Nová řada filmů
Zakladatel: tonda
Chystá se nová řada filmů, slyšeli jste o tom?, já jsem se to dozvěděl náhodou a že si nevymýšlím dokazuje tento odkaz http://www.arara.cz/product/189814 je to nakonci prvího odstavce.
Ofiko "webík": http://winnetou2016.rtl.de/
Diskuse na ČSFD: http://www.csfd.cz/film/301741-vinnetou/diskuze/
Česká televize:
Odkaz
V novinách aj.:
Odkaz
Odkaz
http://kultura.zpravy.idnes.cz/novy-vinnetou-old-shatterhand-deh-/filmvideo.aspx?c=A161122_122728_filmvideo_vha
http://www.topky.sk/cl/100314/1590445/Legendarny-Winnetou-je-spat--Poriadne-nabuchany-a-Old-Shatterhand----No--nic-moc-
https://www.aktuality.sk/clanok/395165/vyrovnaju-sa-originalu-vieme-kto-nahovori-noveho-winnetua/#
https://www.novinky.cz/kultura/425299-novy-vinnetou-odcvalal-nemce-ani-slovaky-nenadchl.html
https://www.novinky.cz/kultura/425670-recenze-novy-vinnetou-neni-pro-nostalgiky.html?source=FBS
https://www.postoj.sk/20158/dymove-signaly_winnetouovej-spasy
Odkaz
Martin Koller si pustil v ČT Vinnetoua a zhrozil se
Odkaz
Odkaz
http://valikova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=580765
NEFF: Vinnetouova smrt
Odkaz
Ofiko "webík": http://winnetou2016.rtl.de/
Diskuse na ČSFD: http://www.csfd.cz/film/301741-vinnetou/diskuze/
Česká televize:
Odkaz
V novinách aj.:
Odkaz
Odkaz
http://kultura.zpravy.idnes.cz/novy-vinnetou-old-shatterhand-deh-/filmvideo.aspx?c=A161122_122728_filmvideo_vha
http://www.topky.sk/cl/100314/1590445/Legendarny-Winnetou-je-spat--Poriadne-nabuchany-a-Old-Shatterhand----No--nic-moc-
https://www.aktuality.sk/clanok/395165/vyrovnaju-sa-originalu-vieme-kto-nahovori-noveho-winnetua/#
https://www.novinky.cz/kultura/425299-novy-vinnetou-odcvalal-nemce-ani-slovaky-nenadchl.html
https://www.novinky.cz/kultura/425670-recenze-novy-vinnetou-neni-pro-nostalgiky.html?source=FBS
https://www.postoj.sk/20158/dymove-signaly_winnetouovej-spasy
Odkaz
Martin Koller si pustil v ČT Vinnetoua a zhrozil se
Odkaz
Odkaz
http://valikova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=580765
NEFF: Vinnetouova smrt
Odkaz
| << | < | > | >> |
| mescalero 23.02.2017 13:18 |
Toho Pobočníka si matně vzpomínám, ono podobných filmů a seriálů běželo v TV více. Bohužel, jsem ročník 1967 a vše, co jsem viděl v předškolním věku, se mi vybavuje jen v malých fragmentech. Ze seriálu připomínám dva - Korzáry (Corsaires et Flibustieres), ti jsou tuším z r. 1966, uvodní píseň zpíval Matuška, u nás je dávali v r. 1974, a Cesty statečných (Czarnie chmury), natočeno v r. 1973, u nás to běželo v červnu a červenci 1976, vždy v pátek od 20,00, vždy jsem se na to těšil, v každém díle byla nějaká ta bitka, šermovačka, souboj a hlavně to po celou dobu vypadalo, že to špatně skončí, když to nakonec skončilo happy endem, byl jsem na vrcholu blaha. Arsena Lupina si nepamatuji, ale rád bych ten seriál viděl. Delfína Filipa - jen matná vzpomínka, že něco takového v TV běželo. Daktari - samozřejmě, myslím, že to dávali v neděli dopoledne, lev Clarence, šimpanzice Judy, taky jsem to měl rád. A taky seriály NDR - Tajemství And, Archiv smrti, Neviditelné hledí. Maďarské - Černé město, Matyáš Sandorf. Australský - Zlatá horečka. |
| zdero 23.02.2017 06:33 |
Sleduju vaše vzpomínání na starý seriály, skoro všechny jsem taky sledoval a vzpomínám ještě na jeden který se mi kdysi moc líbil - Daktari - o záchranářské stanici pro zvířata kdesi v Keni ... |
| j.oakhurst 22.02.2017 16:46 |
Mescalero Tak nevím momentálně si na žádný seriál o francouzských odbojářích nevzpomínám....a na ten další tebou popisovaný film taky ne ....ale to ještě může přijit.... Pobočník jeho Excelence ...jenom zkratkou ,sovětský seriál ,rok uvedení cca 1972-1975,Děj se odehrává v období občanské války ,hlavní postavou bělogvardějský důstojník působící na velitelství ,Bílé armády.,,Ve skutečnosti rozvědčík revoluční rudé armády ,dále láska mezi ním a dcerou jeho nadřízeného.nakonec prozrazení jeho identity,V paměti mám neůplný obraz vykolejení bělogvardějského panceřovéhoi vlaku snad jeho zásluhou ,konec, možná zahynul. Další příjemnou vzpomínku mám na seriály Dobrodružství Arsena Lupina a Slavné ůtěky. Roli Arsena Lupina- lupiče gentlermana a vévody de Beafort ze Slavných ůtěku si zahrál představitel Athose z Mušketýrů z roku 1961.Georges Descrières. Ještě mne napadl Delfin Filip,velice pěkný seriál a to je prozatím dnes vše co jsem z paměti vydoloval. |
