Kniha návštěv

La Luna: Mně by se hodně líbilo mít možnost si přečíst aspoň ten základní příběh "z pohledu Vinnetoua". Jak objeví s Inču-Čunou a Klekí-Petrou ten tábor surveyorů, seznámení s Old Shatterhandem, následně rozhodnutí ty zloděje půdy teda zmasakrovat, pak transport všech zajatců do puebla (což dle mého názoru musela být celkem anabáze - tahat se s tolika zajatými Kiowy, a zas ještě s bělochy z nichž jeden je vrah a další je prakticky hrobníkovi na lopatě...:-D Tím myslím všechny ty lidi živit, hlídat, ošetřovat raněné atd.).

Moc pěkné by bylo třeba i přečíst si víc o Vinnetouově spolupráci s Benitem Juárezem, o které ve Scoutovi nic až tak podrobného není, nebo o jeho cestě za Šárlím do Drážďan...A celkově o té evropské a africké výpravě - vždyť by to pro indiána musel být slušný kulturní šok! :-D:-D Nebo Vánoce v horách s umírajícím Carpiem, a tak dále a tak podobně...Zatím jsem na téma "z pohledu Vinnetoua" narazila snad jen v jedné fanfikci a líbila se mi (spoiler - Vinnetou si v tom příběhu koupí Karlovu knihu "Vinnetou" a čte si ji), škoda, že toho není víc...

Neboj, Ralfe, nemám v plánu lajky a sdílení a podobné ptákoviny :-) Jen chci udělat alternativu ke jménu a heslu, protože kdo si má furt ta všechna hesla pamatovat :-) Jak nakonec ukázal včerejší výpadek Facebooku, přílišná závislost na něm je vo držku :-) Když se mi to povede a bude to fungovat, můžu to pak rozšířit o další alternativy - google, seznam, battle.net :-) Pokud tedy poskytují přihlašování i pro soukromé weby.

Ralf: To by mě zajímalo, co mu to tak dlouho trvá? Sliboval přece vydat tu Vinnetouovu závěť, ne? A pět svazků (jestli se nepletu :)! To by bylo počteníčko!

Preboha, len nie sociálne siete, to by bol koniec. Takto je to celkom v poriadku, funguje to úplne skvele, niekedy je tu ticho, ja sem chodím tiež každý deň, ale keďže sa nedalo ísť na výpravu do Chorvátska, nie je o čo sa podeliť. A Karl May nie a nie napísať niečo nové...

Rozhodně to má smysl, kdyby nic jiného, tak si přečtu, které překlady mám hledat a o co přicházím. :) Velmi oceňuji široký záběr webu, který zpracovává vlastně všechno, co s Mayem má nebo by mohlo mít co do činění; stejně tak i diskuzi, protože co by byl fenomén bez fanoušků? :)

Belenor: FB jde mimo mě, takže to nedocením (ale prej už to zase funguje) O:-), ale záznamy v novinkách oceňuji velmi a na překlad se moc těším!

Díky za Váš čas!

No, já návštěvnost moc nezkoumám, protože ona stejně dlouhodobě klesá a zůstává pár věrných. Taky proč sem chodit, když se tu vlastně nic moc neděje :-) Já mám sice plánů spoustu, ale realizace pokulhává :-D Alespoň se snažím dodržet jeden záznam v novinkách za měsíc.

Teď v říjnu bych chtěl udělat přihlašování přes Facebook, docela mě to hrabání ve starých střevech kolem správy uživatelů baví :-) Pak mám rozdělaný jeden překlad, který, doufám, stihnu do konce listopadu, a na Vánoce bych rád udělal jednu věc v návaznosti na to přihlášení přes FB, ale to bude docela čelendž. Asi budu muset po částech - "rozděl a panuj"...

Tak, a teď jsem se zavázal a musím to udělat :-D

Belenor: taky jsem tu několikrát denně na "čumendě", jak určitě vidíš z návštěvnosti podle IP adresy :-))) Takže ano, prosím, pokračuj v projektu! Děkuju za všechny super články, sdílení názorů, postřehů a tak podobně! Našla jsem tady i několik lidí, které si dnes už troufnu označit jako kamarády, takže rozhodně stránky nejsou zbytečná aktivita, a spoustě lidí dělají radost!

Belenor: to víte, že má!
já to třeba refreshuju skoro každý den! opravdu!

krom všeho, co tu je dlouhodobě, jsem vděčný za každé nové srovnání překladu apod.

