Fanfiction - mayovky
Zakladatel: Apanači
Fanúškovia mnohých obľúbených autorov a filmov si vytvárajú nové vlastné príbehy svojich hrdinov: píšu o nich, točia filmy alebo robia hry.
Ako je to vlastne s mayovkami a týmto fenoménom?
Existující fanfiction:
Apanači: Doolé, dcéra Apačov (příp. zde)
Kačka: Shatterhand
Kakho-oto: Rils Mirkis a Old Secretman
Kniga:
Vinnetou a Old Sugarhand v údolí mrtvých skunků
Ako je to vlastne s mayovkami a týmto fenoménom?
Existující fanfiction:
Apanači: Doolé, dcéra Apačov (příp. zde)
Kačka: Shatterhand
Kakho-oto: Rils Mirkis a Old Secretman
Kniga:
- Hřích Old Shatterhanda – 1. kapitola
- Hřích Old Shatterhanda – 2. kapitola
- Návštěva v Ernsthalu – část I.
Vinnetou a Old Sugarhand v údolí mrtvých skunků
| << | < | > | >> |
| mescalero 25.05.2017 10:50 |
Kniga - nějak si pletu Knigu se Zetou, nevím proč. Ale omlouvám se za toto zmatení, možná že je to věkem (zanedlouho dovrším půlstoletí své trapné existence, přičemž stále více pociťuji selhávání paměti, např. vidím před sebou nějakého člověka, znám ho léta a nemohu si vybavit jeho jméno). Lovec bez uší alias Smrtící prach - mám pocit, že počátkem 90. let vydávalo jakési Hanácké nakl. sešity se silně zkrácenými mayovkami, myslím, že tu vyšly i obě od r. 1976 vynechávané části Vinnetoua (Old Death a Smrtící prach). Indiánské téma - na všechno dozajista neodpovím, neptejte se mě hlavně na náboženství, obřady atp., to jde mimo mě, programově se hrabání v ind. duchovnu vyhýbám, mám pro to své důvody (podle mě nelze bez písemných záznamů rekonstruovat náb. obřady z 18. a velké části 19. století - to co se zachovalo z rezervačního období a později, to už mě nezajímá, stejně jako mě míjejí fotky, byť umělecké, Indiánů z 20. století: jejich hodnota může být právě jen umělecká, pokud vůbec nějaká - tedy mám na mysli hodnotu pro člověka, který se zajímá o Indiány kolem r. 1850/70). Přečetl jsem si něco o Hříchu O. Shatterhanda ... Proti literární stránce této práce nemám nic, ba právě naopak (líbí se mi to), ale pozor na homosexualitu v jakémkoliv vztahu k historickým Apačům: Apači homosexuály (podotýkám mužské) upalovali, homosexuální chování měli na úrovni čarodějnictví - a čaroděje také upalovali. Teplý O. S. by mezi Meskalery dlouho nevydržel. Nevím, kam to chce autorka dovést (bude-li pokračovat v nastoupené linii), ale pokud by tu vznikl nějaký "zvrhlý" vztah mezi oběma hrdiny, patrně by se nedostali ani k uzavření pokrevního bratrství; vzhledem k Vin. postavení (náčelnický synek) by nemuseli dojít hned k upalování, O. S. by byl zřejmě v tichosti odstraněn (vyhnán nebo zabit) a Vin. by byl "odsunut" k nějaké jiné větvi kmene, aby tzv. "sešel lidem z očí" (a s ním i jeho "přečin"). Na druhé straně by společné upálení obou gayů bylo hezkým zakončením příběhu a naši minoritní spoluobčané by konečně měli i své westernové hrdiny. A Evropská unie by na to možná dala nějakou dotaci a možná i prachy na zfilmování. Dělám si samozřejmě legraci, ale takovou smutnou. Naposledy upraveno: 25.05.2017 10:52, mescalero |
 Belenor 24.05.2017 09:13 |
No on to tam má v jednom celku, už si nevzpomínám, proč jsem to udělal odděleně :-) Tak mohu to zase smíchat v jeden celek :-) |
 Kniga 23.05.2017 19:45 |