| mescalero 21.02.2017 08:24 |
DarkTower: Inspirace ilustrací Z. Buriana: časopis National Gegraphic - např. když se podíváte na fota Indiánů z 20-40. let 20. století, všechny ty ozdoby na koních atp., tak uvidíte, kde byla předloha pro ilustrace Z. Buriana, dále kompozice některých čb. fotografií z NG - i tady se Burian učil a inspiroval, v NG čas od času vycházely barevně ilustrované seriály věnované Indiánům jedn. kult. oblastí USA i Latinské Ameriky, jedno číslo bylo např. věnované Mayům a jejich městským státům, potom tu byly články o určitém hist. období určitého místa, kde byli nafoceni v hist. lokalitách, skanzenech atp. lidé oblečení do dobových kostýmů, byly tu fotky dobového zařízení domů, lékáren, vězení, soudů, pracoven atp., fotky byly kolorovány. Nic podobného dnes v současném NG není. Pokud si ilustrátor dobr. děl sežene staré NG (a svého času jich bylo v anticích plno, sám jsem nakoupil snad více jak 10 ročníků, které jsem pak přenechal M. Fibigerovi, stály okolo 20-30,- Kč jedno číslo, svázané ročníky vycházely cenově i lépe), má opravdu kvalitní zdroj obrazových informací pro své obrázky. Scénář nového Vinnetoua - obecně je každý nový scénář pro adaptace starých dobr. klasik horší a blbější než scénáře předchozí. Jeden kalendářní rok - někteří tu psali, že muselo jít o více let, čímž ospravedńovali vinčestrovky z r .1873. To, že si scénáristé odřízli možnost dalšího pokračování je jen dobře, ale takhle oni možná nepřemýšleli. Navíc nic není nemožné, kdyby měl nový "triptych" grandiozní úspěch, klidně by byla rudá polovička z dua pokrevních pitomů vzkříšena (a možná ani nechtějme vědět jak). Fakt, že se Old S. ani V. nestačili stát legendami Div. západu, beru za jednu z největších scénáristických chyb, za jeden z největších omylů nové série. Postava Nšo-či je jedna velká tragédie a možná, že sama herečka je v tom nevinně, že hrála jen to, co bylo ve scénáři a jak ji režisér vedl. Také bych si do té role představoval mladší a hezčí herečku - i mezi hist. Apačkami byly krasavice i podle evropských měřítek, např. jedna ze dcer skutečného náčelníka Meskalerů Gian-na-thea (jméno mi vypadlo z paměti), byla tak pohledná, že nikdy nemusela pracovat, jako ostatní ženy kmene, otec ji dokonce brával na různé hostiny a jednání s americkými důstojníky: všichni jí byli okouzleni. Víc realističnosti a drsnosti? Ani v mayovkách z 60. nechybějí drsné scény, jen jsou filmovány způsobem obvyklým v té době, tzn. že chybí např. krev na zasažených postavách, nejsou tu zpomalené střihy, nikdo tu po zásahu kulkou nelétá vzduchem atp. A v čem je nová série realističtější, to opravdu nevím, to mě teda poučte, já tu žádný posun nevidím. Je to stejná pohádka jako mayovky 60. let, ovšem bez oné kouzelné, báječné, vpravdě sváteční atmosféry. Romantika se tu nekoná vůbec, ano, v tom souhlas. Herci - jistý potenciál, nadání vidím jen u W. Möhringa. To, že byl pro roli mladého O. S. starý, za to on nemůže, tady lze jen apelovat na soudnost tvůrců i samotného herce. Je tu, po namaskování, vidět jistá podoba s K. Mayem, ale jen v obličeji, hercova vytáhlá až rachitická postava neodpovídá spíše malému a spořejšímu spisovateli. A ta útlá ramena, kostnaté ruce, o nichž by měl divák uvěřit, že jsou to ony proslulé drtící pěsti slavného zálesáka! Znovu se opakuji, ale literární O. Shatterhand nebyl nikdy greenhornem, toho v něm do určité doby (než projevil své supermanské schopnosti) vidělo jen jeho okolí. Pokud nějakou činnost ještě neprováděl, hned na první pokus ji zvládl lépe než kdokoli jiný. Xhelilaj je herecké dřevo (jímž možná byl i mladý P. Brice, na rozdíl od X. měl však obrovské charisma a pro roli Vinnetoua se hodil znamenitě, herecké nadání není pro roli dobr. geroje podstatné, představiteli takové postavy by mělo stačit na plátně jen "být" a to bez charismatu nejde) a jestli se někomu podobá nebo ne, na tom nic nezmění. Navíc mu scénář předepsal být po celou trilogii tupým