Nová řada filmů
Zakladatel: tonda
Chystá se nová řada filmů, slyšeli jste o tom?, já jsem se to dozvěděl náhodou a že si nevymýšlím dokazuje tento odkaz http://www.arara.cz/product/189814 je to nakonci prvího odstavce.
Ofiko "webík": http://winnetou2016.rtl.de/
Diskuse na ČSFD: http://www.csfd.cz/film/301741-vinnetou/diskuze/
Česká televize:
Odkaz
V novinách aj.:
Odkaz
Odkaz
http://kultura.zpravy.idnes.cz/novy-vinnetou-old-shatterhand-deh-/filmvideo.aspx?c=A161122_122728_filmvideo_vha
http://www.topky.sk/cl/100314/1590445/Legendarny-Winnetou-je-spat--Poriadne-nabuchany-a-Old-Shatterhand----No--nic-moc-
https://www.aktuality.sk/clanok/395165/vyrovnaju-sa-originalu-vieme-kto-nahovori-noveho-winnetua/#
https://www.novinky.cz/kultura/425299-novy-vinnetou-odcvalal-nemce-ani-slovaky-nenadchl.html
https://www.novinky.cz/kultura/425670-recenze-novy-vinnetou-neni-pro-nostalgiky.html?source=FBS
https://www.postoj.sk/20158/dymove-signaly_winnetouovej-spasy
Odkaz
Martin Koller si pustil v ČT Vinnetoua a zhrozil se
Odkaz
Odkaz
http://valikova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=580765
NEFF: Vinnetouova smrt
Odkaz
Ofiko "webík": http://winnetou2016.rtl.de/
Diskuse na ČSFD: http://www.csfd.cz/film/301741-vinnetou/diskuze/
Česká televize:
Odkaz
V novinách aj.:
Odkaz
Odkaz
http://kultura.zpravy.idnes.cz/novy-vinnetou-old-shatterhand-deh-/filmvideo.aspx?c=A161122_122728_filmvideo_vha
http://www.topky.sk/cl/100314/1590445/Legendarny-Winnetou-je-spat--Poriadne-nabuchany-a-Old-Shatterhand----No--nic-moc-
https://www.aktuality.sk/clanok/395165/vyrovnaju-sa-originalu-vieme-kto-nahovori-noveho-winnetua/#
https://www.novinky.cz/kultura/425299-novy-vinnetou-odcvalal-nemce-ani-slovaky-nenadchl.html
https://www.novinky.cz/kultura/425670-recenze-novy-vinnetou-neni-pro-nostalgiky.html?source=FBS
https://www.postoj.sk/20158/dymove-signaly_winnetouovej-spasy
Odkaz
Martin Koller si pustil v ČT Vinnetoua a zhrozil se
Odkaz
Odkaz
http://valikova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=580765
NEFF: Vinnetouova smrt
Odkaz
| << | < | > | >> |
 Apanači 27.12.2016 14:27 |
Nooo, u mňa zatiaľ prevažuje spokojnosť, rada by som napísala zopár postrehov. Začnem naj-vecami: Kamera - bola báječná, vychutnala som si pohľady a osvetlenie. Čakala som, že práca kamery nesklame,Stölzl zvykne mať v tíme po tejto stránke kvalitu. Hudba - škoda, že mala tak málo priestoru, znelo to fajn - známe motívy v novom šate. Herecké výkony - na TV film veľmi príjemné, presvedčivé, týpci sedeli do svojich rolí - Rattler - super ksicht na padoucha, Wotan - pôsobil dosť mladistvo na to, koľko krížikov má na chrbte. Nik zvládal aj divošské aj dôstojné, hĺbavé polohy svojej postavy, dokonca na záver mu sadla aj tá komickosť - zvolil takú správnu mieru (pre mňa). Príbeh - obávala som sa, že to bude niečo na takej kvalitatívnej úrovni ako Winnetuov návrat - prostoduchý dej, ploché postavy. Našťastie sa moje obavy nenaplnili - malo to slušný spád, scenár logicky a organicky držal pokope, osoby sa vyvíjali - napr. tým, že tam nebol Klekí Petra ako taký, nebol W hneď hotový "rudý gentleman" , ale mohla som sledovať "jeho vývin" z divocha, ktorý