Mescalero diky, tak ja zitra to tema alozim :) Myslim, ze nebudu jedina kdo bude klast nejake ty otazky a budeme urcite vsichni vdecni za tve odpovedi! Cestovat po USA se chysta Zeta, mne by do letadla nikdo nedostal :) Belenor diky, budu si muset ty stranky projit cele :-D, ty tu knizku od toh Nemce mas? neni tam nekde propojeni obou tech linii, tedy proste jedna casova osa? Rozhodne z toho budu vychazet.. diky Zeta jsu fakt zvedava jestli an to enkdy narazim nebo ne... premyslim nevysel nekdy Lovec bez usi jako samosatne v nejakem sesite, hmm nevim. Hele hlavne ze to je v originale takze to pouzit proste muzem :) |
| mescalero 23.05.2017 10:47 |
Kniga: problémem každé větší "znalosti" nějakého jevu je ve chvíli, kdy se člověk tzv. dostane za oponu, tj. když pronikne tím povrchním balastem a základní i trochu podrobnější literaturou, zjištění, že vlastně neví nic, že všechno, čemu do té doby věřil, je postupně zpochybňováno, v určité chvíli (obvykle po letech hrábání se v těch nejpodrobnějších materiálech a po jejich určité sumarizaci) máte pocit, že vlastně všechno, co je tvrzeno a do nekonečna omíláno na takové té obecné úrovni předkládané širší veřejnosti, není "pravdivé" ... dozajista to není úplné: událostí, které zpochybňují nějaké tvrzení je najednou tolik, že toto tvrzení je vlastně "lživé". Trůny a modly se kácí v nejnovějších pracích, ovšem ty vycházejí v tak malých nákladech, že to na současný stav poznání nemá vliv. Stav poznání Indiánů, především jejich historie (v materiálnu a duchovnu jsou jisté pokroky díky naším Euroindiánům učiněny), se stále drží někde na úrovni r. 1960. Novější publikace (např. Tomahavkem proti mušketám), které v určité míře (dané rozsahem té či oné knihy), jsou pak psány ve vysloveně reakčním krajně pravicovém duchu, který Indiány vidí jako nic nechápající brzdu pokroku, a který omlouvá vítězným a nutným postupem naší civilizace veškerá příkoří, jichž se pův. obyvatelům z rukou příslušníků bílé rasy dostalo. Horší ovšem je, když autor takových děl popírá některé masakry, např. hrůzu u Sand Creeku (listopad 1864, J. Černík se domnívá, že celé vraždění se vymysleli nepřátelé plukovníka Chivingtona). Na druhé straně je nutné říkat (což někdy zapomínají obhájci Indiánů), že důvod k zakročení proti Šajenům a Arapahům v r. 1864 tu byl (desítky povražděných osadníků a vystěhovalců). Nějakému samostatnému diskusnímu tématu se nevyhýbám, ovšem námět ke konkrétní diskusi nemohu přinést já - na mně je, abych reagoval na nějaký názor či se pokoušel zodpovědět nějaké dotazy: sám se sebou polemizovat nemohu a nechci. Nakonec ještě jeden náměť (teď nevím, jestli Knize) cestující po USA: v Tennessee a okolí lze určitě najít spoustu hist. objektů a míst dotýkajících se osidlování těchto oblastí a bojů se zdejšími Indiány. Být na místě oné poutnice, tak bych se na každé zastávce (nevím, jak na tom bude s časem) ptal, co se tu dá z hist. hlediska vidět. Naposledy upraveno: 23.05.2017 10:51, mescalero |
 Zeta 22.05.2017 18:13 |
Kniga: Projela jsem dneska zběžně všechny texty, které mám v pdf a které se týkají OS a V, hledala jsem slova medved a grizzly, ale nikde jinde uz jsem o tehle prihode nenasla zadnou zminku. Musi to fakt byt spis nejake starsi vydani. Snad poradi nekdo zkusenejsi :) |