ťulpasem, kterého přemůže a přepere skoro každý, kdo jde kolem. Gojko Mitič toho jako herec také nikdy moc nepřevedl, ale dokázal na plátně být Indiánem a my (tehdejší hoši a děvčata školou povinní) jsme mu to věřili a jeho boji s proradnými bledými tvářemi jsme fandili. Pamatuji, jak jsem brečel, když padl jako Tekumseh, jaké jsem cítil zadostiučení, když na konci většiny svých filmů zlikvidoval bílé padouchy. Když umřel v roli Inču-čuny, necítil jsem nic, jen jsem si uvědomil dvě věci: Mitič byl jediný uvěřitelný Indián v této sérii, jeho role byla příliš malá a nedůstojná takové legendy - když ho angažovali (nehledě na jeho stáří, roli Inču-čuny by měl hrát herec tak o 20 let mladší), měli ho nechat hrát více a déle, totéž platí i Adorfovi; Versiniovou jsem ani nezaregistroval. Představitel Santera juniora - z padouchů při té bídě asi nejlepší, ale proč i on musel být psychopatem (odporným vrahem a milovníkem divadla či umění zároveň). Psychopaté se v románech K. Maye nevyskytují, jeho padouchům jde jen o peníze, zlato a s tím spojenou moc. Ve svém konání jsou racionální, byť postupem času přijímají jednu porážku za druhou. Ze svých chyb se někdy poučí v okamžiku smrti a někdy ani to ne. Nakonec, když to shrnu, všechny herecké výkony beze zbytku se "vejdou" do hereckého standardu německých televizních produkcí, nic víc, nic míň. Patříte-li mezi fandy těchto děl, pak se vám nový Vinnetou musel zamlouvat, respektive nijak vám nevadil a to je v pořádku. Stylizaci Vin. a O. Shat. v této trilogii považuji za tragický omyl. Když pominu vše ostatní, bylo to právě ňoumovství, ubrečenost, hloupost a primitovnost obou hlavních postav, co mě od sledování nového Vin. nejvíce odrazovalo. Furt jsem čekal, kdy dojde k přerodu obou tragédů v důstojné hrdiny. Bylo to ale marné čekání. Hrdinství se tu vlastně nekonalo ani v jediné scéně, vše bylo nějaké upocené, vydřené, upachtěné. Vinnetou jako náčelník nechá 2x vystřílet své bojovníky, v reálu by už po svém prvním velení náčelníkem nebyl, zbytek jeho kmene by ho opustil. Otázkou je, jak bych novou sérii vnímal jako ničím nezatížené dítě. Tady odpovědět neumím, ale i jako dítě jsem těžce nesl, když se mým hrdinům nic nedařilo a ještě se jako bonus nechali na konci filmu či seriálu zabít. Hudba mi přišla nevýrazná, děj rozhodně nedotvářela, když jsem se soustředil, uvědomil jsem si i různě upravené motivy z mayovek 60. let. Lze o ní řici asi toto: když už nic, alespoň neškodila. Kamera a vizuály: na úrovni televizní produkce, nehodnotím pozitivně, ani negativně. Jedn. scény byly málo "zalidněné", Reinl dokázal točit "živěji", dokázal vzbudit dojem, že např. pueblo je plné Apačů, i ten Roswell měl nějak více zalidněnější, jeho zločinecké bandy byly početnější než ty Stölzlovy ... a to ani nemluvím o setkání zástupců jedn. kmenů u Fort Niobara (či Niobrara) versus setkání náčelníků před útokem na O. S: farmu. Když na něco nemám prachy, tak to raději netočím. Hezká pasáž, kde píšete o starých mayovkách, pod tu bych se podepsal. Celkový dojem: vrchol série nastává v uzavření pokrevního bratrství, ovšem dojem z této scény je vzápětí brutálně smazán smrtí Vinnetoua. Tak takhle ne, tohle se nedělá, to je proti všem nepsaným i psaným zákonům a pravidlům literárního či filmového díla. V okamžiku, kdy čekáte, že byste se od obou tragédů Div. západu mohli něčeho opravdu hrdinského nadít a že už konečně nastane to pravé mayovské dobrodrúžo, tak v tom okamžiku je děj brutálně ukončen. Za takovou podivuhodnou zkratku by snad tvůrci měli dostat nějakou cenu, navrhuji třeba sto ran rákoskou na holou prdel a doživotní zákaz jakéhokoli styku se světem K. Maye. |
| mescalero 20.02.2017 13:17 |
j.oakhurst: koukal jsem na ČSFD na ty Nerozlučné - podle všeho jde o britský seriál, 6 dílů, u nás to mohlo jít v r. 1977. Takže nevím, v tom "mém" seriálu se bojovalo s Němci, vybavuji si scénu, v níž se nějací civilisté (mezi nimi i žena či ženy) brání v nějakém domku útoku něm. vojáků. Pobočník jeho excelence - o jaký seriál šlo? Kdy to dávali? Já si ještě ze 70. let vybavuji jakýsi asi 3-dílný film ze zhruba 17. století, kde je nějaký šlechtic ve službách nějakého panovníka, dopadne to špatně, hl. hrdina je popraven. Mám pocit, že tu šlo o nějakou polskou koprodukci, ale více si nepamatuji. Na kpt. Klose jsem byl ještě malý - mám celý seriál na DVD, ale prý je tu nějaký nový a příšerný dabing, ještě jsem si to nepustil. Sebastiana si pamatuji, měl tu hrát představitel Čingačgúka P. Massimi. No možná dáme nějaké vzpomínky dohromady. |
