Vinnetou, Poslední výstřel

Fotopříběh - 2. část

"Chci to, co jste slíbil: celou odměnu pro sebe a pro svý lidi! Nedám se odbejt pár mizernejma dolarama!" křičel vztekle Brown a mrštil na zem váček s penězi. "Dostanete jen to, ani o cent víc!" opáčil Vermeulen. "Co bych nechtěl i víc! Tři z těch rudochů už jsme odpráskli, máme se dát vod nich usmažit?!" - "Máte vyprovokovat incident, který poskytne guvernérovi záminku, aby tam poslal trestnou výpravu. Máte náčelníka Vinnetoua vydráždit k boji, aby mu mohli zkonfiskovat půdu a my ji budem prodávat přistěhovalcům. Pěkně draho! A nezapomínejte, že je tam všude petrolej, který vůbec nikdo netěží." - "Copak já za to můžu, že ten chlap je smířlivej jako beránek? Chci svý prachy celý!" - "To byste mi musel nabídnout něco lepšího!" - "Snad bych něco lepšího měl, když se líp zaplatí!" Brown namířil na Vermeulena zbraň. Ten vytáhl nový váček s penězi a hodil ho na zem za banditu. Vermeulenovi kumpáni pak nepohodlného muže odstranili.

"Vinnetou a Old Shatterhand jsou v domě guvernéra, pane. Dnes v noci jedou za Bílým buvolem, aby slíbili Jicarillům víc půdy a beztrestnost, jestliže zachovají mír," oznamoval Scooter. "Podávejte pravidelně zprávy," odvětil Vermeulen a zavolal si k sobě Gomeze: "Gomezi, když se Vinnetouovi podaří dohodnout se s Bílým buvolem, je všechno ztraceno. Pak nedostaneme ani pozemky po Apačích, ani petrolej." - "Guvernér se zřejmě zbláznil do toho Vinnetoua, pokud ovšem ještě..." - "Živ! Chtěl jste to tak říct?" Přítomní hosté se na sebe tázavě podívali a souhlasně přikyvovali. "Gomezi, za městem je přece veliký kamenolom, kolem kterého se musí projet. Nedalo by se zařídit, aby se tam přihodilo menší neštěstí?" - "Hm, proč ne, pane. Jistě by to šlo." - "Vinnetou a Old Shatterhand musí tam dnes v noci projet. Možná, že dynamit připravený na zítřek ráno vybuchne už dnešní noc."

Vinnetou a Old Shatterhand projížděli kamenolomem. Koně náhle zpomalili, cítili nebezpečí. Krátce na to vybuchla nálož dynamitu. Jakmile se prach trochu usadil, vylezl Gomez ze svého úkrytu. Mezi kameny spatřil ležet bezvládná těla Vinnetoua, Old Shatterhanda a jejich hřebců. Vsedl na koně a tryskem uháněl k Vermeulenovi. "Kůň Vinnetoua slyšel běžící oheň. Naše lest se zdařila," zašeptal Apač. "Vinnetou musí teď sám jet k Jicarillům." - "Cizinec se vrátí zpátky do Santa Fé. Old Shatterhand mu bude stále v patách. Zavede ho k muži, který nás chtěl zabít."

Stopa zavedla Old Shatterhanda až k domu Vermeulena. Bez zaklepání vešel do sálu, kde právě probíhal večírek a pohledem změřil všechny přítomné hosty. "Smím se pána zeptat, zač vděčím jeho návštěvě?" vyzvídal Vermeulen. "Chtěl bych mluvit s mužem, který teď vešel!" odpověděl Old Shatterhand. "Viděli jste, pánové, nebo vy, milé dámy, že by sem někdo byl přišel?" - "Kromě tady toho pána už nikdo," ušklíbla se jedna z dam. "No prosím, slyšíte to. Bude to omyl, pane!" Old Shatterhand si znovu prohlédl všechny přítomné hosty a zastavil se u Gomeze, poněvadž si všiml jeho zaprášených bot. "Ptám se vás, odkud jste přišel?" - "No, odkud bych měl chodit?" - "Z kamenolomu samozřejmě, já tam byl taky. V tom prachu jste si bohužel nevšiml, že jsme si lehli mezi kameny až po výbuchu." - "No, a co je nám vlastně do toho vašeho lomu?" vložil se do debaty Vermeulen. "To vám budu moct brzy vysvětlit, poněvadž zůstanu tak dlouho v Santa Fé, dokud nevypátrám, proč toho muže kryjete." - "To je velmi nerozvážné a krajně nebezpečné!" - "Nebezpečnější to bylo v tom lomu!" Jakmile Old Shatterhand zabouchl dveře, Vermeulen se zlostně obrátil na Gomeze: "Zatracený idiote, co jsi to spískal?" - "Oba dva leželi jako mrtví. I koně!" - "A Vinnetou teď samozřejmě jede dál. Tady může pomoct jediný člověk a to je Rollins. Jděte na poštu a telegrafujte mu do Clintonu!"

