Supové Mexika
Zakladatel: jana
| << | < | > | >> |
 Belenor 10.03.2017 13:57 |
Děkuji za obsáhlý komentář :-) Jen odpovídám, že i v tištěné verzi je asi půlka druhého svazku ještě závěr děje na skalním hradu. Ještě bych se chtěl zeptat - to je Tvé první setkání s orientálním Mayem? Mně osobně totiž přijdou orientální mayovky do jisté míry lepší a tak nějak dospělejší, než klasické vinnetouovky (byť román Vinnetou je špička). |
 Zeta 09.03.2017 19:02 |
Dnes jsem dočetla druhý díl Supů (scan z nakladatelství Laser, rok 1992) a měla bych nejprve dotaz - hodně mě překvapilo, že po první asi třetině knihy, která se stále týká osvobození polských dělníků, přijde najednou skok nejprve do Německa a pak do Afriky. Čekala bych spíš, že v knize 1. se první dějová linie dokončí, a ve 2. dílu bude už jenom africké dobrodružství. Je to tím, že mám scan knihy stažený z internetu, a v tištěném vydání je to jinak? Nebo příběh v téhle podobě vážně vyšel (aspoň tedy u Laseru)? K samotné knize - opět nemůžu říct jinak, než že se mi líbila a bavila mě. Osvobození horníků jsem přečetla jedním dechem, to bych si uměla představit klidně ve filmu, jak Olda s mladým mimbreněm prolézají podzemí, a stihnou přitom vysvobodit zajatce, uzavřít příměří se Lstivým Hadem, dopadnout Meltona, a ještě mu vzít nakradené peníze :) Stejně tak klasický boj muže proti muži, díky němuž i mladší z mimberňských bratrů získá jméno. Poměrně nezvyklá je linie se zákeřnou Judit, vím, že se tu mluvilo o tom, že May psal minimum ženských postav, ale rovnou ženská záporná hrdinka, a navíc tak bezcitná potvora, že se i Old Shatterhand nechá unést hněvem ("Táhni a dbej, abys zmizela, zmije, a pamatuj si, že ani já tě už nechci spatřit. Přijdeš-li mi do cesty, docela zapomenu, že vězíš v ženské skořápce a naložím ti na hřbet lasem takový náklad, že jím nehneš z místa..." trefná charakteristika!), to jsem přece jen nečekala. Úvod druhé části a vysvětlování "Petrolejového prince" bylo trošku zdlouhavé a rozvláčné, ale zato představa Vinnetoua v klobouku a obleku, při ní jsem se spokojeně usmívala od ucha k uchu. To samé o pár stránek později, když jsou oba v arabských oděvech (který "Vinnetou shledával hrozně nepohodlným") :-D :-D Fajn změna bylo i částečné obrácení rolí - v Africe je to Olda, kdo toho umí a zná víc, jazyky počínaje a zvyklostmi konče. Přesto se V opět několikrát ukázal jako nenahraditelný (když se vyměnil za Oldu během zajetí, nebo když varoval před vstupem do skalní komory, kde skončili uvězněni), takže interakce mezi V a OS rozhodně nechyběla. Trochu mě mrazilo při scénách, které by měly zůstat ve sto let starých knihách, ale v těchhle částech světa se bohužel dějí dodnes - zasypaná žena v písku, krevní msta, která se táhne spoustu let, tresty jako baštonáda nebo výprask (docela jsem koukala, že pacifista Olda nechal zajatého šejka zbít, i když trest nařídil v půlce ukončit, a i když si to šejk za vraždy zasloužil. Stejně ale...Brrr). Koukám, že jsem se nějak rozepsala! Tak či tak, dojmy z knížky mám po všech stránkách pozitivní, hurá na třetí část :) Naposledy upraveno: 09.03.2017 20:57, Zeta |