Díky. Takovéto zprávy mi dávají najevo, že má smysl "projekt" dál udržovat :-)

Dobrý deň,
ďakujem za možnosť byť súčasťou projektu, ktorý žije už niekoľko desaťročí a ktorého od dieťaťa som mohol byť súčasťou. Je to nenahraditeľná potrava pro moju dušu a oceňujem úsilie a energiu všetkých, ktorý sa podieľajú na tvorbe a spolutvorbe tohto projektu. Odviedli ste a odvádzate jedinečnú pracu za čo Vám patrí veľká vďaka
Som rád, že môžem patriť do tejto komunity a oživiť tak spomienky z detstva a mladosti...

Díky :-) Všechno dobré na filmové sekci je zejména dílo Zatinky :-)

Ďakujem veľmi pekne za úžasnú stránku o Winnetouvkách, na týchto filmoch som ako dieťa vyrástla a stále tie príbehy nosím v srdci ako príbehy o priateľstve a boji za spravodlivosť.
Táto stránka je spoľahlivým sprievodcom pri hľadaní informácií o jednotlivých filmoch s idolmi našej mladosti - Winnetouom a Old Shatterhandom. Skutočne skvelá práca pána Ondřeje Majerčíka a jeho ostatných spolupracovníkov. Srdečná vďaka.

II. díl té knihy najdete na adrese
http://www.kouroo.info/kouroo/transclusions/18/60/1860_Domenech_II.pdf
jmenuje se "Seven year's residence in North America".
okolo strany 167 je indiánský slovníček.

Jiří Kouba: díky moc!

jak za kontext, tak za první závěrečnou poznámku...

Rád bych zopakoval ústřední myšlenky odpovědi p. Bystrovovi.
Předně článek sugeruje, jako by Mayův Vinnetou mluvil jakousi smíšenou, neznámou řečí, které se May odkudsi přiučil, a jejíž věrohodnost se objevem „Nijorů“ jaksi potvrdila. Mayovi hrdinové mluví podle kmenové příslušnosti: Apač apačsky, Sioux siouxsky, konkrétně lakotsky. Nic z toho nečekalo na svůj objev - od poloviny 18. století známe Evropany, kteří se některému apačskému nářečí učili, například misionář otec Varella.
Dále nechává odněkud tajemně se vynořit tlupu Nijorů. Přitom Nijorové jsou Evropanům, především Španělům, zcela známý kmen hovořící jumsky, část „Slunečních lidí“ čili Yavapaiů, kteří žili v dnešní Arizoně ve 4 geograficky rozlišitelných skupinách: západní Tulkepaiové neboli Tejunas, vlastní Yavapaiové z okolí Prescottu, Kevjukopaiové neboli Nijorové ze severovýchodu Arizony a Wipukpaiové neboli Cruzados z údolí Verde. Z nich poslední 2 skupiny se mísily s Apači Tonto, Pinal a Aravaipa do té míry, že tvořily dvojjazyčné komunity, které přežily až dodnes. Pro administrativu USA byli Yavapaiové skryti za Apači, a není divu, že až do tohoto tisíciletí byli pokládáni za Apače osadníky, spisovateli (May: Supové Mexika 2. díl, Altsheller:Zlato Apačů, Wiernick:Slunce Arizony), muzejníky (yavapaiské předměty byly vystaveny jako apačské, změnil to až nedávno vydaný zákon).
Nijory May správně umísťuje do východní Arizony. Zato Tulkepayové žili přesně v místech, kde se měli vynořit „Nijorové“ z Bystrovova článku. Existence východoarizonských Nijorů neznamená, že nálepka se stejným jménem nemohla být přisouzena tlupě odjinud. Smíšené indiánské tlupy, většinou vražedné a loupeživé, patřily ke koloritu Divokého Západu těch let. Například na jih od arizonské hranice, v území beztak sužované nájezdy Apačů, působila tlupa Tidendayé, složená z pár Apačů, Opatů, Yaquiů a jiných. Dále například „Ročenka kalifornského farmáře“ z 13.6.1862 informuje o tlupě Alacránes (Štíři), loupeživých Apačů ze Sonory, kteří přešli arizonskou hranici a jsou již za Gilou.
Nemohu a nechci nic namítat proti fenoménu, který popsal Č. Loukotka. Namítnout lze, že pokud mluvili řečí, kterou zpopularizoval K. May, nešlo o řeč neznámou, nýbrž o apačské nářečí skupiny Chiricahua-Mescalero, protože právě útržky apačské řeči z mayovek jsou ukázkou tohoto známého nářečí. Pokud Nijorové tvořili dvojjazyčné tlupy – a my víme, že to dělali – pak není nic tajemného na skutečnosti, že ve stejném sociálním vzorci se dělili, štěpili, utíkali z rezervací, zbojničili, mizeli a vynořovali se – třeba zrovna na hranici Arizony a Kalifornie. Během let společného života se někteří stali bilingvními, uměli oba jazyky, apačština mohla v tlupě převážit a být bílými identifikována. Takových tlup byla jistě celá řada. Dělení na jazyky, kmeny a tlupy nikdy nebylo statické, strom života byl zelený, jen naše věda je podnes šedá. O to víc vyvstává potřeba „senzačních“ objevů. Myslím, že na vině je to, že bílí nerozuměli sociálnímu uspořádání indiánské společnosti. V Arizoně speciálně je vedle příslušnosti k tlupě stejně silná, ne-li silnější, příslušnost ke klanu, který jde napříč kmeny. Tady jsme s naší klasifikací Indiánů vedle (příkladem je třeba apačská skupina Tsiltadiné, spíš klan než chiricahuaská tlupa).