chce pobiť všetkých bielych, na humánnejšieho človeka - stvárňovala ho bolesť, straty, vzťahy s otcom, sestrou, s Karlom... Rattler aj "dáma z baru" boli vykreslení aj z tej milosrdnej stránky, nielen z tej stereotypnej. R chcel len kúsok svojej zeme a rodinu, dáma sa nemohla dočkať, kedy sa začne živiť poctivo... Sklamania: "nekresťanstvo OS" - hoci zase na druhej strane, jeho život (myslím jeho gestá a prejavy vo filme) boli plné kresťanských hodnôt. Skutky hovoria silnejšie ako slová. Niektorí znalci KM (konkr. Wollschläger) hovoria, že kresťanstvo KM bola len poplatnosť jeho vydavateľom a konzervatívnemu nemeckému publiku vtedajšej doby. Ja by som sa viac tešila, keby vo filme z KM urobili sympatického kresťana typu pánbú Jiřího Bartošky z Anděla Páně. Tvorcom sa asi však zdalo, že dnešnému Nemcovi viac sadne osvietenec náklonný k pohanstvu a povere - lebo to je asi momentálne v Európe najrozšírenejší svetonázor. Takže autorský tím je tiež len poplatný svojej dobe - rovnako ako údajne KM (teda ak by mal ten Wollschlager pravdu, čomu ja aaaaž tak neverím). Jeden z najkrajších momentov: Situácia keď Karl hovorí Nšo-či, že verí v lepší svet a ona mu na to: veď svet je dokonalý - pozri sa! Vtedy ma trošku aj mrazilo - krásne! Taaakže môj celkový filmový zážitok bol fajn - s tým, že som vedela, že vstupujem do paralelného vesmíru - a počas filmu som si to občas zopakovala. Spomínali ste tu viacerí, z akým filmových diel asi autori čerpali, ja by som pridala ekologickú líniu filmov typu Smaragdový prales a oskarový Most cez rieku Kwai z 1957 s Alecom Obi-wanom Guinessom. :) A ak niekto prišiel v čítaní až potiaľto :) už len dodávam, že som sa snažila byť veľmi stručná a dúfam, že tým myšlienky neutrpeli na zrozumiteľnosti :) Naposledy upraveno: 27.12.2016 14:33, Apanači |
 Zatinka 27.12.2016 10:23 |
Ty jsi mě nepochopil, vždyť já se vůbec nehádám. Reagovala jsem jen na vyjádření novinářů, že "pouze první díl se dá považovat za adaptaci knižní předlohy." |
| Kakho-oto 27.12.2016 08:47 |
Že jsou staré filmy mimo knižní předlohu (a velmi často zcela mimo) víme všichni, proto se tady snad nebudeme hádat a ani jsem to nerozporoval. Druhé místo není špatný výsledek, přece jen bych čekal, že se na nového Vinnetoua bude v Německu dívat více než 15 procent diváků. Apropos Vinnetou se vrací měl v Německu při premiéře také poměrně dobrou sledovanost a to jde o snímek, který zcela propadl. Nepatřím k těm, kdo by se oháněl Bricem a starými filmy v tom smyslu, že nemá smysl nic dalšího točit. Osobně bych byl rád, kdyby nová trilogie uspěla. Zatím jsem viděl první díl a musím říct, že se mi dost líbil. Byl takový, jak bylo avizováno: drsnější, špinavější, v modernějším hávu (avšak akcí nebylo tolik, jak jsem čekal). Jedná se o volnou adaptaci, ale až na Klekí Petru a Santera tam nechyběla žádná zásadní postava z knihy. Rattler byl navíc velmi odpudivý, takže jsem tam dalšího záporáka (Santera) vůbec nepostrádal. |
Zatinka 26.12.2016 15:19 |