Belenor 14.02.2017 22:24 |
Závidím :-) Občas se dobrá koupě zadaří. Mám v pěkné převazbě Dobyvatele Gran Chaka a mám pocit, že to taky nebylo nijak drahé. Co se týče samotného příběhu, mám pocit, že se mi zas tak nelíbil, podle mě May napsal lepší, ale obecně mám zkušenost, že se mi May čte dobře i v "dospělosti", možná je to tím, že duševně dospělý stále nejsem, nevím :-) |
 hunterN 14.02.2017 20:14 |
S kým jiným, než se zde diskutujícími se musím podělit o radost. Konečně mi dorazilo Hynkovo vydání Supů Mexika (tedy resp. Satan a Jidáš I., II., III.). Ačkoliv převazba, tak naprosto bezvadný vynikající stav, bez jediné skvrny, šmouhy nebo sebemenšího poškození některé stránky, až se nechce věřit, že se jedná o 111 let staré vydání. Navíc, v porovnání s jinými nabídkami a v horším stavu, prakticky za hubičku (dá se říct, že za stejnou cenu jako nové vydání od Našeho Vojska). Stejně jako mescalero, si pohrávám s myšlenkou, že se do do Supů, resp. Satana a Jidáše, znovu (asi po 20 letech) pustím. Už jen kvůli tomu, že tehdy jsem četl pouze poněkud zkrácené dvoudílné vydání Albatrosu. Naposledy upraveno: 14.02.2017 22:53, hunterN |
hunterN 11.02.2017 15:22 |
Mescalero: ty Supy od TaM Ti závidím. Mám sice vydání od Albatrosu, Laseru a každým dnem čekám vydání od Hynka v převazbě, ale mít vydání od TaM, tak jsem nadšen a štastnej jako blecha. Nejlépe samozřejmě v původní vazbě a v dobrém stavu, to by ale chtělo mít jednak velké štěstí na ně narazit a pak mít takovou drobnost, jako zbytečných 12 - 15 tisíc (v horším stavu by přišli na nějakých osm tisíc), ale to už bych bral spíše i převazbu. Za dobrý stav bych byl tak 1,5 - 2 tisíce ochotný dát. |
| mescalero 09.02.2017 12:16 |
Pohrávám si s myšlenkou se zase po letech (po 14-15) pustit do Supů Mexika. Vlastním vydání Albatrosu (pův. brož svázaná do pevných desek) a pak TaM z r. 1935 (pouze převazba, nicméně jednotné desky a vynikající stav). Vydání z Albatrosu je velmi čtivé, nicméně hodně krácené a také je tu asi o pět kvašů méně (jde o ty, které se vztahují k vynechanému ději). Všimněte se také, jak často se Old Shatterhand dostává do sporu (ne vlastní vinou, většinou jen tím, že hájí určité principy a postoje) se stávajícími spojenci, tady s náčelníkem Mimbreňů (ten konflikt byl ve vydání Albatrosu vynechán, včetně kvaše, kde Olda v souboji poráží náčelníka M.). |
Zeta 08.02.2017 20:25 |
Tak jsem právě dočetla první díl Supů (scan z nakladatelství Laser, rok 1992) a musím říct, že se mi líbil moc! Dobrá kniha, místem děje zase něco jiného. Tentokrát jsem si užívala především dialogy, hodně se mi líbilo, jak byl Olda téměř frustrovaný při jednání s línými, "vyčůranými" (pardon, ale trefnější slovo mě nenapadá) Mexičany, ať už to byla seňorita, co vařila "čokoládu" z mouky, nebo slabošský úředníček s hubatou manželkou a drzým papouškem (při scénách, kdy si ženština myslí, že se jí podaří pozvat Vinnetoua na dámské setkání jsem se smála nahlas :-D ), nebo Don Pruchillo, se svou nemístnou pýchou. Ta atmosféra totální