Kniha návštěv

Quentin Tarantino v románe "Tenkrát v Hollywoodu" na 2 stranách píše o filmových mayovkách. Síce mu trošku lietajú niektoré fakty, ale je to super.

Taky děkuju, je to super! Souhlasím s m, protože obzvláště u těch povídek se to opravdu vyplatí - když ji mám doma v jediném svazku, jak pak můžu vědět, jestli nebyla přejmenována nebo jestli je to ten nejznámější název? Úžasný nápad! :)

připojuji se k poděkování!

především u těch povídek to moc pomůže...

Díky. Myslím, že by to mohlo pomoci při hledání méně známých názvů.

Ten rejstřík názvů svazků knih se ti Ondro povedl.

Kakho-oto: tak je to ještě normálně k objednání:
https://www.radostzpoznani.cz/Ziva-historie-3-2015-Myty-Karla-Maye-vs-drsna-realita-d548.htm

děkuji za ten tip!

Kakho-Oto: Moc díky za odkaz, vypadá to na zajímavé počtení! A nelze, než souhlasit se vším, co jsi napsal! Padouchové jsou v mayovkách velmi rozmanití, a mají jak různou barvu kůže, tak i nějak různou "duševní úroveň" dalo by se říct. Od v podstatě prostoduchých grázlů jako Toby Spencer nebo Rattler, přes mazané "vyčůránky" jako Modlitebník, Generál, nebo vlastně i ten Tangua, až po lidi, kteří tak nějak během života sešli ze správné cesty, ale úplně zlí nikdy nebyli, akorát jim toho život prostě naložil hodně - tam bych zařadila Old Wabblea a Hillera například, kteří v jedné fázi jsou na stejné straně s Old Shatterhandem a Vinnetouem, ale pak jsou zase naopak proti nim...

Co se týká násilí, tak myslím, že opět se s tímhle aspektem, který se nevyhnutelně s dobou "divokého západu" pojil, May popasoval bez ztráty kytičky. Nezachází příliš do detailů, takže je stravitelný pro většinu čtenářů, na druhou stranu ale krutosti nezamlčuje a nelíčí tehdejší poměry přes růžové brýle. Mnohokrát zmiňuje, že si člověk nebyl příliš jist životem, popisuje indiány tak, jak to asi tehdy bylo (myslím, že je to ve Scoutovi, kdy se ráno po probuzení OS téměř diví, jak jsou Komančové zbídačení a polonazí - přesto ale je tam zmíněno, že družině bělochů nabídli sušené maso, nabídli i doprovod, nechali je vlastně v bezpečí přespat u sebe atd...)

Kakho-oto: děkuji moc!
zkusím se k tomu nějak dostat...

m.: Jedná se o tento článek: OPATRNÝ, Josef: Mýtus indiánských příběhů. Živá historie, březen 2015, s. 11-13. Náhled viz https://www.epublishing.cz/ziva-historie-32015

Kakho-oto: byl by prosím odkaz na toho Opatrného, kde bych to našel?

Zeta: Nebo lze vzpomenout také osud Cornelových banditů, umučených Utahy v románu Poklad ve stříbrném jezeře. Těch brutálních scén je v mayovkách poměrně dost, ale mohlo by jich být klidně mnohem více. Myslím, že je toho tak "akorát". V mayovkách je skutečně leccos, což osobně beru spíše jako klad. Často se objevují názory, že jedinými kladnými indiány jsou v mayovkách Apačové, zatímco zejména Komančové a Siouxové-Ogallalové představují padoušské indiány. Přitom v Duchu Llana Estacada jsou Komančové kladnými hrdiny, bez jejichž pomoci by nebyli pobiti bílí a mexičtí bandité zvaní Supové. Jedním z nejhorších indiánů v mayovkách je náčelník Kiowů Tangua, avšak jeho syn Pida se stane přítelem Old Shatterhanda. Rovněž Kiowka Kakho-Oto nebo Komančka Hil-Lal-Dih patří ke kladným postavám. I záporné Apače v Mayově díle najdeme, byť se jedná "jen" o Mayem přepracovaný román od Gabriela Ferryho. Líbí se mi slova L. M. Pařízka uvedená v úvodu k románu Old Surehand (1984): "Karel May dokázal jako málokdo spojit naturalismus s fantastikou a napínavý děj s morálkou v typický dobrodružný příběh." Amerikanista Josef Opatrný u Maye ocenil, že padouši v jeho díle mají různou barvu pleti a patří k různým etnikům. Zapálený čtenář Mayova díla může tato slova jen potvrdit. Kromě děl (a myslím teď především beletrii), kde jsou indiáni líčeni hůře než v Mayovkách je zřejmě většina, ale existují i romány, které líčí indiány v ještě lepším a romantičtějším světle než May.