V Clintonu bylo veselo. Kid, jeden z Rollinsových banditů, vešel do hospody a nechal si zahrát písničku. S prvními tóny muziky scházela ze schodů pohledná blondýnka. Kid ji začal obtěžovat, ale barmanka se bránila a rozbila nezdvořákovi o hlavu džbán. Kid byl ale neodbytný. Tu se náhle objevil Sam Hawkens a pažbou své pušky srazil padoucha k zemi. Ann schovala Hawkense k sobě do pokoje. Když se Kid probral, vyběhl na ulici a jal se hledat Hawkense.

"Halo, nešel tady někdo okolo, šéfe? Takovej malej, vypadal jako trpajzlík!" ptal se rozzlobeně Kid. "Hi, Kide, kdo tě takhle zmaloval?" chechtal se Rollins. "Kdo? Zrovna toho chlapa hledám, jestli ho dostanu do pracek, tak já tomu trpajzlíkovi hnáty zpřerážím!" - "To se musím kouknout, jakej je to šampión. Možná by se nám hodil."

"Starej Hawkens nesnáší, když jsou lidi nezdvořilí," povídal Sam. "To bych do vás nikdy neřekla," usmála se Ann. "No to nevadí. Znáš ho? Nebo jeho šéfa?" - "Dejte si na ty dva pozor. Radši od nich ruce pryč." - "Starej Hawkens odjakživa strkal nos do cizích záležitostí a na sebe nikdy neměl čas. Jen jednou, ale ta mně bohužel pláchla s jiným." - "No, tak to bejvá." - "Jo jo. Tak ty nikoho nemáš? Takový mladý děvče a myješ tady nádobí. Mě můžeš říct oč jde, mohl bych bejt tvůj táta." - "Dobrý! Tak vám můžu říkat tati!" - "To jo. A můžeš mě taky trochu pohladit po vousech, jako hodná dceruška."

V tu chvíli se otevřely dveře a do pokoje vstoupil Rollins se svými kumpány: "Á, tady je! Vy jste urazil jednoho z mých chlapců, co?" - "Jo." - "Dal jste mu pažbou po hlavě!" - "Jo." - "Co to znamená to jo? Vy nic jinýho neumíte říct než jo?" - "Jo!" Rollins si Sama Hawkense důkladně prohlédl: "Jste dobrej střelec?" - "Jo!" - "Chcete si to rozdat se mnou?" - "Jo!" - "Když vyhrajete, tak ta maličká patří vám. Když já vyhraju, tak patří jemu. Tak půjdeme ven a rozdáme si to, souhlasíte?" - "Jo!" Bandité odešli. Ann dala Hawkensovi pusu a odběhla. "Starej Hawkens bude muset vyhrát, jestli se nemýlím, hihihi."

Jako první předvedl své střelecké umění Rollins, který umístil všechny rány blízko středu terče. Pak se za všeobecného veselí chystal ke střílení Sam Hawkens. "Když trefíte střed, ostatní rány neplatěj. To je tady takovej zvyk, že střed všechno ostatní vymaže," vysvětloval Rollins. Samovi zasvítila očka, rozhodl se obecenstvo trochu pobavit. Dělal, jakoby ani neudržel pušku a první dvě rány zasadil zcela mimo terč, lépe řečeno do sudu s kořalkou. Třetí rána zasáhla střed a Hawkens vyhrál. Rollins nabídl Samovi místo v jeho partě a odešel za telegrafistou na poštu. Sam se rozhodl jeho nabídku přijmout, aby měl bandity stále na očích.

Rollins dostal od svých spojenců telegram, v němž stálo, že má zneškodnit Vinnetoua. "Co jste to povídal?" zeptal se jednoho ze svých kumpánů. "Jo, ten malej trpaslík je stopař Hawkens, přítel Vinnetoua!" - "Ták, přítel Vinnetoua." Bandité vsedli na koně a rozjeli se k Jicarillům. Sama Hawkense vzali s sebou. "Kide! Kdyby nám Vinnetou náhodou unikl v Černý rokli...," pravil Rollins. "Myslím, že bysme tam měli natáhnout drát." - "Ten rudoch má pět životů jako kočka. Radši taky číhejte na Medvědí řece, nejlíp pod Velkým vodopádem. Tak jděte! Seberte svý lidi a pozor na něj!" - "Ten už je napřed vyřízenej," chechtal se Kid. "Hm, musí to vypadat jako nehoda."