Old Surehand
Zakladatel: jana
| << | < | > | >> |
 honza. 14.05.2017 19:23 |
Ještě - ví se, že Karel May, než začal psát, velmi pečlivě nastudoval reálie doby a části světa, kde se jeho nový příběh měl odehrávat. Byl-li někdy trochu povrchní, pak jen v návaznosti příběhů (to asi pramenilo ze spěchu, ve kterém stále psal), ale určitě ne v tomhle směru. Jeho knihovna čítala na tři tisíce svazků a většinou jde o zeměpisné, národopisné a podobné knihy - byla to snad jediná literatura, kterou May četl. |
honza. 14.05.2017 19:20 |
Přesně - to největší kouzlo mayovek je právě v drobnostech, které - alespoň u mě, ale vypadá to, že nejen u mě - zůstávají v paměti natrvalo. Po názvu květiny se podívám doma - mám oskenovaný slovník, který May používal při své práci a lze s velkou pravděpodobností předpokládat, že se tam překlad těch slov najde. Po filmu se podívám, pokud ho najdu, přepálím a pošlu. Problém je, že už nevím, jak se jmenuje a tak dá práci ho mezi "mayovskými" DVD najít. Vzpomínám si, že jsem byl překvapen, jak je Rio Pecos kalná řeka :-) |
 Zeta 14.05.2017 18:50 |
Honza: Děkuji za krásný příspěvek, udělal jste mi jím velkou radost, opravdu! Když May před sto lety své příběhy psal, tak samozřejmě nemohl vědět, že indiánské národy přežijí až do dnešních dnů, proto asi v knize vysloveně říkal, že "Tieto dve liečivé byliny som nenašiel nikde v Európe ani v Amerike, iba v tých končinách, kde sa zdržujú Indiáni. Je isté, že pôsobia zázračne. Apači majú pre obe rastliny aj jeden spoločný názov šis inteh ci, čo značí indiánska rastlina, a tvrdia, že je to dar Veľkého ducha indiánskemu plemenu. Preto rastie iba tam, kde žijú Indiáni. Obe rastliny po vyhubení Indiánov na východe vyhynuli tiež." Je ten dokument někde dostupný? Nebo je něco bližšího k té rostlině - její anglické nebo latinské jméno? Roste vyloženě jen na území Mescalerů, nebo ji znaly, třeba pod jiným názvem, i další indiánské kmeny? Letos to vypadá, že se zase jednou podívám za velkou louži, a i když to asi nebude dál na západ, než do Tennessee, tak pokud budu vědět, jak denču-tatá vypadá, ráda si po lesích a loukách trochu zabotanizuji :) Zkoušela jsem hledat na internetu i v "poangličtěné" verzi toho jména, pár obrázků sice vypadlo, ale každý úplně jiný a z žádného se rostlina nedá určit... Každopádně děkuji vám za tip, a KM obdivuji za neskutečně pečlivou práci při rešerších - v jeho době to muselo být mnoho hodin strávených v knihovnách a archivech, aby našel reálie, které se posléze uplatnily jen v několika (vlastně celkem bezvýznamných) větách. Ale právě tyhle detaily dávají mayovkám to kouzlo... Naposledy upraveno: 14.05.2017 19:21, Zeta |
honza. 14.05.2017 09:58 |
Pro Zeta k OSur: někde mám film, kdy Němci byli na svém Winnetour (tuším někdy 1998, přibližně) v rezervaci Mescalerů. Mluví tam s učitelem, který je rovněž medicinmanem, jako byl jeho otec a děd. Ten učitel jednak vypráví, že kromě současné výuky učí mescalerské děti tradicím věcem (děvčata např. malování na kůži atd.), ale hlavně tam řekl, že rostlinka denču-tatá skutečně existuje, ukázal ji na kameru a potvrdil, že pověst, o které psal Karel May, že totiž až zmizí denču-tatá, zanikne i indiánský národ, je pravdivá. To mi potvrdilo, že May opravdu měl znalosti a necucal si z prstu, jak býval ještě nedávno napadán. "Karla Maye milujeme, protože on naučil Evropany milovat Indiány", uzavřel učitel a medicinman Mescalerů. Tohle, myslím, mluví samo za sebe. Naposledy upraveno: 14.05.2017 09:58, honza. |
Zeta 09.05.2017 15:32 |
