Fanfiction - mayovky
Zakladatel: Apanači
Fanúškovia mnohých obľúbených autorov a filmov si vytvárajú nové vlastné príbehy svojich hrdinov: píšu o nich, točia filmy alebo robia hry.
Ako je to vlastne s mayovkami a týmto fenoménom?
Existující fanfiction:
Apanači: Doolé, dcéra Apačov (příp. zde)
Kačka: Shatterhand
Kakho-oto: Rils Mirkis a Old Secretman
Kniga:
Vinnetou a Old Sugarhand v údolí mrtvých skunků
Ako je to vlastne s mayovkami a týmto fenoménom?
Existující fanfiction:
Apanači: Doolé, dcéra Apačov (příp. zde)
Kačka: Shatterhand
Kakho-oto: Rils Mirkis a Old Secretman
Kniga:
- Hřích Old Shatterhanda – 1. kapitola
- Hřích Old Shatterhanda – 2. kapitola
- Návštěva v Ernsthalu – část I.
Vinnetou a Old Sugarhand v údolí mrtvých skunků
| << | < | > | >> |
 Apanači 30.03.2017 10:49 |
Kačka, blahoželám k pisateľskému výkonu aj k odvahe! Teším sa preveľmi, že si to prečítam. Práve dnes som si hovorila, že na večer by mi dobre padlo niečo na čítanie, mám to dnes dosť pracovne husté, tak potrebujem nejakú príjemnú motiváciu! Už aby to tu bolo! :-) Belenore, vidíš, Ty ani nemusíš nič písať a stal si sa zastrešovateľom česko-slovenského mayovského fanfiction! ;-) Kakho-oto, to musia byť fajn spomienky! Ja som tiež asi v tom veku začala písať moju prvú "veľkú" story, a to kontrétne dej filmu Poklad na Striebornom jazere, lebo kniha sa mi vtedy akosi nedala čítať (o tom som už raz v nejakej diskusii písala), a film sa mi zdal fenomenálny - chcela som si ho uchovať dostupný pre seba kedykoľvek by som po ňom zatúžila - tak som si ho prepisovala. :-) |
| Kakho-oto 30.03.2017 10:04 |
Kačka: Četlo se to velmi lehce - pěkný příspěvek fanynky Karla Maye, s prvky dnes tak oblíbeného žánru fantasy. Povídku Doolé od Apanači jsem ještě celou nepřečetl, což budu muset napravit. Nicméně obdivuji tvůrčí schopnost a fantazii obou autorek. Asi bych byl schopen něco sepsat, ale těžko by to mělo takovou úroveň a stejně jako Belenor bych se "bál" kritiky. Jen pro zajímavost (a případné pobavení): Když jsem měl 13 let, tak jsem stvořil jakýsi polokomiks. Banda vrahů indiánů řádí mezi různými kmeny, jednalo se o partu čtyř (pouhých čtyř) zlých Oldů (proto jejich nadpřirozené válečnické a v jejich případě zabijácké schopnosti). Z jedné tlupy pobitých Komančů vyvázli dva indiáni (včetně náčelníka), kteří verbovali několik dalších kmenů (spíše tlup) indiánů v boji za zničení Oldů. Po několika velmi komických zápletkách (jeden oslovený kmen místo boje proti zlým Oldům vede jakousi občanskou válkou - po smrti náčelníka) uspějí až u třetího kmene: náčelník Kiowů Tangua dá Komančům k dispozici šest elitních válečníků, kteří pak spolu se dvěma Komanči a ještě dalším indiánem pobijí zbývající tři zlé Oldy. Už ani nevím, jak mě něco takového napadlo. Prostě jsem tehdy chtěl stvořit nějakou indiánku s postavami Karla Maye - kromě Tanguy (u mě je kladný!) jsem použil již jen Palomu Nakanu jako milou jednoho z Komančů. Na tehdejší věk to možná není nejhorší, celkově jde ale o slátaninu, kterou bych v celém znění nikomu neukázal. |
| Kačka 29.03.2017 17:54 |
Dovoluji si přispět svým pokusem o fanfiction. Děkuji Belovi za námět, přeformátování a umístění na web :) Je to zde: http://karel-may.majerco.net/e-book/detail/32 Omlouvám se, že je to takový kříženec stylů. Já už to jinak neumím :) Možná to v budoucnu ještě doladím. Nějak se mi to stále nezdá. Naposledy upraveno: 29.03.2017 17:57, Kačka |