| j.oakhurst 17.02.2017 15:42 |
HunterN Zkus hledat ve starých Kinech, rok tak 1960,1961.Četl jsem jeden takový článek v jednom čísle z těch let, který pojednával o ůvahách natočit filmy o Vinnetouovi v jaké produkci to mělo být už si nevzpomenu, Do jedné z obou hlavních rolí byl dokonce zvažován Christopher Lee. K článku byla připojena ilustrace Zdenka Buriana z nějaké dobr,knihy která měla být mimo dalších jeho prací inspirujícim motivem pro výpravnou stránku filmu. Můžeš také zkusit vznést dotaz do listárny časopisu Cinema anebo jestli není nějaké vodítko v knize Karla Jordána Můj bratr Vinnetou |
| j.oakhurst 17.02.2017 15:32 |
Mescalero Seriál o francouzských odbojářích mne napadá jen jeden, který se jmenoval Nerozluční.Děj se odehrával v současnosti, tu partu tvořili tři muži a jedna žena ,přátelé z odbojové skupiny z 2sv. války,Pamatuji si jen velice mlhavě o co tam šlo, a sice ,že v jednom díle našli udavače který zavinil smrt jejich přítele během okupace,co s ním provedli, už nevím. Těch dílů bylo asi šest a dále řešili nějaké kriminálni delikty asi.. K tomu výčtu který si uvedl minule, trochu mi´osvěžil pamět,,přidávám Kapitána Klose, Pobočníka jeho Excelence,Mořského vlka( l.R:Harmstorf nějaká koprodukce)Sebastiana mezi lidmi..... O existenci druhé Hammanovi knihy jsem neměl tušení, měl jsem sice v povědomí že je slovenská verze,ale považoval jsem ji za tu samou. |
| mescalero 17.02.2017 09:05 |
Sapfo: tady jde o vzpomínku sotva 10-letého kluka, hodnota seriálového Ivanhoa pro mě tkví právě v té vzpomínce na pěkná odpoledne u obrazovky. Film z r. 1982 znám a nějaké větší emoce ve mně nevyvolal, pravda, už jsem byl o něco starší. Ve stejné době vzniklo (a šlo do kin) také ruské zpracování Ivanhoea. |
| Sapfo 16.02.2017 14:08 |
ad Mescalero: asi jsem divná, ale mě se daleko víc líbil Ivanhoe z roku 1982 s A.Anrewsem a Olivií Hussey |
 DarkTower 16.02.2017 13:27 |
Jo a aj vdaka novym filmom som znovu siahol po kniznych Mayovkach a tesim sa ja k maly. Nejak ich vnimam inak a s radostou studujem ilustracie Zdenka Buriana a jeho sposob, ako sa s hrdinami Mayovko Divokeho Zapadu vysporiadal (ma ediciu T&M). |
DarkTower 16.02.2017 13:25 |
Tak som si to cele nechal prejst hlavou, napozeral najprv v slovenskom dabingu (nemohol som odolat) a nasledne v ceskom (dikybohu zan, zazitok omnoho lepsi). Dovolim si napisat par nazorov z viacerych ulov pohladu. Necital som velmi to, co sa tu medzitym popisalo, aby som si nemiesal svoje myslienky s cudzimi. Takze ak budem opakovat, co tu uz niekto povedal, ospravedlnujem sa. PRIBEH: 1/5 Z mojho pohladu najslabsie ohnivko v retazi, nechapem, co to ti scenaristi robia. Je mi jasne, ze ich musi nahnevat, ked kazdy pri filme melie len o hercoch a reziserovi, ale nasilu sprznit cely film, len aby si niekto vsimol, ze tam scenarista bol? Ze cely cyklus troch dielov uzavreli do jedneho kalendarneho roka (a tym padom si defakto odpilili konar s moznostou dalsich pokracovani) - dobre, je to kompaktnejsie, dockali sme sa dokonca westernovej zimy a snehu. Ze tym padom Vinnetou a Old Shatterhand nemali cas stat sa onymi legendami Divokeho Zapadu, som tiez prekusol. Ale nezmyselne prepisovat, miesat, vyskrtavat postavy, alebo ich vlastnosti, dejove linky davat inym postavam (Kleki Petra - Incu-Cuna, Sam Hawkens - Kleki Petra, Nso-Ci ako samanka, ktora prezije atd..)