Apanači: Dobrý odhad :)) Pitta a Dicka jsem si zamilovala téměř okamžitě, když vstoupili na scénu, je to parádní dvojka - zatím moje nejoblíbenější humorné postavy, se kterými jsem se v mayovkách setkala! Jinak se mi podařilo najít druhý díl Surehanda v češtině, letmo jsem nakoukla, a jsem hoooodně na vážkách, jestli si ho mám střihnout hned, dokud mám v paměti slovenskou verzi, nebo jestli nejdřív dočíst načnutý první díl Pádišáha. Už jen na to zběžné přečtení vidím, že se slovenské a české vydání liší - např. v českém vůbec není scéna, kdy matka Thicková stříhá OS pramen vlasů, rovněž umírání Old Wabblea je oproti slovenskému zkrácené, naopak zase zranění OS je popsáno podrobněji a je bolestivější, konec knihy je v češtině taky podrobnější, plus v české verzi nazývá V OS Šárlí, to ve slovenské úplně chybí... Pro mne osobně je tohle zjištění skvělá zpráva - až se mi zasteskne po románu s V a OS, který jsem ještě nečetla, sáhnu po slovenském vydání. Hned je tady 9 nových knížek navíc! A třeba si někdy někdo dá tu práci, aby do elektronické podoby převedl i překlady TaM :) |
 Apanači 08.05.2017 15:07 |
Presne, to som si hovorila, že tí dvaja "ftipkári" sa budú Zete páčiť! :-D A som sa nemýlila! Ja som sa riadne zalamovala, keď jeden z tých dvoch po záchrane Apanačku popísal tajomného záchrancu ako hluchonemého mnohodetného hrdinu. Tak nejako to bolo, že? Apanačka mu to neskôr pekne spočítal. :-D |
 Belenor 05.05.2017 23:29 |
Ano, druhá půlka Surehanda je super a jak čtu Tvůj komentář, všechno se mi to vrací :-) Budu si ho muset znovu přečíst :-) Dick a Pitt se vyskytují ještě v kratších textech - Old Cursing-dry, Mateřská láska/Synové upsaroků. Poprvé se objevili v "Zajati na moři". Jejich poslední výskyt je v posmrtně přepracované verzi Vinetoua IV, kde nahrazují Maxe Pappermanna, pokud si dobře vzpomínám. |
Zeta 05.05.2017 21:15 |
V nečekaně rychlém čase se mi podařilo dočíst druhý díl Old Surehanda - zkrátka a dobře jsem nedokázala přestat číst, natolik mě děj pohltil. Souhlasím, že je lepší, než první, takže samozřejmě zase budu otravovat s dojmy a postřehy :)) Hned na začátek se přiznám, že z celé knížky mám pocit zvláštního smutku a melancholie - možná je to trochu dané vědomím, že je to poslední román s V a OS, ale především celá historie rodiny Benderových je jedna velká tragédie - v podstatě minimálně 4 lidé (Diterico, Tahua, Tokbela, Surehand) "promarnili" desítky let svého života, kvůli dvěma darebákům. Diterico byl rovnou zavražděn, Tahua přišla o oba syny i manžela, a Surehand se stal samotářem, protože hledal vlastní minulost. Bláznivá Tokbela dopadla možná ještě nejlépe, protože si to víceméně neuvědomovala, a Apanačka je mladý, takže má život před sebou, ale jinak je to čiré utrpení, všech postav mi bylo moc líto. Další smutek přichází s Old Wabblem a jeho proměnou ze šikovného, i když trochu zbrklého kovboje v odporného padoucha, kterému by OS a V nezkřivili vlas spíš ani tak ne ze šlechetnosti, jako z lítosti a zhnusení. Ta nenávist, zášť a zloba, které ho ženou aby se spojoval a rozkmotřoval se zločinci, to je popsané tak, že jsem taky cítila odpor. A přitom přes všechno nepřátelství a výhružky smrtí pak OS při Old Wabblově smrti po tvářích stékají slzy. Opět smutek. A konečně drobné připomínky tragického osudu Indiánů, které se objevují v knize na spoustě míst (např. indiánské léčivé byliny, které vymizely spolu s indiány, prérie s vybělenými bizoními kostmi poté, co běloši lovili bizony pro zábavu, a indiáni pak neměli co jíst...) Naštěstí aby kniha nebyla jenom pochmurná, je tady vynikající duo Holbers a Hammerdull :)))) Komické