korupce, lenosti, ospalosti a rezignace je vykreslená báječně! Tím spíš, že si člověk snadno domyslí, že to i v dnešním Mexiku asi nevypadá zas o tolik lépe. Zkrátka postavičky jedna radost! Prakticky co Oldův dialog, to perla, kousavá ironie a humor. Dokonce i v případě Vinnetoua je několikrát napsáno, že nemyslí vážně to, co říká, a že se v duchu spíš směje - i když V toho samozřejmě nenamluví zdaleka tolik. Ale gesta stačí. Spolupráce Yuma Shetara na osvobození Old Shatterhanda byla také moc pěkná, vůbec celé jeho zajetí u Yumů se mi asi líbilo z celé knihy nejvíc - dialogy ostré jako břitva, odvážné činy mladíka, které mu vysloužily jméno, napětí při čekání, kdy už se útěk povede. "Sociální" zápletka s dělníky by dnes asi zněla příliš sluníčkářsky, ale (aspoň zatím) se mi líbila, moc načteno nemám a vítám, že v každé knížce šlo až doteď o něco trochu jiného. Těším se na druhý díl :) Naposledy upraveno: 08.02.2017 20:26, Zeta |
Belenor 10.05.2014 10:28 |
Asi takhle - myslím si, že Návrat je textově asi věrnější předloze (až na nějaké chyby překladu), ale třeba takový Albatros má hezčí ilustrace (a velké vynechávky textu). A myslím, že třeba Laser by zas mohl jít snadno a levně sehnat. Takže asi záležní na konkrétním sběratelském záměru. |
| migro 09.05.2014 23:47 |
Ahoj.Chcem si zohnať túto sériu ale neviem sa rozhodnúť od Laseru alebo Návratu.Zaujíma ma váš názor a dobrá rada.Pomôže mi to v rozhodovani. |
| kodado 18.12.2011 23:13 |
děkuji za vyčerpávající odpovědi (zejm. od Honzy). Omlouvám se, za trestuhodnou nepozornost, že jsem tu věc "O.S. první láska" vůbec uváděl, je to hezky popsáno na hlavní stránce "Supů". Jinak se ještě jednou přimlouvám za nějakou stránku o návaznosti, či chcete-li "návaznosti" Mayových děl po stránce děje (a času, a taky trochu místa). To však patří nejen sem, ale i do diskuze jiné (konkr.: o zlepš. návrzích na tento web), proto více tam. zdravím srdečně Kodado |
 honza. 30.09.2011 22:08 |
O.K., ony ty Mayovy alegorie jsou opravdu dost nepřehledné a člověk tak, když o tom píše, udělá chybu jedna dvě. |
Belenor 30.09.2011 21:40 |
To bude moje chyba, dám to co nejdřív do kupy :-) Asi se mi to v hlavě nějak všechno popletlo, když jsem to psal. |
honza. 30.09.2011 18:49 |
Není to rýpání, beru to fakt jako diskuzi. Dobrého Kamaráda nevydával Kürschner, ale Speemann. Roztržka s Kürschnerem se týkala románu "A mír na Zemi", který měl být příspěvkem do svazku o Číně, ten vydával Kürschner. May začal obecně a když už román nešlo zastavit, začal s pacifistickými myšlenkami. Tento příběh pak popsal v pohádce Kouzelný koberec. Ale roztržka s rajjisem efendiná je skutečně alegorií na roztržku s Pustetem. Obávám se, že v textu, na který odkazujete, se vloudila malá chybička, nebo překlep, to bude přesnější. |
| Kačka 30.09.2011 10:16 |