Belenor 21.05.2017 23:07 |
Vyjádření ke chronologii: http://karel-may.majerco.net/knizni-mayovky/jak-cist-mayovky/ Pasáž nevím :-) |
Kniga 21.05.2017 18:44 |
hehe tak koukam ted na uvodni strnau an tip na nakup a on uz si dal s kompletni chronologii nekdo praci.. kurna 25 euro, jen bez postovnyho, jeste navic nemecky :( tak to ne :( |
Kniga 21.05.2017 18:33 |
Holky diky, diky :) Budu se cervenat. Belenor super! Mescalero ok, rozhodne mas o techto tematech nastudovano vic nez ja, vic nez kdokoliv jiny. Takze tvuj nazor uznavam a beru. Premyslim nechces tu zalozit diskuzi na tema fakta o Indianech? Chronologie knizek dle deje :) chci si pro Hrich udelat takovou jako casovou osu. Jako decko jsme si ji kdysi delala, ale uz je to davno a davno ji nemam. Nechete mi s tim nekdo pomoct? Namet dalsi povidky V praci se mi zniceho nic vybavil jisty text z mayovky, nevedela jsem z ktere, nastesti diky Zete se ho podarilo lokalizovat ve slovenskem prekladu z 68 a pak jsme ho nasla i v nemcekem originale co je pristupny na webu. Jde o tuhle pasaz: Správne. Ale nezazlievajte mi, sir; Old Shatterhand ležal raz pod grizlym, ktorý ho prekvapil v spánku a rozdrapil mu na chrbte mäso, že bolo vidieť až rebrá. Pravda, Old Shatterhand si biftek svojho mäsa opäť prilepil na chrbát, aby sa mu zrástlo, ale jazva napríklad musí byť dobre viditeľná aj teraz. Rozopäl som si kabát z bizónej kože a potom aj bielu košeľu z jelenice. – Pozrite sem! – Tisíc hrmených, ale vás tá potvora dobre zdrapla! Iste vám bolo vidieť všetkých šesťdesiatosem rebier! – Veru, tak nejako to bolo. Stalo sa mi to dolu pri Red Riveri a ležal som s tou ranou dva týždne vedľa medveďa pri rieke, odkázaný len na seba, až ma našiel náčelník Apačov Winnetou, ktorého meno ste pred chvíľou spomenuli. Ve vsech ceskych verzich se vsak Old Shatterhand Sans-earovi prokazuje jizvou na krku. Ja si vybavuji, ze jsme tuhle pasaz cetla ale i v cestine, ne jako pri rozhovuru s nekmy, ale ze to bylo zmenene. nevite nekdo kde v cestine se na tohle odkazuje? DIky |
Zeta 20.05.2017 23:03 |
Za mne nova kapitola Hrichu skvela, celkove me ve fanfikcich bavi pohled ze strany Vinnetoua a tesim se na dalsi kapitoly z tveho pera, at uz budou spadat do Hrichu nebo ne!!! |
 Apanači 17.05.2017 13:54 |
Super zásah, šerife! :-) Za mňa len toľko, že ďakujem! |
Belenor 17.05.2017 13:22 |
Dovolil jsem si zneužít svou administrátorskou moc a do záhlaví jsem přidal přehled toho, co zde proběhlo. Pokud má některá z dam něco proti (zejm. Apanači jakožto autorka tématu), tak mi to, prosím, sdělte, děkuji :-) |
Apanači 17.05.2017 10:17 |
Ďakujeeem, urobilo mi to pekný deň! Prečítané, okomentované. :-) |
Kniga 15.05.2017 17:14 |
jen v rychlosti druha kapitola Hrichu konecne po trech mesicich a vice dokoncena :D http://blog.knigy.cz/2017/05/15/hrich-old-shatterhanda-2-kapitola/ |
| mescalero 02.05.2017 10:07 |