 Belenor 28.03.2017 07:12 |
Apanači, já si na to netroufám :-) A i kdybych to napsal, tak bych se pak bál kritiky :-) |
Apanači 27.03.2017 19:35 |
Mescarlero: Nemôžem nájsť slová, ako sa Ti poďakovať za to, že si si to dôsledne prečítal a napísal svoje pohľady. Chcela som Ti to poslať ešte pred zverejnením – ale veru som nemala odvahu Ťa tým zaťažovať. Takže takto sa mi splnil sen – bez môjho pričinenia. A že si to napísal práve v deň môjho životného jubilea, tak to už akože vôbec nechápem. :-O To bolo narodeninové prekvapenie! Keď si čítam jednotlivé body - podľa mňa som z toho po faktografickej stránke nevyšla tragicky :-) Keby som naozaj chcela robiť „reedíciu“ príbehu – bez KM, čisto len moju fiction, určite by som tie veci zapracovala do textu! 1. To som vedela. Poprípade tam môžem dať pod čiaru rok, kedy to bolo zakázané a poznámku že to pravdepodobne ešte pár rokov robili „na tajňáka“. Za Winnetouových čias už s najväčšou pravdepodobnosťou nie. V mojom príbehu ťažím z toho, že Pawnee museli byť touto históriou poznačení – aj keď len ohováračkami a predsudkami. Niečo v tom zmysle, ako keď teraz malým deťom hovoria – politicky nekorektne: „Nechoď sám po ulici, ukradne ťa cigán!“ ...k ostatným bodom ešte tiež rada napíšem...keď zase bude troška času! Naposledy upraveno: 27.03.2017 21:28, Apanači |
Apanači 27.03.2017 19:05 |
Veľmi sa teším, že som našla také skvelé príspevky a ďakujem milým účastníkom diskusie za trpezlivosť, keď sa zapájam s menším oneskorením... Zeta: So mnou a s mojím písaním je to presne ako píšeš: v mojej fanfic je tiež kus môjho osobného príbehu. Písala som to spontánne, bez nejakého extra-plánovania a rozmýšľania. Ale spätne to tam vidím, keď to čítam s odstupom. Cítim tam prítomné to, že som chcela vzdať poctu mojim hrdinom, za to, že ma svojho času zachránili; za to, z čoho ma vytiahli (aj keby to zrovna bol len puberťácky pocit nudy a osamotenosti). A na záver, keď si Doolé volí mladého Pawnee – to chce asi symbolizovať, že som si nakoniec vybrala Realitu. Zdá sa mi dôležité vedieť odkiaľ-pokiaľ je fantázia a vnútorný svet; a kde sa začína ten skutočný. A hoci aj v nejakých dôležitých momentoch sa akoby oba svety prelínajú, pri tom stále potrebujem rozlišovať „kto je odkiaľ“. :-) To rozlišovanie fantázie a reality spomína aj autor peknej Mayovej biografie Moc fantázie. Že zlomový okamih „k dobrému“ u KM nastáva, keď si jednoznačne zaradí, čo kam patrí:dobrodružná fantázia do kníh, ktoré píše – a primerané „nedelikventské“ správanie do spoločenského života. :-D Či to u neho fungovalo úúúplne spoľahlivo neviem :-) ale určite to išlo k lepšiemu – už žiadne väzenie. Belenor: Tak ako, už si niečo napísal? Žeby lay-out alebo nejakú pasáž? Napr. ja som začínala tým, o čom som najviac práve túžila písať – teda nejak od stredu – a postupne mi to pribúdalo smerom k začiatku aj ku koncu. :-P Naposledy upraveno: 27.03.2017 19:06, Apanači |
 Zeta 12.03.2017 12:32 |