? Paneboze! Ze sa snazili pridat viac realisticnosti a drsnosti a ubrat romantiku a naivitu? Vysledkom su bohuzial jednoduche, trivialne a naivne pribehy, u ktorych logika mala dovolenku (vrcholom vsetkeho bolo potapanie sa v sude so vzduchom a jeho 'odparkovanie' pri dne Strieborneho jazera, kde poslusne pockalo, kym sa hrdinovia vratia) - a kvoli comu? Len preto, aby nebolo vidiet, ze scenaristi vypustili povodne dejove linie (nieco mozno kvoli rozpoctu - lov bizonov, mozno keby zil Vlada Mensik, tak im grizzlyho zahra za celkom prijatelne peniaze), nieco naozaj len z citej zlovole scenaristov. Polku filmu hladaju s tym sudovym nezmyslom po dne obrovskeho jazera, aby prisli na to, ze je to v jaskyni? Pre mna najtragickejsa cast celej trilogie. Nepochopitelne, nezmyselne. Rovnako pochovali pani scenaristi noveho Conana, ktory mal predpoklady na slusny restart (mnozstvo kniznych pribehov, uzasnych komiksovych spravovani, ktore mozu rovno zobrat ako technicky scenar a oni vyzvracaju nezmysel o barbaroch, co tahaju po horach lod...), alebo Dieta 44 (tu ubohu stupiditu si zrejme vsimnu ti, ktori citali knihu). HERCI: 4/5 Tu je nepochybne, ze vybrat vhodnych hercov bol velky problem. Predsa len, kedykolvek sa povie Vinnetou a Old Shatterhand, kazdy vidi Pierra a Lexa. Pritom prave oni dvaja boli dost vyrazne mimo Mayou predstavu. Musim vsak ocenit, ze tvorcovia siahli po prave tychto dvoch hercoch - Wotan Wilke Morhing mi svojim skromnym a civilnym prejavom naozaj sadol do ulohy greenhorna Karla Maya, oprosteneho od heroickeho patosu a takmer god-modu Lexa Barkera; Nik Xhelilaj zas svojim exotickym vzhladom vo viacerych scenach pripominal Pierra, pritom ale ulohu Vinnetoua ponal po svojom, bez snahy kopirovat slavnu predlohu. Rovnako dobre boli vybrani herci pre dalsie postavy - mexicanka Iazua Larios ako Nso-Ci si zachovava indianske crty (tak ako boli spominane v knihe) a pritom je zaujimavo pritazliva, Milan Peschel ako Sam Hawkens posobi trochu vaznejsie nez Rolf Wolter, Gojko Mitic v ulohe Incu-Cunu zrejme konecne uzavrel taky vnutorny kruh, ked zaziaril v povodnych mayovkach, neskor sa pokusal nadviazat na tento maly uspech vychodonemeckymi westernami a ucinkovanim v live-Winnetou-open-show. Mario Adorf v roli Santera bol akymsi crossoverom s povodnymi filmami. Typovo vyborni boli aj zaporaci - najma Jurgen Vogel ako ozrala a nasilnik Rattler a Michael Maertens ak Santer Jr. POSTAVY: 3/5 Tvorcovia noveho Vinnetoua zjavne stali pred dilemou, ako smerovat charaktery jednotlivych postav (aj ked len tie hlavne, nakolko vsetky ostatne su ponate velmi jednoducho). A musim znova priznat, ze stylizacia Vinnetoua aj Old Shatterhanda mi sedi vyborne. Vinnetou ako divoky a impulzivny prerijny divoch, ktory sa postupne zoznamuje so zivotom bielych prostrednictvom Old Shatterhanda a meni sa v rozvaznejsieho a vyspelejsieho bojovnika je v prudkom rozpore s Briceovym podanim hrdinu, ktory je od prveho obrazu gentlemanom a filozofom vystudovanym minimalne na Sorbone, so vseobecnym prehladom a pochopenim vsetkeho diania v zivote belochov, vidiacim a uznavajucim principy vyssieho dobra. Old Shatterhand prichadza ako studovany europan, ktory naraza na Divokom Zapade na uplne ine principy a zakony, nez sa ucil z knih (co zodpoveda kniznemu charakteru opisanemu Mayom). Myslim, ze ma slusne nabehnute stat sa skutocnym hrdinom divokeho zapadu (kde len principy penazi a koltu su tym hlavnym tahunom), bohuzial uz nie v spolupraci s Vinnetouom. Mozno s Hadzim Halefom Omarom, pokial sa budu realizovat orientalne dobrodruzstva. Celkovo posobia postavy v trilogii nerozhodnym, nevyprofilovanym dojmom, chvilami az trivialne a plocho. HUDBA: 3/5 Ze budu pouzite povodne melodie, bola informacia, ktora ma potesila. Zaujimalo ma, ako budu prerobene, ako zakomponovane do deja. To prve vyslo vyborne, povodne motivy upravene, nanovo nahrane posobili sviezo a clovek sa tesil pri kazdej prilezitosti, ked zazneli. S tym zakomponovanim do deja to uz bolo horsie. Minimalne prve dva diely mi prisli ako hudobne prazdne, bez umocnovania atmosfery deja. Treti bol na tom o poznanie lepsie, ale stale to nebolo to prave. Urcite som nechcel, aby melodia zaznela pri kazdej scene s hlavnymi hrdinami (tak, ako v serialovom navrate Sandokana, kde sa ozvalo ’Sandokaaaaaaaaannnnnn’ pri kazdom jeho nastupe na scenu), ale hudba a hudobne motivy boli silnou strankou mayoviek a nielen tych. Hudba dokaze neskutocne zvyraznit silne momenty, navodit atmosferu a tu, pokial sa pracuje s tak silnymi motivmi, sa to nemoze nechat len tak. KAMERA A