Já myslím, že vzhledem k tomu, kolik je v Německu televizních programů, tak obsadit druhou pozici je velmi dobrý výsledek. Že bývá první díl nejlepší je celkem běžné, to se dá očekávat. Ad knižní předloha - u starých mayovek to bylo taky úplně mimo předlohu :-) A k hodnocení článků - dnes je těžké věřit nějakým recenzím a hodnocením. Lidé jsou hrozně ovlivnitelní. Často hodnotí lidé, kteří film (knihu, zboží atd...) vůbec neviděli, ale nechali se ovlivnit negativním postojem recenzenta, pak už se hledá jen to špatné. To samé platí samozřejmě i opačně. Paradoxem je, že nové filmy jsou velice kladně přijímány fanoušky starších mayovek, zatímco lidé, kteří ty staré mayovky viděli jen párkrát z rychlíku a jsou jim v podstatě ukradené, tak se ohánějí Pierrem Bricem atd. :-) Každý si musíme udělat svůj názor podle toho, co od filmů očekáváme. Jak už jsem psala v Knize návštěv, tak mně osobně celkově nevadí, zda budou reálie úplně mimo, protože se v tom neorientuji a ani nemám potřebu si dohledávat, zda souhlasí oblečení apod. (tohle jsem řešila možná před 15 lety, teď jsou mi tyhle věci volné). Od toho jsou dokumentární snímky. Taktéž odpustím, pokud bude děj mimo knižní předlohu, protože kdyby mělo zůstat všechno zachováno, vydalo by to na seriál (a místy pěkně nudný seriál). Já jsem momentálně ve stadiu, kdy se těším na dobrodružný příběh s napětím, krásnou krajinou a zajímavým dějem. Chci si u něj odpočinout a neřešit žádné starosti. Beru ho jako pohádku pro dospělé, na kterou se moc těším. Pokud se mi líbit nebude, tak o nic nejde, chleba levnější nebude a svět se bude točit dál. Nedělám si iluze, že by kolem filmů vznikl nějaký nový kult, je jiná doba. Ale pokud budou filmy alespoň trochu přijatelné a budou je jednou ročně opakovat v televizi, budu spokojená. Naposledy upraveno: 26.12.2016 15:30, Zatinka |
| Kakho-oto 26.12.2016 12:44 |
Byl bych rád, kdyby Vinnetou zabodoval, nicméně 5,06 miliónu diváků není v Německu zase až takové terno. U jednoho článku jsem našel hodnocení (přes 400), které není ani průměrné (viz odkaz). Bohužel, i když jde o hodnocení hrstky lidí, na žádný větší úspěch to nevypadá. V jiném článku novináři navíc psali, že první díl je jasně nejlepší a též zdůraznili, že jako jediný se dá považovat za adaptaci knižní předlohy. Nicméně večer se podívám na film ve slovenské televizi a udělám si svůj názor. Odkaz Naposledy upraveno: 26.12.2016 12:46, Kakho-oto |
Zatinka 26.12.2016 11:00 |
Tak v Německu 1. díl Vinnetoua zabodoval, sledovalo ho více než 5 milionů diváků - obsadil 2. místo ve sledovanosti mezi celovečerními filmy. A podle facebookových diskuzí si mladí Němci film chválí. Těším se. |
Apanači 22.12.2016 11:09 |
Ďakujem, Mescalero, za pekné prianie! Som presvedčená, že Ty si vsadil na istotu a kvalitu s tou Ironijou suďby :-) Pozrela som si, čo je ten film zač, chytilo ma to, určite si to pozriem, keď bude príležitosť, myslím, že to bude pre mňa dobrá neplytká zábava! Dík za tip! :-) A pokiaľ ide o radosť - ja uprednostňujem radšej takú tú tichú, vnútornú, dlhotrvajúcu, ako túto extatickú, ktorá ma teraz drží už dlho :-), verím a čakám, že sa to zmierni. :-) |
| mescalero 21.12.2016 11:42 |