Belenor: Tak zkus aspoň kousek :) Myslím, že by si to každý fanoušek (aspoň takový, který sleduje tohle vlákno) rád přečetl! Přiznám se, že když jsem tak procházela ty německé povídky, napadlo mě, že je to vlastně víc než cokoli jiného velmi podrobný a zajímavý pohled do myslí a pocitů fanoušků. Je jasně vidět, jak každého autora (nebo spíš autorku) na mayovkách zaujalo něco trošku jiného. Někdo dopisuje "chybějící scény", případně pohled jiné postavy na klasické události z knih, někdo vymýšlí úplně nové dobrodružné příběhy a nové postavy, hodně oblíbené je samozřejmě přepisování událostí na hoře Hancock tak, aby Vinnetou nezemřel... Z tohohle úhlu je fanfikce zajímavý materiál :) |
Belenor 12.03.2017 11:22 |
Taky mám nápad na mayovskou fanfiction, ale obávám se, že to nedokážu napsat :-) Rozhodně ne tak dobře, jako Apanači :-) Asi se spíš konečně vrátím k překladům :-) |
Zeta 11.03.2017 23:04 |
Skrze tenhle hodně starýblog jsem dnes celkem náhodně objevila další stránku s odkazy na vesměs starší fanfikce. Něco je v němčině, něco je anglicky, úroveň a rating jako obvykle různé, alespoň to, co jsem zatím otevřela. Apanači: Zpětně jsem si pročetla tohle vlákno - ty jsi svou povídku napsala během necelých 2 měsíců! Ještě začátkem ledna jsi byla fanfikcí "nepolíbená" a teď najednou takový projekt, včetně ilustrací! Pane jo, to je výkon, který obdivuji! A když tvoje Doolé přivábí ke čtení mayovek dalšího člověka? To musí být nádherný pocit! |
| j.oakhurst 07.03.2017 10:48 |
Patrik Coachman(Vlastislav Toman)obdařil ve svých naučně populárních knihách Příběhy psané střelnýn prachem a Dlouhý oheň smrti ,které jsou věnovány historíí palných zbraní , přítomností OS a V. povídky,, Henryovka ,,a,,, Hůl profesora Wrena,, |
| j.oakhurst 06.03.2017 16:47 |
Od Jaroslava Moravce vyšla ještě v časopisu Větrník ročník 16 krátká povídka Rudí mají hlad.V ní se objevil poprvé( ?) SWS nikoliv jako policista ale jako ochránce karavany osadníkú putujícich na západ, Povídku doprovázela kresba Zdenka Buriana. |
Apanači 27.02.2017 09:53 |
Áno, myslím si, že kto má ambíciu vidieť svoje veci publikované na papieri, ten si už cestu nájde. Niekoľko rokov som robila v treťom sektore - tam bolo na to priestoru naozaj dosť. Nedávno ma kolegynka prekvapila - že prečítala svoju prvú mayovku, povedala mi so žiarivým úsmevom. Chvíľku mi trvalo, kým mi došlo, že myslí moju story. :-P A teda dodala, že by mala záujem si prečítať aj niečo od "ozajstného" Maya. :-D Dobré! |
| j.oakhurst 20.02.2017 11:27 |
Jenom poznámka k publikování případných prací....Je pravdou že v dnešní době je dost těžké najít nějaký časopis který by se věnoval tomuto žánru jeden asi z posledních, který padal v ůvahu, již zmiňovany Western World skončil před léty ,další časopisy které v 9o letech( Mladý hlasatel Hlasatel,Stezka,Tramp,Woodcraft,Wampum Neskenonu ,Bobří stopou, Skaut- Junák aj) většina z nich měla celorepublikovou působnost buď zanikly anebo,se již jedná o klubovou záležitost kdy jsou vydávany jen pro členy užšího společenstvíí,.ale ven na volný trh se nevydávají ,protože není dostatečná poptávka a,ekonomicky by byly ztrátové Co takhle zkusit možnost zaměřit se tímto směrem? V případě uvěřějňování prací ať už by se jednalo konkrétně o tvorbu v návaznosti na KM nebo podobného tématu .pokud by měli zájem členové i to by byla snad možná cesta........pro přispěvovatele by byla takto možnost uveřejnit své práce pro sice ůzký okruh zájemců ale v případě ůspěšnosti by se takové dílo mohlo dostat k početnému čtenářstvu když by se našel nakladatel ..... takové dílo by mohlo vycházet jako román na pokračování , takto vycházely romány běžně ,sám autor by mohl v průběhu rozvíjet své téma..vždyť i Jíří Brdečka začínal se svým slavným Limonádníkem v časopise Ahoj na neděli, aby ho později dokončil a vydal knižně. |