VIZUALY: 4/5 Uz z traileru a webovych stranok mi bolo jasne, ze vizualy a kamera budu hrat silnu ulohu v tomto remaku a neostal som sklamany. Ci uz slo o kostymy, masky, interiery, exteriery, alebo sposob, akym boli sceny nasnimane - vsetko bolo top notch. Celkovy obraz posobil vyrovnane, bohato, mal hlbku, farebnost a zaroven to vsetko hralo dohromady. Pacila sa mi stylizacia jednotlivych obdobi a lokalit - od prichodu Karla Maya do Ameriky - para, hmla, blato v Rosweli, skaly, preria a stavba trate, cez horuce leto pri hladani pokladu na uzasnom jazere az po jesen a zimu v poslednom boji. Vsetko malo svoju farebnost, atmosferu. Striedanie nocnych a dennych scen, nasvietenie, praca s farbami… Co ma ale naopak sklamalo, bola prazdnota, ktorou zivali vsetky tie krasne exteriery a kulisy. Ziadne stada bizonov tiahnucich preriami, ziadne velke dediny indianov, ziadne puebla kypiace zivotom, ziadne vypravy masirujuce na konoch proti sebe. Ak som sa tesil, ze dnes budu moct kameramani pouzit drony a ich vymozenosti, tak prave na tychto leteckych zaberoch sa prazdnota priestoru prejavovala najviac. Krasna krajina okolia Plitvickych jazier a na nej par indianskcyh stanov, niekolko banditov, jedna pltka a siroko-daleko nikto? To som skutocne necakal. CELKOVY DOJEM: 3/5 Dlho som viedol vnutorny monolog na temu, co robi stare mayovky vlastne vynimocnymi? Chvilu som formuloval nejaku zmysluplnu odpoved a vyslo mi zhruba toto: Su to pribehy priatelstva, spravodlivosti a boja proti bezpraviu, odohravajuce sa v nadhernej slnecnej krajine, plnej skal, luk, lesov a jazier, kde kazda ton skryva tajomstvo, nebezpecenstvo a kde sa odohravaju tie najvacsie dobrodruzstva, ake sa daju zazit. Hrdinami su skutocni rytieri svojej doby, ktori sa nedivaju na nebezpecie, nepytaju sa, co z toho budu mat, ale pre ochranu slabsich sa vrhaju z jedneho nebezpecenstva do druheho. Naivne, bez rozmyslu, pravda. Ale vedia, ze sa v poslednej chvili dokazu vynajst, ze spoja svoje sily, aby porazili obrovsku presilu, alebo ze dalsi priatelia ich nenechaju v stychu a pridu na pomoc, ked uz dochadzaju ine moznosti. Je to neskutocna kombinacia romantiky a dobrodruzstva, ktore v realnom zivote nemozu byt nazvane inak, nez naivitou a rozpravkovostou, ale nie je pravda, ze prave taketo ciste a naivne pribehy formuju charaktery ludstva uz odpradavna? Kolkokrat sme sa (aj ked len obrazne) vrhli do boja pre naivnu myslienku, alebo nezmyselnu obranu pravdy, lebo citime, ze tak by to nasi hrdinovia urobili? A pevne verite, ze v tom boji nezostanete sami a zazijete ten uzasny pocit, ked sa v bezvychodiskovej situacii zjavi biely brat Old Shatterhand so svojou kuzelnou puskou a vy mu budete moct podat ruku a povedat: Muj bratre… (zase obrazne, samozrejme). Vsetky krasne a vznesene myslienky rytierstva a boja za spravodlivost su sustredene do tychto filmov. Ak ich odstranite, ak hrdinovia budu obycajni ludia v obycajnych a surovych situaciach, ak sa filozofia (pokrvneho) bratstva scvrkne do debaty pri love mustangov a boj za spravodlivost sa zredukuje len na boj o svoj zivot, nezostane v cloveku ten pocit, ktory ho formuje, sprevadza cely zivot. Zostane len kratky pribeh, utrzok sceny, par spomienok, ktore casom vyblednu. Nie vzdy mam radost z citania Karla Maya, niekedy mi doslova lezie na nervy (hlavne tie pasaze o tom, ako Old Shatterhand vsetko vie, vsetko dokaze, vo vsetkom je najlepsi a podnika utajene akcie, ktore zvratia cely dej a potom si pocka, kym na to priatelia/nepriatelia pridu, aby mu mohli povedat, aky je dobry a on sa mohol tvarit, ze to s nim nic nerobi; proste taky ten superman, ktory s potutelnym usmevom Mirka Donutila a hlavou nabok pocka, az na to vsetci pridu, aky je dokonaly), ale vsetky tie hodnoty, o ktorych som hovoril v jeho dielach su. Bohuzial tento duch Karla Maya sa v novom spracovani len zlahka mihol a zrejme hlbsia stopa po nom nezostane. Starsie generacie pozreli a nerieslili, nove generacie asi nijak uchvatene neboli. Dobre bolo, ze so mnou celu seriu odpozeral moj jedenastrocny syn, ktory chvilami ani nedychal a pri boji s Tokvi-Kavom sa s obavami v hlase pytal: Ale vsak ich nezabiju? Takze nejaky vztah k hlavnym hrdinom si zrejme vytvoril, ked mu nebolo jedno, ako dopadnu... |