Apanači: závidím Ti (i jiným), že se ještě dokážete na něco těšit, já už toho nejsem několik let schopen. I kdyby byl nový Vinnetou ten nejskvělejší film na světě, tak fázi těšení neprožiju. Ale dobře si ji pamatuji, už jsem to tu psal, mé největší těšení bylo na jaře 1978 na film Old Shatterhand - a tehdy jsem zklamán nebyl. Letos se, co se Vánoc týče, těším snad jen na to, že se trochu vyspím a po zuřivém nekonečném vánočním úklidu se zase vrátím ke čtení. Někde jsem také viděl tvrzení, že každá generace bude mít svého Vinnetoua. Nu není to pravda, od 60. let vyrostly nejméně 2 generace a ty svého Vinnetoua neměli (otázkou je, zda ho chtěli). Trochu se snad těším, že slovenská TV letos opět zopakuje ruský film Ironie osudu aneb rozhodně správná koupel. Loni jsem to stihnul vidět od poloviny, letos bych to chtěl vidět celé. Pominu-li loňský rok, pak jsem tuto smutnou komedii (ale nakonec šťastnou) viděl někde kolem r. 1977, kdy mi bylo 10 let. Ano žiju nostalgií, ale proč ne. Každý máme něco. Tobě, Apanači, přeju, aby se Ti nový Vinnetou líbil a aby to pro Tebe byl zážitek. |
Apanači 21.12.2016 11:02 |
Chcela by som sa podeliť o tom, ako a na čo sa ja teším v súvislosti s novou trilógiou. Možnosť, že budem z filmov sklamaná tu stále je, ale na súčasnej palete môjho života to momentálne nehrá veľkú rolu. Zvyčajne, keď sa na niečo teším, tak to pozostáva z dvoch zložiek: 1. očakávanie udalosti a potom 2. samotná udalosť. Unkas tu nedávno spomínal advent, tak ja by som tiež použila toto slovo a nazvala to, že moje tešenie sa sú dve od seba nezávislé a zároveň súvisiace časti: adventný veniec a vianočný stromček. 1. Môj W-advent: Posledné týždne som mala náročné obdobie po pracovnej stránke (a kto nie, že?), najzaťažujúcejšie chvíle boli práve vtedy, keď sa objavili termíny vysielania na RTL a RTVS. Dodávalo mi to takú energiu radosti, že som to pracovné zaťaženie zvládla bez zvyčajných tráviacich problémov. :) A to znamená pre mňa veľa. Díki, Winnetou! 2. Moje W-Vianoce: Moji najbližší nemajú veľké pochopenie pre W, ale, našťastie, majú veľké pochopenie pre mňa. ;-) Tak som dostala cez sviatky 3 voľné večery! (Aj keď človek so záväzkami nikdy nevie určite, či voľný večer bude naozaj voľný, veď to poznáte. Ale tá nádej tu je!) Na pozeranie prvého dielu už mám zajednanú veľmi príjemnú spoločnosť kamarátok. Ostatné dva mi ešte visia, lebo kamarátky aj väčšina mojich dobrých známych cestuje na Východ (Slovenska), kde majú už dohodnutú parádnu partiu na sledovanie. Som pozvaná aj tam, ale až na také veľké cestovné hecovanie sa necítim. Z mojich mnohých známych sa zrazu vykľuli fanúškovia – nazvime to „ príležitostní“ - dávajú sa dokopy, organizujú sa na spomínané večery, keď sa to bude vysielať. Je to úplne jedinečné obdobie môjho života. :) Rozhodne môžem napísať aj si zaspievať legendárne: I have the time of my life! Aký bude samotný film, už je popri tom všetkom takmer vedľajšie! Martin písal do KN o nomináciách – zdá sa, že to bude jedna z naj-vecí, akú nemecké TV v tomto roku ponúkli. To hovorí za veľa. Minimálne, že to bude nad priemer toho stavu nemeckej TV tvorby, ako nám ju tu predstavil Mescalero. A...ešte sa straaašne teším na to, ako to tu budeme spoločne prežívať a komentovať, zdieľať svoje názory. Veď už teraz je to veľmi fajn – ozvali sa noví aj staronoví ľudia, nechýbajú ani moji obľúbení starí známi – žije to tu – proste krochkám od blaženosti. :) Takže nezávisle od kvality filmov, prajem Vám krásne chvíle očakávania, stretnutí, rozhovorov aj samotného sledovania všetkých dielov! |