Apanači 17.02.2017 13:52 |
Sapfo, to si veľmi cením, že si si prečítala moju story a som rada, že si mala z toho zážitok! :-) Mescalero, ďakujem, je to pre mňa pocta môcť s touto komunitou zdieľať moju pasiu pre KM. Belenore, dík za zverejnenie linku na pdf-ko na tom správnom mieste. Presne takto mi to vyhovuje. j.oakhurst: pekné odkazy na knihy, vďaka! Zaujala hlavne tá Federica de Cesco - určite si Červený hodvábny šál zoženiem! Pani autorka je švajčiarska sympatická dáma, má na konte kopec kníh pre mládež - tak som si to o nej vyhľadala na nete. Som rada, že som na ňu takto cez Vás natrafila! Tento web je pre mňa online karl-mayovská univerzita :-) K mojej poviedke by som ešte mala pripísať poďakovania za to, čo som sa tu naučila (na základe mapiek, čo som si stiahla, som už asi pochopila aj tých západných a východných Apačov:-), čím som sa inšpirovala, čo som tu nasala... :-) Keby mi niekto pred rokom povedal, že raz napíšem fanfic story, najprv by som si vygúglila, čo to vôbec je :-P a potom by som len pobavene mávla rukou. :-D Naposledy upraveno: 17.02.2017 14:01, Apanači |
| mescalero 15.02.2017 09:57 |
Oproti Mayovi bych byl zřejmě poněkud "krvavější", ale taková byla historie. Lovce mustangů znám, Poutníky mám doma, ještě jsem je nečetl. Výborní jsou i Synové Velké medvědice od L. Welskopfové-Heinrichové (nutno mít kompletní cyklus 6 dílů, které vyšly jen slovensky), film s Mitičem zachycuje jen malý úsek z tohoto díla. Dále Jürgenová: Modrý pták (zfilmováno jako Ztracený syn), Sczepanská - Divoký Anda, Karibu ... je toho více, u některých především amerických autorek může trochu vadit takový ten "červenoknihovní" styl a zaměření. |
| mescalero 15.02.2017 09:46 |
O nadání Apanači nemám žádné pochybnosti, že je v této "osobě" něco více jsem tušil už od jejích prvních diskusních příspěvků. Držím ji palce. |
| Sapfo 14.02.2017 09:30 |
Apanači, to bylo prostě úžasné. Díky za krásný zážitek |
Belenor 11.02.2017 14:24 |
Na stránku s e-booky jsem přidal příběh od Apanači jménem "Doolé, dcéra Apačov". http://karel-may.majerco.net/e-book/ |
| j.oakhurst 10.02.2017 20:52 |
Apanači ,kakho-oto,mescalero se zájmem jsem si přečetl Vaši diskusi a je potěšující, že jste nevyloučili možnost začít realizovat některé své nápady vztahujíci se tématu V.a OS. Myslím ,že by byla škoda nevyužít svých schopností a znalostí neboť jak sami uvádíte máte jisté zkušenosti již z dřívějška a je to poznat i z vašich příspěvků. Apanači Když jsem četl část tvé povídky přišla mi na um myšlenka jak jsem před lety koupil jedné naši malé rodinné příslušnici ve věku 12 let na vánoce knížku Červený hedvábný šál. Uvedená kniha byla taková dětská indiánka a stala se velmi oblíbenou knihou obdarované, která si v ní v průběhu svého dospívání četla několikrát ...Autorka knihy Federica De Cesco se v ůvodu vyznala ze svých sympatií k indiánům a že si knihu napsala pro radost..... To že ženy dokáži napsat poutavou knihu s námětem z divokého západu i pro kluky mohu potvrdit sám, protože mezi jednu z mých oblíbených knih z klukovských let patří Lovci