Promiňte mi mé rýpání, ale je to zvláštní, tady: http://karel-may.majerco.net/pribeh/cestopisne-romany/v-zemi-mahdiho/ se píše, že rajjís effendiná je zpodobněním Josepha Kürschnera, tak jak to tedy je? Nebo možná se v něm odrážejí oba? No vlastně - Mahdí vznikl někdy v roce 1890, Satan a Jidáš až 1893, tzn. roztržka s Pustetem nemohla být v Mahdím? Nebo se pletu? Na druhou stranu skutečné rozkmotření je až v části, pokud si vzpomínám, a tu May dopsal pro knižní vydání (1896) - tak by to mohl asi být i Pustet :) No, to je fuk, to si jen tak přemýšlím :) |
honza. 29.09.2011 21:42 |
Text "První láska Old Shatterhanda" byl původně součástí textu románu "Satan a Jidáš" (tedy "Supové Mexika"), který napsal May pro Pustetovo nakladatelství. Redaktorovi Keiterovi se tento text zdál s románem nesouvísející a také neúměrně dlouhý, tak jej z románu svévolně vyřadil. To nakonec vedlo k roztžce Maye s Pustetem, kterou - uvádím pro zajímavost - May později popsal v románu "V zemi Máhdího" jako roztžku mezi Karou ben Nemsím a rajjisem efendiná. |
| kodado 29.09.2011 15:57 |
rád bych se zeptal, na následující (ale nevím zda budete znát odpověď?): na české wiki jsem se dočetl (a je i malá zmínka o následujícím na Vašem webu, abych byl spravedlivý), že povídka "Old Shatterhandova první láska" (viz např. Návrat) je vlastně prologem k trilogii Supové Mexika. Zajímalo by mne tedy, zda je faktickým prologem (příběhu S.M.), nebo jen prologem typu jiných báchorek pana Maye (na příklad: "právě se vracím z Istanbulu, kde jsem dělal ..., jak jsem psal v knize ..."), které psal právě proto, aby knihy měly jakousi (myšlenou) kontinuitu. Prostě chtěl (do určitého okamžiku v jeho životě), aby celé jeho dílo byl jeden jediný příběh (patrně kvůli větší prodejnosti jeho děl). Možná mírně zjednodušuji, ale takto na to nahlížím. Díky za (potencionální) odpověď. pozn.: Možná by stálo za to se více rozepsat o problému na webu na stránce S.M., tj. u jednotlivých vydáních? |
| jana 14.11.2006 16:53 |
Přátelé,tak mám přečtenou knížku a upřímně můžu prohlásit,že byla super.Vřele doporučuji všem. |
 Zatinka 31.10.2006 07:21 |
Když to vezmu čistě ze čtenářského hlediska, tak tento román patří u mě hned za Vinnetoua (prozatím z toho, co mám přečteno). Je hodně pestrý, zajímavý, napínavý a je tam neskutečně mnoho dobrodružství. Jinak jsem se také v duchu pousmála, když jsem si Vinnetoua představila na jiném kontinentě než v Americe. Ale moc hezky to řekl Pedlar - má to takový pohádkový nádech :-) |
honza. 30.10.2006 22:49 |
"Padišáh" bylo vlastně to první, co pohnulo Fehsenfelda k vydávání "Sebraných spisů", to byly první mayovky, které začal vydávat (před ním už tu byl ale na jiném místě zmiňovaný Union Verlag). A Satan a Jidáš - Supové Mexika, "vycestování" Vinnetoua do Afriky a Evropy považuji skutečně za Mayovu přemrštěnost, už zde tu pomyslnou strunu věrohodnosti hodně přepnul, ale jako vždycky - skoro mu to vyšlo: čte se to velmi dobře. Snad v tom je to jeho kouzlo, kterému jeho čtenáři téměř vždy podlehnou. Howgh! |
| pedlar 30.10.2006 16:15 |
Ještě k tomu "padišáhovi" - je to fakt věc vkusu, poněvadž u mně je to skoro opačně. Poslední tři díly, které se odehrávají na Balkáně, mám z tohoto cyklu nejraději. Nejméně se mi líbí druhý a třetí díl (Divokým Kurdistánem, Z Bagdádu do Istanbulu). |
| << | < | > | >> |