| mescalero 16.02.2017 12:56 |
j.oakhurst: já své názory taky i měním, ale vždy je za tím nějaká "cesta", nějaký "proces", není to ze dne na den. J. Hamman - mám od něho dvě knihy, jedna je ve slovenštině a je věnována spíše Hammanovu učinkování ve filmových westernech. Po stopách ... je opravdu nepřesná, přesto bych ji nezatracoval, svého času to byla hezky udělaná kniha, "začátečníkovi", který se chce něco dovědět o Div. západu tato publikace neublíží. Ano jde o Ivanhoea s R. Moorem - kdysi, snad někdy v 90. letech, to opakovali, ale už jsem se na to nedokázal dívat, přišlo mi to už naivní. Ale vzpomínku na I. mám hezkou - byly to pěkné chvíle u obrazovky, kdy jsem sledoval podobné seriály, ještě přidám vzpomínku na Čtyři z tanku a psa, Rodinu Smolíkovu, 50 komiků a spol., Pouští a pralesem, Daktari, Kryštofa Kolumba (4-dílný seriál, běžel kolem r. 1975), Robinsova Crusoe (německý nebo franc. seriál, dávali to v sobotu dopoledne), Tajemství barevného ostrova (4 filmy, Operace Mojžíš, Svatba s překážkami, Piráti na Albertině, Ztrosk. na ostrově), Tajemství měděného poháru (renesanční Itálie, vrah s něj. hákem místo ruky), Tajemství And, Legenda o Stülpnerovi (hist. dobr. seriál NDR z konce 18. století, v hl. roli Manfred Krug, hrál tu i náš J. Pohan), Markýz de Bois-Doré, Na každom kilometri, Není cesty zpátky (partyzánské drama, v hl. roli N. Oljalin), Thyl Ullenspiegel atd. atd. - některé seriály si pamatuji jen ve střípcích, jako např. nějaký franc. seriál o odboji (makisté) v období II. sv. války, běželo to někdy kolem r. 1975-77, snad v neděli dopoledne - kdyby o tom někdo věděl více, ať prosím napíše. |
| j.oakhurst 16.02.2017 11:22 |
Mescalero-Nedivím se, má poznámka vůči tobě je jen takové přátelské,, poštouchnutí,,i když jsem ve věci na nového V, a případných dalších pokračování jiného názoru dokáži pochopit tvůj pohled na věc .Nemůžu říct že bych necítil určité sympatie s jakou vervou předkládáš a hájíš své názory . Litovat své volby nemusíš..... ,měl jsem taky,, problém,, i když trochu jiného rázu. Zajímám se tak trochu o historii dalekého západu a zejména o období od vynálezu Coltova revolveru tj asi od roku 1836 po rok 1912-1920 Moje první setkámí s lit. faktu z této epochy bylo v knize Po stopách divokého západu J. Hammana , dnes je hodnocena jako dost historicky nepřesná a když jsem na fotografiích viděl tu sešlost pistolníků B. Mastersona , W. Earpa L. Shorta aj .žádný z nich nevypadal jako Gary Cooper,J Wayne,C.Eastwood ,ale jako,strejcové,,ne nepodobni představitelům filmových grotesek Laurelu. Hardymu či Chaplinovi, bylo mé rozčarováni značné..Časem jsem se naučil rozlišovat legendu a skutečnost a baví mne obojí. Většinu filmů které uvádíš znám, něco už vypadlo z paměti,ale byly to opravdu pěkné filmy...Ivanhoe byl tuším ale seriál dab. slovensky v hlavní roli s R Moorem Jean Marais pro mne představoval ve svých šermířských rolích rytířů, šlechticů , to co Lex Barker v roli hrdiny DZ Old Shatterhanda , Mušketýři R, Lestera si vzpomínam, byly u nás v kině uváděni jako komedie a tak mi to připadalolo,.Chyběl mi tam ten francouzský šarm jinak ale u mne druhé místo. . Jenom poopravím, tu verzi z roku 1961 natočil Bernard Borderie,,ve filmových časopisech se psalo že mušketýři byla taková přípravka na Angeliku mimoto si tam přetáhl z Mušketýrů herecké představitele Aramise do role Krále Ludvíka 14. a Porthose do menší ep..role. Hunnebelle natočil mušketýry o nějaký ten rok dřive tu verzi neznám a docela rád bych ji shlédnul. Různé Inovace v historických filmech zanášení moderních prvků do nich nepovažuji za vhodné a šťastné v tom případě mám jednoduchý recept, tyto filmy nesleduji. |
| mescalero 15.02.2017 10:19 |