| mescalero 21.12.2016 07:37 |
Přes všechno, co jsem napsal, stojím v konfliktu bílí versus rudí na straně Indiánů, ve zcela obecné rovině bylo právo na jejich straně, jejich země byla obsazována, jejich životní styl byl ničen. Když si tohle uvědomíme a uznáme, teprve pak se můžeme bavit více do hloubky. J. Opatrný "opatrně" a J. Černík (dnes typický amer. republikán, tedy pravičák až na půdu) zcela otevřeně vším možným obhajují "dobytí Západu", Černík jde dokonce tak daleko, že zpochybňuje jedno z nejodpornějších vraždění Indiánů (masakr u Sand Creeku v listopadu 1864) a všemožně ospravedlňuje velitele coloradských dobrovolníků, kteří se vraždění dopustili, plukovníka Chivingtona. Na druhé straně zásah proti Šajenům a Arapahům jistou logiku měl, neboť část bojovníků v letních měsících pobila několik desítek osadníků a vystěhovalců - to zase nezmiňují obhájci Indiánů. Můj zájem je omezen na území Sev. Ameriky a Mexika, avšak mám i desítky knih o Latinské Americe. Tupak Amarua mám, druhá Roedlova kniha mi unikla, vím o ní a jak na ni narazím, tak si ji koupím. V. Šolc - s ním problémy nemám, ale slyšel jsem o něm různé zvěsti, třeba že předměty z depozitáře Náprstkova muzea měnil s J. Vraštilem za jeho obrázky. M. Stingl - patří mu mé uznání za to, že mě jeho knihy přivedly k zájmu o indiánské války, na druhé straně obsahují jeho práce takové množství chyb, omylů a zavádějících tvrzení, že by snad už ani neměly být vydávány. Namyšlenost tohoto pána je také pověstná. Kolegové ho neměli rádi; jeho cestování po celém světě v době tuhé normalizace se dá také různě vykládat. Potkal jsem ho jednou v knihovně Náprstkova muzea, kam jsem svého času dosti často chodil, a dlouho se rozmýšlel, zda ho mám oslovit, nakonec jsem se, zřejmě rozumně, rozhodl mlčet. Za otevření "tématu" u nás mu patří úcta a čest, pro první seznámení s ind. válkami jeho knihy stačí - kdo chce jít dál, toho jeho chyby neovlivní. |
| Kakho-oto 20.12.2016 14:03 |
Mescalero: to jsou zajímavé informace. Tuším, že i Jiří Brdečka (Kolty bez pozlátka) psal o tom, že indiány nelze moc idealizovat, ale zároveň nešel do žádných podrobností. Na druhé straně např. Václav Šolc a M. Stingl, kteří mezi indiány žili, o nich psali moc hezky. I když to se většinou jednalo o indiány z Latinské Ameriky (a samozřejmě o indiány žijící hluboko v průběhu 20. století). Mohu se zeptat, zda tě zajímají i indiánská etnika mimo území USA a severního Mexika? Mám dvě odborné publikace od B. Roedla - první o araukánských válkách (jih Chile)jsem již četl (hodnotím kladně, i ve srovnání s tím, co o Araukánech - Mapuché psal Stingl), druhou - o povstání Túpac Amaru ještě ne. Co se týče USA, tak u nás vyšla spíše literatura faktu, která indiány většinou velmi idealizuje, nebo díla historika Opatrného - ta se mi zase zdají psaná až s nechutí vůči indiánům. Knížky od Černíka jsem ještě nečetl, ale vím, že tyto jsi označil za ještě více stranící bělochům než Opatrného práce. Teď jsem si půjčil Jeierovu knihu Indiáni - faktograficky objevné se mi to zatím moc nezdá a to nejsem žádný "indiánolog". |
