Mayovky na Internetu

Na věčnosti

Am Jenseits (1899)

Rok
Vazba
Poznámky
1934
Obálka svazku Pouť do Mekky ve vydání od nakladatelství Toužimský a Moravec. | Il. Zdeněk Burian

Toužimský a Moravec - Ve dvou svazcích (Pouť do Mekky a V městě prorokově) včetně po smrti dopsaného textu, přel. M. Jílková, il. Zd. Burian. Druhý svazek navíc obsahuje povídku Abdán efendi. Zajímavost: Prorokovo město ve skutečnosti není Mekka, nýbrž Medína - zřejmě chyba autora názvu druhého svazku.

1993-1994
Vazba vydání od nakladatelství GABI. | Il. Radomír Suchý

GABI - Až na povídku převzato od předválečného TaM, jazykově upravil Luděk Ondruška a ilustroval Jaromír Suchý. Oproti Návratu má GABI vynechány náboženské pasáže (čtyři větší vynechávky).

2000-2001
Obálka prvního svazku vydání od nakladatelství Návrat. | Il. Josef Pospíchal

Návrat - V luxusní řadě ve třech svazcích podle freiburgského vydání + text dopsaný po Mayově smrti, v textu jsou bohužel překlepy, které kazí dojem. Přel. Vladimír Šunda, il. Josef Pospíchal. Poslední svazek je doplněn povídkou Ríh, Ríh, Ríh!.

Tento román začal May psát těsně před svou cestou po Orientě v roce 1899. První díl vyšel jako 25. svazek sebraných spisů u Fehsenfelda. Pokračování Im Jenseits však již nedopsal, jsa rozčarován ze skutečného Orientu. I další události v jeho životě se zřejmě podílely na tom, že román byl dopsán až posmrtně Franzem Kandolfem (50. svazek In Mekka, od Maye jen první kapitola).

Kara ben Nemsí nepůsobí tolik nafoukaně a arogantně jako v jiných románech, Halef se dostává více k velení (a to dobrému velení, nemusí ho vždy Karl opravovat), když dojde na souboj o zajatce, překvapivě se jej Karl nezúčastňuje.

Poznámka z knihy V městě prorokově ve vydání od GABI

Román "V městě prorokově", který je pokračováním a dokončením předcházející Mayovy knihy, v českém vydání pojmenované "Pouť do Mekky", byl Karlem Mayem zanechán nedopsaný. Události v autorově životě, které se odehrály v době jeho velké cesty Orientem (roku 1899-1900), naprosto změnily směr jeho tvorby a přinutily ho přerušit práci na této knize uprostřed vypravování. Na místě označeném v textu končí rukopis Karla Maye a zbývající část románu byla dopsána až po jeho smrti jiným autorem.

Autor tohoto románového dokončení, František Kandolf, který podrobně studoval Mayovu literární pozůstalost, zejména jeho rozsáhlou knihovnu, a který také sám cestoval Orientem po Mayových stopách, poznamenává ke svému pokusu o dokončení neúplného díla: "Jak si asi básník představoval pokračování a dokončení této knihy? To nikdo neví. V jeho pozůstalosti jsem o tom nenalezl ani řádek. Je však jisté, že původně nehodlal psát o nekonečnu nebo o věčnosti, ale chtěl se spokojit s tím, že vylíčí duševní stav člověka na prahu onoho světa. Teprve po přerušení své práce, kdy tragický přelom v jeho životě obrátil jeho zájem i způsob tvorby k symbolice, se v něm asi zrodila myšlenka, aby 'Pouť do Mekky' proměnil v 'pouť na onen svět'. Představuji si, že by myšlenku zpracoval podobně jako Dante v řadě vidin. Čteme-li 'Pouť do Mekky', už tam se nám při nejedné scéně vnucuje vzpomínka na 'Božskou komedii' nebo Apokalypsu. Ovšem, obrazy by vzal přiměřeně k místu děje z orientálních představ o věčnosti.

Ať už to je jakkoliv, ujišťuji čtenáře, že se při nedostatku poznámek a celkového plánu díla nebylo snadné vžít do Mayových záměrů a nalézt konec a rozuzlení těchto příhod. Z úst mynedžiho sice vyšlo několik nápovědí na rozuzlení, ale to jsou tak tajemné narážky, že věc spíše zatemňují, než aby ji objasnily. Odvážil-li jsem se přesto napsat dokončení povídky, nechci domýšlivě tvrdit, že jsem snad Mayovu myšlenku uhádl. To nebylo možné. Vyplnil jsem však mezeru v jeho díle a o to mi hlavně šlo."

Vedle svých vlastních poznatků z cest uvádí Kandolf ke svému doplňku tyto prameny: L. Snouck Hurgronje: Mekka, Haag 1888; Burtonovu Cestu do Mekky a Mediny, Lipsko 1861; A. J. B. Wavell: A Modern Pilgrim in Mekka, Londýn 1912.

Výše uvedený text byl opsán neoprávněně, tímto se omlouvám GABI, nicméně se domnívám, že je text natolik zajímavý, že má zde své místo. Ostatně kniha je stejně k sehnání již jen po antikvariátech, takže k velké škodě dle mého názoru nedojde (já vím, chabá argumentace). [1]

Děj (varování: text vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla)

Kara ben Nemsí má za ženu Emu, Karovi ben Halef je skoro dvacet let. Karl a Haddádové vyrážejí na pouť do Mekky. Karl zmiňuje, že byl již dvakrát v Kairvánu. Cestou si znepřátelí muslima el Gháního, z hrobu zachrání slepého mynedžiho. Potkávají Peršana, který se zná s Džafarem z románu V říši stříbrného lva.

Dojde ke sporu s beni Khálidy, po vítězství pokračují, ale Khálidové přepadnou Peršana a postřelí ho. Myslí si, že je mrtev, ale ten se probouzí a blouzní. Khálidové jsou opět propuštěni, opět slibují pomstu, ale nakonec je stihne trest v podobě kmene beni Lamů, kteří proti nim vytáhli.

El Ghání přežije a zanechává v poušti mynedžiho, kterého pak Kara ben Nemsí a spol. najdou. Cestují na přátelskou návštěvu k beni Lamům (zde končí Mayův text). Mynedži vypráví svou minulost. Karl úspěšně léčí jeho oči. Konečně vstupují do Mekky. V Mekce odhalují El Gháního plány a znemožňují jej před velkošerífem a nakonec zabrání El Gháního úkladům, nacházejí mynedžiho dokumenty, které dokazují, že je to hrabě Vernilov.

Poznámky:

[1] cit. K. May, V městě prorokově, GABI, S. 238.

Použitá literatura:

  • FARIN, Klaus. Karel May - první německá pop-hvězda. Praha : Arcadia, 1994. ISBN 80-85812-09-6.
  • WOLLSCHLÄGER, Hans. Karl May. Dresden: VEB Verlag der Kunst, 1990. ISBN 3-364-00168-5.
  • MAY, Karel. V městě prorokově. Český Těšín: GABI, 1994. ISBN 80-85767-52-X.
  • Na věčnosti - Wikipedie, otevřená encyklopedie. [online]. [cit. 24. června 2007]. Dostupný z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Na_věčnosti
  • Franz Kandolf - Wikipedie, otevřená encyklopedie. [online]. [cit. 24. června 2007]. Dostupný z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Franz_Kandolf

Obálky:

http://karelmay.wz.cz/

(Belenor, vytvořeno dne 24. června 2007)

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR


od 1. 9. 2005