postavičky moc nemusím, ale u rozhovorů a akcí těhle dvou jsem se nasmála desítky minut! Když se Hammerdull pokouší chytit medvídě, když se rozhodnou vykopat jámu a nechat v nich trampům posměšnou básničku, když se dozvědí, že mezi trampy jsou Hosea a Joel…a vlastně každý jejich rozhovor je hotový koncert! (objeví se tahle dvojka ještě někde jinde?) Trochu mi šel mráz po zádech z toho, že snad každá druhá záporná postava touží po jediné věci - zabít Old Shatterhanda, a každý mu to (několikrát) klidně řekne i přímo do očí. Nedivím se, že z toho pak má chudák Olda špatné spaní :)) Když jsme tady, tak samozřejmě ta hurt/comfort scéna, kdy je OS postřelen do nohy a ze zaníceného zranění dostane horečku - hezké vidět, že ani on není nezničitelný, a navíc příkladná Vinnetouova péče, to se četlo pěkně (i když teda z ošetření ve stylu kulku vyříznout nožem a přiložit pálivou rostlinu se mi křivil obličej, jen jsem to četla :))) Na jeden zátah jsem přečetla celý lov medvědů při pomoci Surehandovi - dokonale napínavé, navíc milá vzpomínka na V1, kde OS zabije medvěda jen nožem. Souhra V a OS při lovu byla skvělá! A opět typicky Mayovsky dokonalé popisy přírody - celé medvědí údolí mi běželo před očima jak živé, je to nádherná kapitola, plná akce a přitom pokory před přírodou (i před medvědy). Knihu jsem četla ve slovenštině, překlad byl moc fajn, dokonce natolik, že se obávám, že by se mi v češtině líbila méně. Důvod je jednoduchý - "Či nie, Pitt Holbers, starý medveď?". Ten 5. pád shodný s 1. pádem má obrovské kouzlo, se skloňováním se ta údernost IMHO ztratí :))) Klasicky nemůžu jinak, než hodnotit 10/10 (s přihlédnutím k tomuhle dílu hodnotím ten první 9/10). Naposledy upraveno: 05.05.2017 22:59, Zeta |
 hunterN 29.04.2017 13:48 |
Tak se mi podařilo rozšířit sbírku o třídílné Vilímkovo vydání Old Surehanda, ze začátku minulého století, které u nás jako jediné ctí původní německé vydání, včetně všech povídek, které May umístil do druhého dílu, a které se samotným dějem románu Old Surehand prakticky nesouvisí. Co mě však překvapilo je, že povídka o Samu Fire-gunovi a detektivovi Treskowovi, a ve které vystupuje také Vinnetou (zkrácená verze románu Zajati na moři, vydáváná samostatně také jako Kapitán Kajman, Ohnivá Puška, Sam Firegun nebo Pirát), zde pojmenovaná "Korsár", není v Old Surehandovi uvedená v celku, ale je rozdělena na dvě samostatná vyprávění, přerušená povídkami o Kanadském Billovi, Mluvící kůži a Královském pokladu. Nenapadá mě žádné jiné Mayovo dílo, které je vydáváno v tolika úpravách a verzích, jako je román Zajati na moři... Naposledy upraveno: 29.04.2017 14:00, hunterN |
Belenor 25.04.2017 21:51 |
Poslední "román" ano, pak jsou ještě nějaké kratší texty, např. Synové Upsaroků, kde jsou OS a V a jsou v první osobě. |
Zeta 25.04.2017 21:03 |
Apanači: Děkuji mnohokrát :) Zatím jsem přečetla jenom nějakých 20 stránek, terpve se OS rozhodl že pomůže Holbersovi & co. Kniga: Pod tvé řazení knih bych se podepsala, mám to zatím úplně stejně ;-) A na hurt/comfort scénu s postřeleným Oldou se samozřejmě velice těším, pamatuju si, že jsi mě na ni už dřív upozornila, a že jsem si ji v rychlosti našla a přečetla :)) Už teď mi je líto, že Surehand je poslední knížka s Vinnetouem, psaná klasicky v první osobě (nebo se pletu? To by byla paráda, kdyby ano). Samozřejmě že mám v plánu přečíst i Poklad, Ducha atd. a romány z Orientu, ale to první se bude číst prostě jinak, a v Orientu mi určitě aspoň z počátku bude chybět Vinnetou :) Naposledy upraveno: 25.04.2017 21:04, Zeta |
 Kniga 25.04.2017 20:29 |