| mescalero 20.12.2016 13:29 |
Zeta: sice to z dnešního pohledu nejsou bezchybné knihy, ale přečtěte si od F. Cartera: Odvedu vás do Sierry Madre a od E. Arnolda: Zlomený šíp, tam se o životu Apačů, byť především Čirikavů, dočteš docela dost. Dospělé muže nikdo do zajetí nebral, ti už se bojovníky stát nemohli. Vhodní byli chlapci kolem 5-10 let, z těch se dalo vychovat Apače (Komanče atd.). Tihleti původní zajatci často patřili k nejlepším bojovníkům. Nejznámějším zajatcem Meskalerů byl asi H. Lehmann, syn německých přistěhovalců, kterého ve středním Texasu kolem r. 1870 zajala tlupa mesk. náčelnika Carnovista. Už v 11 letech se účastnil válečné výpravy, na níž zabil Mexičana (dospělí bojovníci většinou chlapci jeho první oběť trochu "předpřipravili"). Po několika letech musel Lehmann od Meskalerů uprchnout, neboť během divoké pitky zabil šaman a jeho přívrženci chlapcova ochránce, Carnovista; pak chtěl šaman zabít Lehmanna, ale ten se nedal, šamana odprásk a s pomocí náčelníkovy dcery Ete (která ho zřejmě milovala) se mu podařilo utéci. Pak žil sám v divočině, po nějakém čase ho adoptovali Komančové. Proč se Indíáni tak chovali: na to lze mít tisíce odpovědí a žádnou. Proč si kočka hraje s myší? Cosi - zvláště v oblasti jižních plání, kde nebyla zima, která by přerušila věčný kolotoč nájezdů, vraždění a pronásledování, naznačují podmínky, v nichž Indiáni žili: byl to neustálý boj o život a potravu, všudypřítomná obava z přepadení, hrozba smrti a mučení v kterémkoli okamžiku ... tohle napětí se muselo nějak uvolnit a takový život musel s člověkem něco udělat. Navíc podle filosofie Meskalerů je vše, co jste schopni udělat, na co máte sílu, správné: prostě právo silnějšího ospravedlní vše. Naposledy upraveno: 21.12.2016 07:03, mescalero |
| mescalero 20.12.2016 13:11 |
kakho-oto: Indiáni byli především oportunisté non plus ultra. Ochránci přírody? Spíše náhodou nebo když takové chování bylo výhodné. Je rozdíl mezi tím, co v přírodních národech chtěli vidět různí myslitelé, filosofové, milovníci amer. přírody jako např. E. T. Seton, v rozporu s tím stojí zápisky obchodníků, lovců, vojáků, vystěhovalců ... prostě těch, kteří se s Indiány stýkali. Jistě se také dají najít výjimky potvrzující pravidlo. Když Indiáni narazili na stádo zvěře a mohli ho obklíčit, obvykle ho celé pobili, bez ohledu na to, zda takové množství masa mohli sníst nebo nějak zužitkovat, raněná zvířata často nedobíjeli, bylo jím líto nábojů. U jakýchkoli Indiánů najdete, budete-li hledat v pramenech, popisy nejrůznějšího chování, od nelidské krutosti až po téměř nadpozemskou ušlechtilost, mnohdy bývá nositelem takových vlastností i jedna a ta samá osoba. Kdo pravidelně přicházel mezi něj. ind. komunitu, nikdy dopředu nevěděl, s čím se setká - musel by totiž znát všechny děje, které se u této společnosti přihodily a to každému jednomu jejímu členu. Malá hádka či pitka mohla během okamžiku smést všechno, co se odehrálo předtím. Ano Nšo-či do děje patří, ale v mezích, které ji přidělil její duchovní stvořitel. Lariosová - no uvidíme. co předvede (tím nemám na mysli její tělo, to ať jde prodávat do jiného typu filmů), mohla držet ústa a nemít problémy. |