Kakho-oto: Událost, vzpomínanou v Satan a Jidáš, tedy zajetí Vinnetoua a Old Shatterhanda a přinucení jich aby sledovali mučení a následné upálení svých přátel, načež jsou oni dva (myslím, že dokonce nějak svázaní k sobě) taky těsně před stejným osudem, ale osvobodí se, a pak zmasakrují nějakých asi 14 nebo kolik indiánů, považuju za jednu z nejbrutálnějších věcech v mayovkách - vzhledem k tomu, jak oba dva povětšinou nepřátele šetří. Totéž se týká osudu Old Wabblea, skřípnutého mezi strom, nebo třeba to, že Rattlera zastřelí dva malí kluci (jak psal Mescalero, že hoši se cvičili v zabíjení tím, že "dorazili" nějakého už zraněného zajatce, tak mi to teď dává ještě hrůznější smysl). Když se nad tím člověk zamyslí, ono těch masakrů, kterým byli oba hrdinové přítomni, zas až tak málo není - Vinnetou ve Scoutovi vydá rozkaz nepřátelský kmen pobít, v Indiánském létě je povražděna skoro celá skupina surveyorů, a to vyhrožování mučením Old Shatterhandovi ve stylu že mu uřežou oční víčka, aby nemohl spát, zaživa mu upečou maso na nohou, a pak dají jeho rány léčit, aby ho mohli mučit znova...k tomu všemu Karel May asi nějaké podklady mít musel, že se taková zvěrstva skutečně děla. (Až si říkám, že po všech těhle věcech by Vinnetou a Old Shatterhand nevyhnutelně museli oba trpět posttraumatickou stresovou poruchou, protože to by přece normální člověk nedal...)

May měl určitě povědomí i o krutém chování indiánů, byť nemuselo jít o znalosti týkající se detailů brutálního mučení, kanibalismu apod. V mayovkách Old Shatterhandovi, Vinnetouovi a jeho přátelům často jejich nepřátelé z řad indiánů hrozí strašlivým mučením. V prvním dílu Satana a Jidáše se svázaný Old Shatterhand směje náčelníkovi Yumů, když mu tento popisuje průběh děsného mučení, které mělo Old Shatterhanda čekat. Dost známý je také osud záporáka Old Wabbla, jenž byl umučen indiány na konci cyklu Old Surehand. V mayovkách se dá nalézt leccos, v povídce Synové Upsaroků dokonce Old Shatterhand neprotestuje proti tomu, aby Upsarokové umučili bílého padoucha. V již zmíněném Satanu a Jidáši je naopak popsáno, jak kdysi Vinnetou a Old Shatterhand měli být umučeni nepřátelskými indiány. Ještě před tím, než se osvobodili, museli sledovat upalování přátelských bělochů. Pokrevní bratři pak všechny indiány pobili, až na jednoho, který měl "zvěstovat", co Vinnetou a Old Shatterhand provedou těm, kdo se dopustili zvěrstev. To, že mayovky neobsahují popisy kanibalismu, rozřezávání zraněných, bestiálního mučení apod., považuji jednoznačně za klad. Koneckonců tyto věci nejsou popsány ani v řadě faktografických knih o indiánech. Tím nechci říct, že by uvedené nebylo pravda.

Ty bláho! Úplně souhlasím s Čingačgúkem, na tohle by Old Shatterhand žaludek určitě neměl. Dělá se mi zle, jenom na to pomyslím. Pro odrazování osadníků si vybrali opravdu krajní prostředek...

