, ale proč ne, mám pražskou značku... Při vstupu do hotelu jsme hned uviděli Marii Versini, a tak jsme se vydali za ní. Dostal jsem informaci, že chce odejít na pokoj, a tak jsme se jí otázali, zda na ni můžeme počkat, až bude odcházet. K mé nesmírné radosti řekla, že ano. Poté, a to vzhledem k tomu, že se jí nikdo z pořadatelů akce nevěnoval, ji kamarád Honza Koten odvedl na pokoj. Velmi ji to potěšilo, protože byla dosti ztracená a měla strach.

Honza se vrátil dolů a hned jsme rozebírali přístup organizátora k hostům, jelikož i manželé Briceovi byli naprosto bez informací. Asi za hodinu šel Honza opět pro Marii. Před odjezdem ji dovedl ke stolku, kde jsem byl připraven já, lovec autogramů. Asi u třetí fotky jsme s Honzou nabyli dojmu, že celá situace není Marii příjemná a chtěl jsem přestat. Jak jsem se ale potom zeptal, byl to spíše výraz postesknutí. K mému překvapení podepisovala dál celou moji hromádku šesti fotek a dokonce i jednu dosti lechtivou, nad kterou se velice mile pousmála. Podepsala ji ovšem rychle a pak ji schovala pod ostatní. Poté jsem s ní probíral jednu fotku, na které mám již dvanáct podpisů herců z filmů o Vinnetouovi. To ji ovšem zajímalo pouze do chvíle, kdy pro ni dorazil její řidič, který bohužel neuměl cizí řeči, a tak byla opět nepříjemně překvapena.

O chvíli později přišel také pan Brice s manželkou a říkal, že již hodinu čeká, až jim někdo zavolá, a že rovněž nemá žádné informace. Opět muselo zasáhnout klubko fanoušků, kteří poprosili řidiče paní Marie, aby chvíli počkal, že auto s Pierrem Bricem pojede za nimi. Vzhledem k tomuto zmatku jsme se s paní Hellou domluvili, že na ně počkáme, až se vrátí z festivalu. Pierre Brice se vrátil krátce před půlnocí. Dost jsem se obával, že bude unavený, a že z rozhovoru a podepisování nic nebude, ale i přes pokročilou hodinu se nám věnoval asi dvacet minut. Všichni přítomní si přišli na své - jak autogramově, tak i společné fotky se vydařily. Byl jsem mile překvapen jeho ochotou.

Rád bych ze srdce poděkoval všem přítomným, hlavně paní Daniele, Honzovi Kotenovi a manželce pana Brice, která nám hodně pomohla.

Josef Mikáska

Pepa Mikáska s Marií Versini. | Foto: Jan Pitřík.
Pepa Mikáska s Marií Versini. | Foto: Jan Pitřík.
Pepa Mikáska s Pierrem Bricem. | Foto: Jan Koten.
Jan Pitřík s Pierrem Bricem. | Foto: Jan Pitřík.
Pepa Mikáska s Pierrem Bricem. | Foto: Jan Pitřík.
Jan Pitřík s Marií Versini. | Foto: Jan Pitřík.
Pepa Mikáska s Marií Versini. | Foto: Jan Pitřík.
 

 

Autoři článků - Daniela Krofiánová, Jan Koten a Josef Mikáska, vytvořeno - 31.8. 2013. Foto - Jan Koten, Jiří Fedor, Jan Pitřík a Svatopluk Rieger.

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR


od 1. 9. 2005