Kniga: Kvalitu genetiky zajišťovaly u Indiánů únosy dětí a žen. Někde bylo i přísně určeno, s kým se mohou uzavírat sňatky a s kým nikoliv. Únosy u Indiánů vyrovnávaly i ztráty v bojích a po epidemiích. Žen u Indiánů nebylo většinou nikdy nedostatek, proto jsem uváděl polygamii. Nedostatek byl bojovníků, obyčejně se na jednoho muže (což ještě nemusí být bojovník) uvádí čtyři nebojující (ženy, děti, starci, mrzáci atp.), obvykle však tento poměr byl ještě horší: na jednoho bojovníka (a lovce, muže schopného danou komunitu bránit a živit) připadalo 7, 8 a v některých dobách i více "neválečníků a nelovců". Obecně je také indiánská populace podceňována - kdyby platila dlouhodobě uváděná čísla a současně čísla obětí válek, hladomorů a nemocí, pak by některé kmeny byly v průběhu své známé historie vyhlazeny několikrát - což se vlastně nikdy nestalo: pokud nějaký ind. kmen dnes už neexistuje, pak má tuto "neexistenci" na svědomí nedostatek vůle udržet tu či onu komunitu, tzn. že se její členové rozprchli po světě, smísili se s černochy a míšenci a hlavně v tomto procesu "asimilace" přišli o svůj jazyk - jakmile zemře poslední mluvící v daném dialektu, je to obecně považováno za jakýsi neoficiální konec "národa". |
Kniga 28.04.2017 16:35 |
Mescalero no ja psala prumer, nevycucala jsem si to z prstu. Mam to od nekud opsane, bohuezl jsme zatim zdroj nenasla, jak najdu tak dolozim. Uvedomuji si, ez jhe jeasne ze bez matrik jsou cisla kolem indianu jen neuatalou domnekou a dohady. Jde o prumer, nikdo nerika, ze nemohly mit deti vic, logicky musely, protoze urcite procento zen proste neotehotni nebo neni schopno dite donosit k terminu. U belosek toto procento bylo vyssi jeste z duvodu kulturnich (nejvice "na ocet" zustavaly dcery z urednich rodin, behem 19.stol. bylo v Evrope 20% zen bezdetnych) a tyto bezdetne se vsak vzdy do prumeru "deti na zenu" zapocitavaji. Polygamie ti tu nevyrovna vubec nic, zen budes mit v polulaci stale stejny pomer. Je totiz ejdno jestli trem zenam udelaji deti tri rozdilni muzi nebo jeden. Porad tu mas jen tri zeny. Pokud se i zeny v monogamnim svazku rozmnozuji stejne ochotne jak v polygamnim tak ti polygamie prinasi akorat moznost vetsiho obetovani muzu. Zaroven ti tim vsak strasne klesa kvalita genetiky, takze v dlouhodobem dusledku je polygamie pro spolecenost ztratova - je vice problemu. Jedine kde se nam polyfamie muze ztdat uspesnou je nyni na uzemi Evropy. problem neni vsak v polygamii, ale v tom, ze do te polygamie vstupuji zeny (neresimd obrovolnost) ochotne se mnozit ve velkem a proti nim stoji zeny z monogamnich paru kde se jim zda jedno dite idealni. |
| mescalero 27.04.2017 10:44 |
Porodnost Indiánek - je to různé, pravdou je, že lovecká tlupa se mohla uživit jen v určitém počtu, výkyvy směrem nahoru a dolů se řešily vznikem nových tlup či naopak jejich spojováním. A i kdyby nastala něj. populační exploze, pak ji rychle zredukovaly ztráty na nájezdech a v dalších bojových a vyhlazovacích akcích a také různé epidemie - ty měly rozhodující vliv na vymírání Indiánů. Ale i tak ind. žena rodila, dokud mohla, byť někde se dodržovaly určité intervaly mezi jedn. dětmi. Např. takový Tekumseh měl nejméně 9 sourozenců - všechny porodila jedna žena. Pokud Indiánky rodily méně než bělošky, pak tu bylo jisté vyvážení v podobě polygamie - ind. muž měl často více žen (už jen proto, že vždy existoval přebytek vdov) a nikdo nebyl dlouho vdovcem, často byl nucen vzít si sestru zemřelé ženy, případně bylo dost obvyklé přidat novomanželi ke chtěné ženě i její sestru. |