Čingačúk: v určité době se to týkalo všech kmenů, vlastně to vraždění a násilí mělo i politický rozměr - mělo odradit osadníky, což se mnohdy také dělo.

mescalero: Tak to je vážne odporné. Chcel by som vidieť Mayovho Shatterhanda, ako by sa zachoval, keby bol svedkom niečoho takého. To by ho asi kresťanská morálka rýchlo prešla a kántril by "divochov" hlava nehlava.
Vyhubenie indiánov belochmi bola určite zlá vec, ale ak človek zistí takéto fakty, je toto správanie pre mňa pochopiteľnejšie. Predsa len, kto sa dopočul, alebo bol svedkom takýchto udalostí, ten by sa len ťažko potom udržal, alebo premýšľal o nejakej ľudskej stránke veci.

Myslím, že tu už ani nešlo o nejakú rasovú zaujatosť, takéto správanie bolo, a je, odporné bez ohľadu na rasu/náboženstvo. I keď, nutno poznamenať, že išlo o ľudí na úrovni praveku. Nie že by ich to nejako ospravedlňovalo, ale o nič menej odporné záležitosti sa diali počas nacizmu, a to v civilizovanom svete(!), v kresťanskej spoločnosti.

V poslednom príspevku spomínaš, že sa to týkalo najmä indiánov južných plání. Na toto som sa chcel spýtať, či sa takto vyslovene barbarsky správali všetky kmene, alebo len tie v južnej oblasti? Kedysi som čítal knihu Černý jelen mluví. Tam bol, myslím, že celkom vierohodne, popísaný život a zvyky Lakotov. Nespomínam si ale na nič tak odporného razenia, ako si teraz spomínal. Nie že by boli svätí, ale napr. na kanibalizmus si naozaj nespomínam. Je možné, že sa také správanie týchto kmeňov netýkalo, alebo to len v knihe „zabudli“ spomenúť?

To by určitě autoři rádi slyšeli :-)

Myslím, že nic neprozradím, když řeknu, že už mají natočený i třetí díl a pokukují po další mayovce.

Jsem moc rád, že se tu na webu před časem objevil ten tip na četbu Vinnetoua od Divadla pohádek.
Bál jsem se, že skončí s prvním dílem, že to bylo jen v lockdownu, ale pokračující dále druhým dílem - a já mám díky tomu o mnoho příjemnější středeční večery... ;-)

Zeta: myslím, že nenarozené děti pocházely z indiánských matek, v 18. století v Texasu bylo jen málo bělochů. Pokud se do zajetí dostala těhotná běloška, nechali ji (pokud ho v tak hrozných podmínkách vůbec donosila) dítě porodit, ale pak ho zabili. Týká se to především Indiánů jižních plání - např. v r. 1836 unesli při přepadu Fort Parkeru (civilní opevnění širší rodiny Parkerových) Komančové, Kiowové a Kaddové 5 žen a dětí (mimo jiné matku Quanaha Parkera Cynthii Annu), jedna z žen, v té době těhotná, se dostala ke Komančům. Po příchodu do tábora, v němž měla žít, byla svlečena donaha a všemi přítomnými muži postupně znásilněna. Po celou dobu těhotenství byla bita i jinak týrána. Když porodila, sebrali ji bojovníci dítě a uvázali ho za koně, pak ho usmýkali tak, že z něho zbyl beztvarý krvavý chuchvalec.

Mescalero: Tohle z dnešního pohledu zní hrozně! Asi bych chápala vyříznutí nenarozeného dítěte a jeho upečení jako "pomstu" nebo něco ve smyslu "aby se nepřátelé nerozmnožovali". Ale pak mi právě do toho vůbec nesedí že zároveň indiáni dokázali v podstatě adoptovat i malé bílé děti a milovali je jako vlastní. Proč se to takhle dělo? Pokroucená morálka, křesťanská výchova a obecně třídní společnost jak říkáš, to dává smysl, že se málokomu chtělo asi vracet k bělochům - zvlášť když měl třeba potetovanou bradu jako ta Olive. Ale zkrátka proč zabíjet těhotnou ženu a mimino sníst, místo nechat si ho a vychovat ho jako vlastní?