 Zeta 20.12.2016 11:45 |
To jsou zajímavé informace, ráda bych si popravdě přečetla něco víc o každodenním životě Apačů nebo jiných indiánských kmenů, o životě žen obzvlášť. Na Wikipedii (vím, že to není spolehlivý zdroj) se stran mučení píše "Zajaté nepřátele Apačové buďto umučili nebo adoptovali do svého kmene, aby nahradili padlé bojovníky" - to mi vyznívá skoro tak, že nějaký předobraz bělocha, žijícího u Apačů, jako Klekí-Petra nebo později Old Shatterhand May mít musel, pokud je tohle pravda. Dále "V této době (druhá polovina 19. století) taky vzrostl význam mučení zajatců, které bylo předtím spíše výjimečné." - bylo by něco blíž k tomu týrání zvířat, proč se tak indiánky chovaly? Aby si děti odmala zvykaly na bolest a krev? Boje a krutosti mezi lidmi budiž, ale zatahovat do toho zvířata...:( (A to nejsem žádný sluníčkář nebo vegetarián) JInak Nšo-Či ve Vinnetou I. jsem vždycky měla moc ráda, její společné scény s Old Shatterhandem patří k mým vůbec nejoblíbenějším, takže pokud bude nová herečka sympatická a "chemie" mezi ní a Möhringem bude fungovat stejně jako mezi Versini a Barkerem, jsem pro. Naposledy upraveno: 20.12.2016 12:09, Zeta |
 Belenor 20.12.2016 11:29 |
Jo, Conan je fajn, ostatně Age of Conan je teď jediná počítačová hra, kterou hraju :-) Ale je to spíš Sword & Sorcery než High Fantasy, takže je to logicky akčnější. |
| Kakho-oto 20.12.2016 11:26 |
Mescalero: No to je hnus..., laik vidí indiány spíše jako milovníky přírody a zvířat, k nimž měli hezký vztah a zabíjeli jen, když to potřebovali. To, co jsi popsal, bylo tedy běžné u Apačů nebo i u dalších indiánských etnik? Nšo-či: pojetí postavy v knize i v 1. dílu Vinnetoua miluji, proto mně představa většího výskytu postavy v ději nevadí (třeba po zhlédnutí nových filmů změním názor). A rozhodně nesouhlasím s Lariosovou, když označila způsob ztvárnění Nšo-či z roku 1963 za hrozný. Nšo-či dělala vše pro to, aby Old Shatterhand žil, a také z toho důvodu odjela do Roswellu - byla aktivní účastnicí děje. Marii Versini mám velmi rád a to i v rolích Džity a Ingdši (ta je velmi akční). Jen zařazení Nšo-či do filmu Old Firehand nemám rád, ačkoliv to platí pro celý film. Judita Silbersteinová: ano, v minulosti (na střední) jsem chodil do třídy se dvěma ženami tohoto typu. To chodí platí naštěstí jen v rovině spolužáci. K Tolkienovi nic nemám, ten mě minul a filmovou trilogii jsem viděl jen jednou. |
| mescalero 20.12.2016 11:11 |
Zeta: apačské ženy se na mučení nejen dívaly, samy ho často prováděly. Krutosti učily i malé děti, když jim ukazovaly, jak mučit zvířata - vypichovat jim trny oči, upalovat či stahovat z kůže zaživa atp. Když se Apačkám do ruky dostal někdo (stačilo, aby to byl běloch nebo Mexičan), kdo zabil jejich muže, syny či děti, pěkně se na něm vyřádily - to platilo i o mrtvolách. Kolikrát na místě nějakého masakru spáchaného Apači zůstalo jen pár mrtvol - zbylé, mrtvé či raněné, odvlekly apačské ženy a pak na nich, někde v klidu, zapracovaly. Na koni jezdili Indiáni odmala, to byla samozřejmost. |