Závěrečné poznámky:
Ke zdroji Mayových indiánských slov: našel jsem cestopis francouzského pátera abbé Emmanuel-Henri-Dieudonné Domenecha (1826-1903), v jehož díle najdeme i krátký slovníček indiánských slov a jmen a v nich třeba Tanguu, známého to zlosyna z 1. dílu Vinnetoua.
Existovala i 5. tlupa Yavapaiů, ale ta je pokládána za vymřelou. Kdoví, zda se právě oni nevynořili jako Loukotkovi Nijorové na kalifornské hranici.

Mně se ten článek moc nezdál, o pojmu vinětůn jsem četl poprvé. I Jordán píše, že vlastně nikdo neví, jak May přišel na jméno Vinnetou. To je pak zdrojem pro různé teorie až vyložené fantazírování. Jednou je to odkaz na město Vineta na severu Německa, podruhé na slavnost jihoamerických indiánů vinětún apod.
Mladý náčelník Vinnetou - podle traileru skutečně film určený primárně pro děti, avšak ty dnešní mají většinou skutečně již jiný vkus. U nás tento film zřejmě půjde až v televizi, neočekávám vysílání v českých kinech.
Vkusu dnešních dětí se zřejmě snaží vyjít vstříc řada knih Alexandera Rödera, který napsal/či stále píše další dobrodružství Kary ben Nemsího a Halefa. Toto pokračování obsahuje fantasy prvky, takže Žut přežil, má i bratra (samozřejmě zločince), do děje vstupuje albánská čarodějnice, různé magické prvky apod. Viz https://www.phantastik.eu/publikationen/karl-mays-magischer-orient

Mladý náčelník Vinnetou - opět mimózní projekt, film spíše pro děti, které ovšem po této romantice už netouží. Oblečení mix čirikávských šátků, typicky prérijních čelenek a jakéhosi pseudoprérijního oblečení (z reálných Meskalerů opět vlastně nic).

Oprava: samozřejmě, jde o článek p. Bystrova. Do polemiky s ním se pustil Jiří Kouba, četl jsem maily, které si vyměnili - více, bude-li chtít, Jiří Kouba, což je asi největší znalec apačských skupin v Čechách (a má velký přehled i o jedn.apačských dialektech).
Jinak ke Gustavu Aimardovi, mám jeho knihy, které vyšly česky (Zálesáci z Arkansasu, V mexických prériích, Eldorádo, trilogie Stopovač-Piráti prérie-Lynchův soud) a slovensky (Pevná ruka). Něco je slušné (Zálesáci .., Stopovač, Piráti prérie), s Mayem však nesrovnatelné, Lynchův soud je slátanina, kterou jsem nikdy nedočetl. Aimard není žádný znalec, spíše naopak, popis krajiny a zvyků Indiánů atd. je z kategorie sci-fi. Jeho jeden z hlavních hrdinů, araukánský náčelník Curumilla (většinou se pohybuje v Severní Americe) má pocházet z kmene Auců, což je ovšem odnož Chívarů neboli Šuárů (známí lovci lebek).

Článek Loukoutky je plný nesmyslů, což autor v rozhovoru čí emailové korespondeci do jisté míry i uznal. Co bylo vzorem pro jméno Vinnetou nevíme, vinětún je opět střela vedle. Proč mají být Araukáni směšováni s Meskalery, podobně znějících slov najdete všude možně stovky tisíce. Já jsem kdysi přišel s jistou teorii, která vychází z Meskalerů (náčelník Gian-na-the), ale je to jen úvaha, May je dávno mrtvý a z hrobu nepromluví.