j.oakhurst: a divíš se mé reakci? Vše, co se mi nelíbilo na nové vin. sérii, může být hravě překonáno v dalším projektu. Za každou nerealizovanou hrůzu je potřeba vzdávat díky všem možným bohům. Jo kdybych o Divokém západu a Meskalerech nic nevěděl, tak by mi vadil jen blbý příběh - moje chyba, špatně jsem si zvolil své koníčky. Mušketýři - váhám mezi těmi z r. 1961 (režie A. Hunnebelle) a těmi z let 1973-74 (režie R. Lester, podotýkám, že se Lesterovi nepovedlo pokračování z r. 1989, v němž totálně přehnal parodické a komediální prvky, ze stárnoucích mušketýrů udělal naprosté trouby, kteří si nedokáží poradit s jednou ženskou): lepší zpracování nejsou a asi ani nebudou, neboť ve všech nových zpracováních se objevují nesmyslné inovace a modernizace (vzducholodě, kung-fu, černí mušketýři, naprostá ignorance Dumasovy předlohy a alternativní historie). Ale možná více než Mušketýři mě v dětství poznamenaly filmy s J. Maraisem (Kapitán, Hrbáč, Kpt. Fracasse, Ve službách krále, Ruy Blas¨), dále si vzpomínám na Dicka Turpina, Mandrina, Cartouche, Služebníky ďábla, Šípy Robina Hooda, Piráta sedmi moří, seriál Flanderský lev, Cesty statečných, Korzáři, Ivanhoe, Curro Jimenéz aj. Les Charlots - jo měl jsem je rád, později jsem viděl i další filmy, které u nás nešly; dnes musím konstatovat, že "komunisti" vybrali do našich kin jejich nejlepší filmy (kromě 4 sluhů ... první dva díly Bažantů, Blázny ze stadionu a Velký bazar - ten je možná i nejlepší, také díky dalším hercům jako např. M. Galabru, P. Preboist či M. Serrault). |
 hunterN 14.02.2017 21:54 |
Když jsem u těch scénářů, neví náhodou někdo něco víc o scénářích, které mělo údajně kolem roku 1960 k dispozici blíže nespecifikované Hollywoodské filmové studio, prý až k 70ti mayovkám, které ale nakonec nebyly zrealizovány a o kterých se zmiňuje ve své knize o KM Klaus Farin? Nikde jinde, jsem na žádnou podobnou informaci nenarazil. Pominu to, že uvedený počet se mi zdá značně nadnesený, a to i v případě, že by se mělo jednat i o zfilmování románů z orientu. Každopádně, role Vinnetou sice obsazena nebyla (prý ji odmítl oslovený Horst Bucholchz, který se ale později účastnil castingu na tuto roli v Reinlově Pokladu), ale Oldu měl hrát Steve Reeves, kterýžto se mé představě o Oldovi/Karovi, vytvořené díky mistru Burianovi, velice blíží: http://s2.dmcdn.net/HyXsh/x240-Ssc.jpg |
| j.oakhurst 14.02.2017 15:55 |
Mescalero když se objeví na netu nějaký odkaz na možnost zrealizování scénáře dalšího mayovského filmu nebo něco podobného tak mne pobaví ale jen v dobrém, tvoje reakce jak vždy,,vyletíš,, a hrozíš se případné pohromy co z toho zase bude. Opět trochu nadneseně jsem rád že jsem jen řadový čtenář KM a divák mayovských filmů a tyto záležitosti mne ,,netrápí.. Když zabrousím zase trochu jinde tak např. pro mne jediný správný představitel ,,.Dartaňana,, je Gerard Barray z filmu z roku 1961 a to se týka i jeho kolegů. Urozený a ušlechtilý Athos ,bonviánský a vznětlivý Aramis, bodrý a rozšafný Porthos a temperamentní a plný energie,, Dartaňan,, našli své ideální herecké představitele v tomto filmu, který podle mne patří vůbec k nejlepšímu zpracování.Vždy jsem se ale rád podíval na další verze abych mohl nadále konstatovat že se nic nezměnilo.Nedá se říci že by ty ostatní se mi vůbec nelíbily ale vždycky tomu něco chybělo .Přesto jsem rád že tyto filmy vznikly a že budou snad vznikat další,tímto jen podtrhuji svůj názor na případná další filmová pokračování díla KM Ještě dodávám že jednou mušketýry, ale jako takové všeobecně, přetrumfli jejich sluhové a to ve filmu Čtyři sluhové a čtyři mušketýři a byla to vskutku zábavná podívaná. |
 Belenor 13.02.2017 10:26 |
No to víš, chtějí realizovat svou "uměleckou vizi" či jak tomu říkají :-) |
| mescalero 13.02.2017 10:23 |
Komentář k nerealizovanému filmu Dobr. K. Maye: Ježíšmarjá, pánbůh s námi a zlý pryč! Proč musí být všichni scénáristé mayovek šílenci a idioti? |
| Kakho-oto 13.02.2017 09:07 |
Posílám odkaz na krátkou charakteristiku nerealizovaného filmu "Dobrodružství Karla Maye - Pokrevní bratři". Nšo-či je ve skutečnosti unesenou dcerou Mr. Henryho a pouze adoptivní sestrou Vinnetoua. Mr. Henry nenávidí indiány a jako pomocníky k záchraně své dcery najme Rattlera a Rollinse. Na straně Apačů ale stojí Old Shatterhand. Tolik k ději filmu, který měl být točen v amerických exteriérech. Komentovat nástin děje není ani nutné... Odkaz |
Belenor 12.02.2017 22:24 |
Co? No já nejsem žádnej scénárista :-) Nikdy jsem scénář nepsal :-) |
| << | < | > | >> |