Apanaci to je dobre :-). mam druhy dil moc rada. Kvuli te "hurt/comfort" scene s postrelenym Oldou :) Ale celkove, radim Suterhanda az za Vanoce, S+J, Vinnetou... tedy na misto ctvrte :) ale porad se mi zda vyrazne lepsi nez zbytek americkych mayovek. |
Apanači 25.04.2017 19:24 |
Zeta, už sa teším na Tvoje dojmy z 2. dielu! Počasie sa nám trochu vylepšilo, tak to možno nepríde tak skoro. :-) Ale nevadí, aj ja si vychutnávam prácu na čerstvom vzduchu - akonáhle sa dá. :-) Pri Tvojom príspevku som si spomenula, ako to bolo so mnou - že som mala medzi 1. a 2. dielom pauzu asi 20 rokov!!! Prvý diel som našla v mestskej knižnici, prečítala som ho asi aj 2x, lebo druhý nie a nie dostať. Potom zase mayovky zmizli z môjho zorného uhla - a keď som sa k nim pred 4-5 rokmi vrátila, podarilo sa mi zohnať aj 2. diel Surehanda - ešte teraz ma mrazí v chrbte, keď si spomeniem, s akým nadšením som to čítala. Bola som fakt prešťastná. Takže príjemné dočítanie prajem. :-) |
Zeta 21.04.2017 22:47 |
Belenor: Vydáním si nejsem jistá - je to opět elektronicky stažená kniha, a není to v ní uvedeno. Ale podle tvého popisu bych hádala Albatros (historie Mistake Canyonu je jenom krátce vylíčena, není to vložená povídka). Jeje, kdyby se tak někdy povedlo převést všechna dostupná česká vydání mayovek do elektronické podoby, to by byla paráda. Upřímně, kdyby existovala oficiální el. vydání, tak vůbec neváhám a nakupuji je - bohužel se mayovek zatím nikdo neujal :(( Se změnou popisů si nedělej starosti, jsou to přece tvoje stránky ;)) Navíc já jsem od dětství prostě fanynka OS, takže nejsem moc objektivní :)))) Na mě zatím knižní OS dělá dojem, že spíš vítězí svou chytrostí a schopností předvídat, než vyloženě hrubou silou...tu se sice nebojí použít, ale i tehdy si pomůže nějakým chytrým pohybem. Rozhodně nerozdává rány pěstí na spánek jak na běžícím pásu (jak mi to občas přijde u Lexe Barkera ve filmech :)). Dokonce i poměrně často knižní OS "nějaké kolo prohraje" - je zajat, jsou mu ukradeny pušky, nedokáže zachránit Vinnetouovu závěť, tu a tam je lehce zraněn, atd. Jasně, že nakonec všechno dobře dopadne, ale vždyť přesně to k mayovkám patří, a právě proto se tak báječně čtou :)) Naposledy upraveno: 21.04.2017 23:50, Zeta |
Belenor 20.04.2017 09:53 |
Jo, já ty popisy knih asi budu muset trochu zbavit svého úhlu pohledu, ten tam nemá co dělat, od toho je diskuse :-) Osobně si myslím, že druhý díl (pokud se jedná o dvoudílné vydání) je o něco lepší než první, ale už je to leta, co jsem Surehanda četl. |
Zeta 19.04.2017 19:23 |
Díky deštivému a studenému počasí se mi poměrně rychle podařilo dočíst první díl Old Surehanda, a samozřejmě bych se ráda podělila o dojmy a postřehy. Upřímně, po přečtení popisu knihy tady na webu jsem neměla očekávání kdovíjak velká, představa že by se OS proměnil skoro v "nesnesitelnou postavu" mi nebyla po chuti, ale aspoň pro mě k ní naštěstí nedošlo. Nebo mám pro Oldu zkrátka slabost, a tak mu jeho příležitostné "machrování" ráda odpustím, však to k němu patří :))) Na tomhle místě si musím vzpomenout na úchvatnou scénu, kdy KM prostřednictvím OS popisuje jízdu noční pouští ("...mimoděk jsem pustil uzdu a sepjal ruce, a najednou mě přepadl zvláštní pocit štěstí nad tím, že jedu tou nocí, že dovedu tohle všechno chápat a cítit. Jel jsem a jel, oddávaje se ne myšlenkám, spíše neurčitým, blahým pocitům, pádil jsem daleko vpředu před ostatními, aniž bych si byl vědom něčeho kolem sebe, soustředěn jen k tomu nádhernému zážitku noci..."). O odstavec dál se to trochu stočí k víře, ale přesto, ten popis je