Zeta 26.04.2017 21:23 |
Kniga, Apanaci, Kacka: Já vás stejně obdivuji, že dokážete takhle jít se svou kůží na trh - obzvlášť ve světě mayovek, kde je dobrá polovina fanoušků neúprosná a zkrátka neodpouští ani sebemenší prohřešek... Kniga: Krásná kapitola, moc se mi líbí vnitřní konflikt Vinetoua - spoustě věcí (oprávněně) nerozumí, ale přesto se na ně nezeptá, i když by rád, ale bere vše tak, jak to přichází. Tvůj průzkum ohledně porodnosti indiánek a bělošek dává smysl (a v dnešní době je to trošku hořké poznání - běloši zkrátka původní obyvatele "přemnožili", což nedává úplně dobré vyhlídky pro dnešní Něměcko, Francii, atd.) Těším se na to, jak si poradíš s rodiči OS (hlavně s jeho otcem) - hodláš to pojmout jinak, než německé autorky a ten přístup se mi velmi líbí - vzato v úvahu že tvůj OS prošel vězením, to muselo být pro jeho rodiče na malém městě velmi těžké, takže těžko házet vinu jenom na jednu stranu. Moc a moc se těším na pokračování, hlavně na to, jakse popereš se setkáním OS otce a Vinnetoua ;-) |
| Kačka 26.04.2017 21:01 |
Apanači, na tohle mě tedy napadají jako reakce pouze slova mého kamaráda, který by řekl, cituji: "to je hustý!". Hodně zajímavá náhoda a moc děkuji, že jsi to zde napsala. Knigo, máš pravdu, trénováním se dá hodně zlepšit. Taky mi tedy pomohlo něco si o psaní i přečíst a i něco o češtině, ale stále mám co dohánět :) |
Kniga 26.04.2017 20:50 |
Kačka mno me psani taky trikrat nejde, ale take bavi mne to. A to je imho to nejdulezitejsi. Ono, kdyz nebudu psat, tak se nikdy nezlepsim, takhl se sice taky mozna nidky nezlepsim, ale mam vetsi nadeji, nez kdyz psat nebudu. Apanači abych nezapomela :-) Citadela je proste narocna kniha, neni to kniha co se da cist v jednom tazeni, ted ji shanim papirovou, elektronicky mi totiz nevyhovuje to, ze ji nemohu nahodne otevrit a precist si kousek a pak nad tim premyslet... |
Apanači 26.04.2017 20:45 |
Kačko, k mojim prvým dojmom z Tvojho príbehu by som chcela pridať ešte jeden - dlhšie som váhala, či s tým vyjsť - ale napokon sa mi zdá, že veď sa tým nič nedá pokaziť. Už roky mi funguje jeden dobrý tip na dobrý spánok, keď sa mi nedá zaspať. A bola som v šoku - celá prekvapená, keď to zaznelo aj v Tvojej story. Tie slová, ktoré Winnetou povedal Kateřine v noci pri ohni, keď sa chystal strážiť. Keď som niekedy pred spaním zaťažená starosťami, predstavím si, že leziem s obrovským batohom na veľkú horu - kde ma už čakajú pokrvní bratia a W mi povie tie slová: "Moja sestra (hm, ešte nikdy nepovedal krásna - nuž, ale ja nie som Kateřina, to je pravda:D) si teraz môže odložiť svoju záťaž a ísť spokojne spať a cítiť sa v bezpečí, ja s mojím bratom ju budeme chrániť." Pomôže mi dať dole ruksak a ja cítim, ako sa mi chrbát odľahčí. V tej predstave dostanem ešte jedného z koní za podušku, ohník tichúčko sliepňa a ja zaspávam... Dobrú noc! Funguje mi to aj teraz, už sa mi oči krížia, ale predsa by som chcela ešte dodať, že je to fascinujúce, že tie "obrazy v duši" (nechcem písať rovno že kolektívne vedomie) máme v niečom spoločné - myslím a fakt verím, že nielen my dve. Naposledy upraveno: 26.04.2017 20:46, Apanači |
| << | < | > | >> |