mustangů od americké spisovatelky Lee McGiffinové Z vážnější literatury z této epochy osidlování DZ je výborný román Poutníci od K Winsorové. Mescalero-Young Vinnetou je dobrý nápad ,stálo by zato zúročit své více než bohaté znalosti v oblasti kterou se již léta zabýváš.Ta myšlenka je dobrá, čtenáře zajímá co bylo před ,nebo co bude potom. Nemyslím, že je třeba se držet nějak přesně Mayova stylu pokud by jsi se do toho pustil, jde spíš o hodnoty, které May vyznával, a ty jsou ti blízké ,tvé názory na KM zde na foru to zcela potvrzují. Ohledně toho jak by případná další díla mohla vypadat není mi cizí ani myšlenka ,že OS. a V. ve dvojici či jednotlivě nemusí hrát hlavní prim. Mohlo by jít o čistě dobrodružný příběh jiného hrdiny, hrdinů kdy se OS. a V objeví v nějakém zásadním střetu nebo jenom okrajově budou přítomni.Tak by se autor mohl vyhnoui srovnávání a přílišné snaze nepoškodit spisovatelův odkaz s tím že by ponechal mayovo co jeho jest ale vytvořil by své vlastní osobité dílo |
Apanači 09.02.2017 14:17 |
Ďakujem Vám, ktorí ste si to prečítali, ten blog chce byť akoby ten môj „šuplík“, ako to píše Mescalero. Zároveň to mám ako cvičný priestor, kde sa chcem naučiť, ako to chodí – a potom si založiť ešte iný – s odlišnou tématikou. Dlhšie som zvažovala, či sem hodiť jeho link. Vidím, že som urobila dobre – som vďačná Zete za poznámku o vyhlásení – ďakujem, Zeto, veľmi si mi pomohla, už len čakám, kedy mi príde od Teba faktúra za koučing! :-D Momentálne netúžim po publicite – naozaj absolútne vôbec. Tu v diskusii sa mi to zdá byť dosť úzky okruh ľudí. Vidím to aj na číslach s štatistike blogu – o 2-3 zobrazenia naviac. Okrem toho tu sa to o dva dni posunie dole a takmer to zanikne v prepadlisku dejín :-) Takže pohoda... Imitácia Karla Maya: tá sa začne až od 2. kapitoly, kde hlavné slovo preberie OS. V prvej kapitolke rozpráva Doolé, tam si skúšam vytvoriť svoj vlastný štýl „pisateľskej reči“. Vžívam sa do teenagerky, ktorá má v sebe rebelskú krv, ako to k puberte patrí; má slovnú zásobu odlišnú od dnešných kočiek, napr. nehovorí o inteligencii ale o sove, zato však emócie sú tie isté ako pred tými 150 rokmi: hnev je hnev, strach je strach. :-) A ten rituál, ktorým má prejsť, by som dopriala aj súčasným mladým dámam. :-) S nástupom OS príde aj viac akcie – časom :-). Samozrejme v takom stupni, na aký si trúfam. :-) Vy, páni, by ste to dali, to by bol Váš priestor! K obrázkom: ďakujem, Zeto, tá ilustrácia s batôžkom pre drobčeka aj mňa samu prekvapila – to bol dobrý deň aj pre mňa aj pre skener. :) Mám to na A4 a originál vyzerá tuším ešte lepšie. V pdf-verzii poviedky by som chcela mať obrázok vždy na začiatku kapitoly, na blogu by som pridala niečo maličké jednoduché aj na začiatku každého príspevku. Vidím ako od obrázka k obrázku získavam skúsenosti. Ešte sa potrebujem riadne „vykresliť“- udržať si jeden štýl. Nateraz mi to takto stačí. Veď o nič nejde. :-) Kakho-oto: to sa dá z Tvojho písania poznať, že máš skúsenosti s publikovaním. Podľa mňa, keď máš predstavu, o čom by si písal, a keď dostaneš na to chuť – je to len otázka času. Navyše, si zvyknutý narábať s faktami... To dáš! Mescalero: ďakujem za inšpiráciu– ono by sa to asi časom dalo prepísať aj do nemayovskej verzie... Young V by som si určite rada prečítala! :-) |
| << | < | > | >> |