| mescalero 20.12.2016 10:58 |
No jo, ale to je jen obecný popis, ničím konkrétním nedoložený popis, do žádných větších akcí se nám Nšo-či v ději nepouští. Ano, v záporných a komických ženštinách si May libuje. Judita je skutečně odporná a řekl bych, že každý z nás nějakou tu Juditu ze svého okolí zná, ti největší šťastlivci možná i s takovou charakterní osobou žijí. Nová televizní Nšo-či je mi už dopředu nesympatická, už jen výrokem o předchozím pojetí této role. Nesnáším a nenávidím všechny ženy bojovnice (typu Xeny), všechny ty kožené či kožešinové oblečky zahalující jen to nejnutnější. Jenom se modlím, aby nová Nšo-či neovládala nějaké asijské bojové sporty. Skutečná šamanka a bojovnice Lozen dokázala poznat či vycítit směr odkud přicházel nepřítel, díky jejím schopnostem dokázali Victoriovi bojovníci několikrát uniknout zkáze. Také se ale nepřímo říká, že apačské bojovnice (a zřejmě i šamanky) byly často lesby. Lesbické chování Apači tolerovali, gaye však (jako čaroděje) upalovali. Tolkien možná přežije Maye v čase (kdo ale vydržel více let na výsluní, toť otázka), ale nakonec budou mít v literatuře asi stejné místo - jako přední zástupci svého žánru. Ovšem je tu rozdíl v tom, že Tolkiena čtenářsky obsáhnete poměrně rychle, Mayovo dílo je daleko větší a různorodější. Osobně mi četba Tolkiena žádné zvláštní potěšení nepřinášela, Hobit je vyloženě dětská četba, knih na úrovni Pána prstenů a lepších je spousta. Pán prstenů také není žádná akčňárna. Daleko více mě v tomto žánru oslovil autor Conana Howard. Když nevíte kudy kam, je omdlení docela dobrý způsob jak vyřešit ošemetnou situaci. |
Zeta 20.12.2016 10:50 |
A nepřipsali Nšo-Či tu pozici šamanky spíš jednoduše proto, že ošetřovala zraněného Old Shatterhanda? Z knížky nevyplývá, jestli se opravdu nějak aktivně podílela na jeho léčení, nebo jestli mu akorát nosila polívku a vodu. Jsem v půlce Vinnetou II, zatím se několikrát poukazovalo na to, že Vinnetou má v léčení mimořádné znalosti (např. všem udílí pokyny co dělat a přinést, když se bojuje o život Old Firehanda), u Nšo-Či těžko říct. Vyloženě "drsná" mi nepřipadala, na druhou stranu i ona pomáhala Old Shatterhanda učit se životu v divočině, indiánským jazykům, uměla jezdit na koni a zjevně by jí nijak nerozhodilo dívat se na mučení u kůlu, takže křehotinka taky určitě nebyla :) |
Belenor 20.12.2016 10:14 |
No, měl jsem rozepsaný text o ženách - v orientálních příbězích atp. Ale jsouc to filmové téma, tak radši nic :-) Jen k Tolkienovi: poznal jsem ho někdy v letech 1995-7 (díky spolužákovi na střední). Hobita matka koupila ještě předrevolučního (1979, Odeon, tuším) a ležel v knihovně, než spolužák přinesl to samé vydání a já si vzpomněl, že ho máme doma :-) Osobně si myslím, že zrovna Tolkienovi bude oproti Mayovi trvat mnohem déle, než upadne v zapomnění, protože je vlastně stěžejní figurou žánru "high fantasy". Tento žánr jen tak nezmizí, a kdo se k němu dostane, nakonec pravděpodbně dorazí i k Pánovi prstenů. (hm, tak nakonec stejně nefilmově) Aha: ... a to bez ohledu na Jacksonovy filmy. (tak jsem to zachránil) |
| << | < | > | >> |