dokonalý, živě jsem celou tu scénu měla před očima, čarovat s emocemi pomocí popisu krajiny a skrze citlivou duši OS umí May na 1*, v každé knize se zatím podobná pasáž vyskytla, a kdyby bylo na mně, tak by jich mohlo být ještě víc. Smekám! Příběh mě zatím opět hodně baví, linie s přepadením Bloody Foxe je klasika, kdy OS a V postupně na několikrát zajmou několik oddílů indiánů jiného kmene, přičemž se jim do toho motá pár dalších postav. OS postupně čím dál víc právem naštvaný na Old Wabblea je dobrý tah! :)). Jedním dechem jsem taky zhltla dobrodružství u Modré vody - noční záchrana Surehanda z ostrova, OS a jeho plovoucí "ostrůvky" z rákosí, později souboj s Vupaumugim ve vodě, akce, bez kterých by mayovky nebyly mayovkami. A našla jsem i vtipné momenty - krádež koně během záchrany Boba...když jsem si představila, jak se OS válí v mateřídoušce a hází přes sebe indiánskou deku, tak jsem se regulérně smála nahlas :-D :-D Zajímavá, skoro detektivní zápletka s bláznivou Tiboveteelen, Surehandem, který nechce mluvit o své minulosti, a Apanačkou, který se mu nápadně podobá, je novinka - a příjemná (myslím, že tuším, jak to asi celé je, ale zatím mi do toho nějak nezapadá "generál" Douglas a ztracený prsten na konci knížky...:)). Uvidíme, co se z toho vyklube, podle názvu knihy to nakonec bude hlavní zápletkou, i když zatím se zdá, že OS jenom strká nos do věcí, po kterých mu de facto nic není... Omlouvám se za dlouhý příspěvek, a jdu rovnýma nohama skočit do druhého dílu, který mám jen ve slovenštině, tak doufám, že se nebudou příliš měnit jména postav a že nebude moc vynechaných kapitol nebo zápletek :) Naposledy upraveno: 19.04.2017 20:27, Zeta |
 Vita 05.04.2016 21:01 |
Zdravím, chtěl bych se zeptat, zda nevíte, jak moc je upraven vlastní děj (nemyslím teď povídky z prostřední části)Old Surehanda u Olympie, oproti nezkráceným překladům? Moc děkuji;-) |
Belenor 27.05.2011 07:31 |
A abych odpověděl k tématu: Porovnání názvů kapitol může být zavádějící, neboť různé překlady (nejen Surehanda) vycházejí z různých německých verzí. Jak samotný May, tak jeho dědicové při opětovných vydáních téhož dělali úpravy, které mimo jiné často vedou ke změnám v názvu kapitol. Další efekt mohou mít zásahy samotných překladatelů, kteří se někdy (např. v zájmu politické průchodnosti nebo většího výdělku) taky příliš "odvázali" :-) Co se týče Surehanda, tak hlavní dějová linie - tj. v prvním díle bitky v Llanu Estacadu a ve druhém/třetím díle výprava k Ďáblově hlavě - jsou ve všech vydáních. Rozdíly jsou ve vložených povídkách a možná některých dalších detailech, ale to úplně porovnané nemám. |
Belenor 27.05.2011 07:19 |
To jako že už máme třetí téma "Old Surehand"? Trochu moc, ne? Pokud vím, tak v pravidlech diskuze je napsáno "vyhněte se duplicitám" :-) Uznávám, že tu chybí vyhledávání, takže se jistá míra duplicit dá tolerovat, ale založit nové téma jen kvůli tomu, že v jedom se probírá tam a ve druhém olympie, to mi přijde trochu moc. Proto se musím omluvit, ale jakožto drzý diktátor si dovoluji Váš příspěvek v novém tématu zahrnout do tohoto tématu. |
| kodado 26.05.2011 23:02 |
dekuju Belenorovi za odpověď. Protože se další týká (např.) i Olympie, zakládám jsem nový diskusní kruh - "Old Surehand - celkově". Kodado EDIT: přeneseno z dalšího kruhu: Možná jsem konečně našel toho zakopaného psa:
jinak zdravím. Kodado ps: Se stránkami bych si nedělal starosti – spíš by se dalo totiž říct, že je tam tolik informací, že se v nich přestávám orientovat ... :-) Naposledy upraveno: 27.05.2011 07:20, Belenor |
| << | < | > | >> |
